Počet nádob na tříděný odpad v České republice

03.11.2025

Poslední průzkumy potvrzují, že třídění odpadu se stává samozřejmostí pro čím dál více obyvatel ČR. V rámci Evropy tak patříme k jedněm z nejlepších. Zatímco v předchozích letech třídilo odpad 73 % z nás, v roce 2022 se k třídění hlásilo 75 % dotazovaných.

Tématem třídění se zabývají pravidelné výzkumy realizované pro Autorizovanou obalovou společnost EKO-KOM. Tato společnost má v kompetenci systém třídění v České republice. Systém třídění odpadu v České republice se začal budovat v roce 1999. Od té doby se počet třídících obyvatel zvýšil přibližně o třetinu.

Rozšíření sběrné sítě a dostupnost kontejnerů

Česká republika se může v současné době pochlubit jednou z nejlépe propracovaných sběrných sítí v Evropě. Obyvatelé mají k dispozici kolem 838 000 třídících kontejnerů a košů. Aktuálně je v ČR více než 838 tisíc barevných nádob na tříděný odpad.

Současně se zkracuje i docházková vzdálenost k tzv. sběrným hnízdům tříděného odpadu (tedy stanoviště kontejnerů na tříděný sběr). Právě krátká docházková vzdálenost hraje zásadní roli při motivaci třídit odpad. V roce 2021 se tato vzdálenost zkrátila v průměru na 87 metrů. Že to k nim není daleko, potvrdili i respondenti. Oproti roku 2021 se tedy zkrátila o 2 metry.

Podle průzkumu by však byli lidé ochotni dojít s tříděním odpadem až vzdálenost 215 metrů. S tříděným odpadem by přitom byli lidé ochotni ujít více než dvojnásobnou vzdálenost, zhruba 215 metrů.

Čtěte také: Energie z obnovitelných zdrojů

Typy sběru a individuální nádoby

Graf 1 sice ukazuje celkový počet kontejnerů dle hlavních komodit, jež se do nich sbírají, to však nevypovídá o skutečném počtu nádob, do nichž je možné třídit jednotlivé komodity. V posledních letech se totiž velmi rozšiřují tzv. multikomoditní sběry umožňující shromažďovat více různých komodit do jedné nádoby. Pravděpodobně nejrozšířenější multikomoditou je společný sběr plastu, nápojového kartonu a kovu.

Pod pojmem nádoba na tříděný odpad je potřeba si představit širokou paletu rozličných typů kontejnerů lišících se velikostí a objemem. Pro obsluhu kontejnerů se spodním výsypem (tzv. zvonů) je potřeba speciální vozidlo s hydraulickou rukou, které dokáže kontejner zvednout do výšky nad korbu a pomocí dvou háků nebo speciálního adaptéru nádobu otevřít a vysypat obsah na korbu svozového vozidla.

Individuální nádoby pro třídění jsou využívané způsobem, kdy občané nemusí chodit ke stanovištím nádob ve veřejném prostoru a mohou třídit do nádob umístěných na svém pozemku. Specifickým případem individuálního sběru jsou tzv. pytlové sběry, kdy občané v domácnostech ukládají tříděné odpady nikoliv do nádob ale do pytlů.

Počty pytlů se však do celkového počtu nádob nepočítají (v 2. čtvrtletí roku 2024 jich byly svezeny téměř 2 miliony). Mapa na Obrázku 1 znázorňuje aktuální rozšíření výše popsaných individuálních sběrů v obcích České republiky.

Rozšíření sběru tříděného odpadu

Jak je z předchozích map patrné, sběr tříděných odpadů prostřednictvím nádob či individuálních nádob je rozšířen téměř ve všech obcích ČR. Pouze 18 obcí (v nichž žije celkem cca 18 tis. obyvatel) nedisponuje vůbec žádnými kontejnery a využívá jen jiné způsoby sběru, zejména pytlový sběr nebo sběrné dvory a výkupny či školní a mobilní sběry. Dále pak tři obce disponují pouze individuálními nádobami, aniž by měly rozmístěny nádoby na veřejných prostranstvích.

Čtěte také: Digitální stopa: Příběh na Instagramu

Ačkoli se může na první pohled zdát, že nádob na třídění odpadu je již v Česku dostatečné množství, další rozšiřování sběrné sítě nás ještě čeká. Nová evropská legislativa požaduje další zvýšení míry recyklace komunálních odpadů, a to nejen obalových.

Ačkoli je plánováno zavedení zálohových sběrů některých vybraných plastových a kovových obalů, třídit a následně recyklovat, bude nutné ve vysoké míře také zbylé obalové odpady, o jejichž zálohování se neuvažuje. V Česku existují místa, kde je vhodné doplnit další kontejnery, popelnice nebo odpadkové koše na třídění odpadu. V některých případech však stačí stávající sběrnou síť pouze optimalizovat a sběrné prostředky lépe v ulicích rozmístit.

Množství vytříděného odpadu

Řady lidí, kteří v ČR pravidelně třídí odpad, se loni rozrostly. Už tři čtvrtiny z nás považuje cestu se separovaným odpadem za samozřejmost. Vyšší účast se projevila i na množství vytříděných odpadů. Celková výtěžnost tříděných odpadů přepočtená na obyvatele ČR se zvýšila na 78 kilogramů!

Díky dobrým podmínkám, které pro třídění v ČR máme, a také díky tomu, že aktivně třídí již tři čtvrtiny obyvatel, každý z nás za rok vytřídil 78 kilogramů odpadu. Nejvíce se dařilo s 23,7 kilogramu třídit papír. Dále 21,5 kilogramu kovů, 17,2 kilogramu plastu, 15,5 kilogramu skla a necelý půlkilogram nápojových kartonů.

Respondenti v průzkumu však uvádějí, že netřídí veškerý odpad z domácnosti. Podle nich všechno vytřídit nelze, protože je odpad špinavý, případně složený z více materiálů. Mezi dalšími důvody uvádějí neochotu vymývat obaly, opomenutí, další využití odpadu v domácnosti či netřídění drobného odpadu.

Čtěte také: Poplatky za odpad v ČR

Prvním a nejdůležitějším krokem k úspěšné recyklaci je vytřídění odpadu. Díky tomu, že se třídění aktivně věnuje většina z nás, můžou shromážděné odpady v barevných kontejnerech putovat dál na třídicí linku. Zde jsou dotříděny a upraveny na druhotnou surovinu pro recyklační průmysl.

Zároveň s nimi ale vznikají i složky odpadů, které jsou zatím materiálově nevyužitelné.

Přepočteno na jednoho obyvatele ČR vychází, že každý vytřídil v průměru 78 kg papíru, plastu, skla, kovu a kartonu od nápojů. Tolik v průměru vytřídil za loňský rok každý obyvatel ČR. Meziročně jde tak o více než 6kilogramový nárůst.

Množství vytříděných odpadů v obcích vloni sice stagnovalo, ale o to více se třídily hlavně kovy a papír prostřednictvím výkupen surovin. Zhruba 7 kilogramů kovů a necelé 2 kilogramy papíru prodal ve výkupně v průměru jeden Čech.

Rostoucí množství separovaného odpadu tradičně následovalo zvyšující se počet nádob na sběr tříděného odpadu. Jak se zahušťuje sběrná síť nádob, vnímají lidé i kratší docházkovou vzdálenost, což je motivuje ke třídění. V roce 1999, kdy s tříděním odpadů Česká republika systémově začínala, jsme museli s tříděným odpadem chodit v průměru dvakrát tak daleko.

V některých obcích také funguje tříděný sběr do pytlů, které mají lidé přímo v domácnosti. Kromě toho lze v ČR samozřejmě třídit odpady také prostřednictvím výkupen surovin nebo sběrných dvorů.

Komfort pro třídění, dostatek informací a zájem o životní prostředí vloni přivedl další 2 % obyvatel ČR mezi aktivní třídiče odpadů. Z dřívějších 73 % se podíl třídících obyvatel ČR zvýšil v roce 2022 na 75 %.

Systém EKO-KOM a jeho financování

Systém třídění a recyklace obalů je v ČR dlouhodobě financován firmami vyrábějícími nebo dovážejícími balené zboží. Na konci roku 2022 bylo do systému zapojeno 21 200 výrobců, plničů a dovozců baleného zboží. Tyto firmy prostřednictvím AOS EKO-KOM plní svoji zákonnou povinnost - zajistit pro obaly uvedené na trh v ČR zpětný odběr a využití v zákonem požadované míře.

Za to platí do systému poplatek podle množství vyprodukovaných obalů. Z těchto peněz pak EKO-KOM hradí celou řadu nákladů souvisejících s provozem sběrné sítě nádob na třídění, dotříděním na dotřiďovacích linkách, recyklací nebo energetickým využitím vzniklých obalových odpadů. Největší část nákladů představují přímé platby městům a obcím za provoz a obsluhu sběrné sítě a zajištění předání obalových odpadů k využití. Ke konci roku 2022 bylo do systému EKO-KOM zapojeno 6 176 obcí a měst ČR, 99 % obyvatel ČR tak má možnost ve svých městech odpady třídit.

Dopady krize a intervence EKO-KOM

Zatímco v předchozích letech se musel celý sektor vypořádat s dopady koronavirové epidemie, loňský rok byl náročný především díky hospodářské a energetické krizi. Celý sektor se musel vypořádat s výkyvy v poptávce po druhotných surovinách, zpracovatelé pak řešili vysoké ceny energií, obce a odpadové společnosti pak ceny paliv. Reálně tak hrozilo, že se systém třídění a zpracování obalových odpadů omezí. Aby k tomuto scénáři nedošlo, přikročila AOS EKO-KOM k finančním intervencím. S ohledem na výrazné zdražení energie potřebné pro úpravu odpadu a jeho recyklaci se od 1. 7. 2022 postupně navyšovaly platby dotřiďovacím linkám odpadů.

Hlavním cílem bylo zachovat stabilní tok vytříděných odpadů z obcí na třídicí linky, až po konečné zpracování u recyklátorů tak aby se třídění nemuselo omezit. Dosažené výsledky v recyklaci a využití obalů v minulém roce dokazují, že i přes energetickou krizi se fungování systému podařilo udržet.

Stávající systém nakládání s tříděným odpadem je dlouhodobě rozvíjen a nyní je dostatečně robustní a nastavený přívětivě pro spotřebitele. Je schopen ustát nejen energetickou krizi, ale i splnit nové požadavky a cíle vyplývající z připravovaného evropského nařízení o obalech a dalších norem.

Výsledky třídění a využití odpadu v roce 2022

V roce 2023 vzniklo v ČR 1,261 milionu tun obalového odpadu, což je meziročně o 4 % méně. Firmy uvedli na trh jednak méně baleného zboží a obalů, častěji také balili své výrobky do opakovaně použitelných obalů. To se odrazilo i ve výtěžnosti tříděného odpadu. Fakticky ale lidé v třídění odpadu nepolevili. Ba naopak, i díky jejich snaze se více obalů zrecyklovalo. A výrazně se snížila meziroční produkce směsného komunálního odpadu. Vyplývá to z aktuálních statistik společnosti EKO-KOM.

V odpadových systémech obcí a měst ČR loni občané vytřídili přes 711 tisíc tun využitelných odpadů, zhruba 62 % z toho tvořily obaly. Dalších cca 107 tisíc tun odpadů pak lidé vytřídili prostřednictvím samostatně zapojených výkupen, které nevykazují data přes obecní výkazy, ale přímo AOS EKO-KOM. Stejně jako v předchozích letech, i tentokrát se v obcích sebralo nejvíce tříděného odpadu prostřednictvím nádob na veřejných prostranstvích. Do nich vytřídil každý občan v průměru 15,9 kg papíru, 13,5 kg plastu, 13,9 kg skla, 0,3 kg nápojových kartonů a 0,7 kg kovů.

Zároveň ale v ČR stále roste podíl odpadu vytříděného individuálními prostředky sběru, především prostřednictvím individuálních nádob určených pro jednotlivé domácnosti. V roce 2023 takto bylo vytříděno průměrně 1,3 kg papíru a 1,6 kg plastu v přepočtu na jednoho obyvatele ČR.

Komfortní sběrná síť

Díky léty prověřené spolupráci měst a obcí ČR a firem zapojených v Systému EKO-KOM dochází každoročně k zahušťování sběrné sítě pro tříděný odpad. Rostoucí trend pokračoval i v roce 2023, kdy se celkový počet barevných kontejnerů a menších nádob na tříděný odpad zvýšil o dalších více než 81 tisíc. Aktuálně tak lidé v ČR mohou třídit odpady do více než 352 tisíc barevných kontejnerů rozmístěných na veřejných prostranstvích a 567 tisíc nádob určených pro individuální sběr tříděného odpadu umístěných přímo u jednotlivých domácností.

Zejména v některých menších obcích ČR je nádobový sběr ještě doplněn, nebo zcela nahrazen sběrem pytlovým. Pytle se nejčastěji využívají pro sběr plastů, papíru, nápojových kartonů, případně kovových obalů. Odpady třídí více lidí.

Tato velká variabilita způsobu sběru odpadu umožňuje nastavit pro jednotlivé lokality systém tak, aby byl pro občany co nejpohodlnější. Rezervy ale vidí lidé ještě v možnosti třídit odpady ve sportovních nebo jiných volnočasových areálech nebo například na dálničních odpočívadlech.

Pokud bychom měli srovnat, kde v rámci systému obcí lidé třídí odpady nejlépe, nejlepší třídiči jsou tradičně v Olomouckém kraji a v kraji Vysočina, nově nejlepší trojku doplnil Karlovarský kraj.

Obce a města ČR se intenzivně snaží zlepšovat systémy nakládání s odpady dlouhodobě. Kromě papíru, plastů, skla, nápojových kartonů a kovů umožňují lidem třídit i další komunální odpady, jako jsou bioodpady, textil a jiné složky, jako jsou třeba objemný odpad, oleje, stavební odpady, elektrozařízení, baterie nebo dřevo.

Výsledky třídění odpadu v ČR v roce 2022

Nejlepší cestou je předcházet vzniku odpadu a ten, který už vyprodukujeme, vytřídit. Pokud si nejsme ohledně třídění odpadů jisti, poradí online průvodce tříděním odpadu Kam patří. Má to smysl, třiďte odpad!

Oproti roku 2021 se stalo v ČR odpadem o 1,5 % méně obalů. Množství obalových odpadů tak kleslo o více než 20 tisíc tun. Z celkového množství 1 312 804 tun vzniklých obalových odpadů bylo využito 81 % obalů uvedených na trh v ČR. Konkrétně 71 % bylo recyklováno, dalších 10 % pak bylo využito energeticky.

Nejvyšší míry recyklace (91 %) se podařilo dosáhnout u papírových obalů a lepenky, u skleněných obalů (85 %) a u železných (85 %). Velmi dobrou zprávou je, že u plastových obalů se míra materiálové recyklace zvýšila z předchozích 43 % na 46 %.

V roce 2024 vzniklo v České republice 1,31 milionu tun obalového odpadu, což bylo meziročně o zhruba 50 tisíc tun více. Dobrou zprávou však je, že se zároveň zvýšilo i množství vytříděného odpadu a míra jeho recyklace či energetického využití. Je to mimo jiné díky zodpovědnému přístupu obyvatel ČR, kteří v systému obcí vytřídili v průměru 69,3 kilogramu odpadu na osobu.

Množství odpadu vytříděného v roce 2024

Občané ČR vytřídili v roce 2024 přes 755 tisíc tun využitelných odpadů prostřednictvím obecních systémů, přičemž 61 % tvořily obaly. Dalších cca 206 tisíc tun odpadů pak lidé vytřídili mimo systém obcí - například ve výkupnách napojených přímo na AOS EKO-KOM. Největší část tříděného odpadu byla nasbírána prostřednictvím barevných kontejnerů a menších nádob na veřejných prostranstvích. Stále více odpadu se ale daří vytřídit také tzv. door-to-door systémem, tedy pomocí individuálních nádob přímo u domácností. Tímto způsobem se v roce 2024 vytřídilo v průměru 1,6 kg papíru a 2,1 kg plastu na obyvatele.

Díky dlouhodobé spolupráci samospráv a firem zapojených do systému EKO-KOM se daří každoročně zahušťovat sběrnou síť pro tříděný odpad. V menších obcích je tento systém často doplněn pytlovým sběrem, zejména plastů, papíru, kartonů nebo kovů. Díky různorodým možnostem třídění může odpady třídit 99 % obyvatel ČR, přičemž 75 % z nich tak skutečně pravidelně činí.

V rámci krajského srovnání byl v roce 2024 nejúspěšnější Liberecký kraj - jeho obyvatelé vytřídili v průměru 82,8 kg odpadu. Na druhém místě skončil Olomoucký kraj, následovaný krajem Vysočina.

Velmi důležitou roli v systému třídění odpadů hrají města a obce, které v přímé spolupráci se svými obyvateli zajišťují naplnění závazných cílů, ke kterým se Česká republika zavázala vůči Evropské unii. Bez jejich aktivní účasti, investic do modernizace systémů a cílené osvěty mezi občany by tyto cíle nebylo možné splnit.