Kompostování zbytků z vařených těstovin a dalšího bioodpadu


06.03.2026

Bioodpad vzniká v každé domácnosti. Slupky, zbytky od vaření, zbylé jídlo, ale třeba také papír nebo čajové sáčky. To vše a nejen to můžete odkládat do kompostéru, kde vám po nějaké době vznikne výživný kompost.

Proč kompostovat?

Kompostování je skvělý způsob, jak snížit množství odpadu a zároveň vytvořit kvalitní půdu pro zahradu. Bioodpad se na skládce ale nemůže rozložit přirozeným způsobem a dochází k produkci skleníkových plynů, především metanu. Kromě toho je bioodpad přirozeným hnojivem pro pěstování bylinek, zeleniny a květin.

Co je bioodpad?

Bioodpad je zkrácený název pro biologicky rozložitelný odpad. Jedná se o odpad z domácnosti i zahrady. Rozumíme jím tak zbytky ovoce a zeleniny, skořápky z vajíček a ořechů, zbytky vařených jídel (brambory, těstoviny, rýže, knedlíky apod.). Organickým odpadem jsou také zvadlé květiny, zemina z květináčů, posekaná tráva, listí, peří nebo vlasy.

Kam s bioodpadem?

Na bioodpad si pořiďte zvlášť nádobu, do které budete rovnou dávat všechny kompostovatelné odpadky. Vyrábí se nádoby plastové, keramické, skleněné, kovové. Na trhu je velký výběr krásných nádob, které budou ve vaší kuchyni ozdobou. Vybírejte nádoby s odvětráváním, aby obsah nádoby zbytečně nehnil a nešířil se vám zápach v bytě.

Bioodpad z domácností je nejvhodnější separovat doma do samostatné nádoby (misky, kbelíku, apod.) a tuto pak jednoduše vysypat do kompostéru či hnědé popelnice (kontejneru).

Čtěte také: Jak kompostovat ruličky od toaletního papíru

Co patří do kompostu?

Do kompostu můžete přidávat téměř všechny organické zbytky z kuchyně i zahrady, které jsou výborným zdrojem živin, nezpůsobují silný zápach a nelákají tolik škůdce. Mezi vhodné materiály patří:

  • Zbytky ovoce a zeleniny včetně jader i semen
  • Kávová sedlina a filtry
  • Použité čajové lístky a sáčky z přírodního materiálu bez kovové spony
  • Skořápky z ořechů a vajec (nadrťte je na drobné kousky)
  • Trus býložravých hospodářských zvířat (kravský, koňský, ovčí nebo králičí)
  • Nepotištěný papír, lepenka, papírové ubrousky
  • Popel ze dřeva
  • Posekaná tráva, listí a sláma
  • Piliny, hobliny a třísky
  • Nadrcená kůra stromů, větvičky (pro rychlejší rozklad je dobré je projet štěpkovačem či drtičkou)
  • Zemina z květináčů
  • Zbytky vařených jídel rostlinného původu (brambory, těstoviny, rýže, apod.) - pokud obec sbírá i kuchyňský bioodpad a jídlo není smíšené se složkami živočišného původu

Co do kompostu nepatří?

Existuje mnoho položek, které by se k vhodnému bioodpadu neměly v žádném případě dostat. Nesprávně zvolený materiál může způsobit problémy, jako je zpomalení rozkladu, nepříjemný zápach nebo přitahování škodlivých organismů. Mezi nevhodné materiály patří:

  • Zbytky masa a kostí
  • Stolní oleje a tuky
  • Slupky a pecky z tropického ovoce (např. citrusy by mohly biomasu překyselit)
  • Mléčné výrobky
  • Zbytky vařených pokrmů (vařené zbytky často obsahují sůl, tuky a koření, které narušují přirozený rozklad)
  • Staré pečivo
  • Nemocné rostliny, bramborová nať, oddenkový plevel a určité druhy rostlin (túje, vratič, pelyněk)
  • Popel z uhlí a cigaret, cigarety
  • Plast, kov, sklo, kameny, textil
  • Časopisy, fotopapír
  • Sáčky z vysavače či jejich obsah
  • Chemicky ošetřené, barvené a lakované materiály
  • Piliny z dřevotřísky
  • Trus masožravých zvířat (psí výkaly)
  • Uhynulá zvířata
  • Silné větve, ořechové slupky nebo kokosy (rozkládají se velmi pomalu)
  • Invazivní plevele jako je pcháč rolní.
  • Neomyté vaječné skořápky.

Kompostování v bytě

Myslíte si, že když bydlíte v bytě, tak nemůžete kompostovat? Omyl! Pořiďte si vermikompostér. V kompostéru, který můžete umístit na balkon, na chodbu, do garáže, do kuchyně nebo kamkoliv v bytě, bydlí totiž žížaly.

Kompostovat můžete i v bytě. Stačí plastová nádoba, víko a trochu chuti začít. Do domácího kompostu patří většina kuchyňských zbytků: slupky od brambor, mrkve i banánů, kávová sedlina, čajové lístky, skořápky od vajec, zbytky salátu, natě a odkrojky zeleniny.

A pokud chcete jít o level výš, můžete si pořídit vermikompostér s kalifornskými žížalami, které z vašeho kuchyňského bioodpadu vyrobí výživný vermikompost.

Čtěte také: Kompostování krok za krokem

V bytě se osvědčuje malý větraný košík a papírový nebo kompostovatelný sáček. Některé obce nicméně vyžadují vysypání bez sáčku, proto je dobré zkontrolovat místní pokyny. Do bytu si také můžete koupit vermikompostér (žížaly) na rostlinné zbytky, který je při správné péči bez zápachu.

Kompostování na zahradě

Kdo bydlí v domě s dvorkem nebo zahradou, má velkou výhodu. Může si totiž ven postavit klasický kompostér. Buď si můžete koupit některý z již hotových kompostérů, který jen poskládáte nebo si můžete sestavit a vyrobit svůj vlastní. Ze dřeva, trámů, palet.

Kompostér nezabírá moc místa, je jednoduchý na složení i následnou obsluhu, nabízí vhodné podmínky pro kompostování, kryje obsah proti dešti i proti nezvaným návštěvníkům a navíc i dobře vypadá. Je vhodný pro kombinování zahradního i kuchyňského bioodpadu. Ty by měly být dodrženy ve správném poměru, aby kompost co nejlépe prospíval.

Pokud vás neomezuje prostor v zahradě a nechcete, aby vás omezoval objem kompostéru, může být silo vaším řešením. Princip kompostování je stejný jako v uzavřeném kompostéru. výhodou je, že nejste omezeni zmíněným objemem kompostéru a je snadné prohrabávání kompostu i přístup k němu.

Důležité tipy pro kompostování

  • Kombinace "zeleného" a "hnědého" materiálu: Pro správné kompostování je dobré kombinovat takzvaný „zelený“ (vlhký) a „hnědý“ (suchý) materiál. Zelený materiál je bohatý na dusík, zatímco hnědý materiál dodává kompostu uhlík.
  • Urychlovače kompostu: Pokud kompost pracuje pomalu nebo s ním právě začínáte, může být vhodné sáhnout po mikrobiálním urychlovači. Ten obsahuje specifické, navzájem spolupracující mikroorganismy ve vysoké koncentraci.
  • Provzdušňování: Pro správné kompostování je potřeba jej často provzdušňovat například prokopáváním nebo promícháváním zahradnickým nářadím a také zajišťovat přiměřenou vlhkost. Kompost by neměl zapáchat (to by znamenalo, že je příliš mokrý) a neměl by být ani suchý.
  • Testování zralosti kompostu: Prvním krokem je kontrola vizuální. Sledujte klíčení a růst rostlin.

Čtěte také: Kompost v permakultuře

tags: #kompostování #zbytků #z #vařených #těstovin

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]