Kolik odpadu produkují firmy? Statistika a fakta

Vloni bylo v České republice vyprodukováno jak podnikovou sférou, tak obyvateli celkem 23,4 mil. tun odpadu. V porovnání s rokem 2011 (23,6 mil. tun) se jedná o nevýrazný pokles (o 0,6 %). Z celkového množství vyprodukovaného odpadu tvořil nebezpečný odpad 1,5 mil. tun, což v relativním vyjádření představuje podíl 6 %. To bylo stejné jako předloni.

Podobně jako v předchozích letech naprostá většina podnikových odpadů (74 %) vznikala při činnosti přibližně tří set největších původců odpadů. Ačkoliv tyto podniky pokryly tři čtvrtiny celkově vyprodukovaného podnikového odpadu, ze všech subjektů představovaly pouze 2,2 %.

Celkem podniky vloni vyprodukovaly 19,9 mil. tun odpadů. I když se ve srovnání s rokem 2011 toto množství výrazně nezměnilo, přece jen došlo v některých odvětvích národního hospodářství ke změnám. Produkce odpadů se snížila v zemědělské výrobě, lesnictví a rybářství, ve zpracovatelském průmyslu, stavebnictví, v dopravě, ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu. Naopak o 27 % vzrostla produkce odpadu při činnostech souvisejících s odpadními vodami, odpady a sanacemi.

Podnikový odpad byl podobně jako v minulých letech z hlavní části (60 %) tvořen odpady stavebními a demoličními (11,9 mil. tun), přičemž převažovala zemina a kamení, železo a ocel a beton. Dalších 12 % produkce tvořily odpady z odpadů, které vznikaly při jejich zpracování (např. odpady ze spalování odpadů, z mechanických či fyzikálně chemických úprav odpadů). Odpady z tepelných procesů se na celkovém složení podílely 9 %. Zahrnovaly zejména odpady z elektráren a jiných spalovacích zařízení, dále odpady z průmyslu železa, oceli a dalších kovů. Odpady ze zemědělství, zdravotnictví, zpracování dřeva a ropy, z chemických procesů přispěly ještě menším dílem.

Nakládání s odpady

Množství odpadů, se kterými je v daném období nakládáno, bývá zpravidla vyšší, než jejich produkce, o odpady dovezené ze zahraničí a o odpady odebrané ze skladu. Hodnota se zvyšuje také díky vícenásobnému nakládání s odpady a předávání odpadů jinému subjektu. V roce 2012 bylo v ČR nakládáno s 30,2 mil. tunami odpadu. Z tohoto množství bylo 12 mil. tun využito (40 %), 4,9 mil. tun odstraněno (16 %) a s 13,4 mil. tunami se nakládalo jinými způsoby (44 %). Výraznější zvýšení bylo zaznamenáno u využití odpadů na rekultivace skládek, které opět souvisí s vyšší produkcí odpadů u podniků zabývajících se nakládáním s odpady a sanacemi.

Čtěte také: Energie z obnovitelných zdrojů

Pozitivně lze oproti roku 2011 hodnotit zvýšené množství zpracovaných elektroodpadů (o 30 %) a odpadů, které byly použity pro kompostování (o 12 %). Naopak oproti roku 2011 klesl (o 21 %) podíl odstraňovaných odpadů, který byl způsoben nižším množstvím podnikových odpadů uložených na skládky.

Dovoz a vývoz odpadů

Odpady nejsou jen materiály, které jsou určeny k dalšímu využití (recyklaci) nebo k trvalému odstranění, ale jsou i cenným dovozním či vývozním artiklem. Dovoz a vývoz odpadů sleduje ČSÚ od roku 2004, a to podle základních kategorií odpadů (nebezpečné a ostatní) a dále z pohledu směru obchodu (v rámci EU, mimo EU). Naše legislativa povoluje pouze dovoz odpadů určených k využití, nedochází tedy legálně k odstraňování cizích odpadů na našem území.

V roce 2012 bylo do České republiky dovezeno 0,8 mil. tun odpadu, naprostá většina odpadů (97 %) pocházela z členských zemí EU. Oproti roku 2011 se jedná o nárůst (o 77 %), který byl způsoben zejména zvýšeným dovozem železa a oceli pocházejících ze stavebnictví. Dále se v roce 2012 dovážely: odpadní papír, lepenka, sklo a upravený plastový odpad.

Česká republika je zemí, kde se více odpadů vyváží, než dováží. V roce 2012 dosáhl vývoz odpadu 2,8 mil. tun a téměř veškerý export (2,7 mil. tun) směřoval do některé ze zemí EU (97 %). Ve srovnání s rokem 2011 vzrostl vývoz odpadu o 19 %. Největší podíl vyvezeného odpadu tvořily železné kovy pocházející ze stavební činnosti, obalový odpadní papír a lepenka, železné piliny pocházející z obráběcích činností a také kovy pocházející z autovraků.

Od roku 1992 provádí ČSÚ každoroční zjišťování, které bylo v roce 2011 rozšířeno o sledování problematiky druhotných surovin. Své šetření o odpadech a druhotných surovinách opírá úřad o registr ekonomických subjektů. Předem určené, meziročně srovnatelné soubory respondentů, umožňují použít získaná data ke stanovení trendu sledovaného ukazatele. Použití podnikového registru zcela vylučuje zpracování duplicitních informací.

Čtěte také: Digitální stopa: Příběh na Instagramu

Druhotné suroviny

ČSÚ sleduje od roku 2011 produkci druhotných surovin. Obecně se za druhotnou surovinu považují materiály mající charakter vedlejších produktů; upravených odpadů, které přestaly být odpadem; materiály získané z výrobků podléhajících zpětnému odběru a z výrobků využitelných pro další zpracování. Produkce druhotných surovin byla v roce 2012 ve výši 20,8 mil. tun. Jednalo se především o vedlejší energetické produkty (57 %), které pocházejí z energetiky (popílky, struska, škvára). Dále byly vyprodukovány druhotné suroviny z železných a neželezných kovů (17 %) a ze stavebních hmot (17 %).

Aktuální data o produkci odpadů v ČR

Celková produkce odpadů dosáhla v Česku v roce 2022 hodnoty 39,2 milionu tun, meziročně poklesla o zhruba 0,3 %. Z celkem 5,4 milionu tun komunálního odpadu pocházelo 3,9 milionu tun z obcí, respektive od občanů, kterým sběr odpadu obce zajišťují, a dalších subjektů zapojených do obecního sběru odpadu. V přepočtu na jednoho obyvatele Česka se jednalo o 362 kilogramů „obecního komunálního odpadu“.

Celková produkce komunálních odpadů mírně roste. Je to dáno ale především tím, že evidujeme víc odpadů z údržby zeleně a zahrad. Produkce směsného odpadu mírně klesá či stagnuje.

Podle MŽP je produkce komunálních odpadů v ČR přibližně 550 kg/obyvatel/rok, podle ČSÚ je to kolem 500 kg/obyvatel/rok. Přímo obce produkují podle ČSÚ zhruba 360 kg/ob/rok, asi 40 kg/ob/rok jde do výkupen.

V ČR podle údajů MŽP bylo v roce 2020 skládkováno 47,8 %, energeticky využito 12,6 % a materiálově využito 38,6 % komunálních odpadů. Oproti průměru EU ČR skládkuje v průměru víc než dvojnásobek komunálních odpadů. Materiálové využití komunálních odpadu v EU je vyšší asi o 10 %.

Čtěte také: Poplatky za odpad v ČR

Produkce SKO v ČR v roce 2019 byla cca 262 kg/ob/rok. Obce produkují cca 193 kg/ob/rok, firmy 69 kg/ob/rok. Kromě toho produkujeme ještě cca 30 kg/ob/rok objemného odpadu. Tato produkce SKO je vysoká, je to zhruba o 100 kg/ob/rok víc než je tomu v Německu (tabulka 32121-0001) či Rakousku. Nejlepší regiony dnes produkují dokonce pod 100 kg/ob/rok SKO (příklad z Německa). Oproti průměru EU skládkujeme a spalujeme asi o 70 kg/ob/rok více odpadu (viz předchozí graf).

Z hlediska požadavků odpadové legislativy je žádoucí snížit produkci směsného komunálního odpadu z obcí pod 150 kg na občana a rok. Od roku 2024 musí být důsledně tříděn bioodpad, který stále tvoří 30 až 40 % podílu v nádobách na zbytkový odpad. Kolik odpadu musíme minimálně vytřídit, stanovují zákonem dané limity.

Podle dat vycházejících z ISOH/ MŽP/ 2022 vygenerovali obyvatelé České republiky 39,9 milionů tun všech odpadů za rok 2021. Tento údaj zahrnuje 1,6 milionů tun nebezpečných odpadů a 38,3 milionů tun ostatních odpadů.

Za rok 2021 bylo v České republice vytvořeno 5,9 milionů tun komunálních odpadů. Jeden obyvatel České republiky vyprodukoval průměrně 562 kg komunálních odpadů.

Pojem komunální odpad definuje zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech.

Limity pro třídění odpadu:

• Od roku 2025 musí obce vytřídit alespoň 60 %.
• Od roku 2030 alespoň 65 %.
• Od roku 2035 alespoň 70 % směsného komunálního odpadu.

Směsný komunální odpad nesmí obsahovat bioodpad, a to již od roku 2024. Obce jsou od roku 2025 povinny zajistit třídění textilu.

“Pro splnění cílů nové legislativy je třeba snížit produkci směsného komunálního odpadu z obcí pod 150 kg na obyvatele a rok. U firem je to zhruba 30 kg na obyvatele a rok,” upozorňuje Milan Havel ze společnosti Arnika, který se problematikou odpadů zabývá mnoho let.

Jako velmi dobrý systém pro navýšení míry třídění odpadu se ukázal sběr zvaný door to door. Jde o svoz papíru, plastů a bioodpadu přímo od domu. Tento způsob je velmi pohodlný pro domácnosti, proto se jejich ochota třídit zvyšuje. Docházková vzdálenost k nádobě na odpad je minimální, což má velmi dobrý vliv také na kvalitu třídění odpadu.

Třídění jednotlivých složek odpadu:

• Papír: Průměrně vyprodukuje jeden obyvatel České republiky 40 až 50 kg papírového odpadu za rok.
• Plasty: Odpadních plastů vytvoří obyvatelé České republiky v průměru 30 až 40 kg.
• Sklo: Průměrný obyvatel České republiky vytřídí přibližně 20 kg skelného odpadu za rok.

Žádoucí je snižovat množství směsného komunálního odpadu. Produkci směsného komunálního odpadu lze nejlépe ovlivnit velikostí nádoby na odpad, kterou domácnosti využívají a omezením počtu svozů této komodity.

Pokud občané správně třídí, vyprodukují přibližně 10 l odpadu na obyvatele za týden. Vloni mírně pokleslo celkové množství odpadů, rostlo ale jejich materiálové využití. Stále se však příliš mnoho skládkovalo. Až 46 % komunálních odpadů skončilo na skládkách, což představuje mrhání zdroji i vysokou zátěž pro životní prostředí.

V roce 2019 bylo v České republice vyprodukováno 37,4 mil. tun všech odpadů, z toho 1,8 mil. tun nebezpečných odpadů. Z 37,4 mil. tun všech odpadů jich bylo 88 % využito, z toho 84,5 % materiálově a 3,5 % energeticky. Podíl komunálních odpadů na celkové produkci odpadů tvořil vloni 15,7 %.

Obyvatelé ČR jich v roce 2019 vyprodukovali 5,9 milionů tun, což je o 97 tisíc tun více než v roce 2018. V roce 2019 bylo v ČR z komunálních odpadů využito 41 % materiálově (recyklace a kompostování) a 12 % energeticky (přeměna na teplo nebo elektrickou energii v ZEVO - lidově spalovnách).

V roce 2022 Česká republika vyprodukovala 39,1 milionů tun všech odpadů, to je o 879 tis. tun méně než vloni. Z toho činily 1,6 milionů tun nebezpečné odpady a 37,5 milionů tun ostatní odpady. Odpady obecně dokáže ČR využívat. Z 39,1 milionů tun všech odpadů bylo využito 86 %, z toho 83 % materiálově a 3 % energeticky.

Podíl komunálních odpadů na celkové produkci odpadů zaujímá 14,8 %. Obyvatelé ČR jich v roce 2022 vyprodukovali 5,8 milionů tun, to je o 155 tisíc tun méně než v roce 2021. Každý občan ČR tedy v průměru ročně vyprodukuje 553 kg komunálního odpadu.

V roce 2022 jsme využili 53 % vyprodukovaných komunálních odpadů, z toho 41 % materiálově a 12 % energeticky. Na skládkách v roce 2022 skončilo 45 % komunálních odpadů (pro srovnání - průměr v EU je 23 %), meziročně došlo k poklesu množství komunálních odpadů ukládaných na skládku o 185,5 tisíc tun, což je příznivý výsledek a ukazuje, že se daří odklon od skládkování. V roce 2022 se podařilo vyseparovat z obcí 1,1 milionu tun surovin (papír, plasty, sklo, kovy).

Do dat za rok 2022 se promítají pozitivní efekty přijatých opatření, jakými jsou nový legislativní rámec pro nakládání s odpady z roku 2020, vzrůstající skládkovací poplatek a blížící se zákaz skládkování směsného komunálního odpadu, recyklovatelných a využitelných odpadů od roku 2030. Obce se mj. začínají připravovat na rozšíření tříděného sběru textilního odpadu od roku 2025 a biologického kuchyňského odpadu.

Každý obyvatel ČR vytřídil v roce 2019 průměrně téměř 66 kilogramů odpadu.

Třídění vyprodukovaného odpadu je pak první, ale zásadní krok, kterým může každý z nás směrovat odpad k recyklaci, nikoli na skládku. Navíc je to jedna z mála činností, kterou může pro životní prostředí udělat každý z nás a kompenzovat tak svůj konzumní způsob života.

Plasty a recyklace

V Evropě dlouhodobě přibývá odpadu z plastových obalů, zatímco recyklace zůstává na stejné úrovni. V Česku je to podobné. Přesto je tady spotřeba plastů viditelně menší, než je průměr EU. To je pozitivní, protože prioritou odpadové hierarchie je to, aby odpad ani nevznikl.

Průměrný Evropan vyprodukuje aktuálně necelých 36 kilogramů odpadu z plastových obalů. Za posledních deset let toto množství vzrostlo o více než čtvrtinu. Zatímco však množství plastového odpadu roste, podíl toho recyklovaného zůstává v Evropě dlouhodobě podobný. V praxi to znamená, že mimo recyklaci skončí v Evropské unii více než polovina plastového odpadu. Nejčastěji je to proto, že výrobní průmysl nemá o řadu druhů plastů zájem pro použití do výroby ve formě druhotné suroviny.

Od ledna 2021 nelze v České republice ze zákona ukládat plasty ze žlutých kontejnerů na skládky. Plastového odpadu přibývá i v České republice. Mezi roky 2003 a 2021 stoupla spotřeba plastových obalů o 60 procent na necelých 285 tisíc tun za rok.

Předloni vygeneroval průměrný obyvatel Česka o necelých devět kilogramů plastového odpadu méně, než je evropský průměr. A Češi také nadprůměrně recyklují.

V ČR se nám daří recyklovat nejen plasty typu PET (ten se recykluje prakticky všechen, který se vytřídí, protože jeho cena je vysoká) nebo HDPE, ale i folie z polyethylenu, polystyren, či zbytkové směsné plasty a dokonce také některé druhy PVC (neobalové). I díky tomu Česká republika v roce 2021 skončila na pěkném sedmém místě z 19 zemí, co se podílu recyklovaných obalových plastů týče.

Ve žluté popelnici je dlouhodobě cca 40 druhů různých plastů, jen o část z nich má výrobní průmysl zájem využívat je znovu v rámci recyklace. U shora uvedených plastů, které jsou dobře recyklovatelné, umí naše firmy tyto materiály kvalitně využít.

Odpadní plasty končí v ČR v široké řadě výrobků. Ať už se jedná o textilní materiály, části moderních automobilů, zahradní nábytek, dopravní značení, protihlukové stěny, izolační materiály, součásti liniových staveb, obalové materiály - vázací pásky, obaly pro nové výrobky, obaly pro potraviny, apod.

Mikroplasty a nanoplasty

Stále více se vědci zaměřují na problémy s mikroplasty a nanoplasty. Nová studie prestižních amerických univerzit zjistila, že mikroplastů je v kupovaných výrobcích, včetně potravin, mnohem více, než se doposud čekalo. Znepokojivé výsledky jsou k dispozici například u balené vody v PET lahvích.

Výzkumníci analyzovali balené vody od tří nejběžnějších výrobců prodávaných vod v USA na přítomnost plastových částic o velikosti pouhých 100 nanometrů. Zjištěno bylo množství 110 000 až 370 000 plastových úlomků v každém litru (33,8 fl oz) - tj. Kromě polyethylentereftalátu (PET), ze kterého byly lahve vyrobeny a který se pravděpodobně dostal do vody při zmáčknutí láhve, vystavení teplu nebo při odšroubování a nasazování uzávěru, bylo nalezeno dále vyšší množství polyamidu, což je typ nylonu, pravděpodobně z plastových filtrů používaných k čištění vody před jejím plněním do lahví.

Česká televize nedávno přinesla reportáž o prokázaném vlivu mikro a nanoplastů na mozek savců. Vědci našli první důkaz, že vystavení mikroplastům mění chování savců. Na myších se prokázalo, že tyto drobné částečky pronikají i do mozku - a když se tam dostanou, začnou se myši chovat velmi zvláštně, což vedci podrobně popsali v samotné studii.

Vánoční období a produkce odpadu

Vánoční období vystřelí čísla celosvětově produkovaného objemu odpadu vždy strmě nahoru. Povánoční období a začátek nového roku většinou svádí k bilancování. Toto období je každoročně spojené s přemírou nakupování, používáním obalových materiálů na balení dárků a krášlení bytů všemožnými ozdobami. Všechny tyto kratochvíle způsobují prudké zvýšení objemu odpadu, který končí v kontejnerech na tříděný odpad nebo v popelnicích.

Společnost specializující se na ekologické vizitky a přáníčka eCO2 Greetings odhaduje, že během vánočních svátků vzroste produkce odpadu o 30 %. Domácnosti tak podle jejích odhadů vyhodí do koše průměrně o 5 pytlů odpadků více, než je běžné množství vyhozeného odpadu v průběhu roku. Naopak Česká republika patří mezi země v Evropské unii s nejnižším číslem v produkci komunálního odpadu.

Podle zprávy světové banky bude do roku 2025 ve městech po celém světě žít přibližně 1,4 miliardy lidí. V roce 2025 by se měla zvýšit produkce odpadu na 1,42 kg denně.

Produkce odpadu v krajích ČR (2022)

Při zohlednění počtu obyvatel se na první příčku dostal kraj Jihomoravský se 4 385 kilogramy odpadu na jednoho obyvatele.

Třídění odpadu v ČR

Dvě třetiny Čechů třídí odpad. Náš život ovlivňuje jako málokterý výrobek. Říká se mu plast. Donutil nás vedle jednoho koše na komunální odpad přidat další nádobu, kam ho odkládáme. Hned vedle toho na papíry. V naší společnosti je totiž už téměř nepsaným pravidlem, že se plasty třídí.

Odpovědné ale dokáže třídění plastu dostat do úzkých. Některé výrobky prostě i přes dobrou vůli třídit nelze. Patří do sekce „nebezpečné“ nebo prostě nejdou rozebrat, a končí tak ve spalovnách.

tags: #kolik #odpadu #produkují #firmy #statistiky

Oblíbené příspěvky:

• Právní aspekty zločinů proti přírodě
• Dopad zemědělství na životní prostředí
• Stavební odpad Brno – správný postup
• Odpadkové koše pro domácnost a kancelář
• Ochrana přírody v Evropě