Kompost: Základ zdravé zahrady a efektivní recyklace bioodpadu

Kompostování patří k základům přírodní zahrady i soběstačného hospodaření. Je to ideální hnojivo, nic nestojí a navíc se zbavíte spousty zahradního i kuchyňského odpadu. Správně vedený kompost je základem zdravé zahrady. Eliminuje odpad, vytváří hodnotnou organickou hmotu a podporuje půdní život. Kompost mimo jiné zvyšuje odolnost rostlin před škůdci a chorobami. Vlastní kompost na zahradě je tak nejen praktickým, ale i ekologickým řešením. Umožňuje vracet živiny zpět do půdy a zároveň snižuje množství odpadu. Základem dobrého kompostu je ale trpělivost.

Jak začít s kompostováním

Začít s kompostováním můžete i bez předchozích zkušeností. Stačí vyčlenit kout zahrady a začít tam nosit organický odpad - i když to budete dělat bez většího plánování, materiál se časem stejně rozloží. Kompost je vlastně hromada organických zbytků, které se díky žížalám a půdním mikroorganismům postupně přeměňují na velmi kvalitní půdu plnou živin. A ten probíhá nejlíp v místech, kde je stín a trochu vlhko. Úplně stejné podmínky byste měli vytvořit i kompostu na zahradě. Rozmyslete si také, jak daleko se vám bude chtít s bioodpadem chodit. Někdo má malou nádobu v kuchyni a její obsah pak každý den vynáší do sběrné nádoby venku. Až je plná, teprve pak jde na kompost. Někdo chodí na kompost rovnou, ale v to případě je vhodné mít blízko domu.

Výběr kompostéru

Zvážíme, jakou formu kompostéru využijeme. Vyberte si dle svých potřeb a preferencí. Jste kutil a baví vás práce se dřevem? V tom případě není nic jednoduššího, než si kompostér, tedy místo, kde kompost vzniká, vyrobit ze dřeva. Stačí vám na to obyčejná prkna, ze kterých uděláte čtvercovou ohradu. Pokud chcete jen malý kompostér, do kterého budete dávat zbytky z kuchyně a jen sem tam trochu trávy nebo listí ze zahrady, můžete si vyrobit konstrukci z drátěného pletiva, která se vyloží agrotextilií. Pokud se vám ale nechce do výroby, není nic snazšího, než navštívit některý hobbymarket a vhodný kompostér si koupit. Na výběr jsou dva typy - buď jednoduchá ohrádka, nebo uzavřená krabice, oboje z plastu. Uzavřené kompostéry jsou efektivnější, kvalitní zeminu z nich můžete získat už za 2 měsíce, ale musíte pečlivě dbát na správné plnění. Výběr vhodného kontejneru pro kompostování by se měl odvíjet od velikosti prostoru, který máte k dispozici. Na větších zahradách se můžete do jeho stavby pustit i sami. Stačí vám pár dřevěných prken, ze kterých postavíte čtvercovou ohradu. Nezapomeňte však nechat mezi prkny mezery, aby mohl dovnitř proudit vzduch. Pokud si netroufáte na trochu toho kutilství, vsaďte raději na již hotové kompostéry. Kompostéry se nejčastěji dělí na otevřené a uzavřené modely s víkem. Do druhé zmíněné kategorie se řadí také domácí kompostéry, které se hodí do kuchyně nebo na balkon. Pro kompostování v bytě skvěle poslouží ale i vermikompostér, v němž zpracovávají uložený odpad žížaly.

Kam s ním?

Správné umístění kompostu je pro úspěšný proces rozkladu rostlinných zbytků zcela klíčové. Nabízí se místo ve stínu nebo polostínu na rovné ploše. Najít byste proto měli místo, které je chráněné před přímým slunečním zářením a větrem.

Co patří a nepatří do kompostu

Kompost sice představuje efektivní způsob, jak zužitkovat zbytky, ale rozhodně do něj nemůžete naházet vše, co vám přijde pod ruku. Pro kvalitu přírodního hnojiva jsou rozhodující jeho složky. Kompostovat lze všechny organické materiály podléhající rozkladu. Může se jednat o jakékoli zbytky ze zahrady nebo o domácí odpad. Hrubší vrstva patří vždy dospod. Plníme kompost správně. Tedy důkladně si zjistíme, co do kompostu patří a co nikoliv a to v přesném poměru (hnědé vs.zelené). Veškeré části byste měli do kompostu přidávat v co možná nejmenších kusech, ideálně nadrcené. Mikroorganismy si s jejich rozkládáním poté lépe poradí.

Čtěte také: Jak kompostovat ruličky od toaletního papíru

Co do kompostu patří?

• Zbytky ovoce a zeleniny
• Slupky od brambor
• Vaječné skořápky
• Slupky nejrůznější zeleniny a mnoho dalšího
• Kávová sedlina nebo čajové sáčky
• Skořápky od vajec nebo od ořechů (podrtit)
• Posekaná tráva (proschlá, v malém množství)
• Plevel
• Větve a listí ze stromů
• Listí, seno i sláma.
• Uvadlé květiny (pokud nejsou plesnivé)

Co do kompostu nepatří?

• Zbytky masa
• Exotické ovoce
• Plevel s kořínky
• Popel z uhlí
• Sklo, chemikálie, barvy a ředidla
• Noviny a časopisy
• Výkaly masožravých zvířat
• Kosti, ani rybí, ani zbyty masa, nebo dokonce uhynulá zvířata
• Pecky
• Řezané květiny s pesticidy
• Papír a textilie

Vrstvení kompostu

Kompost tvoří dvě základní složky. Tou první je měkký, vlhký a zelený materiál bohatý na dusík, vytvořený tedy např. trávou, listím, zbytky ovoce a zeleniny nebo rostlinami. Druhá složka je pak suchá, tvrdá a hnědá bohatá na uhlík. Tu získáte větvemi, pilinami nebo kůrou. Ideální kompost by měl být vlhký jako vyždímaná houba. Příliš mokrý začne hnít, příliš suchý se nerozkládá. Podobný materiál použijeme však i ve vyšších vrstvách. Čím pestřejší bude skladba materiálu, tím bude kompost lepší. Mícháme: vlhké se suchým, porézní materiál s hutnějším, 'hnědé' se 'zeleným' (pouze trávu kompostovat nelze, zahnívala by). Abychom proces kompostování rychleji nastartovali, můžeme přimíchat již zralý kompost či hnůj. Kvalitní humus vznikne i přimícháním zeminy. Střídejte 5 až 10 cm silné zelené vrstvy (tráva a kuchyňský odpad - hlavní zdroj uhlíku) a 10 až 20 cm silné hnědé vrstvy (větve, dřevěné štěpky atd. - hlavní zdroj dusíku). Dodržujte poměr zhruba 1:2 mezi „zeleným“ a „hnědým“ materiálem. Suché listí, dřevní štěpka nebo natrhaný karton pomohou rovnováhu obnovit. Dobrý kompost vzniká při správném poměru uhlíku k dusíku (25:1 nebo 30:1). Hnědá:Zelená25:1

Péče o kompost

Správně založený kompost se začne během týdne zahřívat. To je správně! Znamená to, že mikroorganismy pracují. Jednou za tři měsíce ho přeházejte, ať se čerství zbytky dostanou dovnitř a začnou se rychle rozkládat. Alespoň jednou za měsíc proto kompost přeházejte a promíchejte zelené s hnědým. Kompost sice potřebuje klid, ale čas od času by měl být přeházen nebo obrácen. To znamená, že pokud se objem vašeho kompostu zhruba o třetinu zmenšil, měli byste vzít do ruky lopatu. Během tlení dochází k sesypávání kompostu, kvůli čemuž nemají mikroorganismy dostatečný přísun kyslíku. To podporuje větrání a urychluje proces kompostování. Vlhkost kompostu má být jako u vyždímané houby. Udržujte kompost vlhký, ale ne příliš mokrý, jinak hrozí vznik zdraví škodlivých plísní. Během letních měsíců můžete kompost přikrýt netkanou textilií. Kompost vždy potřebuje čas, aby dozrál.

Jak poznat, že je kompost hotový?

Kompost je hotový tehdy, když voní po zemi, je tmavý a drobtovitý. Pro mulčování můžete kompost využít už po 9 týdnech od založení. Zralý je ale až v momentě, kdy má tmavě hnědou barvu a voní jako les. Záleží ale také na tom, kolik kompostu máte a co vše jste do něj přidali.

Problémy s kompostem a jejich řešení

Ať už se kompost kazí, není dostatečně zralý nebo plesniví - kompostování nefunguje vždy perfektně.

Pokud je kompost příliš vlhký, použijte hrubý, suchý materiál, například větve nebo větvičky. Poté zkuste kompost převrstvit a suchý materiál dobře promíchat s vlhkým. Hromadu kompostu je bohužel většinou nutné přeházet - shnilý kompost již nelze zachránit. Nepřidávejte příliš vlhké přísady.

Čtěte také: Kompostování krok za krokem

Využití kompostu

Úplně jednoduše - použijete ho prostě všude tam, kde je potřebná dobře vyživená a zdravá půda. Kompost je osvědčené přírodní hnojivo a zlepšovač půdy. Obsahuje mnoho důležitých živin a stopových prvků pro vaši zahradní půdu.

Čtěte také: Kompost v permakultuře

tags: #kompost #zakládání #a #péče

Oblíbené příspěvky:

• Hodnocení odpadového systému Jablonec nad Nisou
• Memorandum o klimatu
• Proč jsou akustické emise důležité pro kojence?
• Vývoz vozidla a ekologický poplatek
• Ekologie středoškolské učebnice