Ekosystém Akademie věd: Definice a význam

Ekosystém je soustava společenstev rostlin, zvířat a mikroorganismů a jejich neživého prostředí, které jsou vzájemně úzce propojené a fungují jako jednotka. Lidé jsou na ekosystémech závislí, protože poskytují základní statky a služby naší společnosti - přes polovinu světového HDP závisí na přírodě a jejich službách.

Pro zajištění udržitelnosti lidských činností a dobrých podmínek pro život je zcela zásadní, abychom zajistili zdravý stav všech ekosystémů. Celosvětově ekosystémy musí snášet tlak způsobený zejména lidskými zásahy a klimatickou změnou. Předejít hrozícímu kolapsu ekosystémů se dá zabránit tím, že se ochrana životního prostředí odrazí ve všech ekonomických odvětví a zvýší se počet chráněných oblastí.

Význam ekosystémových služeb

Příroda poskytuje lidské civilizaci nenahraditelné služby. Zdravé ekosystémy jsou životně důležité pro lidský blahobyt, protože jsou zdrojem naší obživy, čistého vzduchu a vody, léků, dřeva i regulace klimatu.

Tyto výhody plynoucí z přírody lidem, tzv. ekosystémové služby, se dělí na:

• Zásobovací: přísun potravin, čistého vzduchu a vody
• Regulační: regulace klimatu, koloběh živin, opylování, tvorba úrodných půd
• Kulturní: rekreace

Rozsah ekosystémových služeb závisí na biologické rozmanitosti neboli biodiverzitě. Nicméně v posledních desítkách let dochází k postupné ztrátě biologické rozmanitosti. Hlavní příčinou tohoto úbytku jsou lidské zásahy do přírody - intenzivní zemědělství, výstavba, těžba a nadměrné využívání půdy i moří, znečistění, klimatická změna, ale i výskyt invazivních druhů.

Čtěte také: Vlastnosti ekosystému louka

Ekosystémy jsou velmi složité - i jedna poškozená složka může způsobit zánik celého systému. Ochrana životního prostředí je tedy klíčová pro udržení dobrého stavu ekosystémů. Je třeba myslet na to, že druhy a celkově ekosystémy potřebují prostor ke své obnově a růstu.

Proto je důležité zřízení chráněných oblastí, které si klade za cíl Strategie EU v oblasti biodiverzity. Předpokládá se, že 30 % území Evropy a 30 % evropských moří bude klasifikováno jako chráněné území do roku 2030.

Městské ekosystémy a jejich obnova

V rámci obnovy přírody se zaměří více pozornosti právě na města. V EU žije přes 70 % obyvatel ve městech. Města a urbanizované ekosystémy se sice výrazně podílí na ohrožení biodiverzity a jsou většinou nehostinným prostředím pro žijící organismy, avšak chytrá města mohou snižovat svou zátěž na životním prostředí a mohou zároveň podpořit biologickou rozmanitost vytvářením zelených ploch a rozvojem opatřením ke zmírnění změn klimatu.

Městské ekosystémy jsou téměř celé uměle vytvořené, ale zahrnují i většinu ostatních ekosystémů, např. lesy, jezera a řeky, tedy zelenou infrastrukturu. Zelenější a ekologičtější města a příměstské oblasti jsou jeden z cílů nové strategie. Evropská Komise vyzývá města s min. 20 000 obyvateli, aby do konce roku 2021 vypracovali ambiciózní plány ekologizace měst.

Nejen, že povaha městského prostředí ovlivňuje zdraví lidských obyvatel, ale města mohou mít zásadní roli v ochraně životního prostředí a zejména biodiverzity. Poslední studie ukazují, že zeleň ve městech má pozitivní vliv na opylovače (tj. včely, čmeláci, ale i motýli, brouci, ptáci a savci).

Čtěte také: Lesní ekosystém pro studenty

Aktivity Akademie věd ČR

V rámci výzkumných programů se AVČR zabývá také otázkami ochrany přírody. Aktuální výzkumný program „Záchrana a obnova krajiny“ hledá odpověď na to, jak správně užívat naši krajinu a jak obnovit poškozenou krajinu. Právě kvalita a schopnosti ekosystémů je jedno z hlavních témat výzkumu.

Pavlína Modlitbová působí na brněnském Ústavu přístrojové techniky Akademie věd, kde zkoumá výskyt a působení mikroplastů v rostlinách. Její práce přitom pomáhá porozumět i širším kontextům transferu těchto částic napříč trofickou pyramidou až k člověku. Význam jejího výzkumu podtrhuje prestižní ocenění L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě, které nedávno převzala.

Mikroplasty a jejich vliv na ekosystémy

Mikroplasty se dnes nacházejí prakticky ve všech složkách životního prostředí, v půdě, ve vodě i v ovzduší, a různými způsoby interagují s rostlinami. Na povrch rostliny mohou přilnout, když se mikroplasty přichytí například na povrch kořenového systému, nebo jsou kořenovými systémy přijímány přímo do rostlin. To je velmi podstatné, protože právě přes rostliny se mikroplasty dostávají do potravního řetězce, a nakonec tedy i k nám lidem. Studium jejich výskytu a chování v rostlinách nám pomáhá pochopit, jak velké riziko tato kontaminace představuje. Důležité je také zjistit, zda a jak mikroplasty ovlivňují fyziologii rostlin a tím i kvalitu potravin, které z nich získáváme.

Zavedená definice dle ISO říká, že mikroplasty jsou plastové částice o velikosti 1 až 1 000 mikrometrů. Menší částice jsou pak nazývány nanoplasty a větší makroplasty. Na povrchu mikroplastů se pak mohou uchycovat i nebezpečné patogeny a díky mikroplastům tak mohou být přenášeny v rámci ekosystémů na velmi dlouhé vzdálenosti.

Zároveň jsou mikroplasty extrémně odolné vůči biologickým rozkladným procesům, plast zůstává plastem po stovky až tisíce let. V půdě mohou měnit fyzikálně-chemické vlastnosti prostředí, například zadržování vody nebo dostupnost živin. Zasahují tak do rovnováhy půdního ekosystému, což má přímý vliv na mikroorganismy i vyšší organismy. Mění se také dynamika rozkladu organické hmoty nebo aktivita půdních živočichů.

Čtěte také: Zahrady v Láhvi

Z dosavadních vědeckých poznatků vyplývá, že přítomnost mikroplastů může narušovat fyziologii rostlin - například zpomalovat růst, měnit strukturu buněk nebo zasahovat do jejich metabolismu. V budoucnu bude nezbytné sledovat, do jaké míry mikroplasty ovlivňují výnosy nebo kvalitu plodin.

Metody výzkumu mikroplastů

Pro identifikaci samotných mikroplastů využívá Pavlína Modlitbová Ramanovu spektroskopii. Celkový obsah prvků po rozkladu biologických vzorků pak stanovujeme pomocí technik, jakou jsou atomová absorpční spektroskopie či optická emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem. K charakterizaci velikosti částic slouží pak metody jako dynamický rozptyl světla nebo skenovací elektronová mikroskopie.

Projekt CzechTerra a adaptace krajiny

Projekt CzechTerra, vyhlášený a financovaný Ministerstvem životního prostředí ČR, je integračním projektem, řešícím adaptaci krajinných celků, resp. ekosystémů České republiky na probíhající globální změny klimatu. Cílem tohoto pracovního segmentu je vytvoření efektivního informačního systému, který by byl využitelný pro potřeby hodnocení a trvalého sledování a vývoje terestrických ekosystémů a využívání území, a to na celorepublikové úrovni.

Ke sledování požadovaných charakteristik krajiny byla vytvořena síť 1599 trvalých výzkumných ploch/lokalit. Vyhodnocení leteckých snímků má za cíl zjistit rozlohu základních kategorií využití území, rozlohu lesa, rozrůzněnost uvnitř lesních komplexů, stanovit fragmentaci a konektivitu krajiny.

Projekt SPOT a kulturní cestovní ruch

Profesorka Šťastná z Ústavu aplikované a krajinné ekologie Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně koordinuje projekt SPOT (Social and innovative Platform On cultural Tourism and its potential towards deepening Europeanisation) programu Evropské unie HORIZON 2020. Projekt reaguje na změny v pojetí kulturního cestovního ruchu.

Projekt bude směřovat k rozšíření politik cestovního ruchu při využití příkladů dobrých praktik partnerských zemí. Jeho ambicí je rozvinout nový přístup k využití kulturního cestovního ruchu pro rozvoj znevýhodněných regionů. Bude zkonstruován inovativní nástroj využívající digitální technologie pro identifikaci dat a forem kulturního cestovního ruchu, profitujících z jejich existujících potenciálů.

tags: #ekosystem #Akademie #věd #definice

Oblíbené příspěvky:

• Tipy a triky pro čištění ucpaného odpadu
• Jak chránit stromy ekologicky před pilatkou?
• Explore Czechia's Natural Beauty
• Dopady smogu na města
• Současné snahy o zlepšení ovzduší