Jak se odpad hraje s plastem: Recenze a tipy pro ekologickou domácnost

Globální oteplování, rozpínající se pouště, vymírající živočišné druhy a znečištěné oceány patří k nejpalčivějším problémům lidstva. Existuje spousta způsobů, jak planetě alespoň trochu ulehčit. Kde ale začít? Inspirujte se našimi tipy a ušetřete kousek přírody. I malé krůčky se počítají.

Domácnost a ekologická stopa

Ekologové ale uklidňují, že udržovat k životnímu prostředí šetrnou domácnost neznamená, že by člověk musel přítomnost čtyřnohého parťáka nebo třeba i rybiček oželet. Nicméně, i chov domácích mazlíčků s sebou nese ekologickou zátěž. Podle vědeckých výpočtů ale představují ekologickou zátěž i běžní domácí mazlíčci. Zejména velká plemena psů za sebou zanechávají roční ekologickou stopu tak velkou, že je srovnatelná s mazlíčky na čtyřech kolech - auty. Vědci měří ekologickou stopu domácích mazlíčků už několik let a po celém světě.

Vzniklo tak už několik studií, jež disponují daty a také metrikou měření. „Hlavním měřítkem je množství krmiva, které dotyčné zvíře ročně spotřebuje. Vypočítává se, kolik energie je třeba k vypěstování a výrobě tohoto krmení, odkud se dováží, a další náklady převedené na produkci CO2. Například chov velkého psa vyprodukuje tolik emisí jako deset tisíc kilometrů ujetých ve voze typu SUV.

Výsledky tým pod vedením Gregory Okina vztahoval primárně k reáliím Spojených států amerických, princip ekologické zátěže je ale světově univerzální. Pokud člověk hledá cestu, jak snížit ekologickou stopu svého mazlíčka, měl by začít u hraček a mobiliáře. „Vybírejte produkty z recyklovatelných nebo obnovitelných materiálů. Například z recyklovatelných lahví nebo z vláken z rýžových slupek. Vhodným a udržitelným materiálem je také bambus, ze kterého se díky jeho jedinečným vlastnostem vyrábí například obojky, vodítka nebo také misky,” vysvětlil ředitel marketingu obchodu Spokojený pes Tomáš Haškovec.

Ekologičtějšími druhy domácích mazlíčků jsou býložraví plazi, hlodavci nebo třeba akvarijní rybičky. Jenže pozor, čím exotičtější chované druhy jsou, tím se ekologická stopa zvyšuje. V případě uhlíkové stopy pořízení exotických zvířat je podle nich řešením snížení ekologické zátěže nákup z domácích chovů.

Čtěte také: Cesta do Compostely: Recenze

Třídění odpadu a péče o domácí mazlíčky

Život se čtyřnohým parťákem přináší radosti i výzvy. Jednou z takových challengí je správné nakládání s odpadem, který vzniká při péči o našeho miláčka. V Česku žijí podle dostupných dat více než 2 miliony psů. A každý z nich produkuje odpad - každodenní „dárečky“ na procházkách i na zahradě, to zná každý pejskař.

Samozřejmostí jsou také obaly od krmiva v podobě kapsiček či konzerv od masa nebo různě velkých pytlů vyrobených z různých druhů materiálů a jejich kombinací. Sem tam doslouží i nějaká hračka, je třeba vyměnit pelíšek, rozkousané vodítko nebo malý obleček. Starý kartáč nebo prázdný obal od psího šamponu - i tyto odpadky se počítají.

Jak zlikvidovat psí výkaly?

Pejsci musí na velkou většinou dvakrát denně. Vypořádat se s psími výkaly nám mohou pomoci speciální „rozložitelné sáčky“, které ale mnohdy neposkytují spolehlivé řešení (zejména kvůli dlouhé či nejasné době svého rozkladu). Psí exkrementy patří v každém případě výhradně do popelnice, tedy směsného odpadu, nikoli do bioodpadu nebo na kompost, a už vůbec ne do ostatních kontejnerů na tříděný odpad!

Kam patří obaly od psího krmiva a pamlsků?

Dalšími častými a mnohdy každodenními odpadky, které souvisejí s chovem psích mazlíčků, jsou obaly od krmiva, pamlsků a dobrot. Kombinované obaly vyrobené z více druhů materiálů - například z plastu a papíru, skla a papíru či kovu a papíru - je možné třídit a recyklovat, v některých případech se ale takové obaly netřídí, protože jejich recyklace je příliš náročná třeba kvůli složitým zpracovatelským procesům a materiálovým ztrátám.

Typickým typem obalu, který je běžně používaný chovateli zvířat, jsou kapsičky. Na trhu se již objevují čistě plastové kapsičky, které je po vyprázdnění možné vytřídit a recyklovat. Prázdné konzervy třídíme do příslušných nádob určených ke sběru kovů - poznáme je podle šedé samolepky. Konzervu není třeba vymývat, obsah stačí pořádně vyškrábat, třídění nevadí ani papírová etiketa.

Čtěte také: Werther – kniha o přírodě

Stejně tak je tomu u dalších čistě papírových či plastových obalů, které můžeme třídit do barevných kontejnerů označených příslušnou samolepkou.

Výběr krmiv pro mazlíčky je důležitý - z hlediska úlevy životnímu prostředí bychom měli vybírat recyklovatelné či znovuplnitelné obaly. Někteří výrobci balí své produkty do recyklovatelných obalů - obalů z vrstvených plastů, papíru či hliníku. Tyto obaly bývají často označeny příslušným recyklačním symbolem.

Psí odpad nula - co nevyhodit, ale znovu použít?

Spousta odpadků po našich psích kámoších v koši skončit nemusí, můžeme je ještě pěkně ekologicky využít - upcyklovat - nebo darovat ke znovupoužití (re-use): staré pelíšky nebo oblečky najdou využití v útulcích. Roztrhané plyšáky lze použít na výrobu home made pelíšků, poškozené lanové hračky lze proměnit v ještě užitečné provazy nebo se z nich dá splést hračka úplně nová, ještě lepší!

Psi jako pomocníci při třídění

Naši čtyřnozí parťáci mohou být překvapivě užiteční i při třídění odpadu. Existují tréninkové programy, kde se psi učí sbírat odpadky a třídit je podle materiálů, například plastů nebo plechovek. Tato dovednost pomáhá při úklidu veřejných prostranství i v kampaních za čistší životní prostředí.

Omezování plastů

Den každého z nás se skládá z velkého množství malých voleb. Každá z nich může přispět k zelenější planetě a snížení spotřeby plastů. Nákupní rozhodnutí ovlivňují stav prostředí. Toho lokálního rozhodně, ale snaha se počítá i v celosvětovém měřítku.

Čtěte také: Knihy o technikách přežití: recenze

Tipy pro omezení plastů:

• Opakovaně použitelné tašky - Jednu mít vždy u sebe v batohu nebo v kabelce, více jich mít vždy v autě, až vyrazíme na velký nákup.
• Látkové pytlíky místo plastových - V podobném duchu jako výše. Nákup od drobných prodejců - U farmářů na trzích, v menších krámcích i bezobalových obchodech.
• Balená voda a jiné nápoje - Stop plastovým lahvím. Nejen, že zatěžují planetu, ale ohrožují i naše zdraví a nápoj z nich ani dobře nechutná. Pěkná ekologická lahev šetří planetu i peníze.
• Do kavárny s vlastním hrnkem - Plastová víčka z jednorázových obalů na teplé nápoje zanechávají obrovskou ekologickou stopu. Řešením je vlastní nádoba.
• Příbory - Když jídlo nebo nápoje z restaurace s sebou, tak bez příborů i brček. I malé množství se počítá, natož v červenci.
• Skleněné nádoby pro přenos - Většina restaurací zabalí jídlo i do vlastních přepravek. I zde můžeme upřednostnit sklo před plastem.
• Komplexní přístup k výběru kosmetiky - Nakupujeme kosmetiku vyrobenou z přírodních produktů, balenou ve skle nebo vůbec nebalenou.
• Čisticí prostředky - Takový roztok s vodou a octem vydá účinkem za mnoho prostředků v plastových obalech.
• Dřevění pomocníci - Kartáček na zuby nemusí být z plastu (ten náš má i krásný cestovní obal), stejně jako mýdlenka nebo hřeben.
• Přírodní vlákna - Velké množství oblečení se vyrábí ze syntetických vláken, obsahujících plast.
• Z druhé ruky - Dobrý úlovek ze second-handu potěší více než z obchoďáku.
• Kompostování - Je to moderní a mimořádně prospěšné.

Minimalismus

Představte si svět, kde každý vlastní jen to, co skutečně potřebuje. Žádné přeplněné skříně, žádné hromady nepotřebných předmětů, žádné impulzivní nákupy. Minimalismus by se stal životním stylem a efektivní využívání ekologických produktů samozřejmostí. Minimalismus je to filozofie, která klade důraz na uvědomělá rozhodnutí - vlastnit méně, ale kvalitnější věci, a soustředit se na to, co přináší skutečnou hodnotu.

Jak uvést minimalismus do praxe?

• Investujte do kvality Místo levných věcí, které se rychle opotřebují, vybírejte trvanlivé alternativy.
• Multifunkční předměty Upřednostňujte věci s více využitími.
• Podporujte lokální a udržitelnou výrobu Nakupujte od lokálních výrobců nebo značek, které používají recyklované či biologicky rozložitelné materiály.
• Kompostování a recyklace Minimalistický život zahrnuje i efektivní nakládání s odpadem.
• Sdílení a opravy Místo vlastnictví všeho, co občas potřebujete, zvažte sdílení. Například nářadí si můžete půjčit od sousedů nebo z půjčoven.

Udržitelné odívání

Výroba oděvu z hotových látek je z pohledu životního prostředí ve srovnání s fází výroby a zpracování materiálů méně významná. Hodně však může ovlivnit tím, jak bude o své prádlo pečovat a jak dlouho mu vydrží.

Materiály a jejich dopad

Různé textilní materiály se výrazně liší v tom, jaké dopady jsou s nimi spojené. Nejčastěji využívaným přírodním materiálem je bavlna, dále pak vlna a hedvábí. Bavlník je plodina náchylná k mnoha chorobám, náročná na vodu, živiny a počasí. Všechny tyto její nevýhodné vlastnosti se lidé snaží vyvážit moderní technologií, včetně genetických modifikací, a intenzivním používáním chemikálií.

V případě bavlny je proto vhodnou alternativou materiál pocházející z ekologického zemědělství, ve kterém je bavlník pěstovaný s minimálním množstvím chemických prostředků a způsobem, který zachovává místní biodiverzitu i dobrou kvalitu půdy. Biobavlněné látky bývají podle studie také barveny méně toxickými barvivy, a proto biobavlněné oděvy zatěžují v celku životní prostředí toxickými chemickými látkami až o 90 % méně, než je tomu u konvenčního bavlněného výrobku.

Méně toxických látek uvolňuje výroba textilu z celulózových vláken, jakým je například viskóza. Na druhou stranu je ale její chemické zpracování energeticky velmi náročné. Ještě větší nároky mají ale umělé materiály jako polyester nebo nylon.

Největším problémem fáze výroby je vymývání části barviv a chemických přípravků do odpadních vod během praní.

Proč je separování odpadu důležité

3,5 miliónu tun odpadu! To je množství, které vyprodukuje lidstvo za jeden den! Na Slovensku se také nemáme čím chlubit, podle loňských údajů stále separujeme jen necelých 40 % všeho odpadu. To, že jsme si naši planetu „pokazili“ víc než dost, víme asi všichni. Mezi námi se stále najdou i takoví, kterým je planeta ukradená. V tomto případě je tedy promlouvání do duše asi zbytečné. Pokud do této skupiny patříte, je to vaše výsostné právo. Vězte však, že my přírodu nezničíme, ona nás ano. Bez pitné vody, půdy, včel, deště... přežijeme velmi těžko.

Všechny chemické látky, které se v nich nacházejí v celkem zásadních množstvích, se postupně dostávají do vody a půdy, tedy i do ovzduší, následně do deště a pitné vody. V konečném důsledku se za poměrně krátkou dobu dostanou i přímo na váš talíř.

Potom tu máme ještě jednu skupinu lidí, a to ty, kteří jsou přesvědčení, že jejich „pracně“ vytříděný odpad skončí i tak na skládce nebo v oceánu. Předtím, než uvěříte jakýmkoliv konspiračním teoriím, byste měli vědět, že odpad je surovina, která má hodnotu! Separovaný odpad je vykupovaný společnostmi, které zajišťují jeho recyklaci a výrobu nových surovin. Za ty potom dostanou peníze, takže mluvíme o byznysu jako každém jiném, dokonce o velmi výhodném byznysu. Recyklace je totiž v mnohých případech mnohem levnější alternativou než výroba „fungl“ nových surovin.

Podle aktuálních statistik lidstvo ročně vyprodukuje více než 300 000 000 tun plastového odpadu. Doba rozpadu plastů se pohybuje od 500 do 1 000 let a víc. Plasty se nerozloží nikdy. Po velmi dlouhé době dojde k jejich rozpadu na drobné granulky, ze kterých byly původně vyrobené. Podle vědeckých odhadů dnes už na světě neexistuje místo, které by nebylo zamořené plasty. Jedním z nejvážnějších negativních dopadů plastů je například to, že se dostávají přímo do těl živočichů. I v tomto případě platí, že nemusíte milovat zvířata, milujte aspoň sebe. Pochutnáte si rádi na rybě?

„Vyhozený“ papír není pro přírodu obzvlášť velkým problémem, což však neplatí o jeho výrobě. Papír pochází ze dřeva, respektive z dřevoviny. Tak či onak, oběťmi jeho výroby je 160 000 stromů za den. Ano, tolik se jich celosvětově pokácí jen kvůli výrobě papíru. Jeho separací tedy šetříte přírodní zdroje (lesy, stromy, dřevo), ale také energii a snižujete množství emisí, které jsou do ovzduší vypouštěné při jeho výrobě. Pro lepší představu, přibližně jedna tuna sběrového papíru „ušetří“ 17 stromů.

Sklo je možné používat - recyklovat donekonečna, přičemž po jeho opětovném zpracování neztrácí svoje kvalitativní vlastnosti. Jinak řečeno, ze skleněné lahve je možné po recyklaci vyrobit opět stejně kvalitní skleněnou lahev. Sklo je navíc zčásti přírodním materiálem, na jeho výrobu je potřebné vytěžit např. křemičitý nebo sklářský písek. Separací skla tedy také šetříte přírodní zdroje. Kromě toho zabraňujete tomu, abyste při procházce lesem zakopávali o skleněné lahve nebo sklenice. Rozklad skla trvá déle než 4 000 let.

Kovový odpad mnozí nepokládají za nebezpečný pro životní prostředí. Ano, je pravda, že kovová plechovka nenadělá takové škody jako plastová lahev, ze které se do okolí uvolňují různé škodliviny. Plechovka se v porovnání s plastem také rozloží mnohem dříve, v průměru za 60 let. Znečištěné lesy a louky však v tomto směru nejsou tím největším problémem. Všechen kovový odpad patří k velmi ceněným surovinám vhodným na druhotné zpracování. Tak například, z cca 700 plechovek je možné vyrobit jeden nový bicykl. Při výrobě tuny ocele z recyklovaných kovů je potřebné vytěžit o 1,5 tuny méně železné rudy, spotřebovat o 0,5 tuny méně uhlí, o 50 % vody a o 70 % méně energie.

Třídění odpadu: značky na obalech

Už víte, proč byste měli odpad třídit, podívejme se tedy na to, jak to dělat správně. Nejdříve se musíte zorientovat ve značkách, které označují jednotlivé materiály. Bohužel, označování obalů není povinné. Proto se setkáváme s obaly, na kterých je velmi podrobné a jasné značení použitých materiálů, nebo dokonce i způsobu jejich likvidace, ale i s takovými, na kterých tyto údaje nejsou vůbec. Kromě značek, které označují samotný druh materiálu, se na obalech setkáte i s dalšími, které však nemají se způsobem separace nic společného.

• „Grüne Punkt“ - Zelený bod (dvě šipky v kruhu): registrovaná ochranná známka - značka neříká o tom, že kupujete ekologický materiál.
• Přeškrtnutý odpadkový koš: materiál, který nepatří do komunálního ani separovaného odpadu (např.

Třídění odpadu: nádoby

Nádoby na tříděný odpad jsou rozdělené podle barev, někdy se můžete setkat také jen s barevnou značkou. Při separaci se musíte orientovat i podle pravidel dané obce či města. Někde jsou například plasty sbírané samostatně, jinde spolu s kovovými obaly.

• POZOR: „Velký“ plastový odpad, jako např. plastový zahradní nábytek, nepatří do žluté nádoby.
• POZOR: Plastový odpad nesmí být mastný, znečištěný od hlíny a nesmí obsahovat zbytky jídla!
• POZOR: Obaly od vajíček nebo rolky od kuchyňských utěrek či toaletního papíru nepatří do modré nádoby na papíer. Byly recyklované tolikokrát, že je není možné použít opětovně. Nejekolgičěji se jich zbavíte vhozením do kompostu nebo nádoby na BIO odpad.

Vhazujte: konzervy, plechovky (např.

Vhazujte: skleněné střepy, tabulové sklo (např.

TIP: Někde se setkáte i s bílým a zeleným kontejnerem. Černé kontejnery jsou určené na komunální - smíšený odpad.

Jak separovat nápojové kartony

Plasty jsou specifickou kategorií, protože ne všechny z nich patří k dobře recyklovatelným. Od toho se odvíjí i zájem jednotlivých společností o jejich výkup. Všeobecně používané pojmenování „TetraPak“ ve skutečnosti není označení pro konkrétní materiál. TetraPak je pouze jednou ze společností, které vyrábějí takzvané nápojové kartony. Dalšími jsou např. společnosti Elopak, SIG Combiblock či ItalPack.

Nápojové kartony patří ke kompozitním, tedy kombinovaným obalům. Nejčastěji se setkáte s označeními: C/PAP 81 nebo C/PAP 84 (papír a lepenka + plast, hliník). Nápojové kartony jsou dobře recyklovatelné a patří k poměrně ceněnému odpadu. Po recyklaci se z nich vyrábějí předměty jako kuchyňské utěrky, toaletní papír, nákupní tašky, izolační materiály či syntetické oleje, proto by neměly skončit v odpadkovém koši na směsný odpad. Jak je tedy správně separovat? První možností je žlutý kontejner, kdy jsou nápojové kartony sbírané spolu s plasty.

Jak separovat textil

Textil je recyklovatelný jen zčásti, proto je i jeho separace mírně problematická. Nejčastěji se z něho vyrábějí komponenty do aut nebo izolace. Řešením je i výroba tašek nebo využití starého šatstva na „uklízecí“ hadry. Jeho separace je možná jen v některých obcích, kde jsou přistavené speciální nádoby na textil. Tuto možnost nabízejí i některé obchody s oblečením, řešením je také odevzdání textilního odpadu přímo ve firmách, které se specializují na jeho recyklaci (napr.

Jak separovat jiný odpad

Elektronické spotřebiče nesmí skončit v přírodě, ale ve sběrném dvoře, případně je můžete odevzdat v některých prodejnách. Nábytek se můžete pokusit rozebrat a vyseparovat podle jednotlivých materiálů.

Jak naložit s biologicky rozložitelným odpadem

Všechno, co se v přírodě rozloží, byste neměli vhazovat do komunálního odpadu. Velké procento odpadu skončí v moři nebo na skládkách. Ano, v tomto případě se rozložitelný materiál rozloží a neuškodí nikomu. Proto je zbytečné nesmyslně zahlcovat odpadkové koše. Rozložitelný odpad můžete kompostovat, a to dokonce i v paneláku. Na některých místech máte možnost využít i hnědé odpadkové koše určené na BIO odpad.

Do kompostu patří: tráva, plevel, větve, ovoce a zelenina (také slupky z nich), papír, přírodní textilie (např.

Jak se naučit separovat odpad

Uznáváme, informací je hodně a důkladná separace odpadu skutečně nemusí být hračkou. Pro začátek však úplně postačí, když se naučíte třídit správně aspoň základní druhy odpadu. Pokud byste je i náhodou nesprávně identifikovali, nic hrozného se neděje, protože odpad je před recyklací tříděný ručně. Problémem je to, když nádoba nebo pytel s odpadem obsahuje víc než 45 % „nesprávného odpadu“.

Pokud jste se do separování náhodou ještě nepustili a jste přesvědčení o tom, že třídění jednotlivých položek vám bude zabírat hodně času a ubírat z vašich nervů, jste na obrovském omylu. Separace odpadu je jen o zvyku. Po krátké době se vám bude zdát zvláštní spíše to, že jste omylem hodili mikrotenový sáček jen tak, do obyčejné nádoby na odpad. Jako velmi dobrá pomůcka vám pomohou speciální odpadkové koše na tříděný odpad, které k jeho třídění doslova nabádají a navíc nezabírají moc místa.

Separace je jen prvním krokem

Pamatujte, že plast není jediným odpadem, který zatěžuje naši planetu. Např. při výrobě textilních tašek vzniká větší uhlíková stopa než při výrobě těch plastových. Jinak řečeno, každá věc, kterou vyhodíme, škodí aspoň z minimální části nám i životnímu prostředí.

Jak jste si mohli všimnout, mnohé materiály není možné recyklovat ani po jejich správném vytřídění. I při recyklaci dochází ke znečišťování ovzduší nebo vody. Když tedy chcete naší planetě, ale i sobě, pomoci reálně, měli byste se v první řadě snažit snížit vaši produkci odpadu. Jak na to? To, co můžete koupit v kovovém nebo skleněném obalu, nekupujte v obalu plastovém. Nekupujte igelitové tašky při každé návštevě obchodu, na nákupy si noste vlastní, klidně i plastové, ideálně textilní, používejte je však do úplného zničení.

Čistý vzduch, zdravá země a průzračná voda

Mezi nejčastější zdroje znečištěného ovzduší patří spalování uhlí, silniční doprava, průmysl a zemědělství. Kvalita vzduchu se sice v Česku postupně zlepšuje, ale jen velmi pomalu. Jak tedy kvalitě vzduchu alespoň trochu pomoci? V chladnějších dnech si místo topení oblečte vrstvu oblečení navíc. Pamatujte na to, že teplota v místnosti by se měla pohybovat okolo 20 °C, zdraví lidé by se ale měli cítit pohodlně i při 18 °C. Přetápění domácnosti škodí zdraví a je i energeticky náročné. Neplýtvejte energií a zvykněte si na nižší teploty v domácnosti, abyste nebyli tolik náchylní k nemocem. Na noc a na dobu, kdy nejste doma, snižte na termostatu teplotu. Snažte se neplýtvat elektřinou. Nenechávejte starší spotřebiče v pohotovostním režimu.

Používání chemikálií v zemědělství, prosakování kontaminovaných povrchových vod, skládky a vypouštění odpadů do půdy. To jsou hlavní příčiny znečištěné země, ze které mohou nečistoty pronikat i přes kořeny rostlin do našeho jídelníčku. Odstranit znečištění půdy je obtížné a vyžaduje vysoké náklady. Jak půdě alespoň trochu pomoci? Podpořte pěstitele, kteří zemi nezatěžují nebezpečnými chemikáliemi. Naučte se správně recyklovat, ale myslete zároveň i na to, že mnohem více prospějete planetě tím, když odpady nebudete vytvářet. Vyvarujte se proto jednorázových obalů a nekupujte nic, pro co nemáte dobré a pokud možno i časté využití. Neutrácejte za nekvalitní produkty, snažte se vyhledávat věci z druhé ruky nebo z recyklovaných materiálů. Naučte se vdechnout věcem nový život, rozbitý spotřebič se nejprve snažte opravit nebo jej nabídnout k odkoupení, než jej vyhodíte.

Znečištění vody je jeden z největších problémů současného světa. Bez kvalitní čisté vody denně umírají tisíce lidí, vodní toky navíc postupně vysychají. Jak doma šetřit vodou a zbytečně ji neznečišťovat? Zastavte tekoucí vodu, když si čistíte zuby nebo se holíte. Pokud čekáte na teplou vodu, pochytejte i tu nejdřív tekoucí studenou. Můžete s ní pak zalít květiny. Místo koupání ve vaně se raději sprchujte. Pračku a myčku zapínejte, až když je naplníte. Používejte kosmetiku, která je šetrná k přírodě a neobsahuje živočišné látky. Ověřte, zda vaše značka kosmetiky netestuje své produkty na zvířatech. Upřednostňujte kosmetické produkty, jejichž obaly jsou recyklovatelné nebo jsou vyrobené z recyklovaných materiálů.

Plýtvání potravinami a udržitelná výživa

V EU se každoročně vyhodí téměř 59 milionů tun potravin, což je přibližně 131 kg odpadu na osobu. Největší podíl na tomto problému mají právě domácnosti. Na jedné straně plýtváme potravinami a na druhé straně si více než 37 milionů lidí v EU nemůže dovolit kvalitní jídlo každý druhý den. Jak omezit plýtvání potravinami? Plánujte jídlo na celý týden. Sestavte si jednoduchý plán, co budete vařit, a podle toho připravte nákupní seznam. Nepodléhejte lákavým akcím typu „kupte dva, třetí zdarma“, pokud víte, že dané potraviny nespotřebujete. Než půjdete do obchodu, projděte si lednici, spižírnu i sklep, abyste věděli, co vám chybí a co je opravdu potřeba dokoupit. Dejte šanci ugly food. Křivá mrkev nebo příliš drobná cibule mají stejnou chuť jako ty dokonalé. Spousta potravin se zkazí jen proto, že jsou špatně skladované. Udržujte potraviny čerstvé déle. Zbytky můžete doma ještě využít. Klíčící brambory oloupejte, odstraňte klíčky a zpracujte na pyré, knedlíky nebo hranolky. Ani zbytky nemusí skončit v popelnici. Domácí kompostér můžete mít i v městském bytě. Na balkoně tak snadno zkompostujete slupky a zbytky zeleniny.

Udržitelná výživa je stravovací přístup, který spojuje zdraví člověka s odpovědným zacházením s přírodou. Zaměřte se na potraviny s nízkým dopadem na životní prostředí. Snižte konzumaci průmyslově zpracovaných potravin a zaměřte se na čerstvé suroviny, snižujete emisní stopu a podíl odpadu. Jedním z hlavních stavebních kamenů je lokální produkty, potraviny pocházející z vašeho regionu, čerstvé a často i sezónní. Udržitelnost zahrnuje i sezónní strava, jíst potraviny v době, kdy jsou přirozeně dostupné, což minimalizuje potřebu skladování a dlouhých přepravních tras. Dalším důležitým tématem jsou ekologické potraviny, produkty, které splňují přísná kritéria šetrnosti k životnímu prostředí, například certifikace BIO nebo Rainforest Alliance. Takové potraviny bývají pěstovány bez syntetických hnojiv a pesticidů, což chrání půdu a vodu. Výběrem ekologických produktů podporujete zemědělce, kteří dbají na biodiverzitu a dlouhodobou udržitelnost.

tags: #kniha #odpad #si #hraje #s #plastem

Oblíbené příspěvky:

• Proti přírodě: recenze
• Efektivní třídění odpadu
• Příklady antropologického ovlivnění
• Kyselina chlorovodíková a čištění odpadů: Bezpečnost
• Dopady emisí z elektráren