Svět nádob na odpad je rozmanitý a pestrobarevný. Nahlédneme pod víko a prozradíme, jaké jsou jejich rozměry, z čeho jsou vyrobeny, jaký odpad do nich patří a další zajímavosti.
Naše společnost používá k vážení odpadu vážní systém od německé společnosti MOBA.
Dynamické (samočinné) váhy se hlavně používají tam, kde se vyprazdňuje velké množství nádob použitím obou stran zdviháče.
Zdviháč s rozděleným hřebenem může zdvihnout a zvážit dvě popelnice (každou na 80, 110, 120 nebo 240 litrů) nezávisle, nebo jeden velký kontejner až do kapacity 1100 litrů.
V současné době se tento systém postupně zavádí jak na svoz BIO odpadu, tak na svoz tříděného odpadu z domácností.
Čtěte také: Energie z obnovitelných zdrojů
Zajistíme odvoz odpadu v našich vlastních kontejnerech, které přistavíme a následně odvezeme. Pro kontejner a jeho složení je třeba dostatečný manipulační prostor. Mějte na paměti, že každý druh odpadu, vyžaduje jiný typ kontejneru. Maximální výška, do které lze kontejner plnit odpadem je výška bočnice kontejneru.
Skládání kontejneru se provádí za vozidlo, kdy se zadní volná část kontejneru odvaluje přes válečky po zemi a přední část je zavěšena na háku na rameni nosiče kontejnerů.
Při manipulaci s kontejnery dochází k jejich naklonění, proto se naše kontejnery nehodí na přepravu tekutých a polotuhých materiálů.
Konstrukce kontejnerů je uzpůsobena pro manipulaci pouze našimi specializovanými nosiči kontejnerů, zejména je vyloučené přenášení a posouvání kontejnerů pomocí jeřábů, bagrů, nakladačů, vysokozdvižných vozíků apod.
I jakékoliv ruční posouvání musí být konzultováno s našimi pracovníky, aby nemohlo docházet k situacím, kdy plný kontejner nebude možné odvézt.
Čtěte také: Digitální stopa: Příběh na Instagramu
Kontejnery jsou určeny zejména pro ruční a šetrné strojní nakládání, kdy jsou odpady do kontejneru nakládány z bezprostřední vzdálenosti a velmi malé výšky.
Házení odpadů z velkých výšek vede rovněž ke zbytečným škodám na kontejnerech. Při použití shozů se začíná nakládat drobným materiálem, který chrání dno před poškozením velkými kusy.
Nakládaný odpad by neměl příliš přesahovat horní okraj kontejneru a musí být zajistitelný proti odlétávání během přepravy.
Začněme nádobou, se kterou se většina z nás setkává denně - nádobou na domácí komunální odpad, lidově řečeno „popelnicí“.
Nejčastěji má kulatý tvar a kulatý poklop a bývá vyrobena z pozinkovaného plechu. Díky tomu můžeme do popelnice vhazovat například popel.
Čtěte také: Poplatky za odpad v ČR
Objem nádoby bývá 110 litrů a její váha se pohybuje okolo 13-15 kilogramů.
Stále častěji se však můžeme setkávat s popelnicemi na komunální odpad, které jsou vyrobeny z tvrzeného plastu. Tento druh nádob mívá spíše kvádrový tvar a je vyhledáván zvláště pro svou snadnou manipulaci a nižší váhu, která se pohybuje cca okolo 8 kilogramů.
Plastová popelnice se navíc může pyšnit i větším objemem oproti své „starší plechové ségře“ - pojme celých 240 litrů odpadu! Obvykle disponuje i kolečky a madly pro již zmíněnou lepší manipulaci.
Do obou verzí klasické domácí popelnice vhazujeme domácí směsný odpad, který nelze dále vytřídit.
Zaměříme-li se na pestrobarevné nádoby na tříděný odpad, pak je nejběžnějším tvarem klasická hluboká vana s kulatým víkem, která má obvykle při svozu odpadu tzv. horní výsyp.
Kontejnery bývají nejčastěji vyrobeny z vysokohustotního polyethylenu (HDPE). Setkat se však můžeme i s pozinkovanými plechovými nádobami, které jsou vhodné zvláště pro těžký, horký nebo třeba i průmyslový odpad.
Nádoby na tříděný odpad, které mohou mít i půltunovou nosnost, váží překvapivě málo - zhruba 50 kg.
Nádoby na tříděný odpad mívají různý objem, obvykle se však setkáváme s 1 100 litry. oranžové kontejnery bývají určeny pro třídění nápojových kartonů.
Někdy se můžeme při svých pravidelných toulkách k třídicím nádobám setkat s kontejnery s tzv. spodním výsypem. Ty poznáme dle očka navrchu a „kopcovitého“ tvaru, často bývají používány pro třídění skla. Význam barev odpovídá však i zde klasickým nádobám na třídění odpadu.
I tyto kontejnery bývají zpravidla vyrobeny z polyethylenu, jsou však malinko těžší - váží zhruba 80 kg, zato dokáží pojmout až 1 500 litrů odpadu!
Pokud si odpad třídíte už doma, než se s ním vydáte ke kontejnerům, pak jsou skvělým pomocníkem tašky na třídění odpadu. V nich můžeme odpad ke kontejnerům odnést a pak už je to jen „easy“ třídění - tašky stačí do příslušných kontejnerů jednoduše vysypat.
VĚDĚLI JSTE, ŽE? V roce 2018 jsme na území ČR měli k dispozici 413 089 kontejnerů a díky tomu může své odpady třídit 99 % obyvatel!
Průměrná vzdálenost ke kontejnerům tak činila pouhých 91 metrů - Usain Bolt by to k nim s odpadky dosprintoval za pouhých 8,7 sekundy!
Těžkou váhou, a vlastně i samostatnou kapitolou, jsou pak kontejnery na odpad, které svou velikostí a objemem naprosto drtí předešlé kategorie.
Tyto kontejnery slouží pro sběr, případně přepravu různých druhů odpadu - nejčastěji však stavební suti, komunálního odpadu nebo stavebního materiálu.
Tyto kontejnery bývají zpravidla vyrobeny z odolné oceli, a jsou tak ideálními pomocníky pro přepravu odpadů vyšších hmotností. Vyrábějí se v různých rozměrech a tvarech a tomu odpovídá i váha, která se pohybuje kolem 2 tun.
Kontejnery na velkoobjemový odpad mohou být v obcích nejhojněji využívány k nárazovému sběru velkoobjemového či nebezpečného odpadu, případně trvale pro sběr směsného odpadu či bioodpadu.
Jakékoliv odpady, které jsou aerobně nebo anaerobně rozložitelné. Ve vztahu ke komunálnímu odpadu se jedná především o odpady z údržby sadů, parků a lesoparků, sídlištní a uliční zeleně, ale i travnatých hřišť a odpady ze hřbitovů ve vlastnictví, případně ve správě měst a ze zahrad ve vlastnictví fyzických osob (občanů).
Patří sem také odděleně sebrané biologicky rozložitelné odpady z kuchyní a stravoven a z domácností (tzv. gastroodpady), ale i odpady z papíru, dřeva a přírodních textilií a z nich zhotovených oděvů.
Bioodpady se v závislosti na svém složení a vlastnostech kompostují nebo se zpracovávají v bioplynových stanicích nebo se energeticky využívají ve spalovnách a jiných spalovacích zařízeních pro výrobu tepla či energie.
Kompostovatelný odpad je zejména odpad rostlinného původu, tj. tráva, listí, větve, a slupky od ovoce a zeleniny.
Pojem není zaveden zákonem ani jinou normou. V praxi se ale běžně používá pro označení odpadů, které vznikají v domácnostech.
Domovní odpad v sobě zahrnuje využitelné složky, jako jsou třeba papír nebo plasty či sklo. Patří sem také bioodpad, nebezpečné složky a směsný (zbytkový) odpad.
V domácnostech vznikají i další skupiny odpadů (viz další text), které ale nejsou pod pojem domovní odpad zahrnovány.
Jaké množství odpadu pojmou jednotlivé kontejnery na tříděný odpad? A jaká je tedy optimální zaplněnost modrých, žlutých, zelených nebo šedých nádob?
Maximální dosažitelná měrná hmotnost je hmotnost odpadu při ideálním zaplnění sběrného prostředku, tedy jaké množství odpadu se vejde do nádoby, aniž by byla přeplněná nebo nedostatečně zaplněná.
Společnost EKO-KOM tato data získává z pravidelně prováděných rozborů tříděných odpadů.
| Komodita | Měrná hmotnost (kg/m³) |
|---|---|
| Papír | 140 |
| Plasty | 50 |
| Sklo | 250 |
| Nápojové kartony | 40 |
| Kovy | 300 |
Měrná hmotnost je kontinuálně sledována od roku 2019. Z jejího vývoje u papíru a plastu lze vysledovat určité změny skladby těchto odpadů.
U modrých kontejnerů má měrná hmotnost spíše klesající tendenci, neboť letáky a noviny jsou postupně nahrazovány lehkými lepenkovými krabicemi.
Reálná měrná hmotnost představuje skutečnou míru zaplnění nádoby v okamžiku svozu, tedy kolik odpadu je skutečně v nádobě ve chvíli, kdy se sváží. Nelze tvrdit, že tyto hodnoty jsou ukazatelem efektivní naplněnosti nádob.
V tomto případě jsou zdrojem dat čtvrtletní výkazy, do nichž obce evidují jak objemy a frekvence svozu jednotlivých nádob, tak množství odpadu z nich svezené za čtvrtletí.
Reálná měrná hmotnost odráží situace, jež nastávají při běžném svozu nádob, tedy přeplněnost či naopak neúplná naplněnost nádob, přidání odpadu odloženého kolem kontejnerů nebo zaplnění nádob nerozloženými kartonovými krabicemi či nesešlápnutými PET lahvemi.
V Tabulkách 2 a 3 jsou uvedeny hodnoty reálných měrných hmotností i pro nejběžnější varianty multikomoditních sběrů. Tyto typy sběrů využívá v ČR stále více obcí. Nejvíce obcí využívá multikomoditní sběr plastů a NK, druhou nejčastější multikomoditou je sběr plastů s NK a kovy.
Sběr odpadů ve směsi může také ovlivnit výši měrné hmotnosti odpadu.
K posouzení dostatečné kapacity odpadových nádob v nových bytových zástavbách je vhodnější využít ukazatel reálné měrné hmotnosti zohledňující všechny situace, které mohou nastat při plnění a svozu nádob.
K ukázkovému výpočtu v Tabulce 4 je použita průměrná výtěžnost jednotlivých komodit tříděného sběru z nádob v ČR v roce 2024. Na základě údaje o průměrné produkci občana za den lze vypočítat potřebnou kapacitu kontejnerů na jednotlivé druhy tříděného odpadu pro konkrétní bytovou i domovní zástavbu, a to podle počtu osob, jež v ní žijí.