Václav Klaus ml. a jeho názory na klimatické změny

Článek se zabývá názory Václava Klause mladšího na klimatické změny, které prezentoval v pořadu Máte slovo s Michaelou Jílkovou. V pořadu se diskutovalo o tom, zda klimatické změny ohrožují naši budoucnost natolik, že pokud neomezíme škodlivé zplodiny, povede to k zániku lidstva.

Václav Klaus mladší se v debatě postavil proti alarmujícím tvrzením o klimatické krizi. Tvrdil, že nic takového jako klimatická krize neexistuje a že nevěří závěrům panelu OSN ke globálnímu oteplování. Dále uvedl, že světovou ekonomiku zničí šílenci a dobrodějové, pokud jejich vize uspějí.

Klaus mladší zpochybnil vědecký konsensus ohledně klimatických změn. Uvedl, že na to neexistuje shoda mezi vědci a že v panelu OSN jsou politici. Dále zmínil dopis, který píše 500 vědců, kteří tvrdí, že není žádná klimatická nouze. Podle něj řada vědců na to také slyší, protože se tím musí živit.

Proti jeho tvrzením se postavil ředitel Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy Bedřich Moldan, který popsal vědecké výzkumy a měření, které dokazují, že klimatická krize je reálně přítomná a vliv na ni má lidská činnost. Moldan zdůraznil, že vědecký konsensus na tom, že klimatickou krizi působí lidská činnost, existuje a je jednoznačně doložen.

Podle Moldana je současná klimatická krize způsobena zvyšováním skleníkového efektu, tedy emisemi oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů. Uvedl, že je možné velmi přesně zjistit, že v současném ovzduší je převaha oxidu uhličitého, který má původ v těchto emisích. Klaus mladší s tímto tvrzením nesouhlasil a uvedl, že to není vědecky dokázáno.

Čtěte také: Klimatický skepticismus Klause

Klaus mladší také zpochybnil tvrzení o oteplování na Šumavě, které je podle něj způsobeno kůrovcem, který zničil celý les. Tvrdil, že tvrdit, že za to může člověk a že to bude pokračovat, takže za 10 let se usmažíme, na tom nic vědeckého není.

V debatě zazněly i argumenty o tom, že snižování škodlivých emisí bude stát jednotlivé země biliony. Kritici tvrdí, že pokud se dají biliony na snížení emisí, tak to bude stát státní rozpočet peníze, které pak nebudou na důchody a podobně. Jiní argumentovali tím, že náklady budou i v případě, že se s klimatickými změnami nic nedělá, například v podobě zatopení Holandska nebo nemožnosti pěstovat plodiny v některých částech světa.

Diskutovalo se také o tom, zda je reálné dosáhnout uhlíkové neutrality za 12 let, jak doporučuje mezinárodní panel. Někteří tvrdili, že to není reálné, protože je třeba si říci, čím se bude topit, pokud se zruší uhlí. Zazněly i dotazy, proč jsou někteří proti jádru, když jim jde o uhlíkovou neutralitu.

Václav Klaus mladší také kritizoval studenty stávkující v pátky za zmírnění klimatické změny a označil je za svazáky. Naopak konstatoval, že kdo z mladých chce být rebelem, má podporovat Trikolóru.

Je důležité zmínit, že téma globálního oteplování rezonovalo ve společnosti nejvíce před 10 lety, kdy vyšla kniha Václava Klause staršího Modrá, nikoli zelená planeta. Podle Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) tehdy považovalo až 84 % lidí klimazměny za velmi závažný problém. Stačily tři roky a lidi to přestalo bavit.

Čtěte také: Emise Svatováclavských dukátů

Podle průzkumů se až 30 % české veřejnosti stále domnívá, že ke klimatickým změnám vůbec nedochází, a 14 % lidí tvrdí, že se ve skutečnosti ochlazuje, ne otepluje.

Čtěte také: O Minutách z přírody s Václavem Chaloupkem

tags: #vaclav #klaus #ml #klimaticke #zmeny #nazory

Oblíbené příspěvky:

• Praktické tipy pro zakrytí odpadních trubek
• Komunální odpad Chuchelná
• Mikrofony RØDE pro nahrávání přírody
• Tontarelli Swing a Aurora: Recenze
• Jak postupovat při prasknutí odpadu