Jak zoologické zahrady zachraňují ohrožené druhy zvířat v České republice

Když začátkem minulého století zubři ve volné přírodě vyhynuli, nebylo to naštěstí definitivní, zachránili je jedinci chovaní v zajetí. Do dnešních dnů se je díky odchovům podařilo na mnoha místech vrátit do přírody. Původním domovem zubrů byl i Kavkaz, a i tam se nyní po sto letech vracejí.

Převoz, který zorganizoval Tierpark Berlín a německá odnož Světového fondu na ochranu přírody (WWF), byl největší svého druhu. „Čeští zubři se stali součástí jednoho z největších reintrodukčních projektů svého druhu na světě, který zajišťoval Tierpark Berlín. Celkem z něj putovalo 12 jedinců (plus dalších šest zubrů z pohoří Rothaar v Severním Porýní-Vestfálsku), kteří zde byli shromážděni ze zoologických zahrad celé Evropy: z Tierpark Berlin, Wisentgehege Springe/Sosto Zoo, Tierpark Neumünster, Tierpark Chemnitz, Alpenzoo Innsbruck, ze Zoo Praha a Zoo Olomouc," uvádí zooložka Ing.

„Spolupráce zoologických zahrad je nenahraditelná. Bez ní bychom takové projekty nemohli uskutečnit, ba na ně ani pomyslet. Jsem ráda, že Česká republika má v této mezinárodní iniciativě svou stopu. Výběr konkrétních jedinců měla na starosti koordinátorka Evropského chovného programu (EEP) pro zubry evropské, která sídlí právě v Berlíně. Svou roli hrál zejména věk, zdravotní stav a genetická vhodnost každého kandidáta. Berlínská zoo poté koordinovala letecký transport z Frankfurtu do Baku nákladním Boeingem 777F i jejich pozemní cestu nákladními vozy do NP Shahdag. Na místě pak byli vypuštění do aklimatizační ohrady, kde si nyní budou zvykat na tamní podmínky.

Národní park Shahdag vznikl v roce 2006 a se 130 tisíci hektary je největší v Ázerbájdžánu i na celém Kavkazu. Reintrodukční centrum leží v jeho východním cípu a bylo zřízeno v roce 2018. Díky rozsáhlým horským, lesním a otevřeným krajinám skýtá chráněná oblast zubrům výborné podmínky, takže se již úspěšně množí. Jen loni tam přišlo na svět devět mláďat, aktuálně tak v Shahdagu žije zhruba 90 těchto kopytníků.

„Právě Kavkaz byl pro zubry před sto lety posledním útočištěm. Návrat zubra po jednom století má pro náš region zvláštní význam. Dnes se ve volné přírodě nachází celkem přes 2800 zubrů. Dalších několik tisíc jich žije v oborách, oplocených pastvinách a zoologických zahradách. Na Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN má dnes proto zubr evropský status „téměř ohrožený“.

Čtěte také: Energie z obnovitelných zdrojů

ZOO Tábor jako jediné zařízení v celé Evropě může mývala nejen chovat, ale také množit. /VIDEO/ Táborská zoologická zahrada, která se aktivně podílí na záchraně mývalů severních, získala mimořádnou výjimku. Jako jediné zařízení v celé Evropě může tato zvířata nejen chovat, ale také množit.

„Naše zoo je už nějaký čas jedinou zoologickou zahradou v Česku, která může mývaly severní nejen chovat, ale i přijímat. Nyní jsme získali další výjimku, kterou máme podle našich informací jako jediní v celé EU. Díky ní můžeme chované mývaly také množit, což žádná jiná evropská zoo či záchranné centrum nemůže. Na táborskou zoo se v poslední době čas od času obrací lidé, kterým není osud mývalů odchycených v přírodě lhostejný.

V Táboře tak žije největší skupina mývalů severních z českých zoo, která se může ještě výrazně rozrůst. Původní kapacitu deseti zvířat totiž zoo letos zvýšila až na 24 mývalů. „Roztomilý a mezi návštěvníky oblíbený mýval severní patří mezi několik desítek druhů zvířat a rostlin, které se jako invazivní nesmí v EU chovat či pěstovat. Zákaz se netýká jen soukromých chovatelů, ale také zoologických zahrad, ve kterých mohou chovaná zvířata pouze dožít. Naše zoologická zahrada však získala od ministerstva životního prostředí výjimku, díky které do ní jakožto jediné zoo v Česku půjde mývaly umísťovat i v budoucnosti. Nově jsme od ministerstva získali také výjimku umožňující jejich rozmnožování. Jsme rádi, že naši návštěvníci o tato roztomilá zvířata nepřijdou. Jinde než v Táboře je ale už brzy neuvidí,“ říká ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.

Nařízení EU o invazivních druzích považuje Evžen Korec za nedomyšlené a dlouhodobě ho kritizuje. „Směrnice EU o invazivních druzích je nesmyslná a nedomyšlená, na což jsem upozorňoval ještě před tím, než vstoupila v platnost. Zásadním problémem je to, že invazivní druhy určuje plošně, aniž by brala v potaz lokální specifika. Typickým příkladem je ibis posvátný, jehož chov je zakázán i v severoevropských zemích, kde by přitom ve volné přírodě nepřežil. Stejně tak ani nosál červený nedokáže přežít mrazivé teploty, tudíž pro naši přírodu v Česku problém nepředstavuje. Společně s dalšími odborníky jsme volali po tom, aby si seznam invazivních druhů mohl sestavit každý stát sám podle vlastních podmínek, bohužel se to nestalo. Jednotlivé země seznam mohou rozšiřovat, ale už ne z něj nějaký druh vyškrtnout. Neprošla ani plošná výjimka pro zoologické zahrady.

Mýval severní chovaný v ZOO Tábor jako všežravec nepohrdne nejrůznějším ovocem, rád si pochutná i na hmyzu, larvách, žížalách či vajíčkách. Ve volné přírodě loví také ryby, sladkovodní korýše, žáby a vodní želvy. Mýval žije samotářským životem, pouze během říje připadající převážně na zimní měsíce vyhledává jedince opačného pohlaví. Samci jsou polygamní, což znamená, že se páří postupně s několika samicemi. Naopak samice jsou monogamní a páří se vždy jen s jedním partnerem.

Čtěte také: Digitální stopa: Příběh na Instagramu

Mýval pochází ze severní a střední Ameriky. V jižních oblastech USA jsou mývalové aktivní po celý rok, kdežto v severních oblastech svého výskytu upadají do zimního spánku. Přední tlapky má téměř tak šikovné jako u opic, jsou schopní otevřít i domovní dveře na kliku nebo ledničku.

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat.

Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. ZOO Tábor provozuje nejmodernější záchranné centrum CITES pro chladnomilné šelmy v Česku, jeho vybudování spolufinancoval Státní fond životního prostředí. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 535 zvířat, která patří k 81 živočišným druhům.

Když server Ararauna.cz před třemi lety vytvářel databázi tuzemských zoo s přehledem jejich papoušků, vedla Praha. A ani letos tomu není jinak, byť mezitím ji nakrátko porazila specializovaná Papouščí zoo v Bošovicích na jižní Moravě nebo plzeňská zoo, která je proslulá rozsáhlým chovem exotických ptáků. Pražská zoo jakožto záchranné centrum, do kterého Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) umisťuje ilegálně dovážené papoušky či jedince s nedostatečně prokázaným původem, ale těžila právě z takto zabavovaných ptáků a ke konci loňského roku chovala už 37 druhů papoušků, víc než desetinu všech papouščích taxonů na světě.

Mnoho vzácných exemplářů ale návštěvníci zoo nespatří, zahrada (a nejen ta pražská) je drží v zázemí, kde se většinou pokouší o odchov mladých. Pražská zoo takto skrývá před očima veřejnosti vůbec nejvzácnější papoušky v Česku, ary kobaltové, ale například i kakaduy palmové, amazoňany jamajské, šedohlavé či rudoocasé. Loni její kolekci papoušků obohatila samice trichy orlího a tři madové modrotemenní. Všechny tyto ptáky chce zoo vystavit v připravovaném Rákosově pavilonu, který vzniká v místě někdejší „lineárky“, skupiny lineárních voliér, jež dříve obývali loriové a na něž navazoval domek s venkovní voliérou pro velké ary.

Čtěte také: Poplatky za odpad v ČR

Pražská zoo je známá také rozsáhlou kolekcí loriů. Momentálně chová devět druhů, k nim ještě dva druhy loríčků a jeden druh lorikula. Mezi nejvzácnější nektarožravé papoušky v Praze patří lori balijský (dříve lori mnohobarvý balijský), lori žlutoskvrnný či lori vlnkovaný. Unikátem je chov loríčků rudobradých a červenohlavých, které kvůli jejich choulostivosti příliš mnoho zoologických zahrad nemá. V Praze se je daří (v případě loríčků rudobradých) úspěšně rozmnožovat.

Samostatnou kapitolu v pražském chovu papoušků tvoří kakaduové. Zoo získala mnoho zabavených kakaduů palmových, ke konci loňského roku jich podle své výroční zprávy chovala dokonce jedenáct (a to ještě další dva během roku uhynuli). V pražské zoo se loni nakrátko vyskytoval i nejvzácnější z kakaduů na světě, velikostí nenápadný kakadu filipínský. V Praze však nezůstal, a tak jedinou českou zoo, kde můžete na tyto ptáky narazit, je zahrada v Plzni. Tam mají od letošního roku hned dva páry kakaduů filipínských, z toho jeden je už k vidění ve veřejné expozici.

Plzeňská zoo si co do počtu chovaných druhů papoušků s pražskou příliš nezadá, ke konci loňského roku jich měla 36 - tedy jen o jeden méně než v Praze. Jejími nejvzácnějšími papouščími chovanci jsou kromě kakaduů filipínských ještě nestorové kea, vazové velcí a malí a několik druhů loriů, které získala většinou od pražské zoo. Jde o lorie balijské, sumbawské, žlutoskvrnné či vlnkované.

Plzeňská zoo do loňského roku jako jediná u nás chovala agapornise oranžovohlavé, a dokonce se jí je dařilo odchovávat, ale po úhynu části chovných ptáků zbylé dala do deponace k soukromému chovateli v zahraničí. Pravidelně se jí ale daří odchovávat příbuzné agapornise šedohlavé, což rovněž není druh, jehož odchov by byl zrovna triviální záležitostí. V Plzni se mohou pochlubit také kompletní kolekcí pěti dostupných druhů neofém, ve všech případech v čistých přírodních formách.

Unikátem je hejno andulek vlnkovaných, které tvoří ptáci odchovaní od andulek dovezených přímo z jejich domoviny v Austrálii. Vzhledem k tomu, že Austrálie od poloviny 19. století zakazuje jakýkoli vývoz zvířat, bylo získání výjimky, kterou dostala německá Zoo v Kolíně nad Rýnem, něčím opravdu výjimečným.

Třetí na papoušky nejbohatší zoologickou zahradou v České republice je Papouščí zoo Bošovice. Specializované zařízení, které navázalo na provoz soukromé farmy Ara manželů Škrhákových, nyní chová 27 druhů papoušků. Většinou jde o jihoamerické druhy, v sedmi případech o ary, po šesti druzích jsou v Bošovicích k vidění amazoňané a aratingové. Amazoňanům letos v Bošovicích otevřeli samostatný pavilon a slibují jejich kolekci rozšířit na deset až dvanáct druhů.

Vůbec nejvzácnějším chovancem bošovické zoo je amazoňan jamajský, který je deponován z pražské zoo. Za poslední dva roky si pak Bošovice dovezly dva páry arů arakang a dva páry arů červenouchých z Loro Parque na Tenerife. V nejbližší době plánují doplňovat zejména koleci amazoňanů, na dopárování čeká amazoňan nádherný, amazoňan kubánský a amazoňan velký. Další etapou rozvoje zoo má být výstavba pavilonu australských papoušků, který bude určen především kakaduům. Těch v Bošovicích příliš není, momentálně jde pouze o dva druhy: kakadua bílého a kakadua žlutolícího celebeského. Provozovatelé zoo by vedle bílých kakaduů chtěli pořídit i nějakého zástupce černých druhů.

Co do počtu chovaných druhů papoušků je nadále na špici i ostravská zoo, která nedávno umístila do veřejné expozice kakaduy palmové. Celkem chová 21 druhů, z nichž některé ale zůstávají v neveřejném zázemí. Mezi nejvzácnější taxony patří ara hyacintový, u kterého zoo zaznamenala neúspěšný pokus o hnízdění, aratinga žlutý, který v Ostravě pravidelně odchovává mláďata (byť je k tomu třeba pomoc ošetřovatelů), ale také amazoňan jamajský a šedohlavý, které ostravští získali z pražské zoo. Novým druhem v této zoologické zahradě je ara horský, na kterého návštěvníci nenarazí v žádné jiné tuzemské zoologické zahradě.

Velmi zajímavou sbírkou papoušků se může pochlubit zoologická zahrada v Ústí nad Labem, která se začala specializovat na velké druhy arů. Má jich nejvíc ze všech českých zoo. Jenom v loňském roce v její kolekci přibyli arové hyacintoví (jde o zabavené exempláře, které zahrada chovala v záchranném centru už delší dobu) a ara zelený, krátce předtím zoo pořídila i ary červenouché a kanindy. Celkem jde o osm druhů velkých arů, včetně známějších arů araraun, zelenokřídlých, arakang a vojenských. V neveřejném zimovišti exotů pak ústečtí chovají tři kakaduy palmové, z nichž dva náleží k vzácnějšímu a mohutnějšímu poddruhu goliath.

Naopak výrazně chudší kolekce papoušků mají nyní v zoologických zahradách ve Zlíně, Dvoře Králové a Liberci. Zlín se v loňském roce rozhodl zbavit arů araraun a arů zelenokřídlých, čímž ochudil vlastní chov velkých arů a přenechal prim v této oblasti ústecké zoologické zahradě. Na druhou stranu výrazně posílil chov arů hyacintových, takže se může pyšnit hned několika páry těchto největších papoušků na světě, a v Lešné už zaznamenali i první pokusy o jejich hnízdění. S celkovým počtem třinácti druhů papoušků není zlínská zoo zase až tak pestrá, návštěvníci v ní ale mohou narazit na nestory kea a také papoušky šedohlavé západní, mohutné příbuzné papoušků senegalských.

Právě Zoo Dvůr Králové nad Labem je další zoologickou zahradou, která svůj chov papoušků výrazně zredukovala. Zbavila se prakticky všech neafrických druhů (ponechala si pouze ochočeného aru araraunu pro veřejné exhibice) a naopak posiluje africkou skupinu. Pochlubit se může už čtyřmi zástupci rodu Poicephalus (papoušek červenobřichý, šedohlavý, žlutotemenný a hnědý) a dvěma méně častými druhy agapornisů (hnědohlavý a růžovohlavý). Celkem ale chová jen osm druhů papoušků.

Ještě hůře je na tom zoo v Liberci, která redukovala stavy papoušků na jediné čtyři druhy. Ponechala si ary hyacintové, nestory kea, amazoňany zelenolící a andulky. Z Liberce tak zmizeli kakaduové palmoví, arové ararauny a zelenokřídlí.

Chov papoušků naopak rozšiřuje Zoo Jihlava, která nyní vlastní deset druhů, mezi nimi i ary hyacintové a kakaduy palmové. Některé menší zoologické zahrady tak v početnosti papouščích druhů začaly dohánět a předhánět zavedenější a větší zoo. Například soukromý Faunapark v Lipové-lázních se může aktuálně pochlubit deseti druhy papoušků. Loni v jeho chovu přibyli arové červenoramenní, kteří letos zahnízdili, ale měli čistou snůšku.

Zoologická zahrada Tábor, kterou letos zachránil nový majitel od likvidace, rozšířila chov papoušků na 13 druhů a zachovala si největší kolekci aratingů ze všech českých zoo. Zároveň se přejmenovala ze Zoo Tábor - Větrovy na Zoo Tábor a změnila své logo. Novou grafickou podobu mají i loga zoologických zahrad Ohrada v Hluboké nad Vltavou, Zoo Park Vyškov a Zoopark Zájezd.

Stejně jako v obchodech, i zoologické zahrady musí čas od času udělat inventuru a pořádně přepočítat všechna zvířata. Zatímco obchody bývají v takovou chvíli zavřené, ZOO Tábor bude nejen otevřená, ale do sčítání zapojí i návštěvníky. Už tuto sobotu 5. srpna mohou zájemci pomoci ošetřovatelům spočítat, kolik zvířecích obyvatel v zoo vlastně žije. Na ty, kdo se zapojí, čekají zajímavé ceny.

„Spočítat všechna zvířata není jednoduché. Většina je velmi neposedná a nevydrží dlouho na jednom místě. Přesto se nemusí bát ani ten, kdo není s matematikou příliš velký kamarád. Zvládne to opravdu každý. Ti, kteří nám budou chtít se zvířecí inventurou pomoci, obdrží na pokladně speciální kartu. Na ni zaznamenají součty a zodpoví přiložené dotazy. Každý, kdo nám vyplněnou kartu vrátí, dostane zajímavou odměnu.

tags: #kolik #ohrožených #druhů #zvířat #zachránily #zoologické

Oblíbené příspěvky:

• Pracovní příležitosti v ekologii a vzdělávání
• Recenze skládací stoličky
• Sifon s dvěma odbockami
• Ideální koš do domácnosti
• Jak napsat seminární práci