V posledních letech se v České republice stále více diskutuje o problematice skládek odpadů, jejich dopadu na životní prostředí a ekonomické náročnosti jejich provozu. Tento článek se zaměřuje na situaci kolem skládek v Jižních Čechách, s důrazem na cenu skládkování, technické aspekty provozu a případné problémy spojené s jejich údržbou.
Skládkování je sice nejšpinavější, ale zároveň nejlevnější způsob, jak se zbavit odpadu. Pro čtveřici velkých hráčů, kteří dominují tuzemskému trhu, je to dobrý a stálý byznys s tržbami v řádu miliard korun. Proto dlouho odolávali evropskému tlaku na jeho omezení.
Hlavní možností, jak nyní na skládkách vydělat co nejvíc, je jejich rozšiřování. Zatímco ve vyspělých evropských zemích se na skládky dostává pár procent komunálního odpadu, v tuzemsku na ně míří každoročně zhruba polovina. V roce 2020 české domácnosti vyprodukovaly tohoto odpadu 5,7 milionu tun.
Podle platného zákona se má skládkování výrazně omezit v roce 2030, kdy by se mělo týkat už jen deseti procent komunálního odpadu. Původně, podle předchozího zákona, se tak mělo stát již v roce 2024.
Svozové firmy odpad buď dopraví na skládku, kterou často samy provozují, nebo do spalovny. Průměrná cena za skládkování tuny odpadu činila v roce 2020 1175 korun.
Čtěte také: Kompaktor skládka - Jižní Čechy, pozice řidiče
Lidé z byznysu se shodují, že skládkování zajišťovalo firmám během uplynulých třiceti let velmi slušné a stálé příjmy. Z peněz, které odpadová společnost získala za likvidaci odpadu, musela pouze odvést rekultivační poplatek a poplatek za ukládání odpadů na skládku. Do roku 2020 šlo u komunálních odpadů o 500 korun na tunu u komunálních odpadů.
Do fondu na rekultivaci skládky, tedy na zajištění údržby skládky po jejím uzavření, odváděla firma provozující skládku u komunálních odpadů sto korun za tunu. „Vše nad šest set korun, bylo do konce roku 2020 příjmem skládkovací firmy.
Lukrativnímu byznysu skládkování v tuzemsku dominují čtyři silné odpadové skupiny: FCC, Marius Pedersen a Suez sem přišly ze zahraničí, čtvrtá AVE má českého majitele. Každá z velkých odpadových skupin zahrnuje mnoho firem blízce či více vzdáleně souvisejících s nakládáním s odpady.
Protože současných zhruba 140 tuzemských skládek se zaplňuje a nové se nepovolují, snaží se firmy o jejich rozšíření. Jen za posledního půl roku se v systému EIA (Posuzování vlivů na životní prostředí) objevilo patnáct žádostí o zvětšení kapacity.
Může Vás napadnout, že tento poplatek je vlastně jen uhrazení nákladů na svozový (popelářský) vůz. Ve skutečnosti se celá částka skládá z několika cen, které musí Město Vimperk v rámci odpadového hospodářství zaplatit.Co tedy tvoří náklady na odpady:
Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět
Provoz skládky vyžaduje specifické stroje a zařízení. Mezi nejdůležitější patří skládkové kompaktory, které slouží k zhutňování odpadu a maximalizaci kapacity skládky. Dále jsou nezbytné stroje pro těžbu a recyklaci odpadu.
Kompaktor je stroj nutně potřebný k provozování městské skládky. Životnost stávajícího kompaktoru je u konce a musíme tedy investovat do kompaktoru nového," řekl k tomu ředitel TS Ing. Zdeněk Kristek.
Realizace tzv. nápravných opatření, termín dokončení 10.05.2016. Jak je vidět, tak nic moc vidět není....
Po delší době, během které probíhala realizace "nápravných opatření", opět smínky z místní skládky. Všechny termíny pro realizaci nápravy, řádné i prodloužené, jsou již minulostí a skládka by tudíž měla vypadat tak, jak bylo projektováno a schváleno. Zda tomu tak je jistě posoudí úřady a orgány k tomu kompetentní, my ostatní to můžeme posoudit laicky z toho, co vidíme na vlastní oči nebo zprostředkovaně a moc "napraveně" to nevypadá...
Cca po měsíci opět aktuální fotografie z průběhu realizace nápravných opatření. A fotodokumentace stavu jednoho z vrtů, které mají sloužit k monitorování stavu spodních vod.
Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování
Opět po dlouhé době - tentokrát fotky stavu hladiny jímky průsakových vod a celkový stav skládky odpadů ve Slavičíně. Voda je zřejmě trvale nad povolenou hranici, volně do okolí v den focení (7.7.2022) zřejmě neodtékala.
Na poslední fotce je sonda pro zjišťování kvality spodní vody - podle Integrovaného povolení a provozního řádu musí být okolí udržované a sonda viditelná, aby nedošlo k náhodnému poškození. Oba základní "jízdní řády" skládky jsou ovšem schváleny pro firmu Skládka odpadů Slavičín s.r.o., která už neexistuje.
Fotodokumentace stavu na skládce, kdyby snímky z webové kamery nestačily... Hladina až kdoví kde nad povolenou úrovní (jen pro upřesnění, má být po vyústěním trubek drenážního systému, ale ty jsou někde hluboko pod hladinou, alespoň nyní ), jímka přetéká na všechny strany a město čeká, až bude volná cisterna, která se párkrát otočí, vyveze "trochu" průsakových vod (a nejsem si vůbec jistá, zda nové vedení města alespoň tuší, co všechno se v této vodě nachází a jak nebezpečné pro životní prostředí to je) a všichni se budeme tvářit, jak se snažíme, aby to NĚJAK dopadlo.
Jak ten čas letí, skoro po roce, který utekl jak voda... ale na skládce se čas asi zastavil, nic se tam nezměnilo a pokud ano, tak k horšímu. Firmě v konkurzu údajně "velí" insolvenční správce, město se pořád vymlouvá, že nic nemůže, protože teď už ale opravdu nemá na nic vliv, voda z jímky teče všude kam se dá i nedá....
Na fotce z minulé soboty 17.2.2018 je celkem jasné, jaká je opět (nebo ještě stále) situace kolem jímky. Nicméně-město dělá co může.
Situací na skládce se dne 13.12.2017 zabývala "sešlost" na Krajském úřadě Zlínského kraje za účasti zástupců Města Slavičín, KÚ, ČIŽP a Ing. Svobody, který projektoval současnou skládku.
Výstupy z jednání, které bylo neveřejné, zřejmě jsou také neveřejné, na žádost o poskytnutí informací o jednání mi z KÚ zatím neodpověděli....
Výpočet Ing. Svobody je průtok 40l/hod. průsakových vod. Při zohlednění frekvence vyvážení průsakových vod za předchozí období i nyní, kdy je to v režii Města Slavičín, je tento výpočet nesprávný a průtok těchto vod bude min. 1000l/hod.
Fotografie jímky z prvního lednového víkendu-voda opět "až po vrch".
Situace na skládce vypadá čím dál tím lépe, jímka se opět "vylévá z břehů", takže to čekání na další havárii, nebo spíš pokračování té předchozí, na sebe nenechalo tak dlouho čekat.
Čekání na zázrak pokračuje, hasiči udělali, co museli, aby se zabránilo přetečení obsahu jímky, ale co bude dál, to je asi všem jedno nebo spíš dvě....
Nechápu, jak je možné, že voda z jímky není průběžně vyvážena do ČOV, na co se tak asi čeká???? Na to, že až to zase poteče mimo jímku, nastoupí zase hasiči a vyřeší to???
Ale hlavně, že je u jímky cca měsíc nová kamera, která je k dispozici pouze Městské policii, aby měla lepší přehled, co se zde děje. Nevím, o čem mají díky tomu přehled, ale přetečení jímky si nevšiml nikdo, na to je musel upozornit občan, který se občas mrkne na kameru, která je dostupná na webu města.
Město údajně čeká na nějaké rozhodnutí, jak v této situaci postupovat... a co tak začít tu vodu vyvážet a při tom jednat a vyjednávat a řešit teorii???? Jinak je to jen čekání na další havárii, ke které dřív nebo později dojde.
Kdo sleduje web města a na něm odkaz na městský kamerový systém, jistě včera zjistil, že na skládce odpadů zasahují hasiči. Přetékající jímka průsakových vod byla označena jako havárie s možností vážného ohrožení životního prostředí a tím pádem to spadlo na hasiče.
| Položka | Náklady na 1 tunu (Kč) |
|---|---|
| Sběr a svoz SKO | 2 117 |
| Skládkovné SKO | 2 349 |
| Svoz tříděného odpadu | 2 131 |
| Svoz bioodpadů | 1 752 |
Je tedy opět ještě nižší než vypočtený poplatek bez nákladů na třídění.(dle údajů z roku 2024)Teď, když znáte konkrétní čísla, tak jistě můžete potvrdit:TŘÍDIT ODPADY SE VYPLATÍ.
tags: #kompaktoru #skladka #jizni #cechy #cena