Kolik procent odpadu končí na skládkách v České republice?


08.04.2026

Ministerstvo životního prostředí nedávno zveřejnilo informace týkající se produkce odpadu v ČR a jeho zpracování. Pojďme se podívat na aktuální data a cíle v odpadovém hospodářství České republiky.

Celková produkce odpadů

V roce 2023 vzniklo v České republice 38 milionů tun všech druhů odpadů. Podstatnou složkou je komunální odpad, kterého obyvatelé vyprodukovali 5,8 milionu tun. Na jednoho občana České republiky tak připadá 537 kilogramů. Podíl komunálních odpadů na celkové produkci odpadů se stále drží na 15 %.

Celková produkce všech druhů odpadů v roce 2023 klesla o 1 milion tun v porovnání s rokem 2022. Z toho činily 1,6 milionu tun nebezpečné odpady a 36,4 milionů tun ostatní odpady. Na jednoho obyvatele ČR připadá 3 494 kg všech odpadů.

V roce 2019 se jednalo o 37,4 milionu tun všech druhů odpadů. Ze všech druhů vyprodukovaných odpadů v roce 2019 bylo 88 % využito, přičemž u 84,5 % se jednalo o materiálové využití, u 3,5 % o energetické využití.

Nakládání s komunálním odpadem

V roce 2023 bylo využito 57 % vyprodukovaných komunálních odpadů, jedná se o nárůst o 4 % oproti roku 2022. Z celkového odpadu z domácností bylo 43 % recyklováno a 14 % energeticky využito.

Čtěte také: Energie z obnovitelných zdrojů

Na skládkách bylo uloženo 42 % komunálních odpadů. V roce 2022 to bylo 45 %, meziročně tedy došlo k poklesu o tři procentní body.

Podle výše zmíněné zprávy MŽP prošlo materiálovým využitím (recyklace a kompostování) 41 % odpadu, energeticky využito bylo 12 % komunálního odpadu. Většina komunálního odpadu zatím nadále končí na skládkách - konkrétně 46 %.

„Dobrá zpráva je, že u komunálního odpadu se daří zvyšovat míra třídění a snižovat podíl odpadů z domácností, které končí na skládkách. Díky recyklaci a energetickému využití se množství komunálních odpadů ukládaných na skládku meziročně od roku 2022 snížilo o více než 180 tisíc tun. Právě proto prosazujeme kroky, které třídění a recyklaci pomohou," říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Srovnání s rokem 2022

V roce 2022 Česká republika vyprodukovala 39,1 milionů tun všech odpadů. Z toho činily 1,6 milionů tun nebezpečné odpady a 37,5 milionů tun ostatní odpady. Obyvatelé ČR v roce 2022 vyprodukovali 5,8 milionů tun komunálního odpadu. Každý občan ČR tedy v průměru ročně vyprodukuje 553 kg komunálního odpadu. V roce 2022 jsme využili 53 % vyprodukovaných komunálních odpadů, z toho 41 % materiálově a 12 % energeticky. Na skládkách v roce 2022 skončilo 45 % komunálních odpadů.

V roce 2022 se podařilo vyseparovat z obcí 1,1 milionu tun surovin (papír, plasty, sklo, kovy).

Čtěte také: Digitální stopa: Příběh na Instagramu

Srovnání produkce odpadu v krajích

Nejvíce komunálního odpadu produkují lidé ve Středočeském kraji, jedná se o více než 800 000 tun. Následuje Praha, která se může „pyšnit“ 721 000 tunami.

Množství vyprodukovaného odpadu v obcích v absolutních hodnotách ovlivňuje velikost obcí, respektive krajů. Nejvíce odpadu tak připadá na Prahu a Středočeský kraj. Ten ale zůstává na prvním místě i v případě, že se množství přepočítá na obyvatele. Jeden obyvatel Středočeského kraje průměrně vyprodukuje 623 kilogramů odpadu ročně. Následuje Jihočeský kraj, kde připadá 586 kilogramů na hlavu. Naopak nejméně odpadu vytvářejí obyvatelé Královéhradeckého kraje, a to 520 kilogramů ročně, o sto tři kila méně než obyvatelé Prahy.

Plnění cílů třídění v roce 2023

V roce 2023 byl celorepublikový průměr dosažení cíle třídění 44,4 %. Na prvních čtyřech pozicích ve třídění se stejně jako v roce 2022 drží:

  • Olomoucký kraj 51,6 %
  • Pardubický kraj 51 %
  • Kraj Vysočina 50,2 %
  • Moravskoslezský kraj 48,7 %

Nejméně třídí využitelné složky komunálních odpadů v Praze (32,3 %), Ústeckém (35,9 %) a Libereckém kraji (40,1 %). Pozitivní je, že mezi roky 2022 a 2023 úroveň třídění vzrostla ve 13 krajích ČR. Největšího zlepšení dosáhl Ústecký kraj - navýšil plnění cíle o 4,6 %.

Legislativní změny a cíle

V souvislosti s nakládáním s odpady je třeba zmínit významnou legislativní změnu v podobě nového odpadového zákona. Podle něj bychom měli počítat s úplným zákazem skládkování recyklovatelných a využitelných odpadů od roku 2030. Tento zákon vstoupil v platnost 1. 1. 2021, zákaz skládkování je pak stanoven od 1. 1. 2030.

Čtěte také: Poplatky za odpad v ČR

Podle zákona o odpadech musí obce zajistit, aby třídění komunálního odpadu dosáhlo v kalendářním roce 2025 a následujících letech 60 %. Dále pak v roce 2030 a následujících letech bude potřeba třídit 65 %, v kalendářním roce 2035 a následujících letech 70 % z celkového množství komunálních odpadů.

Zákon o odpadech vycházející z evropské směrnice ukládá povinnost od roku 2025 recyklovat alespoň šedesát procent odpadu a třeba v roce 2035 už to bude muset být alespoň sedmdesát procent.

Srovnání s Evropskou unií

V porovnání množství komunálního odpadu se zeměmi Evropské unie patří Česko k horšímu průměru. Se svými 470 kilogramy na obyvatele se řadí na patnácté místo za Francii, jejíž občané vyprodukují na hlavu 461 kg odpadu. Nejvíce odpadu vytvářejí Lucemburčané (793 kg), Dánové (786 kg) a Belgičané (759 kg), nejméně Rumuni (302 kg), Poláci (362 kg) a Estonci (395 kg).

V některých evropských zemích je podle Eurostatu nakládání s odpady na dobré úrovni. K unijní špičce paradoxně patří země, které ho produkují nejvíce. Premiantem ve skládkování - tedy co nejmenším množství končícím na skládce - jsou Belgičané, Němci a Švédové. Na skládky ukládají méně než jedno procento komunálního odpadu. Jednotky procent komunální odpadu na skládky ukládá i Lucembursko a Nizozemsko. Nejméně odpadu na skládky ukládá Dánsko.

Česko by se od ostatních mohlo přiučit v energetickém využití odpadů. Dánové téměř neskládkují, protože z převážné části odpadu vyrobí energii nebo teplo. Podobně je na tom Švédsko.

Evropskou směrnici stanovující cíle recyklace komunálního odpadu splňují kromě uvedených třeba Slovinsko a Litva, které dokážou recyklovat více než šedesát procent odpadu.

Skládkování nejvíce využívají země, které v přepočtu na obyvatele vytvářejí odpadu poměrně málo. Rumunsko recykluje nebo jiným způsobem využívá jen necelých devatenáct procent, téměř 65 procent odpadů končí na skládkách v Chorvatsku. Okolo osmdesáti procent komunálního odpadu se také bez dalšího využití zbavují Malta a Kypr, jejich produkce je navíc výrazně vyšší.

Alternativní přístupy a systémy

Třídění vyprodukovaného odpadu je pak první, ale zásadní krok, kterým může každý z nás směrovat odpad k recyklaci, nikoli na skládku. Navíc je to jedna z mála činností, kterou může pro životní prostředí udělat každý z nás a kompenzovat tak svůj konzumní způsob života.

Obce mohou využívat sběr a zavádění chytrých systémů odpadového hospodářství, jako je systém door-to-door nebo systém PAYT (pay as you throw - pozn. red.) neboli zaplať, kolik vyhodíš,“ popisuje Ješátková. PAYT umožňuje sledovat, kolik která domácnost vyhodí komunálního odpadu do černé popelnice. Z té už je cesta většinou pouze na skládku. Na základě množství v popelnicích pak obec vyměří poplatek. Systém by tak měl motivovat lidi k co největšímu třídění recyklovatelného odpadu.

Dalším příkladem je obec Trojanovice, která používá systém ECONIT používá od roku 2009 a do kterého se zapojilo až 90 % domácností a stala se tak nejlépe třídící obcí Moravskoslezského kraje. Díky efektivnímu sledování a evidenci odpadu se jim daří meziročně významně snižovat množství směsného komunálního odpadu, který mezi lety 2014 a 2015 klesl o 17 %; a zvyšovat množství využitelných odpadů.

Alternativní přístup k odpadům nabízí představa cirkulární ekonomiky. Podle Institutu cirkulární ekonomiky je nutné hledat inspiraci v přírodních ekosystémech, které si s případným odpadem přirozeně poradí.

Závěr a výhled do budoucna

Česká republika se snaží snižovat množství odpadu ukládaného na skládky a zvyšovat podíl recyklace a energetického využití. Cílem je dosáhnout legislativních cílů v oblasti odpadového hospodářství a přiblížit se k evropským standardům.

Ministerstvo životního prostředí připravilo nový Plán odpadového hospodářství na období 2025-2035. Ten představuje zásadní národní strategický dokument, který definuje budoucí směřování vývoje odpadového hospodářství ČR a formuluje dlouhodobou vizi a perspektivu pro klíčové období let 2025-2035, a to v kontextu nezbytnosti splnění závazných cílů vymezených v evropské a národní legislativě.

tags: #kolik #procent #odpadu #končí #na #skládkách

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]