V pekárnách i domácích kuchyních občas přebývá kvásek, který by byla škoda vyhodit. Přidává se proto do dalšího těsta na chleba, do polévek, omáček, lívanců a palačinek.
Při práci se zbytky kvásku hraje podstatnou roli mouka, ze které se vykrmil. Například do lívanců se hodí pšeničný kvásek z bílé a nízkovymleté pšenice, která se snadno provaří. Žitný kvas z chlebové nebo celozrnné mouky má totiž vyšší tepelnou odolnost, a proto mají lívance tendenci spálit se na povrchu a uvnitř zůstat syrové.
Přebytečný kvásek se nejčastěji usuší, orestuje nebo opeče v troubě a rozmixuje. Potom se přimíchá do kvasnicového těsta (přibližně 5-15 % z celkového množství mouky), aby zlepšil jeho konzistenci a chuť, anebo se rozvaří ve vodě na „jíšku“.
Výsledná kaše s konzistencí pudinku se běžně připravuje z vody a mouky v poměru 5:1 a po vychlazení se přidává do chlebového těsta, aby napomohla ke šťavnaté, kypré a elastické střídě a prodloužila čerstvost chleba. Tento postup se vyplatí třeba u pečiva ze špaldy, která neváže tolik vody jako například pšenice.
Sušený a rozmixovaný kvásek spolehlivě zahustí omáčky, polévky nebo těsto na palačinky, křehké těsto a jiná moučná jídla, ale využívá se i při obalování a smažení. Čerstvý živý kvásek okyselí a zároveň dohustí jak tradiční kyselo, tak i koprovku a další sladkokyselé polévky či omáčky.
Čtěte také: Jak kompostovat ruličky od toaletního papíru
Stačí rozmixovat asi dvě lžíce kvasu s částí tekutiny, nalít směs zpět do hrnce a všechnu omáčku (či polévku) dokonale provařit, aby nezačala kvasit.
V kuchyních se kvásek taky smaží: pomocí cukrářského sáčku se nastříká do pánve s rozpáleným olejem do tvaru koleček nebo proužků, které pak poslouží jako zajímavá křupavá složka předkrmů i hlavních jídel. Živý kvásek zastoupí i těstíčko na tempuru - obalují se v něm a smaží různé druhy zeleniny, cuketové květy nebo ryba.
Jednoduchou úpravu zbylého kvasu nabízejí recepty na krekry. Ve většině z nich se kvásek doplní o mouku, máslo nebo olej, sůl, bylinky, sýr nebo semínka, do některých patří jen zbylý kvas, máslo, sušené bylinky a sůl. Šéfcukrář Esky zašlehává kvásek do klasického karamelu s máslem a smetanou. Tradičnímu větrníku tak dodá výjimečný chuťový rozměr.
Ke 150 až 200 g zbylého kvasu přidá 2 vejce, asi 300 ml mléka, zhruba 100 g mouky (podle konzistence a pocitu) a trochu cukru, aby výsledek pěkně karamelizoval. Víkendové ráno příjemně prodlouží i kvasové vafle.
Zbytkový kvásek dobře funguje v kvasnicových těstech - z receptu se ale doporučuje odečíst mouku a vodu obsaženou v kvasu, aby se nenarušil správný poměr tuku a mouky. Pro výpočet se někdy uvádějí přesné vzorce, většinou se však z receptury jen odebere to, co se do ní přidalo ve formě kvasu, a potom se snižuje, anebo naopak zvyšuje podíl předkvašené mouky.
Čtěte také: Kompostování krok za krokem
Komplikace mohou nastat například u sladkých těst, ve kterých je příliš mnoho cukru a tuku. Ty totiž kvas „stresují“, a tak těsto někdy jen kysne, ale nekyne - to se děje, pokud je aktivita kvasinek tak nízká, že se v přemíře kyselého tučného těsta nedokážou dobře rozmnožovat.
Mikrobiologické složení kvasové kultury se oceňuje i při výrobě domácí kosmetiky, především pleťových nebo vlasových masek, ale taky na zahradě. Kvasem rozmíchaným ve vodě můžete zalévat květiny nebo přiživovat kompost.
Jako zahrádkář s dlouholetými zkušenostmi rád využívám přírodní zdroje k hnojení. Stačí natrhat kopřivy, zalít je vodou a nechat fermentovat asi dva týdny. Poté jícha krásně nabere sílu a já ji zředím v poměru 1:10 s vodou.
Slepičinec je jedním z nejsilnějších organických hnojiv, které používám na okurky. Musím ale být opatrný - slepičinec je hodně koncentrovaný, takže ho nechávám zhruba týden až dva zkvasit ve vodě. Poté hnojivo zředím v poměru 1:15 a zaleji okurky ke kořenům.
Hnojivo z droždí je skvělým trikem, který jsem objevil před pár lety. Poté tuto směs zředím asi v 10 litrech vody a zaleji okurky. Dusík je pro okurky naprosto klíčový, zejména v prvních fázích růstu, kdy potřebují tvořit spoustu zelené hmoty. Občas sáhnu i po kompostovém čaji, který je plný dusíkatých látek.
Čtěte také: Kompost v permakultuře
Mléko používám jako zajímavou alternativu k běžným hnojivům. Mléko zředím vodou v poměru 1:5 a stříkám ho jak na listy, tak na půdu kolem rostlin. Pomáhá zejména při prevenci proti plísním a okurky po něm lépe rostou.
Kvasnice jsou podobné droždí a fungují skvěle jako přírodní stimulátor růstu. Po několika hodinách přidám směs do vody a zaleji okurky. Kvasnice obsahují spoustu vitamínů skupiny B, které podporují růst kořenů a celkovou vitalitu rostlin.
Droždí je plné vitaminů skupiny B, minerálů, jako je draslík, fosfor, hořčík, a mnoha dalších živin, které podporují zdraví a růst rostlin. Na rozdíl od mnohých průmyslově vyráběných hnojiv, droždí nezatěžuje půdu chemickými látkami, což zabraňuje jejímu vyčerpání a udržuje biologickou rovnováhu. Díky tomu rostliny nejenže lépe rostou, ale plody jsou často chutnější a vysoce nutriční.
Hnojivo z droždí je všestranný pomocník. Můžete jej použít pro podporu růstu zeleniny, jako jsou rajčata, papriky, okurky, ale je výborné i pro ovocné stromy a keře. Nezapomeňte jej ale také vyzkoušet na okrasných květinách - budou ho milovat růže, které díky němu lépe nasazují nové pupeny a květy, ale také orchideje a muškáty ocení jeho bohatou nabídku živin a odvděčí se vám krásnými květy a zdravým vzhledem.
Namíchání hnojiva z droždí je snadnější, než se zdá. Stačí rozpustit pět kostek droždí v litru vlažné vody. Tuto směs nalijte do větší nádoby, přikryjte gázou a nechte dva dny fermentovat na teplém místě. Po kvašení roztok řádně promíchejte a rozřeďte deseti litry odstáté vody. Váš výživný koktejl je připraven k aplikaci na záhony - ideálně ráno nebo večer, kdy slunce nesvítí přímo na listy rostlin.
Kromě toho, že podporuje zdravý růst rostlin, může droždí sloužit i jako přirozený ochránce proti škůdcům. Přirozený způsob, jak se zbavit slimáků, je například využití pastí s droždím. Tyto pasti využívají fermentující směs suchého droždí, soli, cukru a teplé vody v otevřených sklenicích, do kterých slimáci zalezou a utopí se. Sklenice se umisťují do zahrady ve vzdálenosti 180 až 250 cm a pravidelně se čistí.
Droždí můžete skvěle využít i jako urychlovač kompostování. Přidáním droždí do vašeho kompostu můžete zrychlit rozklad organického materiálu a vrátit živiny zpět do půdy. Japonská metoda bokashi, která používá fermentaci pro přeměnu kuchyňského odpadu na kompost, je na tomto principu založena. Droždí v této metodě pracuje s kyselinou mléčnou a vodou na rychlém rozkládání odpadků a produkci tekutého hnojiva.
Nakonec, droždí je také vynikající potravou pro prospěšný hmyz, jako jsou včely a slunéčka sedmitečná, který pomáhá v boji proti škůdcům.
Vřele doporučuji ověřovat si některé rady, které zaručují jasný úspěch při pěstování na zahradě. Droždí obsahuje tak 30 - 40 % sušiny. Zbytek z té kostky je voda. V té sušině jsou bílkoviny, trošku tuku, vitaminy, zejména skupiny B. Pro rostliny jsou významné především bílkoviny a vitaminy.
Když se bílkoviny rozloží, uvolní se z nich živiny, které může rostlina přijmout. Ale je jich velmi málo na to, aby to jahodník nějak intenzivně podpořilo ve výkonu. V botanické zahradě jsme v zimě párkrát přestříkli orchideje rozmíchaným B komplexem, aby dostaly lepší barvu. Ale živiny, které rostlina potřebuje k těm vitaminům, musí být už v půdě, ne v droždí.
O počtu květů, které jahodník bude mít, už je rozhodnuto od podzimu a časného jara. Co rostlina vytvořila v té době v srdíčku, to na ní vykvete. A přidal jsem ke svému vysvětlování i příklady: Když pohnojíš Cereritem nebo nějakým rozpustným minerálním hnojivem, vykvašeným slepičincem nebo vykvašenou jíchou z rostlin, rostlina je schopná tyto živiny v půdě přijmout zhruba do týdne. Když zaliješ na list, bude ten příjem rychlejší.
Ale když dáš do země organická hnojiva, rostlina je přijme, ale až po jejich mineralizaci. Když dáš do vody cukr a kvasnice, budou se sice množit, využijí energii z cukru, ale když nedostanou žádné jiné živiny, budou hladové.
Pokud například připravuješ kvasinky do vína, musíš k nim dát sůl. Tedy ne tu kuchyňskou, ale tu na množení kvasinek, která jim poskytne živiny na množení. Když rozmočíš deset deka kvasnic v kýblu vody a přidáš třeba deset deka cukru, obsah živin v té vodě nezvýšíš.
Rozkládající kvasinky v droždí nebo zbytky slupek začnou zahnívat a přilákají třeba smutnice. Pokud se chceš sám přesvědčit, jak to účinkuje, pořiď si stejné kytky v páru. Stejně to můžeš udělat i s jahodníkem. Na půlku záhonů dej deset deka kvasnic ve vodě a na druhou třeba pět deka Cereritu nebo slepičinec na jeden metr řádku.
Zatímco čerstvé pekařské droždí se primárně používá při pečení, lze jej použít také jako hnojivo pro rostliny. Kvasinky jsou vynikajícím zdrojem dusíku, který je základní živinou pro růst rostlin. Kromě toho obsahuje také vitaminy B, vitamin D a různé minerály včetně železa, hořčíku či draslíku.
Ne všechny rostliny vyžadují stejné živiny a ne všem rostlinám bude přidávání kvasinek do půdy prospěšné. Rostliny, které jsou náročné na vodu, jako jsou rajčata, okurky a papriky, budou mít větší užitek z přidání kvasinek. Rostlinám, které milují dusík, jako je hlávkový salát, špenát a další listová zelenina, budou kvasnice také velmi prospívat.
K přípravě kvasnicové směsi budete potřebovat:
Ingredience míchejte dohromady, dokud se droždí a cukr úplně nerozpustí. Nechte směs uležet 15-20 minut, nebo dokud se na povrchu nevytvoří pěna.
Jakmile je kvasnicová směs připravena, můžete ji aplikovat na rostliny. Nalijte směs kolem základny rostlin a ujistěte se přitom, že pokryjete celý kořenový systém. Kvasnicovou směs můžete také nalít do rozstřikovače a nastříkat na listy rostlin. Toto totiž pomůže rostlině rychleji absorbovat živiny.
Kvasinkovou směs můžete na rostliny aplikovat každé dva až tři týdny po celou vegetační sezónu. To zajistí, že rostliny dostanou živiny, které potřebují, aby rychle rostly, byly zdravé a silné.
Zatímco kvasnice mohou být pro rostliny prospěšným hnojivem, nemělo by to být jediné hnojivo, které používáte. Rostliny potřebují k růstu různé živiny a je nezbytné jim poskytovat vyváženou stravu.
| Produkt | Využití | Výhody |
|---|---|---|
| Kvasnice (v kuchyni) | Zahušťovadlo, smažení, pečení | Zlepšení chuti, konzistence, křupavost |
| Kvasnice (na zahradě) | Hnojivo, ochrana proti škůdcům | Podpora růstu, ochrana proti slimákům, urychlení kompostování |
| Kompost | Hnojivo | Přírodní zdroj živin, zlepšení struktury půdy |
| Slepičince | Hnojivo | Silný zdroj živin (dusík, fosfor, draslík) |
tags: #kompost #cukr #kvasnice #využití