Mulčování je agrotechnická metoda, která se využívá v zahradnictví, ale i zemědělství. Mulčovací kůra je v zahradách celoročním pomocníkem. Prospěje rostlinám v zimě i v létě, má však i své stinné stránky. Nejčastěji jde o kůru (borku) z borovice či smrku, velmi často je to směs obou druhů. Tato kůra je nadrcena na tak velké kousky, aby působila na površích záhonů přirozeným a nerušivým dojmem.
Kromě mulčovací kůry lze použít také dřevní drť a nebo štěpku, případně drť či štěpku ze dřeva i kůry, ale i barevnou mulčovací štěpku v barvách červené, žluté a světle nebo tmavě hnědé. Volba mezi mulčovací kůrou a štěpkou závisí na několika faktorech. Při jejím výběru je třeba vzít v potaz typ rostlin, které v zahradě máte, klima a vlastní estetické preference.
Mulčovací kůra je oblíbená pro svůj přirozený vzhled, který skvěle doplňuje zahradní scenérii. Má schopnost pomoci udržovat vlhkost v půdě, zabraňuje růstu plevelu a zlepšuje strukturu a zdraví půdy postupným rozkladem. Štěpka je také organický materiál, který se vyrábí ze dřeva a má podobné výhody jako mulčovací kůra. Rozdíl je však v jejím vzhledu a struktuře. Jde vlastně o levnou náhražku keramzitu, štěrku a nebo oblázků, mulčovací kůra je však obvykle dražší než štěpka. Nejčastěji navíc není na rozdíl od štěpky dostupná jako probarvená.
Volně loženou neprobarvenou štěpku pořídíte i jen za 400 Kč krychlový metr, v případě mulčovací kůry pak může jít i o několikanásobky. Za jedno balení mulčovací kůry zaplatíme přibližně 100 - 200 Kč za 70 litrů, v případě volně ložené začíná cena okolo 900 korun za 1 m3.
Jak již název napovídá, barevná mulčovací kůra je kůra, která byla obarvena různými barvami, aby vytvořila zajímavý a esteticky přitažlivý vzhled. Barevné kůry mohou být v různých odstínech, jako je červená, hnědá, černá nebo modrá, a mohou přidat do zahrady nádech barevnosti. Na druhé straně, přírodní mulčovací kůra je v přirozené barvě dřeva, které bylo použito pro její výrobu. Tato kůra má klasický a přirozený vzhled, který se hodí do většiny zahradních scénérií.
Čtěte také: Poplatky za odpad v ČR
Obě tyto varianty mají své výhody. Barevná mulčovací kůra může být skvělým způsobem, jak přidat barvu do zahrady, zatímco přírodní mulčovací kůra může přinést klidnější a přirozenější vzhled.
A pozitiva mulčovací kůry? Ta se projeví hlavně při dostatečné vrstvě mulče. Mulčovací kůra má vysoce dekorativní efekt v kompozici a působí přirozeně (přírodní původ). Do značné míry přitom brání růstu plevelů, omezuje výpar vody z půdy a snižuje tak potřebu zálivky. Navíc umožňuje uvolňování plynů z půdy a částečně omezuje namrzání a promrzání kořenů při holomrazech. Po svém rozkladu nezanechává neestetický či jakkoli nebezpečný odpad a obohacuje půdu o humus. Na svažitých pozemcích nemusíme použít mulčovací textilie, erozi zabrání i jen pouhé použití samotné mulčovací kůry.
Mulčovací kůra má však i možné negativní důsledky, proto pozor na ně. Při svém rozkladu odebírá z půdy živiny (obzvláště rychle se rozkládající materiál ze smrku), což může vést v konečném důsledku až k poškození výživy rostlin a jejich růstu. Půda je navíc okyselována, což může vést k fyziologickým poruchám. Na druhou stranu však právě okyselení půdy některým rostlinám prospívá (např. pěnišníkům, vřesům, vřesovcovitým, borůvkám, malinám, ostružinám a jehličnanům). Nižší pH navíc snesou i některé dřeviny listnaté a trvalky.
Negativní je též, že se v rozkládající se kůře rozvíjí různé druhy hub a některé z nich mohou být nebezpečnými patogeny, případně mohou houby poškodit oslabené rostliny, obzvláště mladé, čerstvě vysazené. Z tohoto důvodu by však měla být ve výrobě mulčovací kůra propařována. Jde ale jen o omezení rozvoje hub a plísní jen dočasné. V pozitivním smyslu je však mulčovací kůra právě díky svému rozkladu budoucím zdrojem humusu, obohacuje tedy půdu o organické živiny. Další negativní stránkou dřevního mulče je zanášení větrem do trávníku, na cesty a na záhony, kde tento materiál nechceme.
Nejvhodnější dobou pro navrstvení mulčovací kůry je podzimní údržba zahrady, přes zimu zachováme díky kůře přirozenou vlhkost půdy a omezíme vymrzání půdy. Mulčovat přitom můžeme pro tyto účely až do konce roku, obvykle přicházejí poslední dobou silnější mrazy až v lednu a únoru. Ideální je mulčovat ihned po výsadbě a zálivce rostlin, ovšem vrstvení na dříve zamulčované plochy je vhodné kdykoli, jelikož starší vrstvy mulče se poměrně rychle rozkládají. Nejprve je plochu ale vždy třeba důkladně vyplít, pouhé zahrnutí kůrou plevele nezahubí, obzvláště ty odolné, jako třeba smetánku lékařskou či pýr plazivý.
Čtěte také: Kolik stojí kontejner na odpad?
Povrch zamulčovaných ploch je vždy vhodné uhrabat do roviny a na rovinatějších plochách se též hodí položení mulčovací textilie a její upevnění pomocí kolíků. Mulčování je pak mnohem efektivnější. Mulčovací textilie lze položit na záhony ještě před výsadbou, ale v tom případě je třeba v ní prořezat otvory ve tvaru X, do kterých budeme rostliny vysazovat. Lze však postupovat i opačně. Nejprve provést výsadbu a poté až rostliny obložit textilií.
Zdroje uvádějí, že se textilie hodí především do svahů, ale praxe ukazuje pravý opak, obzvláště v případě svahů strmých. Pokud textilii použijeme, stačí menší vrstva kůry, ale pozor, aby nám textilie z mulče nevylézala. První vrstva mulčovací kůry se aplikuje vždy silnější kvůli rozkladu materiálu (min. 15 cm), menší vrstvy již pak aplikujeme při dosypávání mulče. Podle druhu mulčovací kůry je třeba doplnit materiál jednou za 1 až 4 roky. Ideální je samozřejmě kůra, která se rozkládá co nejpomaleji.
Důležitým faktorem, který je třeba vzít v úvahu při používání mulčovací kůry, je množství, které je třeba na metr čtvereční. Pro optimální pokrytí záhonu je doporučená tloušťka vrstvy mulčovací kůry minimálně 7-10 cm. Při první aplikaci mulče, která by měla být silnější kvůli rozkladu materiálu, je potřeba minimálně 150 litrů kůry na m2 (cca 15 cm vrstva).
Nakupovat množství umělých hnojiv, případně shánět chlévský či koňský hnůj je poměrně nákladné - jak finančně, tak i časově. Není nic lepšího, než si vyrobit hnojivo z vlastních zdrojů a mít ho stále k dispozici.
Pro malou zahrádku se hodí kompostér. Z okrasné zahrádky bude ke kompostování spíš jen listí z okrasných stromů, stvoly ořezaných trvalek a letniček, posečená tráva a odpady z kuchyně. Podle velikosti se ceny pohybují od zhruba osmi set korun za nejmenší až po necelé čtyři tisíce za kompostéry na víc jak dva kubíky hmoty.
Čtěte také: Kolik Zaplatíte za STK?
Přípravky, které značně urychlí zrání kompostu, jsou vhodné i do volných kompostů. Použitím urychlovače se zkrátí doba rozložení organické hmoty na necelý půlrok a hlavně - kompost se nemusí přehazovat! Výborně se urychlovač uplatní v kompostérech. Zabraňuje hnití a výskytu plísní nebo houbových chorob. Balení na zpracování dvou až pěti kubíků hmoty stojí kolem sto šedesáti korun.
Hledáte, kde zakoupit kvalitní kompost pro vaši zahradu? Stále častěji nás zákazníci kontaktují s dotazy typu „kolik stojí metr krychlový kvalitního zahradního kompostu?“ nebo „jaká je cena kompostu s dovozem až domů?“. Metrák.cz nabízí přírodní kompost prodej s dovozem přesně podle vašich požadavků. S námi máte jistotu, že nabízíme pouze přírodní materiál bez přidané chemie, bohatý na humus a okamžitě připravený k použití.
tags: #kolik #stojí #metr #krychlový #kompostu #cena