Jaké druhy želv žijí volně v České republice?

Obecně se nedá říct, že by želva byla typickým zvířetem naší přírody. Tím vymizelým druhem je želva bahenní. Kdysi obývala teplé oblasti našeho státu, zejména stojaté vody na jižní Moravě, ale postupně se jaksi vytratila.

Dnes se stále častěji setkáváme s jiným druhem želvy - želvou nádhernou. Ta byla do Evropy dovezena ze Severní Ameriky a dlouho se vyskytovala jen jako chovanec v domácích teráriích a bazénech.

Želva bahenní (Emys orbicularis)

Původním druhem je u nás právě želva bahenní. Dokazují to fosilní nálezy jejích krunýřů zejména v Polabí. V teplejších obdobích čtvrtohor žila želva i ve Velké Británii, Švédsku a Dánsku, s ochlazujícím se klimatem ustupovala ze severních částí druhového areálu, ale zůstala rozšířena na většině území Evropy a v Malé Asii. Želva bahenní je přísně chráněný druh želvy, který lze potkat v různých částech Evropy. Na mnoha místech jí však hrozí vyhynutí.

Želva bahenní se vyskytuje i v České republice, ale je již velmi vzácná. Potkat ji lze nejpravděpodobněji na jižní Moravě.

Želva může dosahovat velikosti 13 až 20 cm. Samice jsou obvykle větší než samci. Tmavý krunýř na sobě může mít vzor žlutých teček nebo čar. Želva bahenní se může dožít více než 100 let. Domovem želvy bahenní je území od severní Afriky až po Aralské moře. Dává přednost stojatým vodám a často se vyskytuje v rybnících, na březích jezer a potoků. Protože želvy potřebují místo, kde se mohou vyhřívat, najdeme je například tam, kde z vody vyčnívají větve nebo kořeny.

Čtěte také: Energie z obnovitelných zdrojů

Želva bahenní je menší, až středně velká želva. Délka krunýře je u samic až 25 cm, u samců 15 cm. Má tmavý, nízce klenutý oválný krunýř s hladkým okrajem s drobnými žlutými skvrnkami a proužky. Stejně zbarvená je i na hlavě, krku a nohou. Hlavu má pokrytou hladkou kůží bez šupin, ocas je kuželovitý, dosti dlouhý, přední končetiny jsou pětiprsté a zadní čtyřprsté. Prsty na předních i zadních končetinách jsou spojeny plovací blánou a zakončeny ostrými zahnutými drápy. Převážnou část života tráví ve vodě nebo v její blízkosti. Nejaktivnější je přes den, kdy se sluní na břehu nebo padlých plovoucích kmenech. Nejčastěji ji najdeme ve stojatých zarostlých vodách s bahnitým dnem, tůních, slepých ramenech řek a rybnících, kde dává přednost prohřátým mělčinám.

• Samička klade 4-15 vajíček, které zahrabává někdy i stovky metrů od vody.
• Inkubace trvá asi 100 dní.
• Stejně jako u ostatních druhů želv je pohlaví mláďat ovlivněno teplotou v hnízdě.

Na severu areálu malé želvičky po vylíhnutí většinou neopouštějí hnízdo a přečkávají v něm až do jara. Želva bahenní je dlouhověký živočich, má potenciál dožít se i sta let. Přezimuje ve vodě dle místních podmínek 5-7 měsíců.

Želva bahenní je v České republice chráněna zákonem 114/1992 Sb. a v aktualizované vyhlášce 395/1992 Sb. je zařazena do kategorie zvláště chráněný, kriticky ohrožený druh. V Červeném seznamu obojživelníků a plazů České republiky je zařazena jako taxon, o němž nejsou dostatečné údaje. Tuto skutečnost potvrzuje i dostupnost, nebo spíše nedostupnost dat.

Autochtonnost želvy bahenní v České republice dokládají subfosilní nálezy z různých míst. Nálezy alespoň úlomků krunýře jsou zaznamenávány i v posledních letech (např. při různých stavebních výkopech).

Želva bahenní postupně z většiny oblastí původního výskytu na území ČR vymizela díky dlouhodobému rozsáhlému vysušování mokřadů a tůní, přeměně okolí zbylých tůní na pole nebo lesy a v neposlední řadě díky lovu pro maso. Od středověku, kdy sloužila jako postní jídlo, byla do ČR také dovážena z jižnějších zemí. Z dochovaných archivních záznamů se lze dovědět jen o některých přesunech. Například již v roce 1603 byly dovezeny z Moravy želvy na třeboňské panství Petra Voka, kde byly chovány a rozmnožovány kromě období třicetileté války až do r. 1754. Ještě kolem r. 1850 byly želvy pravidelně nalézány v jihočeských rybnících a některé nálezy byly také diskutovány jako možný doklad původního výskytu tohoto druhu v našich zemích.

Čtěte také: Digitální stopa: Příběh na Instagramu

Želva nádherná (Trachemys scripta)

Želvu bahenní v ČR postupně nahradila jiná želva, která je česky nejčastěji nazývána želva nádherná. Želva nádherná (Trachemys scripta) je nejhojnějším druhem želv v ČR. Od roku 2008 je sledování jejího výskytu věnována zvýšená pozornost. Působením člověka je to také nejrozšířenější nepůvodní želva, kromě Antarktidy žije na všech kontinentech.

Snad to souvisí s tím, že stále více nadšencům vyrostla původně miloučká želvička v nerudného macka schopného ukousnout prst. Někdejší nadšenci zase dorostli z původně často dětského věku do let, kdy už měli jiné zájmy či starosti a svých chovanců se zbavili tím nejjednodušším způsobem - vypustili je do přírody. Část želv svým majitelům možná opravdu i utekla. Ať už je to jakkoli, potkat dnes na březích českých vod želvu nádhernou není až tak velký problém. A že se s ní potkávají nejčastěji právě rybáři, na tom není u vodní želvy nic zvláštního.

Poddruh Trachemys scripta elegans je dobře poznatelný podle karmínově červených skvrn za očima po stranách hlavy. Přestože je dovoz tohoto poddruhu do Evropské unie zastaven, stále se objevují ve volné přírodě noví jedinci. Jedná se o záměrně vysazované želvy z dřívějších dovozů či odchovů.

Podle údajů z posledních let se želva nádherná pokouší v ČR o rozmnožování ve volné přírodě, byly pozorovány snášející samice nebo juvenilní jedinci. Rozmnožováním ve volné přírodě druh prochází procesem naturalizace.

Dospělá želva nádherná je všežravá, může tak ovlivňovat faunu i flóru. Obecně vzato je želva nádherná jen další dravý organismus narušující vztahy v původním společenstvu a rozhodně nepředstavuje pro naši přírodu žádný přínos. Pokud ji tedy někdy chytíte, je lepší ji nepouštět a najít jí místo u někoho v zajetí.

Čtěte také: Poplatky za odpad v ČR

Ochrana želv v ČR

Organizace Herpeta ve spolupráci s Městským muzeem v Čelákovicích, Muzeem přírody Český ráj a Polabským muzeem uspořádala v Čelákovicích seminář nazvaný Budoucnost želvy bahenní, na kterém zazněly přednášky a diskuse týkající se aktuální situace želvy bahenní v ČR, zachování tohoto druhu ve volné přírodě a možného návratu na místa, kde želva bahenní byla vyhubena. Během diskuse byl zvolen další postup činností a administrativních úkonů.

Pro získání co nepřesnějšího přehledu jsou důležitá všechna pozorování. Každý tak může přispět k bližšímu poznání výskytu jednotlivých druhů želv a následné ochraně původních želv. Svá pozorování nejen želv, ale i všech dalších plazů a obojživelníků, zaznamenejte na www.biolib.cz.

tags: #kolik #druhů #želv #žije #v #České

Oblíbené příspěvky:

• Více o Gormitech
• Další informace o kvalitě ovzduší v příhraniční oblasti
• Skryté skvosty ČR
• Projevy papoušků žako
• Výstavy o Egyptě