Kompostování mrtvých zvířat: Nová cesta k udržitelnému pohřbívání

V Česku se pomalu rozbíhají šetrnější pohřby, zatím v podobě přírodního pohřbívání. Na to se dá pohlížet z několika úhlů. Primární věc je, že pokud lidi takhle začnou smýšlet a ztotožňovat se s myšlenkami návratu k přírodě, tak aby se jim dostalo pochopení i v otázce jejich odchodu, abychom jim mohli vyjít vstříc a tu možnost jim mohli nabídnout.

Alternativy pohřbívání a jejich dopad na životní prostředí

Současné pohřební praktiky jsou z hlediska vztahu k životnímu prostředí problematické. Při kremaci se používají fosilní paliva (zemní plyn) a uvolňuje se oxid uhličitý do atmosféry. Konvenční pohřbívání spotřebovává cennou městskou půdu a ke změně klimatu přispívá i prostřednictvím výroby a přepravy rakví a náhrobků, které jsou náročné na zdroje.

Studie, které srovnávají kremaci a pohřeb do země z pohledu uhlíkové stopy, v zahraničí existují. Kremace vychází hůře, ale zejména v porovnání s opravdu šetrným pohřbem do země, bez syntetických materiálů, náhrobků a podobně. V obecné rovině, kremace pálí zemní plyn, uvolňuje se tedy oxid uhličitý. Filtry v modernějších pecích bývají dobré a EU dbá na to, aby byly dodržovány nějaké limity, ale hodně se řeší rtuť, která se uvolňuje ze zubních výplní.

Šetrnější způsob, jak nakládat s ostatky z kremace, je ukládání popela ke stromům. Je to začátek a bude dobré, když to půjde dál. My si myslíme, že pokud by legislativa snížila zátěž pro pohřbívání do země, která je přísná a neopodstatněná, tak by pohřeb do země mohl být dostupnější a jednodušší a mohla by ho volit větší část lidí.

Třeba v Maroku, kde jsem teď byl, můžete pohřbívat do krajiny celá těla, jediná podmínka je, že tam nesmí být zdroj pitné vody. Země si s těly poradí, krásně splynou s krajinou, a ještě ji vyživí. Vůbec je nemusíme schovávat pod kamenné desky, jak jsme si zvykli. Kdybychom se s tímto smířili, tak bychom mohli normálně pohřbívat do krajiny a vyřešili bychom spoustu otázek, včetně obav z nedostatku místa.

Čtěte také: Jak kompostovat ruličky od toaletního papíru

Alternativa: Terramace

Třeba terramace (kompostování těl, pozn. aut.), která umí člověka proměnit v úrodnou půdu namísto popela. Terramace je nový způsob pohřbívání. Jedná se o jednu z nových alternativ kremace určenou těm, kteří se snaží minimalizovat svou stopu na životním prostředí, a to i tu úplně poslední. Jedinečnost terramace spočívá v tom, že k redukci těla nevyužívá žádné významné přidané množství energie, jen podpoří jeho přirozený rozklad tím, že mu umožní co možná nejlepší podmínky.

Díky tomu má podle něj terramace přibližně osminovou spotřebu energie co kremace a podobný poměr lze vztáhnout i na uhlíkovou stopu těchto procesů. Další výhodou v porovnání s kremací je povaha ostatků, kdy jsou ostatky z terramace ve formě zeminy bohaté na živiny ideálním způsobem, jak se můžeme vrátit ke koloběhu a reálně prospět rostlinám, ke kterým nás takto uloží. "Oproti pohřbu do země je výhoda, že pokud stejně jako v USA přistoupíme k ostatkům z terramace jako k těm z kremace, budeme moci naše blízké uložit třeba ke stromu na zahradě, což v případě celého těla jen tak nelze," dodává.

Podle jejich propagátora, hrobníka a správce hřbitova Adama Vokáče je nejekologičtější variantou pohřbívat celá těla do země, bez rakve, pouze zavinuté v lněné látce. A ona či on se budou moci v tu třešeň reálně přerodit. Nemusíte za nimi na hřbitov.

Kompostování lidských ostatků: Proces a legislativa

Kompostování lidských ostatků (terramace) je poměrně nové odvětví pohřebnictví. Za myšlenkou tohoto přírodního pohřbívání stojí Američanka Katrina Spadeová. Zjistila, že metody, které farmáři používali ke kompostování zvířat, lze aplikovat i na lidská těla. Za pouhých 40 dní dojde k přeměně organismu na úrodnou zeminu. Terramace je v porovnání s konvenčním pohřebnictvím šetrnější k životnímu prostředí.

Jak píše list The Guardian, Karina Spadeová ve své absolventské práci v roce 2013 zkoumala metody kompostování zvířat. Později založila společnost Recompose, aby se věnovala výzkumu metody lidského kompostování. Zjistila, že pokud je tělo umístěno do nádoby s přírodními materiály, jako je sláma a dřevní štěpka, mikrobiální proces, který přeměňuje tělo na půdu, se může urychlit.

Čtěte také: Kompostování krok za krokem

Americká firma Recompose po provedení studie na zemřelých dobrovolnících poskytla první vědecky podložené detaily o procesu lidského kompostování, které firma nabízí. Pilotní studie ukázala, že měkká tkáň zesnulých, kteří byli pochováni tímto způsobem, se rozpadla bezpečně a úplně do 30 dnů. Celý technický postup je podpořen čtyřletým věděckým výzkumem. Podle vědkyně dosahovalo jejich tělo během kompostování teploty 55° C.

V současné době je terramace legální v některých státech USA a v Německu. Firma Recompose uvádí, že lidské kompostování je nyní legální ve 12 státech USA. V Německu je tarramace označována jako "opětovné pohřbení", a je možná na hřbitovech ve Šlesvicku-Holštýnsku, Meklenbursku-Předním Pomořansku a Hamburku. Projekt se nazývá Meine Erde. Jak ukazuje forenzní studie Ústavu soudního lékařství na univerzitě v Lipsku, během 40 dnů je dokončena transformace ostatků na půdní substrát.

V České republice se v současné době terramace neprovádí. Vyžaduje nepochybně změnu zákona, protože ten v tuto chvíli uznává jako způsob pohřbení jen uložení celého těla do země či kremaci. Zatím jsme to probírali s ministerstvem pro místní rozvoj, kam problematika spadá, ale nesetkalo se to s postojem, že je to potřeba řešit. Došli jsme tedy k závěru, že je nejlepší informovat nejdříve veřejnost, i tu odbornou, a vytvořit tlak. Třeba pak městské správy budou chtít zřídit svá terramatoria a tlak se zase o něco zvýší.

Adam Vokáč přibližuje, že tělo uloží jen v bavlněném rouchu do nádoby, která vypadá jako velká kolíbka. Obklopí ho směsí štěpky, vojtěšky a slámy, poté nádobu uzavřou a nechají probíhat přirozený rozklad. Ten podpoří tím, že procesu přidávají kyslík, s nádobou lehce manipulují, aby docházelo k promíchávání směsi, také hlídají teplotu a vlhkost vzduchu. Dále popisuje, že když přibližně po 30-40 dnech tepelná aktivita ustane, jde o známku toho, že rozklad je u konce.

Když projdou ostatky terramací, kam se ukládá výsledný kompost? Je to právě skvělý způsob, jak můžete mít blízkého na zahradě pod třešní i v městské zástavbě. Dal bych tomu deset let. Ještě jsme daleko. Tato vláda to řešit nebude, uvidíme, co ta příští, ale stejně to bude na dlouho. Proto bylo potřeba začít o tom mluvit co nejdříve.

Čtěte také: Kompost v permakultuře

Legislativa pohřbívání zvířat v ČR

Veterinární asanace kadáverů zvířat v zájmovém chovu aneb hřbitov a krematorium pro zvířata ThLic. Tomáš Kotrlý, Th.D. Vládní návrh novely zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen "změna veterinárního zákona"), který byl v roce 2024 předložen Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky ( sněmovní tisk 710 ), poprvé zavádí zlidovělý pojem "hřbitov pro zvířata" v novém ustanovení § 39 písm. c) veterinárního zákona jako legislativní zkratku pro veterinární asanaci kadáverů zvířat v zájmovém chovu včetně koňovitých.

Hřbitovem pro zvířata se pro účely veterinárního zákona a jeho prováděcích právních předpisů bude rozumět místo určené pro neškodné odstraňování kadáverů zvířat v zájmovém chovu zahrabáním. Změna veterinárního zákona si činí nárok na systémové pojmosloví. V novém ustanovení § 39 písm. a) veterinárního zákona nalezneme druhou novou legislativní zkratku "krematorium pro zvířata", navzdory tomu, že frekventovanější veterinární asanace kadáverů zvířat v zájmovém chovu spalováním nebude, na rozdíl od hřbitova pro zvířata, podrobněji upravena vyhláškou.

V současné době není místo určené pro ukládání nebo spalování kadáverů zvířat v zájmovém chovu označeno žádnou legislativní zkratkou. Termín "hřbitov" nebo "krematorium" je v právním řádu České republiky používaný vždy jen ve spojení s pohřbíváním lidí. Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o pohřebnictví") a v návaznosti na něj i další právní předpisy používají namísto pojmu "hřbitov" méně religiózně zabarvený pojem "veřejné" nebo "neveřejné pohřebiště" - viz § 2 písm. f) a § 3 tohoto zákona.

Hřbitov pro zvířata s sebou přináší riziko záměn významu pojmů, lidé ho snadno zamění za hřbitov pro lidi. Nabízí se otázka, proč předkladatel změny veterinárního zákona nepoužil namísto pojmu "hřbitov pro zvířata" odlidštěný pojem "zahraboviště pro zvířata". Pojem "zahraboviště" se ve veterinárním zákoně dlouhodobě vyskytuje, aniž by to kohokoliv asi pohoršovalo, stačilo by rozlišit "zahraboviště pro vedlejší živočišné produkty" a "zahraboviště pro zvířata".

Na hřbitově pro zvířata bude muset být kadáver domácího mazlíčka po změně veterinárního zákona nikoli uložen do zvířecího hrobu, ale zahrabán do výkopu. Hřbitov pro zvířata zatím bude místem určeným výlučně pro neškodné odstraňování kadáverů zvířat v zájmovém chovu zahrabáním. Vzhledem k tomu, že čl. 19 odst. 1 písm. a) Nařízení umožňuje členským státům povolit neškodné odstranění zahrabáním zvířat v zájmovém chovu a koňovitých, zákon č. 166/1999 Sb. (veterinární zákon), v České republice povoluje tuto činnost pro chovatele v § 40a a pro provozovatele hřbitova ustanovením § 39c a § 41b.

Změna veterinárního zákona dále v ustanoveních § 39a a § 39c stanoví požadavky na vydání povolení k provozování krematoria a hřbitova pro zvířata, včetně procesní úpravy a požadavků na bezúhonnost žadatele o povolení, a v ustanovení § 41b základní veterinární a hygienické požadavky na provozování hřbitova pro zvířata.

Podmínky pro zřízení hřbitova pro zvířata

Hřbitov pro nespálené kadávery zvířat v zájmovém chovu nebo krematorium pro zvířata lze v souladu s veterinárním zákonem (§ 41 odst. 3, po novele § 41b odst. 1) zřídit pouze po vyjádření krajského úřadu, obecního úřadu nebo újezdního úřadu, a to na místě:

• které je dostatečně vzdáleno od míst, na nichž jsou chována hospodářská zvířata,
• kde touto činností nebude narušováno životní prostředí.

Pouze při splnění těchto podmínek vydá krajská veterinární správa povolení k provozování hřbitova či krematoria pro zvířata, které je veterinárním zákonem vyžadováno. Neškodné odstranění kadáveru zvířete v zájmovém chovu zahrabáním na hřbitově pro zvířata bude zakázáno, půjde-li o kadáver zvířete:

• uhynulého nebo usmrceného z důvodu výskytu nebezpečné nákazy nebo podezřelého z této nákazy,
• náležejícího mezi přežvýkavce nebo prasatovité, nebo
• náležejícího mezi druhy zvířat vyžadující zvláštní péči podle zvláštního právního předpisu z třídy savců.

Exhumace zahrabaných kadáverů zvířat v zájmovém chovu na hřbitově pro zvířata bude před uplynutím tlecí doby 5 let možná pouze v odůvodněných případech a se souhlasem krajské veterinární správy.

Závěr

Kompostování lidských ostatků a zvířat představuje inovativní a ekologicky šetrnou alternativu k tradičním metodám pohřbívání. I přes legislativní překážky v České republice, je důležité o těchto možnostech diskutovat a zvyšovat povědomí veřejnosti, aby se mohly stát součástí moderního pohřebnictví.

tags: #kompostování #mrtvých #zvířat

Oblíbené příspěvky:

• Návnady a nástrahy pro rybolov
• Tontarelli Swing a Aurora: Recenze
• CHKO Železné hory
• Ochrana před endokrinními disruptory
• Efektivní likvidace směsného odpadu