Ohrožení a ochrana tropických lesů

Evropská unie v posledních letech vybudovala soubor pravidel, která mají chránit klima, přírodu a naše zdraví. Jenže teď hrozí, že se tato ochrana začne pod tlakem průmyslových a zemědělských lobby nenápadně rozpadat. Evropská komise mluví o „zlepšení regulace“ a „zvýšení konkurenceschopnosti“.

Na první pohled to zní nevinně - méně byrokracie, jednodušší procesy, větší volnost pro podnikání. Ale v praxi to znamená, že dlouho budované mechanismy ochrany přírody budou ztrácet účinnost. A my se můžeme ocitnout v situaci, kdy zákony existují jen na papíře, ale jejich dopad je minimální.

Příkladem může být například Nařízení o obnově přírody, které mělo být vlajkovou lodí ochrany biodiverzity. Stanovilo cíle pro obnovu ekosystémů - od mokřadů po rašeliniště - a mělo vést k tomu, že do roku 2030 bude v EU obnoveno nejméně 30 % poškozených biotopů. Jenže po politických bitvách zůstalo z ambice jen torzo.

Podobně problematicky se zachází s Nařízením proti odlesňování. To mělo zajistit, aby se na evropský trh nedostávaly produkty spojené s kácením tropických lesů - například káva, kakao nebo dřevo. Jenže i tady se ozývají požadavky na „zjednodušení“. Návrhy jako označení celých států za „nulové riziko“ by otevřely obrovské skuliny, kterými by mohly proudit produkty z rizikových oblastí.

Tento trend se však netýká jen nových předpisů. Hrozí i oslabení stávajících pravidel - od směrnice o průmyslových emisích po regulaci pesticidů. Pro spotřebitele je také špatnou zprávou návrh revize kosmetické legislativy, která má upravit přísný zákaz karcinogenů, mutagenů a reprodukčních toxických látek v kosmetických přípravcích tak, aby platilo daleko více výjimek. Karcinogeny se tak mohou ocitnout v produktech, které ženy, dívky či teenageři denně nanášejí na svoji pokožku.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Krátkodobé pohodlí velkých hráčů tak dostává přednost před dlouhodobým zdravím planety i lidí. Pod tlakem je dokonce i legislativa o firemní udržitelnosti (CSRD, CSDDD, Green Taxonomy). Pokud by došlo ke škrtům, zůstane z dnešních zhruba 45 tisíc firem povinných k reportování jen kolem deseti tisíc. Evropská centrální banka přitom varuje, že bez těchto dat se finanční systém stane zranitelnějším, což poškodí jak společnosti, tak investory.

Pokud EU skutečně ustoupí od plánovaných legislativních kroků, nebude schopná naplnit závazky Pařížské dohody. Biodiverzita bude dál mizet, kvalita vody a půdy se bude zhoršovat a ekonomika, která stojí na zdravých ekosystémech, se oslabí. Skutečné zjednodušování by mělo znamenat rychlejší a efektivnější ochranu. Ne její tichý pohřeb.

Dobrou zprávou je, že občané mají možnost do debaty zasáhnout. Zelený kruh, sdružení ekologických organizací, spustil nástroj, díky kterému může kdokoli snadno poslat svůj nesouhlas s omezováním ekologické legislativy přímo českým europoslancům. Pokud vám záleží na zdravé krajině, čisté vodě a férové budoucnosti, využijte tu možnost.

Role tropických deštných lesů v boji proti klimatickým změnám

Tropické deštné lesy ostrova Borneo vytrvale z ovzduší odčerpávají oxid uhličitý a zmírňují tak dopady globálního oteplování. Tuto roli jsou však schopné hrát pouze v případě, že jsou v dobrém stavu, nepoznamenané lidskou činností a dostatečně velké. Potvrdila to studie publikovaná v prestižním vědeckém časopise Nature Communications. V mezinárodním týmu autorů má své zástupce i přírodovědecká fakulta.

Odborníci označili za alarmující fakt, že deštné lesy nahradily na Borneu ve velké míře plantáže pro produkci palmového oleje. Podle odborníků je za globální změny klimatu odpovědné právě zvýšené množství oxidu uhličitého, jenž prostřednictvím skleníkového efektu přispívá k oteplování Země. Tento plyn je přirozenou složkou zemské atmosféry, avšak v posledních dvou staletích se jeho koncentrace v ovzduší téměř zdvojnásobila vlivem spalování fosilních paliv.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

Z ovzduší ho naopak stejně jako ostatní rostliny přijímají i stromy, které využívají uhlík pro budování svých mohutných kmenů. „Čím více dřevní hmoty prales obsahuje, tím více oxidu uhličitého je vázáno mimo atmosféru. Nová studie dokládá, že množství dřevní hmoty v neporušených tropických deštných lesích v posledních 20 letech postupně stoupá. To znamená, že deštné lesy do jisté míry pomáhají zmírňovat negativní dopad spalování fosilních paliv na klima planety,“ uvedl jeden z autorů Martin Dančák z katedry ekologie a životního prostředí.

Další z autorů studie Radim Hédl z katedry botaniky doplnil, že studie zároveň ukázala, že les rozdrobený těžbou na malé ostrůvky část své dřevní hmoty postupně ztrácí a dříve zadržený oxid uhličitý se tak opět pomalu uvolňuje.

I když touto problematikou se uvedená studie přímo nezabývala, odborníci upozorňují na alarmující skutečnost, že více než polovina tropických deštných lesů pokrývajících ještě donedávna převážnou část Bornea byla v posledních desetiletích poškozena těžbou dřeva nebo zcela zlikvidována. Na jejich místo byly vysazeny rozsáhlé plantáže palmy olejné. Tuk vyráběný z plodů této palmy přitom denně sami konzumujeme, protože je přidáván do řady potravin, například do cukrovinek, margarínů či dokonce dětské výživy. Obsahují ho také kosmetické přípravky, svíčky nebo krmiva pro zvířata.

Biodiverzita a ochrana klimatu

Biodiverzita celosvětově klesá, přičemž vedle znečištění životního prostředí, invazivních druhů, ztráty a fragmentace biotopů zde hrají významnou roli také klimatické změny. Klimatické změny nejenže ohrožují zdraví naší planety, ale také znásobují účinky ostatních faktorů.

Ochranou přírodní infrastruktury - biodiverzity a ekosystémů, které činí Zemi obyvatelnou - můžeme zmírnit klimatické změny a také se lépe přizpůsobit jejich dopadům. Lesy, mokřady, rašeliniště a mangrovy mají velký potenciál absorbovat a uchovávat velká množství uhlíku, mohou tedy velmi ovlivnit výsledný rozsah dopadů klimatických změn.

Čtěte také: Pracovní rizika

Negativní důsledky klimatických změn dopadají na lidi na celém světě. Hladiny moří rostou, ohrožují ostrovní státy a pobřežní oblasti, bouře se stávají prudšími a přináší s sebou povodně a sesuvy půdy, sucha se stávají intenzivnějšími.

Podle zprávy IUCN Druhy a změny klimatu patří liška polární, kožatka velká a koala mezi živočichy nejvíce ohrožené změnami klimatu. Podle této zprávy budou globálním oteplováním nejdříve zasaženy polární druhy, a to v důsledku tání ledovců. Tuleň kroužkovaný bude nucen ustupovat dál na sever, jelikož potřebuje ledové plochy pro výchovu mláďat. Tučňák císařský, vysoce adaptovaný na nehostinné antarktické podmínky, čelí podobnému problému - ubývání ledové pokrývky, kterou potřebuje pro páření, výchovu mláďat a línání. Arktická tundra, která je domovem lišky polární, mizí v důsledku vyšších teplot a tímto způsobeném bujení vegetace.

Poslední aktualizace Červeného seznamu ohrožených druhů dle IUCN ukazuje, že 17 291 druhů ze 47 677 posuzovaných druhů, je ohroženo vyhynutím. Ohroženo je 21 % všech savců, 30 % obojživelníků, 12 % ptáků, 28 % plazů, 37 % sladkovodních ryb, 35 % bezobratlých a 70 % rostlin. Další miliony druhů zůstávají zatím neposouzeny, situace může být tedy ještě horší.

Z 5 490 druhů savců je 79 vyhynulých, 188 kriticky ohrožených, 449 silně ohrožených a 505 ohrožených. Nejohroženější skupinou jsou obojživelníci, u nichž 1 895 z 6 285 známých druhů je ohrožených. Z toho 39 druhů již vyhynulo, 484 je kriticky ohrožených, 754 silně ohrožených a 657 ohrožených. Vyhynul například druh ropuchy Nectophrynoides asperginis, který byl znám pouze z vodopádů Kihansi v Tanzánii - dříve zde bývávalo nejméně17 000 jedinců.

Z 12 151 rostlinných druhů Červeného seznamu je 8 500 kriticky ohrožených a 114 již vyhynulých. Puya raimondii, někdy také nazývaná královnou And, roste v peruánských a bolivijských Andách a produkuje semena jen jednou za svůj 80-tiletý život.

V Červeném seznamu je 3 120 druhů sladkovodních ryb, o 510 druhů víc než minulý rok. 1 147 druhů je kriticky ohrožených. Mezi ohrožené byl nově zahrnut například druh galaxie nahnědlá (Neochanna apoda) žijící pouze na Novém Zélandu. Asi 85 až 90 % novozélandských mokřadů bylo ztraceno nebo degradováno kvůli odvodňovacím systémům, zavlažování a zvýšené poptávce po půdě pro rostoucí zástavbu, což způsobilo vymizení tohoto druhu z mnoha míst. Na druhou stranu se díky ochranářskému úsilí zlepšil stav australské sladkovodní ryby Prototroctes maraena.

Na Červený seznam letos přibylo 293 druhů plazů. Celkově jich je tedy ohroženo 1 677, z toho 22 druhů již vyhynulo a 469 je kriticky ohrožených.

Přehled ohrožených druhů dle IUCN

Role měst a místních samospráv v ochraně životního prostředí

Evropská společnost je v současné době společností především městskou - čtyři z pěti Evropanů a Evropanek žijí ve městech. Většina environmentálních výzev, kterým naše společnost čelí, pochází z městského prostředí, a zároveň městská prostředí jsou ta, jež přichází se závazky a inovacemi pomáhajícími tyto výzvy řešit. Důležitou roli přitom hrají místní samosprávy.

Proto na podporu a odměnu za toto úsilí zavedla Evropská komise cenu Zelené město Evropy. Poprvé byla udělena pro rok 2010. Cena se uděluje každoročně městu, které se prokazuje svou schopnost dosáhnout vysokých environmentálních cílů, zavazuje se k trvalým a ambiciózním cílům zlepšování životního prostředí a udržitelného rozvoje a může fungovat jako model inspirující jiná města a propagovat nejlepší environmentální postupy.

Každý rok je tato cena udělena městu, které soustavně usiluje o vysoký environmentální standard, zavázalo se k ambiciózním cílům pro zlepšování svého životního prostředí a udržitelný rozvoj a zároveň může dobře sloužit jako modelový příklad pro ostatní evropská města.

Globální úsilí o ochranu tropických lesů

Keňa je na prahu krize. Organizace nicméně pochválila, že plocha deštných lesů spravovaných náležitým způsobem v rámci udržitelného rozvoje se zvětšila z asi milionu hektarů v roce 1988 na současných 36 milionů hektarů. Každoročně ovšem také 12 milionů hektarů lesů zmizí kvůli zemědělským a jiným projektům či těžbě dřeva, další miliony hektarů padnou za oběť ilegálnímu kácení.

ITTO prověřila za čtyři roky 814 milionů hektarů tropických deštných lesů ve 33 zemích. Viditelné pokroky zaznamenali ekologové v Bolívii, Ghaně, Gabonu, Peru či Brazílii. V takových státech jako Nigérie a Filipíny ale podle studie v současnosti nezbývají téměř žádné původní lesy. V dalších zemích, třeba v Libérii či v Kongu, snahy o ochranu deštného pralesa maří válečné konflikty.

"Odlesňování pokračuje. Je nepopiratelné, že budoucnost většiny tropických lesů je nadále vážně ohrožena.

Iniciativy na ochranu mořských ekosystémů

S Novým rokem spouštíme nový projekt na souostroví Pulau Banyak. Získali jsme všechna potřebná povolení a začali jsme s monitoringem mořských trav a jejich rehabilitací. Zakládáme experimentální pole, kde sázíme sazenice mořských trav. Našemu týmu se podařilo zatknout dva pytláky mořských želv v souostroví Pulau Banyak. Zabavena byla také loď s dvěma mrtvými a čtyřmi živými želvami. Zachráněným želvám začal náš tým poskytovat veterinární péči a postupně byly všechny vypuštěny zpět do moře.

V květnu a v červenci jsme na dvou univerzitách na Sumatře (Andalas University, Universitas Syiah Kuala) zorganizovali pro studenty workshopy o ochraně mořských želv. Workshopů se zúčastnilo přes 120 studentů. Na ostrově Bangkaru jsme začali monitorovat druhy žijící v pralese pomocí fotopastí. Monitoring potrvá půl roku a díky němů získáme unikátní informace o výskytu a chování druhů.

Organizace The State of the World’s Sea Turtles vydává každoročně globální report o stavu mořských želv. V prosinci 2023 se náš tým zapojil do záchrany mláděte dugonga indického, které se z neznámých důvodů oddělilo od matky a uvízlo na pláži.

tags: #ohrozeni #a #ochrana #tropickych #lesu

Oblíbené příspěvky:

• Povodí Moravy a klima Zlína
• Kvalita ovzduší Dvůr Králové
• Cena skladování stavebního odpadu
• Normy pro beryllia v ČR
• Problémy pastvin