Kompostování: Co do něj patří a jaké je složení

Kompostování je nedílnou součástí zahrádkářských činností a tak společně nahlédneme pod pokličku (nebo vlastně pod víko) kompostérů na zahradu. Kompostování patří k základům přírodní zahrady i soběstačného hospodaření. Takže - i když nebudete dělat vůbec nic jiného než jen házet organický materiál na hromadu v koutě zahrady, bude to fungovat. Možná s obtížemi a pomalu, ale nakonec se kopec bioodpadu přece jen rozloží a promění v úrodný kompost.

Co je kompost a jak ho založit?

Co je kompost? Kompostování je biologická metoda využívání bioodpadu (BRO), kterou se za kontrolovaných podmínek aerobních procesů (tj. za přístupu vzduchu) a činností mikroorganismů přeměňuje bioodpad (BRO) na kompost.

Důležitou roli při kompostování hraje surovinová skladba, především poměr uhlíku a dusíku v kompostovaném bioodpadu. Zatímco měkký a vlhký zelený odpad (například tráva, zbytky ovoce a zeleniny, ) je bohatý na dusík (N), suchý hnědý odpad (nadrobno nasekané nebo nadrcené větve z prořezávky stromů a keřů, dřevní štěpka, hobliny, dřevnaté stonky květin apod.) obsahuje hodně uhlíku (C).

Dospodu kompostu patří hrubší a vzdušný materiál, který umožní provzdušnění kompostu a odtok přebytečné vody. Pak přidáme vlhký zelený odpad a vrstvy dále střídáme. Nejvhodnější je použít co nejpestřejší složení kompostovaného materiálu a materiály navzájem promíchat. Vlhký zelený se suchým, porézní s méně propustným, starší hnědý dřevnatý materiál s čerstvým zeleným.

Nelze kompostovat pouze jednu složku materiálu - např. jen větve nebo jen samotnou trávu. Tím zamezíme i hnilobě a zápachu.

Čtěte také: Využití spadaného listí

Co patří na kompost?

Bez obav můžete do kompostu přidat téměř všechny organické zbytky z kuchyně, zahrady i pastviny. Zbytky ovoce a zeleniny (včetně citrusových plodů), kávové a čajové zbytky, zbytky pečiva, skořápky z vajíček a ořechů, lepenka, papírové kapesníky, ubrousky, na malé kousky rozstříhané kartonové krabice - jedná se o skvělý suchý hnědý odpad bohatý na uhlík, podestýlka domácích býložravých zvířat, posekaná tráva, listí, větvičky, plevele, zbytky zeleniny, piliny, hobliny, kůra, popel ze dřeva, trus býložravých hospodářských zvířat, peří, chlupy, vlasy.

Při práci s kompostem se naopak vyvarujte veškerých masných a mléčných výrobků, chemicky ošetřených zbytků, napadených rostlin, papíru, plastu a jiných umělých materiálů.

Tipy a vychytávky pro kompostování

• Před kompostováním listů je vhodné projet je na podzim sekačkou bez zásobníku. Takto posekané listí nechte přes zimu pod sněhem a na jaře ho můžete postupně začít přidávat do kompostu. Dobré je namíchat listy s dusíkatými materiály (tráva, kuchyňský bioodpad, hnůj).
• Abychom zamezili klíčivosti plevelů, necháme je před kompostováním zkvasit v nádobě s vodou.
• Skvělým tipem je zavést si v kuchyni koš na bioodpad s kompostovatelnými sáčky. Po naplnění je pouze přenesete na kompost.
• K rychlejšímu nastartování tlení můžeme přimíchat zralý kompost, případně chlévský hnůj.
• Kusy odpadu přidávané na kompost by neměly být větší než dlaň - čím jemnější odpad budeme kompostovat, tím rychleji se bude přeměňovat na humus.
• Přidáním zeminy se organická hmota naváže na jílovité materiály.

Jak se o kompost starat?

Přibližně jednou za měsíc se vyplatí kompost kvůli provzdušnění promíchat. Pravidelně kontrolujeme správnou vlhkost. To zjistíme tak, že vezmeme hrst kompostu do ruky. Pokud z materiálu vytiskneme pouze několik kapek - je vše v pořádku. Pokud je příliš vlhký, přidáme do něj vrstvu uhlíkatých látek.

Pokud ale chcete (a kvůli zahradě možná i potřebujete) začít vyrábět kompost rychle a efektivně, spolehněte se na naše know-how. Díky němu zjistíte, jaký kompostér je pro vaši zahradu ten pravý, poradíme vám, co kompostovat lze a co nikoliv.

Funkčnost kompostéru je daná splněním několika důležitých faktorů, podle nichž byste se při výběru měli orientovat: Objem kompostéru zvolte podle množství materiálu, které potřebujete zkompostovat. Jako minimální se ale doporučuje objem 1 m³, který zaručuje, že budou moci správně proběhnout všechny fáze kompostovacího procesu včetně prohřátí celého objemu kompostéru a jeho hygienizace.

Čtěte také: Kapradí samec: Využití v zahradě

Typy kompostérů

• Kompostovací silo: Silo totiž nemá víko ani dno, což zajišťuje volný styk s půdou a přístup mikroorganismů, červů a žížal, které jsou při procesu kompostování nezbytné.
• Plastové uzavřené kompostéry: Kompostér je opatřen víkem, které urychlí proces vytváření vlastního kompostu. Víko zároveň zabraňuje šíření zápachu i hmyzu. Dno kompostéru je však stále otevřené, aby byl kompost ve styku k půdou.
• Otočné (rotační) kompostéry: Jejich významnou předností je snadné "přehazování" otáčením, což přispívá k rychlejší tvorbě a vyšší kvalitě kompostu.
• Podzemní kompostéry: Podzemní kompostér je inovací v kompostování, kdy kompostér přeměňuje organickou hmotu v přírodní hnojivo, a to přímo v záhonu. Tímto se celý proces kompostování a následného hnojení urychluje a zefektivňuje.
• Bytové kompostéry: V dnešní době si můžete pořídit např. tzv. vermikompostér nebo kompostér Bokashi. Bytový kompostér lze umístit takřka kamkoliv, kde se pohybuje teplota okolo 18 °C. Vhodným místem tak může být přímo vaše kuchyně či balkon.

Rozdíl mezi vermikompostérem a kompostérem Bokashi

Ve vermikompostéru probíhá kompostování za pomocí kalifornských žížal (ty nejsou totožné, jako žížaly venku na záhonech). V Bokashi kompostéru naopak probíhá proces fermentování bioodpadu - z toho důvodu se odpad v Bokashi musí prosypávat směsí, která obsahuje speciální mikroorganismy. Z tohoto důvodu je kompostování v Bokashi nádobě jednodušší, protože vermikompostér vyžaduje kvůli žížalám více pozornosti.

Co kompostu škodí?

• Chyba: Kompost obsahuje hlavně dusíkatý bioodpad - slupky, zbytky zeleniny, tráva - což vede k zahnívání a zápachu. Řešení: Dodržujte poměr zhruba 1:2 mezi „zeleným“ a „hnědým“ materiálem. Suché listí, dřevní štěpka nebo natrhaný karton pomohou rovnováhu obnovit.
• Chyba: Celé stonky, dlouhé větve a tuhé části se rozkládají velmi pomalu. Řešení: Větší materiál předem nasekejte, nadrtíte nebo rozstříhejte. Jemnější struktura umožní lepší přístup kyslíku i mikroorganismů.
• Chyba: Kompost je suchý, drobivý a rozklad neprobíhá. Řešení: Vlhkost kompostu má být jako u vyždímané houby.
• Chyba: Příliš vlhký kompost bez přístupu vzduchu začíná zahnívat a zapáchat. Řešení: Kompost zakryjte, vytvořte odtok pro přebytečnou vodu a přidejte strukturální materiál (větvičky, dřevní štěpku).
• Chyba: Bez pravidelného promíchání se vytvoří anaerobní prostředí. Řešení: Kompost pravidelně (cca každých 6-8 týdnů) přehazujte. Provzdušnění je klíčem ke zdravému rozkladu.
• Chyba: Do kompostu se dostávají maso, oleje, mléčné výrobky, slupky s chemickými postřiky nebo znečištěné obaly. Řešení: Do domácího kompostéru dávejte jen čistý rostlinný materiál. Vyhněte se i zbytkům z kuchyně, které obsahují sůl nebo tuk.
• Chyba: Zbytky napadené plísněmi nebo škůdci mohou znovu infikovat záhony. Řešení: Takový materiál nespalujte, ale nekompostujte ho v otevřených hromadách. Pokud nemáte možnost vysokoteplotního kompostování, zlikvidujte je samostatně.
• Chyba: Kompostér postavený na betonu nebo dlažbě neumožňuje přístup půdním organismům.
• Chyba: Nezralý kompost pálí kořeny, váže dusík a znečišťuje půdu. Řešení: Kompost je hotový tehdy, když voní po zemi, je tmavý a drobtovitý.
• Chyba: Nedostatek mikroorganismů znamená pomalý nebo žádný rozklad. Řešení: Kompost není jen hromada odpadu - je to živý systém.

Tabulka: Co patří a nepatří do kompostu

Čtěte také: Průvodce kompostováním

tags: #kompost #co #do #něj #patří #složení

Oblíbené příspěvky:

• Postupy recyklace minerální vlny
• Grafika o životním prostředí
• Pracovní list o ekosystému parku
• Paine a Bůh přírody
• Státy s vysokou prašností