Evropská unie pokračuje ve zpřísňování emisních norem, aby snížila znečištění ovzduší a urychlila přechod na ekologičtější dopravu. Jejich cílem je regulovat množství znečišťujících látek, které může automobil vypouštět do ovzduší. Evropská unie reguluje emise spalovacích motorů prostřednictvím emisních norem Euro.
Už nyní ale automobilový průmysl prochází přechodnou fází díky zavedení normy Euro 6e, která zpřísňuje testovací podmínky. V průběhu roku 2025 začnou platit nové emisní normy Euro 7, které přinesou významné změny pro automobilky i řidiče. Na základě dostupných informací se očekává, že norma Euro 7 by mohla vstoupit v platnost někdy v průběhu roku 2025. Přesný termín se však může měnit v závislosti na politických jednáních, závěrečných formulacích regulačního rámce a zpětné vazbě od průmyslových subjektů.
Emisní normy Euro 6e a především připravovaná emisní norma Euro 7, která vstoupí v platnost v polovině roku 2025, představují zásadní krok směrem pro snížení emisí z dopravy a ochranu životního prostředí. Nová emisní norma Euro 7 se nebude týkat pouze osobních vozidel, ale také přepravních automobilů, včetně dodávek, nákladních vozidel a autobusů.
Česká republika patří mezi země s největším zastoupením automobilového průmyslu v Evropě. Automobilky jako Škoda Auto, Hyundai Nošovice a Toyota Kolín (TPCA) se na nové emisní normy intenzivně připravují, ale změny přinášejí značné náklady a provozní výzvy. Pro český automobilový průmysl, který je jedním z pilířů národní ekonomiky, představují nové emisní normy náročné přizpůsobení. Výrobci se musí vyrovnat s rostoucími náklady, investicemi do vývoje, postupným přechodem na elektromobilitu a další alternativní pohony.
Škoda Auto i další automobilky investují miliardy korun do přechodu na nové normy. Vyvíjejí nové motory a platformy, které splňují ty nejpřísnější ekologické požadavky. Výrobci vozidel se musí vypořádat s rostoucími nároky na omezení emisí, zefektivnění výroby a zavádění ekologicky šetrných technologií.
Čtěte také: Vliv přírody na osobnost
Z pohledu spotřebitelů přinesou emisní normy vyšší pořizovací náklady nových aut, ale i širší výběr mezi elektromobily, hybridními vozy a nízkoemisními modely. Škoda Auto před časem oznámila, že zavedení normy Euro 7 prodraží zejména menší vyráběné vozy o desítky tisíc korun, a stanou se tak neprodejné.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. (EU)2016/1628 o požadavcích na mezní hodnoty emisí plynných a tuhých znečišťujících látek a schválení typu spalovacích motorů v nesilničních mobilních strojích, o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 a (EU) č. 167/2013 a o změně a zrušení směrnice 97/68/ES Cílem nařízení č. (EU)2016/1628 je postupně snižovat emise a eliminovat nesilniční mobilní stroje s nevyhovujícími znečišťujícími motory.
Nařízení č. (EU)2016/1628 stanoví pro výrobce motorů postupy, které by výrobci motorů měli dodržet, aby pro své motory mohli získat schválení typu.Nařízení č. (EU)2016/1628 se vztahuje na všechny motory níže uvedených kategorií, které jsou nebo mají být instalovány do nesilničních mobilních strojů.
Příklady nesilničních mobilních strojů: řetězové pily, sekačky na trávu, kultivátory, buldozery, bagry, nakladače, plavidla vnitrozemské plavby, lokomotivy, motorové železniční vozy,...Příklady, na které se nařízení č. pohonu vozidel spadajících pod nařízení EP a Rady č. (EU)2018/858 o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a č.
Nařízení č. (EU)2016/1628 stanoví mezní hodnoty emisí plynných a tuhých znečišťujících látek z motorů nesilničních mobilních strojů, administrativní a technické požadavky na EU schválení typu. Pro účely nařízení č. (EU)2016/1628 je uvedeno v článku 3 celkem 75 definic.
Čtěte také: Kompletní průvodce převodem odpadů
Některé důležité definice:
Nařízení č. (EU)2016/1628 obsahuje některé povinnosti ve vztahu k nesilničním mobilním strojům, ve kterých je instalován motor, pokud jde o mezní hodnoty emisí plynných a tuhých znečišťujících látek z těchto motorů. Jsou to povinnosti členských států, schvalovacích orgánů, orgánů pro dozor nad trhem, výrobců, zástupců výrobců,dodavatelů, distributorů, technických zkušeben.
V nařízení č. (EU)2016/1628 jsou definovány požadavky pro EU schválení typu týkající se výfukových emisí a požadavky na monitorování emisí motorů během provozu. Typy motorů a rodiny motorů musí být navrženy, vyrobeny a sestaveny v souladu s požadavky nařízení č. (EU)2016/1628. Výfukové emise jednotlivých typů motorů a rodin motorů nesmějí překročit mezní hodnoty výfukových emisí stanovené v nařízení č. (EU)2016/1628.
Typy motorů a rodiny motorů nesmí překročit mezní hodnoty výfukových emisí, které se označují jako „etapa V" a jsou stanoveny v příloze II nařízení č. (EU)2016/1628.
EU schválení typu se vydává s neomezenou dobou platnosti. Nařízení č. (EU)2016/1628 ale v článku 30 uvádí případy, které specifikují ukončení platnosti EU schválení typu motoru. EU může v rámci mnohostranných nebo dvoustranných dohod se třetími zeměmi uznat rovnocennost mezi podmínkami a ustanoveními pro EU schvalování typu motorů, které obsahuje nařízení č. (EU)2016/1628, a postupy stanovenými mezinárodními předpisy nebo předpisy třetích zemí.
Čtěte také: Více o soutěži Kdo z koho
Udělená schválení typu a povinná označení, která jsou ve shodě s předpisy EHK OSN nebo s jejich změnami, pro které EU hlasovala nebo přistoupila a které jsou uvedeny v aktech v přenesené pravomoci, jsou uznávána za rovnocenná uděleným EU schválením typu a povinnému označení podle nařízení č.
Vzory prohlášení o shodě jsou uvedeny v příloze II prováděcího nařízení Komise č. (EU)2017/656. Vzory prohlášení o shodě vydávané ke každému motoru podléhajícímu výjimce nebo přechdnému ustanovení podle nařízení č. (EU)2016/1628, jsou uvedeny v Dodatku 1 přílohy II prováděcího nařízení Komise č. (EU)2017/656.
Prohlášení o shodě uvádí zvláštní vlastnosti motoru a omezení, která se na motor vztahují. Prohlášení o shodě se dodává společně s motorem nebo s nesilničním mobilním strojem, ve kterém je tento motor instalován. Prohlášení o shodě se dodává zadarmo a lze ho dodat i v elektronické podobě.
Po dobu deseti let od data výroby motoru může konečný uživatel tohoto motoru požádat výrobce o vystavení duplikátu prohlášení o shodě. Výrobce je povinen tento duplikát vydat proti zaplacení částky nepřevyšující náklady na jeho vydání.
Nařízení č. (EU)2017/655 stanoví podrobná opatření ohledně výběru motorů, zkušebních postupů a vykazování výsledků týkajících se monitorování emisí plynných znečišťujících látek ze spalovacích motorů v provozu, instalovaných v nesilničních mobilních strojích, pomocí přenosných systémů pro měření emisí.
Emise plynných znečišťujících látek z motorů v provozu uvedené nařízení (EU) 2016/1628 se monitorují v souladu s přílohou nařízení č. (EU)2017/655. Příloha nařízení č. (EU)2017/655 obsahuje obecné požadavky na monitorování v provozu, plán pro monitorování motorů v provozu, zkušební podmínky, metody odběru vzorku údajů, datový tok ECU, zkušební postupy a předběžné zpracování a validace údajů, výpočty, potrzující zkoušku, postupy hlášení údajů.
Jak nakonec dopadne plán Evropské unie zakázat od roku 2035 prodej automobilů se spalovacím motorem není v tuto chvíli jasné, protože ačkoliv ho už před časem potvrdil Evropský parlament, Rada EU své rozhodnutí zatím odložila. Podobně visí otazníky nad emisní normou Euro 7, s kterou hned několik unijních států se silným autoprůmyslem nesouhlasí, včetně Česka.
Výrobci automobilů každopádně už několik let investují miliardy korun i eur do elektrifikace, jak do přípravy nových modelů, tak zejména do dodavatelského řetězce baterií a říkají, že plně bezemisní vozy budou k dispozici už velmi brzy, tedy mezi lety 2025-2030. Prodeje elektromobilů se zvyšují sice už teď, obavy z vysokých nákladů, a tedy i následné ceny za elektro vůz, ale dále přetrvávají.
Proti ní se ale staví v Česku, ale i v dalších zemích, jak automobilky, tak vláda i a poslanci, protože podle nich nebude mít průmysl dost času na zavedení a bude stát i další investice. Ty by výrobci mohli ale jinak využít na přípravu k ukončení výroby vozů se spalovacím motorem v roce 2035. Navíc také ohrozí pracovní místa, čehož se v Česku obává i Šíp.
V souladu s cíli snižování emisí z dopravy stanovuje výkonnostní normy pro emise CO2 pro nové osobní automobily a dodávky. Od roku 2035 by nová auta neměla produkovat žádné emise CO2.
Nařízení (EU) 2019/631 stanovuje požadavky na emise CO2 pro nové osobní automobily a pro nová lehká užitková vozidla (LUV, dodávky). Pomocí této regulace tak automobilky v EU budou muset produkovat taková portfolia vozů, ve kterých mají stále větší zastoupení vozidla na alternativní paliva.
Vyšší klimatické cíle znamenaly revizi tohoto nařízení, která byla finálně schválena v březnu 2023. Podle nového znění mají být roční průměrné emise CO2 vozového parku EU u nových automobilů a dodávek uváděných na trh oproti roku 2021 sníženy:
Tím prakticky skončí prodej nových vozů na naftu a benzín. Úplný konec spalovacích motorů to ale není. Evropské státy se nakonec dohodly, že umožní výrobu aut se spalovacími motory, pokud místo nafty a benzínu budou využívat tzv. syntetická paliva (e-fuels). Navíc stále budou v provozu starší vozy, které se budou nahrazovat postupně. Výroba spalovacích motorů pak může bez omezení pokračovat pro vozidla určená mimo EU.
V období 2025-2029 budou výrobci navíc motivováni k produkci bezemisních vozidel tzv. mechanismem ZLEV.
Zároveň Komise po výrobcích požaduje, aby v rámci své produkce v daném období na trh uvedli každý rok alespoň 25 % osobních automobilů a 17 % dodávek jako „vozidel s nulovými a nízkými emisemi“ (Zero and Low Emission Vehicles, ZLEV), což jsou vozy s výfukovými emisemi, 0-50 g CO2/km.
Pokud výrobci tento cíl překonají a dodají v daném roce na trh větší množství bezemisních vozidel, bude jim jejich konkrétní cíl v g CO2/km zmírněn. Překročení referenční hodnoty ZLEV o jeden procentní bod, zvýší výrobci stanovenou hodnotu pro g CO2/km o jedno procento - tzn. cíl bude o něco mírnější. Maximální ponížení stanovené hodnoty je zastropováno na 5 %.
Naopak výrobci, kteří překročí cíle pro specifické emise, budou muset uhradit za překročení emisí sankci v hodnotě 95 EUR za každý překročený g CO2/km za každé nové registrované vozidlo.
Do konce roku 2025 má Komise přijmout novou metodiku upravující výpočet emisí CO2 pro celý životní cyklus (tedy včetně výroby paliva a pohonu a následné recyklace apod.) a zároveň zhodnotí dosavadní pokrok v přechodu na bezemisní automobily.
Rozvoj bezemisních a nízkoemisních vozidel jde ruku v ruce s nařízením o infrastruktuře pro alternativní paliva (AFIR). To státům ukládá cíle pro rozvoj dostatečné nabíjecí infrastruktury pro elektromobily a čerpacích stanic na vodík.
Výrobci automobilů zároveň sledují vývoj související normy EURO 7/VII, která se věnuje pro člověka škodlivým emisím z provozu vozů. Nicméně pro naprostou většinu výrobců byl původní návrh nepřijatelný, jelikož byl v praxi se současnými technologiemi z jejich pohledu téměř nesplnitelný a pouze by výraznými náklady na splnění emisí konvenčními pohony oddálil nutné investice do pohonů bezemisních. O další podobě nařízení EURO 7 se ale stále vyjednává.
Na konci roku 2022 představila Evropská komise návrh emisní normy Euro 7/VII. Norma zavádí měření emisí z otěru brzd a pneumatik a zpřísňuje limity emisí pro osobní i nákladní dopravu, a to již i pro homologované vozy. Regulace platí pro všechny pohony včetně elektrombobilů.
Silniční doprava je největším zdrojem znečištění ovzduší ve městech. Euro 7 pak má dle EK zajistit, že na silnicích budou jezdit čistší vozidla a zlepší se kvalita ovzduší, což přispěje k ochraně zdraví občanů a životního prostředí.
Nová pravidla se konkrétně původně týkala:
Nyní je návrh v legislativním procesu. ČR se zasadila o sestavení koalice států, která se proti původní verzi této normy ohradila a navrhuje alternativní řešení včetně např. odložení data účinnosti, jasné definování metodik testování a vyjmutí extrémních situací z testování. V září 2023 byla schválena pozice členských států a v prosinci dosaženo předběžné dohody. Kompromisní znění přináší následující změny:
Emisní normy EURO vycházejí z evropské legislativy a stanovují povolené mezní hodnoty škodlivých emisí souvisejících s novými motorovými vozidly. Jedná se např. o emise výfukových plynů NOx, PM, PN10, CO, NH3 a další na základě jednotlivých kategorií a hmotností vozidel. Normy EURO se zabývají také např. vypařováním benzinu. Od normy EURO 7 také stanovují emise částic z brzd a oděru pneumatik a požadavky na životnost baterií. Normy EURO 7 nestanovují limity výkonnostních emisních norem CO2, které stanovuje jiná legislativa pro osobní automobily a dodávky a těžká nákladní vozidla zvlášť.
Je označení pro paliva nebo zdroje energie, které slouží alespoň zčásti jako náhrada za ropu a mají potenciál přispět k dekarbonizaci odvětví. Dle nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva sem spadají:
Automobilový průmysl je významným odvětvím českého hospodářství. Jeho transformace na výrobu bezemisních vozidel s sebou přinese řadu výzev i příležitostí. Jasně stanovený cíl do roku 2035 dává automobilovému průmyslu relativně jasný časový úsek na přizpůsobení se a hlavně jasný směr pro směřování dalších investic. Automobilky se musí přizpůsobit novým požadavkům a, pokud to ještě neudělaly, výrazně přeorientovat výrobu, v praxi zejména na elektromobilitu. To znamená např. zavádění zcela nových postupů a technologií a potřeba zcela nových kvalifikací a odborností jejich zaměstnanců. Novým pohonům je třeba přizpůsobit nejen infrastrukturu na silnicích, ale také např. vybavení v servisních centrech apod. Některé automobilky se pak snaží o ještě ambicióznější cíle ať už v rámci čistých nebo autonomních vozidel. To vše je pro ně také výraznou příležitostí v rámci globální automobilové konkurence.
Kromě dlouholeté tradice automobilový průmysl představuje téměř 10 % HDP České republiky, 20 % našeho exportu a téměř 700 tisíc zaměstnanců pracujících v automotive a navazujících odvětvích. Transformace automobilového průmyslu je tak pro ČR naprosto zásadní. V rámci ní se musí zajistit rekvalifikace zaměstnanců na nové obory související s nízkoemisními vozidly. Zároveň se však některé dosud v tuzemsku vyráběné díly vozidel budou dovážet nebo se nebudou vyrábět téměř vůbec (např. převodovky, katalyzátory, svíčky apod.). Pro energetiku pak znamená výrazně vyšší nároky na přenosovou a distribuční síť i potřebu zajištění výroby dostatečných objemů vodíku. Transformace je ale také významnou příležitostí, kdy v ČR mohou vznikat nové investice v rámci bateriového řetězce, výroby čipů, senzorů, elektromotorů a dalších klíčových součástek jako jsou např.
tags: #nové #emise #spalovacích #motorů #norma