Kolik procent obyvatel ČR třídí odpad? Statistiky a trendy

Řady lidí, kteří v ČR pravidelně třídí odpad, se rozrostly. Už tři čtvrtiny z nás považuje cestu se separovaným odpadem za samozřejmost. Z dřívějších 73 % se podíl třídících obyvatel ČR zvýšil na 75 %.

Aktuálně v ČR třídí neuvěřitelných 75 % obyvatel! Z výše uvedených dat vyplývá, že třídění je u nás běžné pro tři čtvrtiny obyvatel - prostě třídění patří k životu!

Statistiky uvádějí, že systém třídění je dostupný na 99 % území ČR, průměrně to ke kontejnerům máme méně než 90 metrů, a je tak pravděpodobné, že možná i díky tomu se u nás počet třídičů zvýšil!

V roce 2022 bylo na území ČR k dispozici 402 444 sběrných nádob na plasty. Veřejně dostupná síť barevných kontejnerů a nádob pro individuální sběry odpadu čítá na 850 000 nádob.

Rostoucí množství separovaného odpadu tradičně následovalo zvyšující se počet nádob na sběr tříděného odpadu. Celkově jich máme v ČR k dispozici již přes 838 tisíc.

Čtěte také: Energie z obnovitelných zdrojů

V roce 2023 se celkový počet barevných kontejnerů a menších nádob na tříděný odpad zvýšil o dalších více než 81 tisíc. Aktuálně tak lidé v ČR mohou třídit odpady do více než 352 tisíc barevných kontejnerů rozmístěných na veřejných prostranstvích a 567 tisíc nádob určených pro individuální sběr tříděného odpadu umístěných přímo u jednotlivých domácností.

Podle průzkumů lidé uvádí, že to k nejbližším nádobám na tříděný odpad mají v průměru jen 87 metrů. V roce 1999, kdy s tříděním odpadů Česká republika systémově začínala, jsme museli s tříděným odpadem chodit v průměru dvakrát tak daleko.

Komfort pro třídění, dostatek informací a zájem o životní prostředí vloni přivedl další 2 % obyvatel ČR mezi aktivní třídiče odpadů.

Vyšší účast se projevila i na množství vytříděných odpadů. Celková výtěžnost tříděných odpadů přepočtená na obyvatele ČR se zvýšila na 78 kilogramů!

Každý z nás za rok 2022 vytřídil průměrně 78 kilogramů odpadu. O rok později to bylo o tři kilogramy méně.

Čtěte také: Digitální stopa: Příběh na Instagramu

75,6 kg papíru, plastů, skla, nápojových kartonů a kovů vytřídil v průměru za minulý rok každý obyvatel ČR. Meziročně jde tak o více než 6kilogramový nárůst.

Množství vytříděných odpadů v obcích vloni sice stagnovalo, ale o to více se třídily hlavně kovy a papír prostřednictvím výkupen surovin. Zhruba 7 kilogramů kovů a necelé 2 kilogramy papíru prodal ve výkupně v průměru jeden Čech.

V odpadových systémech obcí a měst ČR loni občané vytřídili přes 711 tisíc tun využitelných odpadů, zhruba 62 % z toho tvořily obaly. Dalších cca 107 tisíc tun odpadů pak lidé vytřídili prostřednictvím samostatně zapojených výkupen, které nevykazují data přes obecní výkazy, ale přímo AOS EKO-KOM.

Do nich vytřídil každý občan v průměru 15,9 kg papíru, 13,5 kg plastu, 13,9 kg skla, 0,3 kg nápojových kartonů a 0,7 kg kovů. Zároveň ale v ČR stále roste podíl odpadu vytříděného individuálními prostředky sběru, především prostřednictvím individuálních nádob určených pro jednotlivé domácnosti. V roce 2023 takto bylo vytříděno průměrně 1,3 kg papíru a 1,6 kg plastu v přepočtu na jednoho obyvatele ČR.

Nejvíce se v roce 2022 dařilo s 23,7 kilogramu třídit papír. 23,7 kilogramu papíru, 21,5 kilogramu kovů, 17,2 kilogramu plastů, 15,2 kilogramu skla a 0,4 kilogramu nápojových kartonů. Tolik v průměru vytřídil za loňský rok každý obyvatel ČR.

Čtěte také: Poplatky za odpad v ČR

Tabulka s průměrným množstvím vytříděného odpadu na obyvatele v roce 2022:

Oproti roku 2021 se stalo v ČR odpadem o 1,5 % méně obalů. Množství obalových odpadů tak kleslo o více než 20 tisíc tun. V roce 2023 vzniklo v ČR 1,261 milionu tun obalového odpadu, což je meziročně o 4 % méně. Firmy uvedli na trh jednak méně baleného zboží a obalů, častěji také balili své výrobky do opakovaně použitelných obalů.

Z celkového množství 1 312 804 tun vzniklých obalových odpadů bylo využito 81 % obalů uvedených na trh v ČR. Fakticky ale lidé v třídění odpadu nepolevili. Ba naopak, i díky jejich snaze se více obalů zrecyklovalo. A výrazně se snížila meziroční produkce směsného komunálního odpadu.

Konkrétně 71 % bylo recyklováno, dalších 10 % pak bylo využito energeticky. Z údajů společnosti Ekokom plyne, že v roce 2023 vzniklo v ČR 1 261 452 tun obalových odpadů; 941 285 tun tj. 75 % všech použitých obalů vyprodukovaných v ČR bylo následně svozovými firmami předáno k recyklaci; 143 271 tun tj. 11 % všech použitých obalů vyprodukovaných v ČR bylo předáno k energetickému využití.

Nejvyšší míry recyklace (91 %) se podařilo dosáhnout u papírových obalů a lepenky, u skleněných obalů (85 %) a u železných (85 %). Velmi dobrou zprávou je, že u plastových obalů se míra materiálové recyklace zvýšila z předchozích 43 % na 46 %.

Občas je pojem třídění odpadů mylně zaměňován s jejich recyklací. K tomu je nutno dodat, že lidé běžně doma odpad nerecyklují. Třídění odpadů, a obzvlášť obalů od spotřebovaného zboží, je ale nutným předpokladem pro pozdější recyklaci. Tedy pro jakékoli budoucí využití, díky němuž je odpad znovu zpracován na nové výrobky, obaly, případně materiály či látky.

Co se týče recyklace odpadu, jsme na tom jako Česká republika mnohem hůř než s jeho tříděním. I zde se ale snad už blýská na lepší environmentální časy. Ze zhruba 1,3 milionu tun obalových odpadů vzniklých v Česku se v roce 2022 podařilo 81 % vytřídit a předat k recyklaci nebo energetickému využití. Toto číslo po zavedení systému zálohování PET lahví a plechovek ještě výrazně vzroste.

Stávající systém nakládání s tříděným odpadem je dlouhodobě rozvíjen a nyní je dostatečně robustní a nastavený přívětivě pro spotřebitele. Je schopen ustát nejen energetickou krizi, ale i splnit nové požadavky a cíle vyplývající z připravovaného evropského nařízení o obalech a dalších norem.

To, že jsme možná i díky tomu přeborníci v třídění obalových odpadů, proto možná tolik nepřekvapí. Obyvatelé ČR se dle statistik opravdu dlouhodobě řadí mezi špičku v třídění obalových odpadů. Možná je to i díky velmi propracovanému systému třídění odpadu do veřejně přístupných barevných kontejnerů (příp. do pytlů a nádob určených pro individuální sběry odpadu z domácností), sběrných dvorů, výkupen či speciálních sběrných míst.

Komfortní sběrná síť Díky léty prověřené spolupráci měst a obcí ČR a firem zapojených v Systému EKO-KOM dochází každoročně k zahušťování sběrné sítě pro tříděný odpad.

Tato velká variabilita způsobu sběru odpadu umožňuje nastavit pro jednotlivé lokality systém tak, aby byl pro občany co nejpohodlnější. Rezervy ale vidí lidé ještě v možnosti třídit odpady ve sportovních nebo jiných volnočasových areálech nebo například na dálničních odpočívadlech.

Pokud bychom měli srovnat, kde v rámci systému obcí lidé třídí odpady nejlépe, nejlepší třídiči jsou tradičně v Olomouckém kraji a v kraji Vysočina, nově nejlepší trojku doplnil Karlovarský kraj.

Obce a města ČR se intenzivně snaží zlepšovat systémy nakládání s odpady dlouhodobě. Kromě papíru, plastů, skla, nápojových kartonů a kovů umožňují lidem třídit i další komunální odpady, jako jsou bioodpady, textil a jiné složky, jako jsou třeba objemný odpad, oleje, stavební odpady, elektrozařízení, baterie nebo dřevo.

Historie třídění odpadu v Česku sahá až ke konci 90. let minulého století. Poslední průzkumy potvrzují, že třídění odpadů se stalo samozřejmostí pro velkou většinu obyvatel Česka. Doma se třídění pravidelně věnuje 95 % z těch, kteří třídí.

Podle údajů z roku 2023 třídí odpad o něco méně muži než ženy. Konkrétně v roce 2022 vůbec netřídilo 25 procent mužů. Hodně pod průměrem jsou respondenti ve věku 60 a více let. Málo také třídí respondenti, kteří žijí v pronájmu. Tam odpad vůbec neseparuje 27 % procent respondentů. Největší podíl netřídičů je pak u těch, kteří se v průzkumu označili za ignoranty.

Za pozornost zajisté stojí i informace, že 55 % respondentů si koupí produkt vyrobený z recyklovaných materiálů, ale pouze v případě, že je levnější než běžné výrobky. V zaměstnání pak třídí odpad 42 % třídičů. I v této oblasti neustále roste tlak na zaměstnavatele a na to, aby byli ve svých aktivitách ekologičtější a udržitelnější a pomáhali tak zmírňovat negativní dopady na životní prostředí.

Pouhých 14 % lze označit jako „udržitelné nadšence“, kteří se snaží žít udržitelně, a to i za cenu vyšších nákladů či menšího pohodlí. Za udržitelné spotřebitele se považují spíše ženy, vysokoškolsky vzdělaní lidé a ti, kdo jsou ochotni si připlatit.

Výsledky ukazují, jak aktivní jsou obce a města v jednotlivých krajích a jaký důraz kladou na rozvoj systémů separace. Zákonné cíle třídění platí pro všechny obce a města stejné. Tam, kde jsou zatím čísla nižší tedy musí nastat o to rychlejší rozvoj a intenzifikace třídění.

Celkově je však systém v ČR svými výsledky již řadu let mezi jedněmi z nejlepších v celé EU. V roce 2023 jsme se dle šetření Evrospké komise zařadili mezi 9 nejlepších zemí z EU ve vztahu k plnění cílů recyklace komunálních odpadů. V podmnožině obalových odpadů si jako ČR vedeme také velmi dobře.

A celých 75 % obyvatel ČR pravidelně třídí odpad. To jsou skvělá čísla i ve srovnání s ostatními evropskými státy. Je to výsledek více než 20 let systematické práce obcí, měst, svozových firem, autorizované obalové společností a hlavně každého jednotlivého člověka, který dobrovolně třídí. Je to věc, na kterou můžeme být hrdí.

Nejcennější na systému v ČR a jeho výsledích je fakt, že velmi dobrých výsledků lidé dosahují dobrovolně, ze svého přesvědčení a protože chtějí.

Petr Havelka - Obce v posledních dvou letech viditelně zvyšují výsledky třídění komunálních odpadů. Nutí je k tomu nová odpadová legislativa, která požaduje, aby obce do roku 2035 třídily nejméně 70 % všech komunálních odpadů. Dobré kraje a jejich obce mají dle dat MŽP aktuálně průměr kolem 50 % třídění všech komunálních odpadů, horší kraje mezi 30-40%. Jedná se o data za rok 2022. Je tedy zřejmé, že třídění v obcích se musí dále intenzifikovat a že je zde stále velký potenciál.

Podle českého zákona musí obce zvednout třídění všech komunálních odpadů na minimálně 70 % k roku 2035. A podle evropské směrnice musíme ke stejnému roku minimálně 65 % komunálního odpadu také recyklovat.

Třídění odpadu je důležité vždy a všude, u plastů to platí obzvlášť. Kromě toho, že díky jejich třídění umožníme jejich recyklaci či přeměnu na energie - tedy efektivní využití, kterým šetříme zdroje, a tedy i životní prostředí.

Recyklace odpadu umožňuje efektivní využití: pouhých 50 vytříděných PET láhví stačí na výrobu fleecové bundy, možností využití vytříděných plastů, které se k nám vrátí v podobě druhotné suroviny, je celá řada.

Vlivem různých faktorů se právě z plastů navíc uvolňují tzv. mikroplasty. Tyto uvolněné drobné částice plastů jsou přítomny v ovzduší, půdě, vodě i rostlinách a živých organismech a zatím je neumíme odstranit.

tags: #kolik #procent #obyvatel #ČR #třídí #odpad

Oblíbené příspěvky:

• Výhody kompostování
• Vše o ekologických jímkách
• Role medvěda grizzly
• Učebnice ekologie pro ZŠ a SŠ
• Vážky České republiky - recenze