Plánujete novou nebo rekonstrukci stávající koupelny či kuchyně? Pro správnou funkci kanalizace je potřeba dodržet mnoho konstrukčních požadavků. Jedním z nich je i patřiční spád potrubí.
Sprchový kout bez vaničky je trendem dnešní doby už jen díky své estetické stránce nebo možnosti bezbariérového přístupu. Volba odtokového žlabu se na první pohled může zdát jako maličkost, ale špatný výběr může nadělat mnoho škody. Chystáte se rekonstruovat celý sprchový kout či jen vyměnit vaničku za žlábek? K realizaci odtokového žlabu je nutná především možnost zasahovat do podlahy.
Díky několikacentimetrovému schůdku je možné udělat spádování a sifon. Obecně jsou doporučovány 2 centimetry spádu na metr dlažby. Díky prověření podlahy statikem nebo stavebním technologem zjistíte, zda je vůbec možné použití zapuštěného žlabu. V panelových domech často tato možnost odpadá, jelikož není možné dosáhnout dostatečného spádu.
Pokud zvolíte menší stavební výšku, může dojít k problému u nedodržení výšky vodní zápachové uzávěry. Prahová lišta sprchového koutu by měla být dostatečně vysoká, aby přes ni nepřetékala voda. V případě použití keramické dlažby volte menší až střední formát, což ulehčí tvorbu spádu. Menší formáty mají vyšší protiskluznost. Žlab vyberte tak, aby kapacita průtoku souhlasila s průtokem sprchy. Díky tomu bude odtok plynulý a nebude se nikde hromadit voda. Nekvalitní vaničkový sifon není možné spojit s nerezovým žlabem.
Výhodu má odtokový žlab u zdi, jelikož se podlaha spáduje jen jedním směrem a ulehčíte si tím práci. V případě žlabu umístěného do prostoru koutu se podlaha spáduje všemi směry ke středu. Tato varianta je na realizaci sice náročnější, ale pro některé uživatele esteticky zajímavější. Připravte prohlubeň v podlaze, která má 10 až 15 centimetrů. Označte a vyvrtejte otvory pro hmoždinky. Umístěte a napojte jednotlivé trubky na odpad. Dlažbu položte tak, aby lícovala s okrajem žlabu.
Čtěte také: Energie z obnovitelných zdrojů
Pro připojení každého umyvadla či WC a dalších zařizovacích předmětů je nutné připojovací potrubí. To začíná u zápachové uzávěrky a končí napojením na odpadní potrubí. Může být v provedení větrané nebo nevětrané, častější je nevětrané. Trasa potrubí se volí, pokud možno přímá, s co nejmenším počtem kolen.
Potrubí se vede nejvhodněji v instalačních předstěnách, v drážkách v dostatečně silném zdivu, nebo se potrubí umístí do sádrokartonových příček. Vedení potrubí pod stropem obytných místnosti je nevhodné z hlediska šíření hluku z kanalizačního potrubí. V případě vedení potrubí pod stropem podružných místností, je možno toto potrubí zakrýt sádrokartonem. Volně před stěnou nebo pod stropem se vede potrubí jen tam, kde to vzhledově nevadí - ve sklepě nebo v garáži. V tomto případě se potrubí upevňuje objímkami ke stavební konstrukci.
V současné době se pro připojovací potrubí nejčastěji používají plastové materiály, běžně PP, PE nebo PVC. Trubky a tvarovky pro připojovací potrubí jsou vždy v provedení HT. Stanovení průměru potrubí vychází z průtoku odpadních vod, který potrubím odtéká. Protože od různých zařizovacích předmětů odtéká různé množství odpadních vod, pak přeneseně, závisí průměr potrubí na druhu zařizovacího předmětu.
Pro každý průměr potrubí, přesněji jmenovitou světlost, se definuje hydraulická kapacita potrubí tedy maximální dovolený průtok, který musí být větší nebo roven průtoku vody v připojovacím potrubí. S napojením dalších zařizovacích předmětů na téže připojovací potrubí se postupně zvyšuje průtok odváděných odpadních vod až po dosažení hydraulické kapacity potrubí. Následně je nutné zvýšit jmenovitou světlost potrubí - podrobněji viz kapitola dimenzování.
S průměrem potrubí a průtokem vody souvisí také pojem spádová výška. Největší spádová výška H může být u potrubí DN 70 nejvíce 100 cm. U potrubí DN 100 maximálně 200 cm, pokud na něj není napojena žádná WC mísa nebo výlevka s odtokem DN 100. Závisí na místních podmínkách, obecně platí, že délka by měla být co nejkratší.
Čtěte také: Digitální stopa: Příběh na Instagramu
Pokud je na potrubí napojena WC mísa nebo výlevka, pak maximální počet kolen je jedno. Při vedení potrubí k více zařizovacím předmětům se potrubí v ležaté části napojují pomocí šikmých odboček s úhlem do 60°, nejčastěji s úhlem 45°. U odbočky odpadního potrubí k potrubí připojovacímu vzniká při proudění vody tzv. vodní uzávěr, který zabraňuje proudění vzduchu mezi připojovacím potrubím a odpadním potrubím.
V připojovacím potrubí vzniká potom při proudění podtlak, který může odsávat vodu ze zápachové uzávěrky zařizovacího předmětu nebo může způsobovat nepříjemný hluk. Dále může u nevhodně situovaných odboček docházet k nežádoucímu zpětnému zatékání odpadních vod do připojovacích potrubí. Napojení připojovacích potrubí na potrubí odpadní se provádí pomocí jednoduchých a dvojitých odboček s úhlem 45°až 88,5°.
V případě použití jednoduchých odboček s úhlem větším než 75°, musí být mezi dnem připojovacího potrubí v místě připojení na odpadní potrubí a hladinou vody v napojené zápachové uzávěrce svislá vzdálenost větší nebo rovna vnitřnímu průměru připojovacího potrubí. Při použití dvojitých odboček, s úhlem větším než 67,5° a s průměrem DN 100 a větším, nesmí být jednotlivá připojovací potrubí napojena proti sobě, ale musejí v půdorysné rovině svírat úhel nejvíce 135° (lépe jen 90° - rohová odbočka).
Pro omezení šíření hluku z potrubí se používají speciální trubky a tvarové kusy. Šíření hluku lze také omezit izolací potrubí. Potrubí musí být vedeno v patřičném sklonu, aby voda volně odtékala samospádem do odpadního (svislého) potrubí. Sklon, který se uvádí, jako minimální jsou 3 %, sklon doporučený 5 %. Sklon je výškový rozdíl na začátku a na konci potrubí. Při sklonu 3 % je výškový rozdíl 3 cm na 1 metr délky potrubí.
Spojování KG trubek a tvarovek probíhá pomocí tzv. hrdla s těsněním a trubkové části - každá tvarovka a trubka je na jedné straně opatřena právě hrdlem a na druhé zkosenou trubkovou částí. Spojování probíhá bez jakéhokoliv lepení - vznikne vám spoj, který:
Čtěte také: Poplatky za odpad v ČR
Doporučujeme použít montážní mazivo, aby se jednotlivé části potrubí při samotném skládání zbytečně nedřelo a nesnižovalotím svou životnost. Trubky spojujte ideálně tzv. „po vodě“, tedy aby voda protékala směrem od hrdla k trubkové částí. Přípustná je však i opačná varianta a to zejména při použití přesuvky (tu použijete, pokud se vám sejdou dvě trubkové části proti sobě).
Při pokládce do země je nutné brát v úvahu 2 důležité aspekty: 1. samotné uložení do země - obsypové materiály, hloubka uložení a hutnění 2. sklon potrubí
Nejprve si musíme připravit lože trubky, to se skládá z podsypu, obsypu a zásypu. Materiál: písek, stejnozrnný štěrk, drcený stavební materiál apod. s hrubostí do 22 mm (lože trubky nesmí obsahovat větší kameny, které by mohly vyvíjet na trubku tlak a potenciálně způsobit její poškození). Podsyp je vrstva pod samotnou trubkou, měl by být vysoký minimálně cca 10 cm.
Podsyp rozhodně trochu zhutněte - je totiž nežádoucí, aby si lože dále sedalo a trubka se v něm dále hýbala Obsyp přijde následně nasypat okolo trubek. Zásypem se potrubí přikryje - tato vrstva by měla být minimálně 30 cm vysoká! Správně vytvořené lože následně umožní potrubí lehce v zemi pružit a mnohem lépe tak odolávat tlaku a případnému opotřebení.
Nyní přichází na řadu druhá vrstva krytí - na to se už použije zemina, kterou jste předtím ze země vykopali. Ale pozor - zemina by měla obsahovat kameny o velikosti maximálně 150 mm. Větší kameny by opět mohly vyvíjet tlak na určité části potrubí, čímž by mohla klesnout jeho životnost.
Při pokládání potrubí je zapotřebí zeminu tzv. hutnit, čímž předejte budoucím problémům (zvýšíte únosnost potrubí, vyhnete se pohybům potrubí v zemi a povrch nad potrubím se vám nebude časem propadat). Při pokládání potrubí v zásadě hutníme dvěma způsoby:
Upozornění: zásyp 30 cm nad potrubím nikdy nehutníme, aby nedošlo k poškození potrubí! Obsyp okolo trubky však standardně hutníme dle instrukcí výše.
Norma stanovuje 1-2 %, ale toho může být v praxi poměrně problematické docílit - snažte se tedy docílit sklon cca 3-4 % (tj. 3-4 cm na 1 m délky). Získáte tak jistotu, že potrubí bude mít sklon a voda jím bude volně odtékat.
Na hydraulické poměry ve splaškovém odpadním potrubí má při gravitačním proudění zásadní vliv způsob přívodu vzduchu, jeho objemový průtok v potrubí, úhel napojení připojovacích potrubí a délka odpadního potrubí. Při návrhu odpadního potrubí je někdy nevyhnutelné zalomit svislé potrubí v důsledku dispozice jednotlivých podlaží, což má velký vliv na tlakové poměry a na šíření hluku.
Optimální podmínky pro proudění vody a vzduchu v odpadním potrubí jsou tehdy, když je potrubí vedené svisle beze změny průřezu a bez zalomení. Odpadní potrubí by se mělo navrhovat přímé, s vyvedením hlavního větracího potrubí volně nad střechu. Jmenovitá světlost odpadního potrubí s hlavním větracím potrubím (pokud je součet délky odpadního a větracího potrubí méně než 70 m) se dimenzuje podle tab. 2 [5]. Odpadní potrubí se v celé své délce dimenzuje na průtok odpadní vody v místě pod napojením nejnižšího připojovacího potrubí, jeho nejmenší světlost je DN 70.
Pro odpadní potrubí s výškou nad 100 m se doporučuje prokázat výpočtem, že nemůže dojít k vysátí zápachových uzávěrek zařizovacích předmětů nebo ze zápachových uzávěrů. Maximální podtlak v těchto potrubích by neměl překročit hodnotu 464 Pa. Pokud není možné vyvést odpadní potrubí nad střechu, opatří se přivzdušňovacím ventilem. Odpadní potrubí bez větracích potrubí nebo přivzdušňovacích ventilů není možné instalovat. V budově lze instalovat jen jedno odpadní potrubí s přivzdušňovacím ventilem. Ostatní odpadní potrubí musí mít hlavní větrací potrubí, nebo se větrají společným větracím potrubím.
Voda proudí po vnitřním povrchu potrubí a vzduch proudí středem průřezu. Z připojovacích potrubí přitéká voda na protilehlou stěnu odpadního potrubí, ve kterém klesá dolů. Velký vliv na kolísání tlaku mají jmenovitá světlost potrubí a úhly připojení připojovacích potrubí. Nepříznivé hydraulické poměry představují například připojení redukovanou odbočkou pod úhlem 45°, v takovém případě může dojít v důsledku podtlaku k vysátí zápachové uzávěry.
Experimentální měření potvrdila, že kolmé odbočky s úhlem 90°, tedy odbočky s tzv. velkým úhlem odbočení, z hydraulického hlediska nevyhovují, vhodnější jsou odbočky s úhly 87,5°nebo 88,5°, tedy s tzv. Maximální podtlaky vznikající při povolených průtocích splaškové vody dle normy EN 12 056-2 v odpadním potrubí s hlavním větráním jsou na obr. 4. Z hlediska hlučnosti má velký vliv i rychlost proudění odpadní vody v potrubí.
V důsledku dispozičních řešení je často nevyhnutelné změnit směr odpadního potrubí a vytvořit odskok nebo zalomení. U odskoku s úhlem maximálně 45°od svislice nevznikají výrazné změny tlaku v potrubí, není třeba ani zvětšovat dimenzi potrubí. Příklady zalomení odpadního potrubí s vyznačením jeho délky jsou na obr. 10. Z křivky reálné rychlosti proudění na obr. 5 vyplývá, že do délky potrubí přibližně 22 m křivka stoupá na hodnotu okolo 10 m/s, potom však roste minimálně.
Obtokové potrubí se s odpadním potrubím spojí nejméně 2,0 m nad zalomením a nejméně 1,0 m pod zalomením. Jmenovitá světlost obtokového potrubí je shodná se jmenovitou světlostí ležatého úseku zalomení odpadního potrubí. Zařizovací předměty instalované v podlaží nad obtokem se mohou připojit jen do obtokového potrubí. Zařizovací předměty lze připojit samostatnými potrubími do svodného potrubí, případně společným nevětraným připojovacím potrubím podle obr. 14 nebo větraným připojovacím potrubím s obtokem ve výšce min. 2,0 m nad zalomením odpadního potrubí.
U odpadních potrubí s délkou nad 22 m se zalomení menší než 2,0 m navrhuje stejně jako u potrubí s délkou od 10 do 22 m podle obr. 12. Výše uvedený návrh a technické řešení odpadního potrubí splaškové vody se doporučuje na základě požadavku EN 12 056-2 a experimentálních měření hydraulických poměrů v potrubí. Jednotlivé úpravy při zalomení potrubí jsou obsahem národních norem, např. STN 73 6760, ČSN 75 6760 a DIN 1986-100, které musí být v souladu s EN 12 056-2.
Podle STN 73 6760 navíc platí, že při zalomení odpadního potrubí s úhlem větším než 45° (nejvíce 88,5°) od svislice (nehledě na délku odpadního potrubí) je nutné zvětšit průměr potrubí na jmenovitou světlost, která je dle tab. 2 a tab. Zvětšení jmenovité světlosti se realizuje těsně nad zalomením, u většího počtu zalomení se světlost zvětšuje jen u nejvyššího zalomení. Norma předepisuje minimální sklon ležaté části potrubí u zalomení 2 %. V případě, že je délka odpadního potrubí nad zalomením větší než 30 m, musí být mimo požadavků dle obr. 12, resp. obr. 16 i sklon obtokového potrubí nejméně 2 %.
Příliš nízko umístěné odpady komplikují napojení sifonů a spotřebičů, jako jsou myčka nebo pračka. Standardní výška odpadu pro umyvadlo se pohybuje mezi 50 a 60 cm nad podlahou. Záleží samozřejmě na typu umyvadla a jeho designu, toto rozmezí ale patří mezi nejobvyklejší. Odpad u vany bývá níže, zpravidla maximálně 10 cm nad podlahou. Výška odpadu pro kuchyňský dřez bývá stejně jako u umyvadla okolo 55 cm nad zemí.
U myčky je odpad nejčastěji umístěn ve stejné výšce jako u dřezu, a to z toho důvodu, že velmi často sdílí odpadní systém právě se dřezem. Jak už bylo zmíněno, v kuchyni je nutné myslet hlavně na to, že myčka a dřez jsou mnohdy napojené na stejný odpadní systém. Je proto důležité zajistit, aby instalace umožňovala snadné odtékání vody z obou. U umyvadla, dřezu, vany a sprchy je klíčové správně nainstalovat sifon. Používejte kvalitní materiály, které jsou odolné proti opotřebení a zaručí těsnost spojů.
Kuchyňské odpady bývají více zatěžované než ty v koupelně, zejména kvůli tukům a zbytkům jídla. Instalujete-li si odpad sami, budete potřebovat sifon, odpadní trubky, těsnící kroužky a vhodné nářadí. Doporučenou výšku mají také sprchové baterie a hlavice. Dodržení doporučené výšky odpadů v koupelně a kuchyni je důležité pro zajištění správného fungování sanity a spotřebičů. Nejste-li si jistí, vždy se raději poraďte s odborníkem nebo instalaci rovnou svěřte specialistům.
Patřičný spád kanalizace je kritickou vlastností každého odpadního potrubí. U většiny konstrukcí totiž splašky odtékají zcela díky gravitaci. Pokud je ale spád příliš nízký, tak voda nemá dostatečný proud a potrubí se může začít zanášet. Minimální spád kanalizace (kanalizační přípojky) je závislý především na průměru přípojkového odpadového potrubí.
Obecně platí, že většina potrubí musí být vedena v minimálně 2% spádu, nejlépe pak v 5%. V praxi to znamená, že výškový rozdíl mezi jedním a druhým koncem potrubí o délce jednoho metru musí být alespoň 2 cm (5 cm). Připojovací potrubí (tedy potrubí mezi svodným potrubím a zařizovacím předmětem) by mělo mít sklon minimálně 3 %. Svodné potrubí, do které jsou napojena jednotlivá připojovací potrubí, musí mít minimální sklon 2 %, nejčastěji se instaluje ve spádu 2-3 %.
Spád svodného potrubí by měl být minimálěn 2 %. Pokud je na potrubí napojeno neodvětrané připojovací potrubí, spád by měl být minimálně 5 %. Pokud vlastníte starou nemovitost s poruchovým odpadním potrubím, je ověření správného spádu jednou z prvních věcí, kterou bude třeba vyšetřit. K revizi dochází pomocí speciálního kamerového vozu. Ten kanalizací projede, vše nahraje, vypočítá spád, odhalí trhliny a lokalizuje ucpaná místa.
Spád kanalizace a odpadu je kritický pro jejich správnou funkci. Pokud splašky nemají dostatečný proud, dochází k usazování nečistot a postupnému ucpávání. Doporučený spád kanalizačního potrubí (přípojky) je 5 % (5 cm na 1 metr potrubí), nicméně často si vystačíte i s minimálními 2 %. Přesné hodnoty pak snadno vypočítáte podle rovnice.
Znáte plochu střechy, znáte průměr a počet svodů (které jsou již vyprojektované) a zbývá určit průměr vodorovného potrubí. Vodorovné potrubí by nemělo mít menší průměr než svody dané projektem (110mm). Je velmi nepravděpodobné, že by dva svody 110mm zahltily společnou trubku 125 mm, vzhledem k tomu, že jsou přiškrcené geigery a dalšími prvky.
Potřebujete spočítat a ve vstupních datech požaduje ještě: návrhový n-letý déšť, druh neboli drsnost krytiny včetně spádu, vloženou trasu odpadu, tedy tvarovky a vč. vložených odporů jako síta, geigry a nakonec limity a vyjádření správce kanalizace (jednotná či oddílná? max. l/s a % hltnost). Na 99% starších domech jsou tyto věci střižené zcela od oka systémem "dám si stejný okap jako soused". Na rodinný barák samozřejmě zcela nesmyslné tyto metody používat, naprosto stačí si spočítat průtok při silném dešti a pak si vybrat potrubí podle tabulky, samozřejmě to potrubí je pak vždy silně předimenzované.
| Typ potrubí | Minimální sklon | Doporučený sklon |
|---|---|---|
| Připojovací potrubí | 3 % | - |
| Svodné potrubí | 2 % | 2-3 % |
| Svodné potrubí s neodvětraným připojením | 5 % | - |
tags: #kolik #spadu #odpad #druhy