Klimatické změny: Fakta a mýty

Současná klimatická změna je způsobena činností člověka. Tím se výrazně liší od změn klimatu v minulosti. Spalování uhlí, ropy a zemního plynu a některé další činnosti mění složení atmosféry a přidávají do ní skleníkové plyny.

Jak funguje klima?

Planetární klima vzniká souhrou velkého množství fyzikálních procesů: sluneční záření je hlavním zdrojem energie, skleníkové plyny mění prostup tepelného záření atmosférou a ovlivňují tak celkovou energetickou rovnováhu planety, oceánské a atmosférické proudy distribuují teplo do různých oblastí planety.

Čím vyšší jsou koncentrace CO2 v atmosféře, tím vyšší je teplota planety. Zvýšení koncentrace oxidu uhličitého o 10 ppm způsobí oteplení planety asi o 0,1 °C -⁠ tento vztah je přibližný, ale dostatečně přesný, aby byl užitečný k odhadům budoucího vývoje.

Často se jako citlivost klimatu nazývá oteplení, ke kterému by došlo při zdvojnásobení koncentrací CO2. Podobně jako rodinný rozpočet na dovolenou udává, kolik peněz je celkově možné utratit v průběhu dovolené, globální uhlíkový rozpočet říká, jaké množství CO2 může ještě lidstvo vypustit, aby nebyla překročena určitá hodnota globálního oteplení.

Dopady klimatických změn

Vyšší teploty a častější sucha nepříznivě ovlivňují zdraví lesů a pěstování potravin, vzestup hladin oceánů ohrožuje města na pobřeží a kvůli tání horských ledovců chybí voda v povodích, která jsou jimi napájena. To jsou příklady dopadů klimatické změny.

Čtěte také: Co je klimatický summit?

Velikost dopadů, s nimiž se budeme setkávat v následujících desetiletích, přímo závisí na tom, kolik skleníkových plynů do atmosféry ještě vypustíme. Každý ekosystém má svůj „bod zlomu“, tedy moment, kdy začne být změna přírodních podmínek natolik významná, že už ji tento ekosystém není schopen dále zvládat a „zlomí se“ - podobně jako větev stromu při příliš velkém zatížení.

Vlny veder na pevnině i tzv. Jeden z nejčastěji opakovaných „klimamýtů“ může být formulovaný například takto: „Klima se měnilo vždy a neexistuje vědecká shoda o zásadním vlivu člověka na současný vývoj…“ Nepravdivost takového výroku, i jemu podobných, prokázaly v minulých letech desítky tisíc vědeckých studií, provedených napříč planetou v oborech, které mají s klimatem co do činění (např. klimatologie, ekologie, oceánografie, glaciologie atd.).

Vědecký konsenzus

Drtivá většina skutečných expertů dospěla ve svém zkoumání v zásadě k následující kauzalitě: Za historicky bezprecedentní rychlost globálního oteplení v průmyslové éře (a v posledních sto letech obzvláště) může stejně tak výjimečný nárůst koncentrace skleníkových plynů v čele s CO₂ v atmosféře. Navýšení celosvětové průměrné teploty o víc než 1 stupeň Celsia za poslední necelá dvě staletí tak není vysvětlitelné přirozeným postupem tzv. geologických cyklů na planetě Zemi.

„Shoduje se na tom přes 99,9 % recenzovaných vědeckých studií. Výzkum změny klimatu patří k největším vědeckým projektům lidstva. Je v něm mnoho nejistot, ale základní poznání v této oblasti je velmi robustní a vědeckými metodami dosud nikdy nevyvrácené,“ konstatuje v této souvislosti klimatický specialista Českého rozhlasu Jan Kaliba v materiálu 10 klima mýtů vs.

Citovaná téměř stoprocentní shoda není vycucaná z prstu. Dospěl k ní průzkum pod záštitou prestižní Cornellovy univerzity, který vyhodnotil téměř 90 tisíc vědeckých statí publikovaných k tématu klimatické změny na různých místech planety v letech 2012 až 2020 (Lynas et al. 2021). Podle hlavního autora zmíněného průzkumu Marka Lynase jeho závěry vyvracejí veškeré pochybnosti o „realitě člověkem způsobených změn klimatu“.

Čtěte také: Klimatický skepticismus Klause

Mýty a dezinformace

Text 10 klima mýtů vs. Nepodložených informací, ideologicky motivovaných postojů i vyložených nesmyslů o změnách klimatu ale koluje na internetu či v českých hospodách pochopitelně celá plejáda. Do zmíněného výběru deseti mýtů zařadil Jan Kaliba také mimo jiné tvrzení, že „řešení klimatu ožebračuje lidi“ anebo že „teď je třeba řešit jiné krize a problémy“.

Na první pohled sofistikovaně působí i například výrok, že „tenhle problém nelze vyřešit, ale stačí se mu přizpůsobit“. V uplynulém roce jsem lektoroval besedy o klimatu pro (převážně) středoškoláky a všiml jsem si, že uvedený názor ohledně Číny respektive Indie jakožto „hlavních viníků“ je docela populární i mezi nejmladší generací.

Jako protiargument tu lze konstatovat kupříkladu fakt, že takové Česko produkuje v přepočtu na obyvatele o dost víc emisí skleníkových plynů než oba „asijští obři“. Čímž rozhodně nemíním zpochybňovat jejich díl odpovědnosti.

Dezinformace o klimatu nepochybně šíří nejen jejich řadoví fanoušci, ale také v cílenější podobě konkrétněji motivovaní jedinci či zájmové skupiny. Na konkrétní příklady i praktiky těchto subjektů se zaměřuje článek Klimatické mýty a fakta II.

Z hlediska společných obecných rysů můžeme „klimamýty“ rozdělit do několika skupin. Po výše rozebrané relativizaci vědeckého konsenzu, která čelí v posledních letech neúprosné statistické realitě, nabývají na síle mimo jiné strategie bagatelizace problému (celosvětové snahy o řešení klimatických změn nejsou na pořadu dne, máme tady vážnější úkoly jako jsou ozbrojené konflikty nebo ekonomické potíže), případně pak také strategie využívající zkreslenou perspektivu.

Čtěte také: Klimatická změna: podrobný pohled

Setkat se můžeme i s výroky, které evokují nemístný optimismus (na Moravě budeme moct pěstovat pomeranče, na Sibiři okurky apod.). Mnohé dezinformace též fenomén klimatických změn celkově zpochybňují (ochrana klimatu je ve skutečnosti produkt „zelené ideologie“) anebo označují iniciativy ke zmírnění změn klimatu za marné a zbytečné (je to nad lidské síly, můžeme se změnám maximálně snažit přizpůsobit).

Příklady mýtů o klimatu

1. Mýtus: V zimě je přece pořád sníh a mrzne, letos děti sáňkovaly i na Floridě.

   To, že v zimě občas mrzne nebo napadne sníh na místech, kde to není obvyklé, nevyvrací globální oteplování. Klima není totéž co počasí - počasí je aktuální stav atmosféry, klima je dlouhodobý průměr. A právě tento dlouhodobý průměr teplot v posledních desetiletích roste.

2. Mýtus: Když padají teplotní rekordy vysokých teplot například z roku 1983, znamená to, že v tom roce bylo také velké teplo.

   Skutečnost, že byl horký den i před 40 lety, nepopírá globální oteplování. Rozdíl je v tom, že dnes rekordy padají častěji, a to po celém světě. Jak se průměrná teplota postupně zvyšuje, mění se i rozsah možných teplot v určitém místě v určitém čase. To znamená, že všude na světě se mírně teplejší dny stávají o něco pravděpodobnějšími a mírně chladnější dny o něco méně pravděpodobnými. Když se podíváme na dlouhodobý trend, vidíme, že průměrná globální teplota trvale roste - a rekordní teploty se stávají normou, nikoli výjimkou.

3. Mýtus: Třídit odpad je nesmysl.

   Nepravdivost tohoto mýtu je jednoduše ověřitelná, a to z oficiálních čísel státem autorizované obalové společnosti EKOKOM. Stejně tak je ověřitelná z dat Ministerstva životního prostředí. Když si vezmeme za příklad rok 2023, oficiální čísla říkají, že Češi tříděním v obcích zajistili meziroční nárůst celkové recyklace obalových odpadů až na 75 %. V roce 2022 to bylo 71,6 %. V těchto výsledcích je ČR dlouhodobě na předních příčkách v rámci celé EU a čísla se daří meziročně zlepšovat. Poděkování v tom patří zejména lidem, kteří na poměry v EU třídí výborně. Podstatné je, že to dělají dobrovolně a s důvěrou k třídícímu systému, který se v obcích rozvíjí už zhruba 25 let,“ vysvětluje Petr Havelka, ředitel České asociace odpadového hospodářství. Dodává, že Česko má již přes milion barevných třídících nádob a jejich počet stále roste. Podobné mýty o ´jedné hromadě´ hlásí většinou nevzdělaní lidé, kteří si nezjistili oficiální informace a šířením nepravdivých mýtů zbytečně podkopávají důvěryhodnost velmi dobře fungujícího systému.

Role Česka v globálním kontextu

Je pravda, že celkové emise Číny jsou vysoké. Pokud však budeme srovnávat emise na obyvatele, jsou srovnatelné se současnými emisemi na obyvatele Česka, a to 8 tun CO2 na osobu a rok. Emise ČR klesly od roku 1990 o polovinu.

Dnes se v Číně investuje do obnovitelných zdrojů a hledá se cesta, jak snížit závislost na uhlí. Je velmi pravděpodobné, že v emisích dosáhla Čína svého vrcholu v březnu 2024. A jistě, zeslabení pozice USA v ochraně klimatu není dobrá zpráva. Zajímavé je i srovnání Číny a Evropy. Obě země řeší velmi podobné problémy - Evropa i Čína jsou závislé na dovozu fosilních paliv. Čína mohutně investuje do obnovitelných zdrojů, elektromobility, rozvoje technologií, které posílí její nezávislost na dovozu fosilních paliv.

Plasty a jejich role

Plasty jako materiál samy o sobě nejsou špatné, naopak, jsou lehké, levné, odolné a umožnily technologický pokrok například v medicíně, dopravě a dalších odvětvích. Problém ale spočívá v tom, jak je používáme, respektive nadužíváme. Podle dat Evropského parlamentu činila v roce 1950 celosvětová produkce plastů 1,5 milionů tun, v roce 2018 už to bylo 359 milionů tun.

Ovšem ne všechny obaly z plastů nebo obsahující plasty je možné recyklovat. Pode dat agentury CENIA bylo v Česku v roce 2023 vyprodukováno 280 527 tun odpadu z plastových obalů, z toho pouze 146 948 tun bylo recyklováno (52 %) a 104 106 tun bylo energeticky využito (37 %), tedy spáleno s využitím tepla.

Plasty jsou kvůli svým vlastnostem materiálem vhodným pro mnoho použití a je jen potřeba přemýšlet nad tím, jak je používat správně a odpovědně. Aby byly cirkulárnější, je potřeba designovat produkty, které mají delší životnost a na konci životnosti jdou dobře zpracovat, například upcyklovat, recyklovat, případně pochází z alternativních zdrojů,“ říká Eva Ryšavá, konzultantka Institutu cirkulární ekonomiky. S tím se pojí snaha o předcházení produkci zbytečného odpadu - jednorázové plastové obaly a výrobky.

Elektromobilita jako řešení

Přechod na elektromobilitu je jedno z řešení snižování emisí v sektoru dopravy. A i v současném energetickém mixu mají elektrická auta ve střední Evropě v celém životním cyklu nižší emise než jejich spalovací protějšky,“ podotýká Milan Vítek z platformy Fakta o klimatu.

Odpovědnost a budoucnost

Ano, Česká republika má jen malý podíl na celosvětových emisích, ale to neznamená, že nenese díl odpovědnosti. Je součástí Evropské unie, která má ve světě silný hlas a představuje významnou část emisí i ekonomiky. A jako člen tohoto celku nemůžeme být černými pasažéry. Kdyby měl každý stát přístup typu ´my jsme malí, tak nemusíme´ nikam bychom se nedostali,“ říká Milan Vítek.

Právě naopak, změna klimatu ohrožuje stabilitu společnosti i její budoucí vývoj a prosperitu. Už teď vidíme negativní dopady změn klimatu, které lze ekonomicky vyjádřit - vyšší srážky a s nimi spojené povodně, vlny veder a další extrémy. Investovat do modernizačních opatření, která vedou ke snižování emisí, má řádově nižší náklady, než se potýkat a řešit dopady prohlubující se změny klimatu.

Větrné elektrárny a ochrana ptactva

Je pravda, že větrné elektrárny způsobují kolize s ptáky, v České republice takto ročně zahynou podle odhadů stovky až několik tisíc ptáků ročně. Výrazně větší ztráty však způsobují jiné faktory: kolize se skleněnými plochami, hlavně nárazy do prosklených budov, zastávek a podobně, dále kolize s auty, elektrickými vedeními či prostě a jednoduše se ptáci stávají potravou koček. Například v USA kočky ročně zahubí až 2,4 miliardy ptáků, auta 214 milionů a budovy stojí za úhynem 599 milionů opeřenců, jak dokládají data Cornellovy ornitologické laboratoře.

Historický kontext klimatických debat

Často slýcháme, že v sedmdesátých letech vědci varovali před příchodem ledové doby a dnes straší globálním oteplováním. V letech 1965-1979 je možné ve vědeckých databázích dohledat 68 článků, které se týkají budoucího vývoje klimatu. Z toho je 19 článků neutrálních, 7 se týká ochlazování a 42 oteplování. V žádném roce publikace o světovém ochlazování nepřevládaly.

Důležité body Pařížské dohody

Společným cílem, který vyplývá i z tzv. Pařížská dohoda deklaruje úsilí o to, aby nárůst globální průměrné teploty výrazně nepřekročil hranici 1,5 °C. Jedním z hlavních důvodů pro stanovení této hranice je riziko překročení tzv. bodů zlomu (tipping points).

Zdroje emisí v Česku

Lidská činnost, která zásadně ovlivňuje koncentraci CO2 a dalších skleníkových plynů v atmosféře, je spalování fosilních zdrojů - uhlí, ropy a zemního plynu. Např. čtvrtina světových emisí CO2 vzniká v uhelných elektrárnách. V Česku za posledních 30 let klesly emise o 35,5 %. Emise z odpadového hospodářství od devadesátých let setrvale rostou. Do roku 2018 stouply o 83 % na 5,7 mil.

V celkovém měřítku však je odpadové hospodářství “pouze” minoritním producentem emisí. Největší díl (v Česku necelých 40 %) představuje výroba elektřiny.

Pokud by Češi v horizontu roku 2030 snížili svou spotřebu mléčných výrobků resp. masa o polovinu, došlo by ke 3% úspoře ročních emisí v ČR. Pro srovnání vysázení 10 milionů stromů navíc by přineslo úsporu jen asi 0,2 % celkových emisí v porovnání s rokem 2018. Zdůraznění spíše větších změn neplyne z bagatelizace přispění každého jednotlivce ke kýžené změně, ale nese v sobě spíše apel na opravdu rychlé a výrazné řešení.

Doporučené zdroje informací

Diskuzi Fakta a mýty o klimatu (pořádal Impact Hub, který má také akcelerační program Climate Challenge), online kurz Klimatická změna společnosti Člověk v tísni, knihovnu zdrojů RNDr. Máte další zajímavé zdroje o klimatických změnách?

Kvalita ovzduší a mýty

O počasí, vodě a ovzduší panuje mezi veřejností řada mýtů a nejasností. Cílem této stránky je stručnou a srozumitelnou formou uvést skutečná fakta a danou problematiku vysvětlit. Snahou není poskytnout vyčerpávající a vysoce odborné odpovědi na dílčí otázky, ale naopak podat informace tak, aby nevyžadovaly hluboké odborné znalosti.

Myslíte, že elektromobily mají nulové emise či že nejhorší je kvalita ovzduší ve městech? Kouří se od pusy pouze, pokud je teplota pod bodem mrazu? Domníváte se, že je nemožné, aby tekla voda z nižších poloh do vyšších? Odpovědi na tyto otázky a mnoho dalších naleznete na této stránce.

Různé pohledy na klimatickou krizi

O změně klimatu koluje ve společnosti mnoho mýtů. Jednak za ně může kognitivní chyba známá jako nepřenositelnost expertýzy, selektivní vnímání konfirmačního zkreslení, vytěsňování způsobené kognitivní disonancí ap. Tyto naše slabiny jsou však značně přiživovány PR odděleními a účelově založenými think tanky fosilních koncernů.

Ekonomické dopady klimatické krize

Žádná ochrana klimatu je nesrovnatelně dražší. Jen v roce 2050 způsobí klimatická krize celosvětově škody v celkové výši 38 bilionů dolarů. To je šestkrát více než náklady na ochranu klimatu, která by omezila globální oteplování na 2 stupně. Prevence je vždy levnější než řešit následky: Změna klimatu ohrožuje globální ekonomiku.

Spotřeba a emise

Odborníci se shodují, že za klimatickou krizi může nadměrná spotřeba obyvatel průmyslových zemí, nikoliv celkový počet lidí na světě. Údaje ukazují, že některé země s nejvyšší porodností mají zároveň nejnižší emise CO2. Problémem není přelidnění, ale my.

Srovnání emisí různých zemí

Přepočteme-li vypouštěné emise na obyvatele, nachází se Čína (8,4 t/na obyvatele) až za mnoha arabskými zeměmi, za Austrálií (14,5 t), USA (14,3 t), Kanadou (14,0 t) a Ruskem (12,5 t). Česká republika se svými 7,9 t není zase tak daleko (Zdroj: Our World In Data, 2023).

Obnovitelné zdroje energie

Celkem 17,5 % (2024) výroby elektrické energie v České republice v současnosti pochází z obnovitelných zdrojů energie. V Německu tento podíl činí 62,7 %, ve Švédsku 66,2 %, v Litvě 79,6 %, v Portugalsku 86,9 % v Rakousku 89,1 % a v Norsku 98,8 %. Pro kompletní zásobování potřebujeme především více větrných a solárních elektráren a zásobníků elektřiny, jako případnou zálohu pak moderní plynové elektrárny, které fungující na vodík nebo bioplyn - to vše je se současnými technologiemi poměrně jednoduše a s nízkými náklady proveditelné. Přechod na obnovitelné zdroje energie nevyžaduje zázrak.

Jaderná energie versus obnovitelné zdroje

Srovnání ukazují, že jaderná energie je nejdražší. Drahá je nejen výstavba reaktorů a potřebné infrastruktury, dodržení náročných a neustále se zpřísňujících bezpečnostních standardů, ale i provoz a jaderné palivo. Jaderné palivo je kromě toho nutné dovážet - s jadernou energetikou tedy nejsme soběstační a energeticky nezávislí. A navíc se dováží ze zemí s pochybnou reputací, např. z Ruska.

Nejlevnější jsou obnovitelné zdroje. Náklady na výstavbu jsou nízké, doba výstavby je krátká a zdroj energie je zdarma.

Větrné elektrárny a ochrana ptactva (podrobněji)

I když se přesné údaje dají shromáždit jen těžko, odhady Německého svazu ochránců přírody (NABU) uvádějí, že větrné elektrárny zabijí ročně zhruba 100 000 ptáků. Za nimi následují s elektrická vedení s výrazně vyšším počtem 1,5 - 2,8 milionů ptáků, domácí kočky s 20 - 100 miliony a silniční a železniční doprava se 70 miliony. Nejvíce ptáků přijde o život nárazem do skleněných ploch: 100 - 115 milionů.

Shrnutí odpovědnosti

Subjektivně to tak působí, ale Česká republika nese z historického hlediska velkou odpovědnost. Pokud se podíváte na množství CO2, které země vypustily od počátku průmyslové revoluce, nacházíme se na předních místech. To je důležité, neboť skleníková plyny působí v atmosféře po stovky let.

tags: #změna #klimatu #fakta #a #mýty

Oblíbené příspěvky:

• Udržitelné stavebnictví
• Průvodce Světem Nádob na Odpad
• Příprava na školu v přírodě
• Čítanka Motýlek: Ekologická výchova
• Dokumentární filmy o klimatu