Rozdíly ve vnímání třídního klimatu mezi žáky a učiteli

Klima školy ovlivňuje, jak se v ní žáci, pedagogové, rodiče, ale i náhodní návštěvníci cítí - zda jsou uvolnění, mají dojem bezpečí, přátelskosti. Částečně se na klima podílí školní řád, mnohem více ho ale utváří nepsané zvyklosti, vztahy a třeba i mimoškolní akce. Od pojmu kultura školy se liší tím, že je subjektivnější a souvisí s prožíváním; kultura školy se však svým vnějším rámcem klima přímo dotýká.

Školu a v ní i každou třídu můžeme vnímat jako specifickou a svébytnou sociální skupinu. Dění v těchto sociálních skupinách je pro výuku velmi důležité a dokáže výchovně-vzdělávací proces všem jeho účastníkům významně ulehčit, nebo také zkomplikovat. Obsah pojmu klima školy/třídy stále není v odborné literatuře zcela jednoznačný.

Akademičtí odborníci hovoří obvykle o klimatu školy holisticky, tedy celostně, vnímají mnoho jeho faktorů. Podle nich odráží ale především kvalitu vztahů ve škole, od vedení přes zaměstnance po žáky a úroveň výuky. „Toto klima je tvořeno vztahy v učitelském sboru i například hledáním nových možností výchovně-vzdělávací práce, vztahy v kolektivech tříd i vztahy těchto kolektivů k učitelům (obecně i k jednotlivým učitelům),“ popisuje Výkladový slovník z pedagogiky [1]. Škola s dobrým klimatem má otevřené a konstruktivní pracovní vztahy, následkem čehož v ní může probíhat i kvalitní výuka.

Klima školy zjednodušeně vypovídá o tom, jak se žáci, učitelé i rodiče cítí v prostředí dané instituce. To přímo ovlivňuje jejich motivaci a průběh učení. Součástí klimatu je kromě ekologické (například životní prostředí v okolí školy), společenské (třeba spolupráce ve školním parlamentu) a sociální dimenze (například vztahy mezi žáky a učiteli) i tzv. kulturní rozměr školy, do kterého se řadí dodržování tradic, užívání symbolů, uznávání a zpřítomňování hodnot a podobně. Takovou komplexní tradicí je například akt předání vysvědčení: rámec nastavuje de facto stát (státní symbol na vysvědčení, forma hodnocení žáka); ceremoniální či rituální uchopení je nicméně už na školách samotných.

Výše zmíněné je dobré mít na paměti i v souvislosti s přítomností dětí/žáků cizinců. Asi nikdo totiž nepocítí klima školy tak intenzivně jako žák s odlišným mateřským jazykem a z odlišného kulturního prostředí, který v průběhu školní docházky nastoupí do české školy. Analogie samozřejmě platí i na jakéhokoli nového žáka, který přestupuje do jiné školy či třídy, i když tyto změny nebude pravděpodobně pociťovat tak ostře.

Čtěte také: Cesta do Compostely: Recenze

Prakticky o klimatu školy ve srovnání s meteorologií uvažuje učitel, školní psycholog a autor knih pro pedagogy Robert Čapek: „Klima v meteorologii znamená podnebí, dlouhodobý stav počasí. Tím se odlišuje klima třídy od atmosféry ve třídě, které je krátkodobá, situační. Například přestože dlouhodobě panuje dobrý vztah žáků k učiteli, během nějaké kázeňské situace, kterou musí pedagog direktivně řešit, může jeho oblíbenost klesnout. Ale protože dlouhodobě parametry klimatu zůstaly nezměněny, jde o pouhý výkyv, který se během dalšího období vrátí na své původní hodnoty.“ [2] Často a snadno se plete klima školy se školním prostředím. Nejde ale o totéž. „Školní prostředí působí na lidi (učitele, žáky, rodiče), kteří jsou jeho součástí a přes své vnímání, prožívání a posuzování filtrují vše, co je obklopuje. Klima školy je pak relativně stálá kvalita,“ uvádí odborníci v příručce Klima školy. [3]

Faktory klimatu školy

Klima je dle expertky Danuše Nezvalové [5] jev sociální a skupinový, který je vázán recipročně na své tvůrce: je jimi vytvářen a zároveň na ně působí. Podle úrovně se obvykle rozlišuje například klima třídy, školy, učitelského sboru apod.

Za charakteristické znaky klimatu školy lze považovat:

• specifika školy - například její historii, počet žáků, zaměření;
• specifika vyučovacích předmětů - důraz na profilové předměty, využívání tělocvičny, která není objektem školy a podobně;
• specifika učitelů - třeba odlišnosti vyučovacích stylů, specifické formy hodnocení;
• specifika školních tříd - například vybavenost odborných učeben, estetika jednotlivých tříd;
• specifika žáků - žáci nadaní, žáci-cizinci, žáci se specifickými vzdělávacími potřebami a tak dále.

Evaluační nástroje k měření klimatu školy

Jakým způsobem je možné klima školy vůbec měřit? Český akademicky verifikovaný soubor dotazníků Klima školy umožňuje komplexní náhled na problematiku tím, že je de facto trojitý. Jeho součástí jsou tři sady dotazníků, a to pro následující skupiny zapojené do klimatu školy a rezonující s ním:

• žáci,
• učitelé,
• rodiče.

Dotazník též prošel první revizí, zhodnocením prvních výsledků a je k dispozici pro online vypracování. [6] Výše uvedený dotazník je produkt projektu Cesta ke kvalitě a jeho výstupy byly i další dva dostupné a kvalitní nástroje vztahující se ke klimatu školy:

Čtěte také: Werther – kniha o přírodě

• Klima učitelského sboru [7]
• Klima školní třídy [8]

V českém prostředí je známá i práce Jiřího Mareše a Stanislava Ježka, kteří vyvinuli šetření Diagnostika psychosociálního klimatu školy v rámci projektu Fakulty sociálních studií na Masarykově univerzitě v Brně v letech 2003 až 2005. [9]

Výzkumy klimatu školy

Výzkum klimatu školy se v minulosti v zahraničí i u nás opíral především o kvantitativní výzkumné přístupy, které vycházely ze souborů dotazníků a škál nebo sociometrických technik. Vyplňovaly je velké skupiny respondentů: žáci, učitelé, rodiče, vedení školy, provozní zaměstnanci. Aby byl minimalizován subjektivismus jednotlivců, byly názory různých skupin srovnávány. Blíže zahraniční výzkumné metody a výzkumy realizované ve čtvrtém kvartálu 20. století, ze kterých bylo čerpáno pro dotazník Klima školy, vypisuje Grecmanová. [10]

Tyto zahraniční metody Grecmanová čerpá z amerického a německého prostředí, a to od School Climate Profile - Profil klimatu školy od R. H. Foxe, R. Lippetta a R. Schmucka (1974) až po Soziales Klima an Schulen aus Lehrer -, Schulleiter - und Schülerperspektive (KESS 4) - Sociální klima na školách z perspektivy učitelů, vedení školy a žáků od N. Janke (2006).

V českém prostředí se pak klimatem školy zabývali kromě Heleny Grecmanové a Roberta Čapka i další autoři (namátkou J. Lašek a J. Mareš), a to již od 90. let minulého století. Shrnutí jejich práce včetně relevantních výstupů nabízí Čapkova publikace. [11]

Je potěšující, že řada škol se o své klima zajímá, opakovaně ho testuje a výsledky šetření včetně způsobu testování zveřejňuje na svých webových stránkách. Kvalitně zpracovaný digitální výstup dotazníku Klima školy vznikl v roce 2019 na kutnohorském Gymnáziu Jiřího Ortena - zde je možné podívat se na výsledky prizmatem rodičů, učitelů i žáků jednotlivých tříd. [12]

Čtěte také: Knihy o technikách přežití: recenze

Anotace: Cílem výzkumu bylo zjistit, zda existují rozdíly ve vnímání sociálního klimatu třídy mezi učiteli a žáky druhého stupně ZŠ. Ukázalo se, že učitelé mají tendenci hodnotit klima jako celek výrazně pozitivněji než žáci. V jednotlivých oblastech sociálního klimatu tvořeného sociálními vztahy, kázní a výukou se projevily zajímavé odlišnosti. Učitelé se většinou domnívají, že prezentují učivo zajímavou formou a při výuce vytvářejí žákům kvalitní prostředí na učení. Žáci hodnotí prezentaci učiva a klid na práci podstatně hůře.

Všechny zmíněné oblasti tvoří společně klima ve škole a nepřímo proto ovlivňují i klima v každé třídě této školy. A naopak - každá jednotlivá třída se recipročně podílí na spoluutváření klimatu celé školy.

Mluvíme-li o klimatu, je nutné zdůraznit, že pracujeme s názory a subjektivním hodnocením výše popsaných (a případně dalších) charakteristik účastníky edukačního procesu.

Pokud diagnostický proces dobře naplánujeme, přistoupíme ke sběru diagnostických údajů pomocí připravených diagnostických metod. Pozorujeme dění ve třídě v přirozených situacích a zjištění, která upoutají naši pozornost, si zaznamenáváme (ideálně s datem události). Z analýzy takto získaných informací mnohdy postupně vytipujeme, které jevy ve třídě nás zajímají detailněji a na ty se pak v pozorování zaměříme.

Klima třídy je výrazně ovlivňováno třídním učitelem, asistentem pedagoga a dalšími pedagogickými pracovníky, kteří ve třídě působí.

Odkazy

1. KOLÁŘ Z. A KOL. (2012) Výkladový slovník z pedagogiky. Praha: Grada, s. 62
2. ČAPEK, R. (2010) Třídní klima a školní klima. Praha: Grada, s. 12-13.
3. GRECMANOVÁ, H., DOPITA, M., POLÁCHOVÁ VAŠŤATKOVÁ, J., SKOPALOVÁ, J. (2012) Klima školy. Soubor dotazníků pro učitele, žáky a rodiče. Praha: Národní ústav pro odborné vzdělávání, s. 6. [online]. [cit. 21. 4. 2020].
4. (2019) [online]. [cit. 21. 4. 2020].
5. (2008) Moduly pro profesní přípravu učitele přírodovědných předmětů přírodovědných předmětů a matematiky. Olomouc: Univerzita Palackého, s. 363. [online]. [cit. 21. 4. 2020].
6. (2012) Klima školy. Soubor dotazníků pro učitele, žáky a rodiče. 1. revidovaná verze. Praha: Národní ústav pro odborné vzdělávání. [online]. [cit. 21. 4. 2020].
7. (2012) Klima učitelského sboru - dotazník pro učitele. [online]. [cit. 21. 4. 2020].
8. (2012) Klima školní třídy - dotazník pro žáky. [online]. [cit. 21. 4. 2020].
9. Psychosociální klima školy - teorie, diagnostika, možné intervence. [online]. [cit. 21. 4. 2020].
10. (2012) Klima školy. Soubor dotazníků pro učitele, žáky a rodiče. Praha: Národní ústav pro odborné vzdělávání, s. 7. [online]. [cit. 21. 4. 2020].
11. (2010) Třídní klima a školní klima. Praha: Grada, s. 253-260.
12. Dotazník Klima školy. (2019) Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora. [online]. [cit. 21. 4. 2020].
13. (2012) Klima školy. Soubor dotazníků pro učitele, žáky a rodiče. Praha: Národní ústav pro odborné vzdělávání.
14. (2012) Klima školy. Soubor dotazníků pro učitele, žáky a rodiče. 1. revidovaná verze. Praha: Národní ústav pro odborné vzdělávání.

tags: #kniha #rozdíly #ve #vnímání #třídního #klimatu

Oblíbené příspěvky:

• Zimní kompost
• Výsevní Substrát: Složení
• Homosexualita a příroda
• Přečtěte si o LARPu v přírodě
• Péče o pryskyřicové podlahy