Kompostování v ovocném sadovnictví

Většina zahrádkářů, nebo majitelů zahrad, či chat, pěstuje ovocné stromky. Snad každý majitel i sebemenší zahrádky rok co rok přemýšlí nad tím, jak se zbavit všudypřítomných plevelů. Těm se daří i na místech, kde nic jiného neroste.

Mulčování jako efektivní metoda boje proti plevelům

Zcela jednoduše a bez použití chemie vás plevele dokáže zbavit mulčování. Druh mulče si můžete zvolit podle svého vkusu i podle místa použití. Omezovat se nemusíte ani barvou a druhem materiálu. Pojmem mulčování se označuje zahradnická a zemědělská metoda při niž dochází k pokrytí okolí rostlin materiálem, kterým nedokáží prorůst nežádoucí rostliny (plevele).

Mulčů existuje několik druhů, vždy je dobré vybírat s přihlédnutím ke konkrétnímu účelu použití. Co bude vhodné jako mulč pod okrasné keříky nemusí být příliš vhodné jako mulč na záhon. Dovedete si snad představit záhon s jahodníkem zamulčovaný drcenou kůrou nebo štěpkou?

První důvod byl popsán výše - přes kvalitní mulč neprorostou plevely. To však není všechno. Správně zvolený mulč na záhonech dokáže uchránit plody před nečistotami. Jahody pěstované na tmavé textilii nebo na slámě jsou toho důkazem. Mulč navíc déle udržuje vláhu i teplotu. V zimě chrání kořeny rostlin před mrazy a na jaře zabraňuje předčasnému rašení. Rozkládáním mulče se půda obohacuje o humus. Na zamulčovaných záhonech se lépe daří mikroorganismům obsaženým v půdě. V neposlední řadě má mulčování estetický význam.

Dřevité mulče

Dřevité mulče jsou velmi oblíbenou variantou mulče. Své využití nachází zejména v okolí okrasných stromků a keříků. Okolí okrasných stromů zamulčované dřevitým mulčem je přírodní a působí přirozeně. Obrovská výhoda zamulčování větších ploch v okolí okrasných stromků spočívá v tom, že sekačkou nebudete muset složitě obsekávat každý stromeček a keřík zvlášť.

Čtěte také: Jak kompostovat ruličky od toaletního papíru

Dřevité mulče si můžete koupit nebo sami vyrobit. Nejjednodušší na výrobu domácího mulče je štěpka, kterou za pomocí štěpkovače vytvoříte z odřezaných větví velmi snadno. Stejně snadno se dají získat i piliny nebo hobliny. S kůrou je to složitější - nasekat na drobné kousky dostatečné množství kůry dá pěkně zabrat.

Předností dřevitých mulčů je jejich variabilnost, která dokáže doplnit téměř jakoukoli okrasnou výsadbu. V dnešní době není problém zakoupit barevné dřevěné mulče. Za nevýhodu dřevitých mulčů lze považovat jejich postupné rozkládání.

Sláma, štěrk, oblázky a textilie jako alternativy mulče

Sláma se používá hlavně k mulčování záhonů, které se časně na jaře nastelou slámou tak, aby byly celé zakryté, po sezóně se sláma zaryje jako hnojivo.

Štěrk a oblázky mají stejné uplatnění jako dřevité mulče. Používají se k mulčování ploch kolem okrasných stromků a keřů, vysypávají se jimi chodníčky. Výhodou štěrku a oblázků před kůrou je jeho stálost, nevyskytují se v něm choroby a škůdci. Rozmanitost štěrku a oblázků je veliká, ať už se jedná o velikost nebo o barvu. Nevýhodou je pouze vyšší pořizovací cena.

Textilie najdou své využití jak na zahradě v okolí okrasných stromků a keřů, tak na záhoně. Zatímco v okrasné zahradě jsou fólie a textilie spíše podkladovým materiálem pod jiné druhy mulčů (dřevité nebo oblázky), na záhonech se ničím nepřekrývají. Textilie dobře propouští vodu a zároveň udržuje vlhkost a teplo, chrání pokrytou plochu před případným prorůstáním plevelů přes mulč. Podložením tmavé textilie pod mulč zvýšíte jeho životnost (pomaleji se rozkládá, nezapravuje se do půdy). Zelenina bude na mulčovací tmavé fólii chráněná před znečištěním. Pokládání textilie není složité a zvládne ji opravdu každý. U výsadeb vzrostlejších stromů a keříků se nejdříve zasadí rostliny, potom se kolem nich natáhne textilie a podle potřeby se nařežou otvory. Výsadbu malých rostlin lze provádět i na položenou textilii.

Čtěte také: Kompostování krok za krokem

Kompostování - cesta k úrodné půdě

Kompost je velmi kvalitním hnojivem, které si může doma na zahradě vytvořit každý. Kompostováním se z bioodpadu stává materiál obsahující humus, který obsahuje organické a minerální látky a vodu. Ke kompostování se bude hodit kompostér, nebo ho jen navrstvi někam na hromadu, jak to dělaly naše babičky.

Na spodek patří hrubý a vzdušný materiál, který zajistí provzdušnění. Ideální je jsou na to nalámané větve či dřevnaté stonky. Aby se kompost hned na začátku nastartoval, přimíchat můžeš i trošku chlévského hnoje. Nezapomeň přidat také trošku zeminy. Správně založený kompost se začne během týdne zahřívat. To je správně! Znamená to, že mikroorganismy pracují.

Zásady správného kompostování

• Vlhkost: Vezmi trošku kompostu do ruky a zmáčkni ho, jak nejsilněji můžeš. Pokud se ti neobjeví mezi prsty voda - je to správně. Při otevření pěsti musí hmota zůstat u sebe a držet tvar. Pokud je kompost vlhký a nedrží, přehoď ho a přidej suchý materiál.
• Teplota: Vyšší teplota v počátečních týdnech po založení kompostu je důkazem dobrého průběhu kompostování. Pokud se kompost nezahřívá, pak je pravděpodobně hodně suchý nebo nemá vyhovující složení.

Kompost můžeš osázet rostlinami, jako jsou tykve, cukety, okurky.

Co patří a nepatří do kompostu

Na založení kompostu je vhodné vše, co v zahrádce a v domácnosti vzniká jako organické odpady, zejména rostlinné odpady všeho druhu ze zahrádky (celé rostliny, košťály, listí, posečená zavadlá tráva, zbytky po řezu keřů a stromů aj.). Zásadně nevhodné je vše, co vadí procesu tlení. Jsou to zejména cizorodé látky jako sklo, kovy, umělé hmoty, textilie, ale také materiály, které mohou vykazovat vyšší obsah škodlivých látek, jako např.

Některé materiály vyžadují určité předpoklady, abychom je mohli kompostovat. Nemocné rostliny (např. dojde k horké fázi ( nad 50°C), protože jinak by se původci chorob nebo semena plevelů dostali opět do zahrádky. Zbytky masa a jídla lze kompostovat jen tehdy, když je chráníme před potkany a hromadíme např. v boxech, kde dojde k horké fázi. Hrubé odpady, jako např. zbytky po řezu keřů a stromů bychom měli před kompostováním rozdrtit na částice o velikosti 5 cm (např.

Čtěte také: Kompost v permakultuře

Mnohé látky mají velmi jednostranné složení a nelze je samotné kompostovat, nýbrž jen ve směsi s jinými látkami. Při velkém množství posečené trávy např. Zelená hmota se přednostně míchá se slamnatou, čerstvá se starou, vláknitá s mazlavou.

Pomocné přípravky pro kompostování

Pro kompostování se nabízí několik pomocných přípravků, které mají dát do chodu proces tlení, urychlit jej nebo nějakým způsobem zlepšit. Zpravidla nejsou pomocné přípravky nutné, protože při dobré přípravě a smíchání surovin ke kompostování a za příznivé vlhkosti probíhá tlení samo. Startery nebo urychlovače kompostu mohou jen ztěží vyrovnat nepříznivé podmínky pro zrání kompostu.

Při zakládání kompostu je výhodné přimíchat několik lopat zralého kompostu, protože obsahuje velké množství mikroorganismů, a nový kompostovaný materiál je takzvaně naočkován. Také přidání malého množství půdy působí příznivě. Při vysokém podílu posečené trávy nebo listí v kompostu je vhodný malý přídavek mletého vápence (1 kg/m3 suroviny). Dusík urychluje v mnoha případech tlení. To je výhodné při kompostování materiálu bohatého na uhlík (sláma, větvičky, kůra, piliny a papír). Mikroorganismy potřebují k rozkladu více dusíku, než je obsaženo v těchto materiálech. Proto je vhodné přidat dusík např. ve formě kapalného hnojiva DAM 390 (400 ml/ 10 I vody/ 1 m3). Materiály s menším obsahem uhlíku (kopřivy, hnůj, odpadky ze zeleniny a z kuchyně) mají naproti tomu nadbytek dusíku.

Sběr surovin a založení kompostu

Protože suroviny ke kompostování odpadají většinou pomalu a často v malých množstvích, musíme je nejdříve sbírat. Jako sběrné zásobníky slouží boxy, kompostéry a jiné zásobníky, které umožňují přístup vzduchu k těmto surovinám. Při sběru organických látek bychom měli dbát na to, aby materiál ve sběrných zásobnících nebyl příliš vlhký nebo dokonce shnilý. Suchý nesmí být také, protože suchý materiál nelze kompostovat. Zakrytí sběrného zásobníku zabraňuje zamokření surovin ke kompostování.

Máme-li už dostatek surovin ke kompostování, můžeme založit kompost ve formě hromady nebo materiál naplníme do boxu. Založení hromady o objemu nejméně 2-3 m3 resp.

Podzimní výsadba ovocných stromků s využitím kompostu

Půda není zatím promrzlá moc do hloubky, což vytváří ideální podmínky k zakořenění rostliny. Podzimní výsadba má však proti té jarní jisté výhody. Jednou z nich je fakt, že rostlina v zimě využívá vláhu ze sněhu a ihned na jaře začíná regenerovat.

Před výsadbou je nutné zkontrolovat stav kořenů rostliny. Důležité je zkrátit kořeny ostrým nožem, nebo dvousečnými nůžkami. Poškozené či nemocné kořeny je nutné odstřihnout a to vždy tak, aby podzemní a nadzemní část rostliny byla vždy v rovnováze. Nepoškozené kořenové pletivo lze rozeznat podle bílé barvy. Kdežto pletivo poškozené je hnědé nebo i černé barvy.

V první řadě bychom si měli připravit kbelík kvalitního kompostu, který se používá jako podklad spodní části vykopané výsadbové jámy. Ta by měla být hluboká alespoň 0,5 m a široká dle velikosti vysazované rostliny. Při vykopávání jámy je vždy lepší oddělit horní část půdy od té spodní. Ta se totiž v jednotlivých vrstvách liší svým složením. Zhruba prvních 20 cm zeminy bývá nejvíce provzdušněno, tudíž je velmi kvalitní. Do této vrstvy je vhodné přimíchat zahradnický substrát nebo kompost. Umělá hnojiva ani vápno do jámy nepatří.

Do vzniklé jámy bývá také doporučováno nalít 2 kbelíky vody a ty poté dno vystlat horní vrstvou zeminy. Poté můžete vložit rostlinu do jámy a začít zasypat zasypávat její kořenový bal zeminou, kterou jste získali při vyhlubování jámy. Nejprve však použijte zeminu z horní části, tedy tu s přidaným substrátem či kompostem. Do jámy navíc neumisťujte žádná další hnojiva a v žádném případě pak vápno. To bývá častou chybou zahrádkářů a nevede to k ničemu jinému, než k uhynutí stromku.

Důležité je také stromek držet při výsadbě ve správné výšce. Vždy by totiž místo, kde byl stromek naroubován, měl zůstat nad povrchem půdy.

Úpravu koruny lze provádět jak před samotnou výsadbou tak po ní. Důležité je především zakrátit terminál, tzn. prodloužit osu kmene a to tak, aby převyšoval ostatní výhony koruny minimálně o jednu třetinu. Zároveň bychom měli dbát na to, aby byly rovnoměrně rozmístěny kolem terminálního výhonu. Následně provedeme zkrácení kosterních výhonů a to na 3-5 oček, vždy na pupen směřující ven z koruny.

V období, kdy si stromek začíná zvykat na nové prostředí, oslunění a půdní reakci je pro jeho život téměř rozhodující. Proto je třeba rostlině zajistit dostatečnou a především odpovídající zálivku.

tags: #kompostování #ovocné #sadovnictví

Oblíbené příspěvky:

• Mýty a Fakta o Solárních Panelech
• Získání dotace pro ohrožené druhy
• Zdravotní benefity sušených meruněk
• Urychlovač kompostu: Průvodce použitím
• Vliv oceánů na české klima