Kolik Procent Domácností Třídí Odpad v České Republice?

Poslední průzkum potvrdil, že třídění odpadů se stalo samozřejmostí pro většinu obyvatel ČR. Zatímco v předchozích letech třídilo odpad 73 % z nás, v roce 2022 se k třídění hlásilo 75 % dotazovaných.

Doma se třídění věnuje 95 % třídičů. V práci je to však již o poznání slabší, když procenta třídičů klesají na hodnotu 42. A na procházce či výletě v přírodě vzniklý odpad k barevným kontejnerům donese jen 40 % respondentů, kteří se ke třídění jinak poctivě hlásí.

A znovu se potvrzuje, že třídění je ovlivněno i dostupností kontejnerů na separovaný odpad. Aktuálně je v ČR více než 838 tisíc barevných nádob na tříděný odpad. Že to k nim není daleko, potvrdili i respondenti. Z jejich odpovědí vyplývá, že průměrná docházková vzdálenost k nejbližším barevným kontejnerům je 87 metrů, oproti roku 2021 se tedy zkrátila o 2 metry. S tříděným odpadem by přitom byli lidé ochotni ujít více než dvojnásobnou vzdálenost, zhruba 215 metrů.

Díky dobrým podmínkám, které pro třídění v ČR máme, a také díky tomu, že aktivně třídí již tři čtvrtiny obyvatel, každý z nás za rok vytřídil 78 kilogramů odpadu. Nejvíce se dařilo s 23,7 kilogramu třídit papír. Dále 21,5 kilogramu kovů, 17,2 kilogramu plastu, 15,5 kilogramu skla a necelý půlkilogram nápojových kartonů.

Respondenti v průzkumu však uvádějí, že netřídí veškerý odpad z domácnosti. Podle nich všechno vytřídit nelze, protože je odpad špinavý, případně složený z více materiálů. Mezi dalšími důvody uvádějí neochotu vymývat obaly, opomenutí, další využití odpadu v domácnosti či netřídění drobného odpadu.

Čtěte také: Energie z obnovitelných zdrojů

Prvním a nejdůležitějším krokem k úspěšné recyklaci je vytřídění odpadu. Díky tomu, že se třídění aktivně věnuje většina z nás, můžou shromážděné odpady v barevných kontejnerech putovat dál na třídicí linku. Zde jsou dotříděny a upraveny na druhotnou surovinu pro recyklační průmysl. Zároveň s nimi ale vznikají i složky odpadů, které jsou zatím materiálově nevyužitelné.

I přes to, že Češi dobře třídí, podstatná část plastů, kovů či papíru stále končí v černé popelnici. Téměř tři čtvrtiny obyvatel Česka třídí odpad, předloni se jim podařilo vytřídit 926 tisíc tun odpadu. Loni to bylo podle Eko-komu zhruba o osm procent víc. Nejlepší skóre z pohledu materiálů má papír. Devadesát procent všech papírových obalů, které se v tuzemsku prodají, skončí v některé z modrých popelnic. Mohou se tam odhazovat neznečištěné papíry, sešity s měkkou vazbou, noviny, časopisy, případně i knihy bez vazby. Papírové obálky s bublinkovou fólií je potřeba před tříděním rozdělit na plast a papír, jinak patří do směsného odpadu. Naopak obálka s průhledným okénkem smí do modrého kontejneru. Do modré popelnice rozhodně nepatří fotografie, jednorázové kelímky na kávu ani žádné papíry s povrchovou úpravou, jako jsou voskované či křídové papíry. Nemají se do nich házet ani papírové kapesníky, účtenky či ubrousky.

Ke znehodnocení celého třídicího kontejneru nicméně dochází málokdy, říká mluvčí Eko-komu Lucie Müllerová. Sklo je tuzemskou dvojkou, pokud jde o úspěšnost třídění. V Česku ho lidé vytřídí až 88 procent, přičemž někde se sbírá zvlášť barevné a zvlášť čiré sklo. Zásady jsou stejné jako u ostatních obalů - do kontejnerů by mělo přijít pouze sklo bez mastnoty či jiné špíny. Drobné znečistění však nevadí.

Plastových obalů se v Česku podle dat Eko-komu vytřídí 70 procent. Do žlutého kontejneru patří PET lahve i ostatní objemné obaly od potravin, kosmetiky či čisticích prostředků, plastové fólie, sáčky, tašky, ale i bublinkové fólie či jiné ochranné obaly. Polystyren by měl být ideálně rozlámaný na menší kusy, jednorázové polystyrenové boxy nebo plastové krabičky od jídla a kelímky od mléčných výrobků by neměly být příliš znečištěné či mastné. Při třídění plastů je rozumné řídit se recyklačními symboly uvedenými na obalu. Nejčastěji se třídí plasty označené PET, PP a PS.

Kovových obalů se po celé republice vytřídí lehce přes 60 procent. Kontejnery na tříděný odpad jsou určeny na drobné kovy z domácností - nápojové plechovky, konzervy, kovová víčka lahví či víčka od jogurtů. Podle mluvčího Pražských služeb Radima Many nicméně množství vytříděných obalů tohoto typu každoročně roste.

Čtěte také: Digitální stopa: Příběh na Instagramu

Zdaleka nejhůře Češi třídí nápojové kartony. Ze všech prodaných krabic jich skončí v odděleném kontejneru pouhých 24 procent. Podle mluvčí Müllerové je to mimo jiné tím, že některé obce ve svém systému třídění s nápojovými kartony nepočítají.

„Lidé tam nemají k dispozici nádoby na třídění nápojových kartonů, někde tuto komoditu doplňkově sbírají do pytlů. Třídění nápojových kartonů se postupně zdokonaluje díky vícekomoditním sběrům. Nápojové kartony patří mezi kombinované obaly, které se skládají z více druhů materiálů. Třídit by se měly především kvůli vysokému podílu kvalitního papíru, z něhož jsou vyrobeny. Obaly od mléka, džusů a jiných nápojů není potřeba vymývat. Neměly by ovšem obsahovat větší množství zbytku nápoje. Plastová víčka se nemusí odstraňovat.

I přes dostupnost kontejnerů končí část tříditelných plastů, papírů a skla v černých popelnicích pro směsný odpad. K problémům patří také nevyužívání celé kapacity třídicích kontejnerů. „Lidé mnohdy zapomínají zmenšit objem tříděného odpadu, přitom sešlápnutím dutých plastů nebo rozložením krabice lze velmi snadno předcházet zbytečnému vyplnění prostoru barevných kontejnerů jen vzduchem. Pokud odpad před vytříděním důkladně upraví, kontejnery pojmou větší množství odpadů. Stejná zásada platí i u nápojových plechovek,“ popisuje mluvčí Eko-komu Lucie Müllerová.

Ke konci třetího čtvrtletí loňského roku bylo v Česku 640 tisíc barevných kontejnerů a menších nádob na tříděný odpad.

Časy se mění, a co si budeme povídat, nejinak tomu bylo i vloni. Rok 2020 byl pro mnohé z nás zcela přelomový také kvůli celosvětové pandemii covidu, která poměrně značně ovlivnila naše životy. Některé věci se ale nemění - například každoroční zpráva s výsledky třídění a recyklace odpadu.

Čtěte také: Poplatky za odpad v ČR

Nejpilnější třídiči žijí na Vysočině, kde v průměru každý obyvatel loni vytřídil 80,3 kg odpadu ze skla, papíru, plastů, kovů a nápojových kartonů.

Co do množství vytřídili Češi nejvíce papíru - v loňském roce více než 228 600 tun. Následoval plastový odpad s více než 173 000 tunami, sklo přes 161 000 tun, dále se podařilo vytřídit přes 145 000 tun kovů a bezmála 4,5 tisíce tun nápojových kartonů.

Dle statistik EKO-KOMu se u vytříděných obalových odpadů z kovu, papíru a skla, které představují 2/3 množství všech vytříděných komunálních obalových odpadů, na třídicích linkách dlouhodobě drží míra dotřídění pro materiálovou recyklaci nad 96 %.

V tomto směru máme k dispozici velmi komfortní možnosti třídění odpadu - na konci loňského roku jsme měli k dispozici již 558 044 barevných nádob na tříděný odpad. Mimo ně máme možnost odkládat své odpady také do sběrných dvorů a sběrných míst a také do výkupen surovin.

Kromě toho, že je třídění odpadu dostupné pro 99 % obyvatel ČR, máme ještě výhodu tzv. integrovaného odpadového systému.

Integrovaný odpadový systém umožňuje obyvatelům ČR třídit společně neobalovou a obalovou složku odpadů - to znamená, že např. do modrých kontejnerů můžeme třídit jak použité lepenkové krabice a papírové sáčky, tak také staré noviny a časopisy. A do žlutých kontejnerů třídíme veškeré plastové odpady, nejenom plastové obaly.

Na množství vytříděného odpadu od obyvatel má pozitivní vliv také vzdálenost ke kontejnerům, která se v ČR každoročně snižuje! V roce 2020 byla veřejností odhadována průměrná docházková vzdálenost na pouhých 90 metrů, což je zhruba 131 kroků. Podle statistik EKO-KOMu slouží jedno průměrné sběrné hnízdo 112 lidem.

I na odpady měl koronavirus dopady. Lidé trávili v souvislosti s různými omezeními mnohem více času doma.

Právě pandemie covidu a v souvislosti s ním přijatá různá omezení měly nejznatelnější dopad na množství vytříděných kovů a papíru - propad oproti předchozímu roku zaznamenaly tyto komodity v prvním pololetí, a to hlavně kvůli uzavřeným výkupnám a sběrným dvorům.

Protože jsou ale Češi vzorní třídiči, kovy ani papír tříděný do kontejnerů a pytlů v obcích a městech zpomaleny nebyly.

Asi tušíte správně, že množství vytříděného skla rostlo. Třídění odpadů je nezbytnou součástí života člověka, který při své existenci produkuje odpady. Zajímáte se o třídění odpadu a jste zvědaví, jak jsou na tom Češi ve srovnání se světem? Kde se třídí odpad lépe než u nás? A kde naopak domácnosti klopýtají? Podívejte se, jaké jsou rozdíly ve třídění odpadů u nás a ve světě.

Odpady jsou problém, to všichni z nás vědí. Tuny plastů, papíru, kovů nebo směsného odpadu končí v popelnicích. Síť barevných kontejnerů se naštěstí rozšiřuje. A čím více jsou dostupnější, tím více lidé třídí. Je to nutné, v celé Evropské unii totiž lidé ročně vyprodukují 80 milionů tun obalových odpadů.

České domácnosti na tom se tříděním odpadu nejsou úplně špatně. Patří například k evropské špičce ve třídění plastů. Žluté kontejnery, do nichž se PET lahve a další plastový odpad vhazují, ostatně stojí v každé vesnici i osadě.

Ač se v některých oblastech jako národ podceňujeme, u odpadu to neplatí. Češi třídí poctivě a drží se na šestém místě co do objemu vytříděného odpadu. Na prvním místě je Belgie, následuje Irsko, Švédsko, Německo a Nizozemí. Podobná srovnání ale lehce pokulhávají. Systém třídění odpadu je jiný u nás, jiný ve Francii, ve Velké Británii nebo v sousedním Německu, kde se například plastové láhve zálohují.

Pořád ještě ale máme podle odborníků co zlepšovat. Například plechovky Češi skoro netřídí. Lze se domnívat, že důvodem je malá síť takzvaných stříbrných kontejnerů, zatímco například v Německu je mají domácnosti blíž a na plechové odpady se tady hodně zaměřují.

A kolik ve srovnání s našimi sousedy třídíme odpadů? V České republice je recyklováno asi 75 procent obalů. Na jednoho obyvatele tak připadá asi 96 kilogramů obalového odpadu. V Německu je to 212 kilogramů a v Rakousku 150 kilogramů na osobu.

Zatímco k největším producentům odpadu patří v Evropě Švýcaři, kde každý obyvatel vyprodukuje téměř 700 kg odpadu, Švédové mají opačný problém. Místní spalovny jsou po odpadu lačné, ale mnohdy nemají co spalovat.

Podle nejnovějších výsledků třídění odpadu v ČR se zvýšil počet obyvatel, pro které je třídění běžnou součástí jejich života, meziročně o 2 %. Celkově se tak jedná o 75 % obyvatel ČR, kteří pravidelně míří s vytříděným odpadem k barevným sběrným nádobám. Současně vzrostlo i množství sesbíraného separovaného odpadu.

Je ale na místě upřesnit, že množství vytříděných odpadů v obcích vloni sice stagnovalo, ale o to více se třídily hlavně kovy a papír prostřednictvím výkupen surovin. Množství odpadu, které vytřídil každý z nás, se tak meziročně zvýšilo v průměru o více než 6 kilogramů.

Zejména díky aktivnímu přístupu občanů se tak v ČR podařilo předat k dalšímu využití 81 % z celkových 1,313 milionu tun vzniklých obalových odpadů. Z toho bylo 71 % recyklováno, u 10 % došlo k energetickému využití. Nejvyšší míry recyklace, a to 91 %, se podařilo dosáhnout u obalů z papíru a lepenky, 85 % to bylo u skla a 63 % u obalů z kovu. U plastových obalů se míra recyklace zvýšila na 46 % (oproti 43 %).

V ČR dochází každoročně k zahušťování sběrné sítě určené k třídění odpadů. To je značný rozdíl oproti roku 1999, kdy se v ČR s tříděním odpadů začínalo. Tato vzdálenost se od té doby zkrátila zhruba na polovinu.

Z dotazníku vyplynulo, že se zvýšila vzdálenost, kterou jsou lidé ochotni s vytříděným odpadem ujít, a to na aktuálních 215 metrů. Sběrnou síť určenou k třídění odpadu u nás tvoří nejen veřejně dostupná hnízda barevných kontejnerů, ale také nádoby pro individuální sběr pro domácnosti nebo tříděný sběr odpadů do pytlů.

Na konci roku 2022 bylo do systému EKO-KOM, a.s., zapojeno 21 200 výrobců, plničů nebo dovozců baleného zboží. Tyto firmy plní prostřednictvím AOS EKO-KOM svoji zákonnou povinnost zajistit pro obaly uvedené na trh v ČR jejich zpětný odběr a využití v zákonem požadované míře. Za to platí do systému poplatek, jehož výše se odvíjí od množství vyprodukovaných obalů. EKO-KOM z těchto finančních prostředků hradí náklady, které souvisí s provozem sběrné sítě nádob na třídění odpadu, jeho dotříděním na třídicích linkách, recyklací a využitím vzniklých obalových odpadů. Největší část nákladů představují přímé platby městům a obcím za obsluhu sítě na třídění odpadů. Ke konci roku 2022 bylo do systému EKO-KOMu zapojeno 6 176 obcí a měst ČR, 99 % obyvatel ČR tak má možnost ve svých městech odpady třídit.

Je možné, že i díky zvyšujícímu se komfortu tuzemského systému sběru odpadu a také díky dostupnosti informací o pozitivním dopadu třídění odpadu na životní prostředí dochází ke zvyšování podílu obyvatel ČR třídících odpad i k navýšení množství vytříděného odpadu. Nejlepší cestou je předcházet vzniku odpadu a ten, který už vyprodukujeme, vytřídit. Pokud si nejsme ohledně třídění odpadů jisti, poradí online průvodce tříděním odpadu Kam patří. Má to smysl, třiďte odpad!

Tyto změny souvisí se zpřesňováním evidence toku odpadů. Komodity odevzdané právě ve výkupnách se často do statistik AOS EKO-KOM nedostaly, a právě proto došlo k této evidenční úpravě.

Všech druhů odpadů vzniklo v roce 2023 v České republice 38 milionů tun. Podstatnou složkou je komunální odpad, kterého obyvatelé vyprodukovali 5,8 milionu tun. Na jednoho občana České republiky tak připadá 537 kilogramů. Podíl komunálních odpadů na celkové produkci odpadů se stále drží na 15 %.

„Dobrá zpráva je, že u komunálního odpadu se daří zvyšovat míra třídění a snižovat podíl odpadů z domácností, které končí na skládkách. Díky recyklaci a energetickému využití se množství komunálních odpadů ukládaných na skládku meziročně od roku 2022 snížilo o více než 180 tisíc tun. Právě proto prosazujeme kroky, které třídění a recyklaci pomohou. Posilujeme efektivní sběr komunálních odpadů a recyklační infrastrukturu, také podporujeme předcházení odpadům například v re-use centrech a od začátku roku platí povinné třídění textilního odpadu. Aktuálně máme ve Sněmově návrh zákona o obalech, který zavádí zálohování nápojových obalů,“ vypočítává ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). V roce 2023 bylo využito 57 % vyprodukovaných komunálních odpadů, jedná se o nárůst o 4 % oproti roku 2022. Z celkového odpadu z domácností bylo 43 % recyklováno a 14 % energeticky využito. Na skládkách bylo uloženo 42 % komunálních odpadů. V roce 2022 to bylo 45 %, meziročně tedy došlo k poklesu o tři procentní body.

V roce 2023 byl celorepublikový průměr dosažení cíle třídění 44,4 %. Na prvních čtyřech pozicích ve třídění se stejně jako v roce 2022 drží:

1. Olomoucký kraj 51,6 %
2. Pardubický kraj 51 %
3. Kraj Vysočina 50,2 %
4. Moravskoslezský kraj 48,7 %

Nejméně třídí využitelné složky komunálních odpadů v Praze (32,3 %), Ústeckém (35,9 %) a Libereckém kraji (40,1 %). Pozitivní je, že mezi roky 2022 a 2023 úroveň třídění vzrostla ve 13 krajích ČR. Největšího zlepšení dosáhl Ústecký kraj - navýšil plnění cíle o 4,6 %.

Podle zákona o odpadech musí obce zajistit, aby třídění komunálního odpadu dosáhlo v kalendářním roce 2025 a následujících letech 60 %. Dále pak v roce 2030 a následujících letech bude potřeba třídit 65 %, v kalendářním roce 2035 a následujících letech 70 % z celkového množství komunálních odpadů.

Celková produkce všech druhů odpadů v roce 2023 dosáhla 38 milionů tun. To znamená, že celková produkce klesla o 1 milion tun v porovnání s rokem 2022. Z toho činily 1,6 milionu tun nebezpečné odpady a 36,4 milionů tun ostatní odpady. Na jednoho obyvatele ČR připadá 3 494 kg všech odpadů. Ze všech druhů odpadů jich bylo 87 % využito, z toho 84 % materiálově a 3 % energeticky.

Výsledky Třídění a Využití Odpadu v České Republice v Roce 2022

Následující tabulka shrnuje klíčové údaje o třídění a využití odpadu v České republice v roce 2022:

tags: #kolik #procent #domacnosti #tridi #odpad #v

Oblíbené příspěvky:

• Štramberk Coin: Czech Mint's Contribution to Nature
• Hlubší Pohled na Jana Vihana a Přírodu
• Více o koloběhu kyslíku
• Seznam firem pro odvoz nebezpečného odpadu
• Recyklace plastů