Vliv živočišné výroby na životní prostředí: Spotřeba vody, odpady a dopady na klima

Všechno, co děláme, má na přírodu vliv, a proto by způsobu získávání naší potravy a jeho vlivu na životní prostředí měla být věnována maximální pozornost. Produkce masa a živočišných výrobků má značný vliv na vodní zdroje, a to jak z hlediska použitého množství, tak z hlediska kontaminace.

Živočišná výroba je zajímavý fenomén, který ukazuje, jak si lidé naprosto neefektivně „vyrábí“ potravu. Zajímavé přitom je, že její neefektivnosti jsme si vědomi. Dokazuje to fakt, že živočišná výroba je zásadně ovlivňována různými subvencemi.

Pokud žijeme ve městech, tak si často ani nevšimneme, jak rychle se krajina okolo nás mění a přizpůsobuje se našim potřebám, zbytky její přirozené tváře mizí.

Spotřeba vody v živočišné výrobě

Živočišné produkty jsou na spotřebu vody velmi náročné a jejich výroba tvoří velké procento z celkového množství vody spotřebovaného lidmi. To, co jíme, ovlivňuje celosvětovou spotřebu vody naprosto zásadně. Průměrná domácnost spotřebuje denně kolem 5 l vody na pití a asi 100 - 500 l na další účely.

Pro srovnání:

Čtěte také: Fakta o vyhazování hovězího masa

• Na vyprodukování 1 kg obilí je zapotřebí 450 l vody.
• Na 1 kg hovězího masa je potřeba 15 000 l vody.
• Na 1 kg kuřecího masa přibližně 3 000 - 6 000 l vody.

To je obrovský rozdíl. Jídelníček jednoho člověka složený z 80 % z rostlinné stravy a z 20 % z masa si žádá ročně přibližně 1 300 m³ vody.

Kontaminace vodních zdrojů

Příliš velké množství pastvin i intenzivní chovy mají za následek kontaminaci vodních zdrojů. Následkem toho se ve vodě přemnožují sinice a řasy a narůstá mikrobiální aktivita. Voda je znehodnocována, dochází k úhynu ryb a dalších vodních organismů. Eutrofizací jsou ohrožena hlavně velká sladkovodní tělesa, moře a půdní systémy. I pastvinový chov zvěře může způsobovat problémy.

Další znečištění vod způsobují exkrementy zvířat, zbytková antibiotika, hormony a chemikálie z koželužen. Hlavně intenzivní živočišná výroba kumuluje na malém prostoru extrémní množství biologického odpadu, které znamená velkou zátěž pro lokální vodní zdroje a půdu. Ohrožena není jen souš, ale i mořská voda a její ekosystémy. Živočišná výroba je jedním z hlavních zdrojů okyselování mořských vod a kontaminace dusíkem a fosforem. Intenzivní rybářská činnost navíc způsobila, že většina rybářských lovišť je již vylovena a rybolov v této míře není dlouhodobě udržitelný.

Využívání půdy a její degradace

Živočišný průmysl celkově využívá více než 2/3 zemědělsky využívané půdy a 1/3 z celkové rozlohy pevniny. Značnou část z této plochy zabírají již zmíněné pastviny - asi 33,5 milionu km². Zapomenout bychom ale neměli na ornou půdu, která slouží k pěstování krmiva pro zvířata. Živočišná výroba nejen zabírá velkou rozlohu zemské souše, ale také ji ve velkém degraduje.

Intenzivní chovy s nadměrným množstvím dobytka, výkaly, dusíkem a fosforem jsou pro půdu velmi zatěžující. Příliš velké množství zvířat na malé ploše vede k jejímu zhutnění a nepropustnosti, čímž je ovlivňována jak obnovitelnost půdy, tak její ochrana proti srážkám. V sušších oblastech naší planety může docházet k desertifikaci a úbytku pastvin. To se děje například v Ugandě nebo Číně.

Čtěte také: Maso a životní prostředí: kritická analýza

Dalším negativním vlivem živočišné produkce je odlesňování kvůli potřebám pastvin a pro pěstování krmiva. Velká část pastvin vzniká v oblasti Amazonských deštných pralesů. Pastviny vznikají ze 70 % všech vykácených ploch pralesa. Velmi často je kácení nezákonné. Přibližně 40 % celkové plochy tropického deštného pralesa bylo vykáceno v posledních 40 letech.

Jak vidíme, živočišná výroba má na půdu opravdu velké nároky. Velkou plochu zabírá samotný chov hospodářských zvířat (která stojí de facto mimo běžný ekosystém a jejich rozmnožování i smrt je tedy zcela v rukou člověka), další značná rozloha půdy je nutná pro pěstování krmiva pro hospodářská zvířata. A přesto výstup z živočišné výroby neodpovídá vstupním zdrojům. Na stejné ploše, jaká je potřebná na vyprodukování 1kg masa, je možné vypěstovat 200 kg brambor nebo 160 kg rajčat.

Spotřeba krmiva

Hospodářská zvířata spotřebují obrovské množství krmiva. Každoročně hospodářská zvířata zkonzumují více než 1,3 milionu tun obilí. Přitom jedna evropská kráva musí sežvýkat 75-300 kg potravy na vyprodukování 1kg proteinu, v Africe je to dokonce 500 kg. Často rozebíraným tématem je celosvětová produkce sóji. Její pěstování je jednou z příčin úbytku deštných pralesů Jižní Ameriky. Soja tak získala nálepku nepopulární potraviny a mnozí lidé se jí snaží vyhýbat. Než ale budeme soudit soju a její vliv ve vegetariánském a veganském jídelníčku, měli bychom vědět, že asi 85 % soji pěstované na světě se zpracovává na krmivo hospodářských zvířat.

Odpad z živočišné výroby

Na půdu i vodu mají negativní vliv odpady, které z živočišné výroby vznikají. Hospodářská zvířata ročně vyprodukují až 12 miliard tun odpadu. Problematický je chov prasat a drůbeže, jejichž krmivo obsahuje velké množství bílkovin. Nadměrný obsah bílkovin ve stravě vede ke zvýšení hladiny dusíku a fosforečnanů ve výkalech zvířat.

Jedním z nich je bakterie Escherichia coli, která může přežívat v samotných zvířatech. Kvůli intenzifikaci průmyslu je pravděpodobnost rozšíření nákazy vysoká. Přestože je E. Coli při působení teploty alespoň 62,5 °C po dobu 4 minut zničena, vždy hrozí reinfekce při dalším zpracování. Velké problémy v minulosti způsobil výkrm hospodářských zvířat masokostní moučkou vlastního nebo jiného živočišného druhu. Následkem toho onemocněla bovinní spongiformní encefalopatií (BSE) - nemocí šílených krav. Prostřednictvím živočišného odpadu dochází k rozvoji rezistentních druhů bakterií.

Čtěte také: Studie o ekologické stopě masa

Intenzivní chov dobytka způsobuje, že jsou zvířata velmi náchylná k onemocnění. Takové počínání má ovšem katastrofální následky na stoupající rezistenci bakterií proti antibiotikům. Podávání antibiotik hospodářským zvířatům se považuje za jeden z hlavních zdrojů vzniku rezistentních bakterií. Od roku 2006 je sice v EU toto preventivní podávání antibiotik zakázáno, těžko ale říci s jistotou, zda jsou předpisy dodržovány stoprocentně, jak v rámci EU, tak celosvětově.

Dopady na klima

Zhoršující se kvalita ovzduší na planetě a globální oteplování jsou aktuálními tématy. Průměrná teplota na planetě se oproti minulému století zvýšila o 0,8 °C. Hodnoty CO2 v atmosféře jsou nejvyšší za posledních 650 000 let. Za posledních 200 let se jeho množství v atmosféře zvýšilo o 40 % , z 270 ppm na 382 ppm.

Existuje mnoho teorií o příčinách globálního oteplování, různé subjekty také ukazují na různé příčiny zvyšování oxidu uhličitého a methanu v atmosféře. Hospodářská zvířata na celém světě vyprodukují asi 80 milionů tun metanu ročně, přičemž jedna kráva vytvoří denně kolem 500 litrů metanu. Klimatické změny mohou hrát v budoucnu velkou roli v produkci jídla. Důsledky proměny životního prostředí můžeme vidět už nyní.

Nedostatek vhodného životního prostředí může časem vést k válečným konfliktům. Ti, kdo chtějí přežít, potřebují vodu a půdu, což v budoucnu budou velmi vzácné komodity. Například v Botswaně získávají podpovrchovou vodu hlavně prostřednictvím vrtů a její zásoby jsou omezené. Přesto zde stále dochází k nárůstu počtu dobytka a rančeři provádějí nelegální vrty, aby pokryli své potřeby. Globální oteplování má velký vliv na zdraví lidské populace, ačkoliv v našich zeměpisných šířkách se s problémy zatím tolik nepotýkáme. Ovlivněny jsou převážně rozvojové země se sušším klimatem.

Řešení

Téma negativního vlivu živočišné výroby na životní prostředí je v oficiálních ekologických kruzích dosti neoblíbené. Pojednává o tom například americký film Cowspiracy, který byl natočen před několika lety.

A jak tedy svému prostředí pomoci? Jednoduše. Nepodporujte živočišný průmysl tím, že budete konzumovat jeho produkty. Můžete je z jídelníčku vyřadit nebo alespoň omezit jejich množství. Veganská strava ročně vyprodukuje jen asi ½ emisí CO2 oproti stravě všežravce, 1/11 fosilních paliv, 1/13 vody a 1/18 půdy.

Kdybychom do živočišné výroby započítali všechny reálné náklady, včetně sankcí za poškozování životního prostředí, a zrušili bychom státní dotace, cena všech živočišných výrobků by se několikanásobně zvýšila a poptávka by se přirozeně snížila.

Spotřeba masa v České republice

Údaje Českého statistického úřadu uvádí spotřebu masa od roku 1948. A podle časového horizontu, na který se člověk zaměří se dá odpovědět buď snižuje, nebo zvyšuje. Když totiž hledíme na údaje od roku 1970, tak spotřeba masa sice kolísá, ale násobně se nemění. Ke změně je třeba zahrnout data starší.

Od roku 1948 do roku 1990 stoupla spotřeba masa v ČR téměř trojnásobně (ze 33 kg na rekordních 96,5 kg/osobu/rok). Posledních 25 let množství konzumovaného masa kolísá kolem 80 kg/osobu ročně. Takže od dob, kdy se jedlo maso svátečně, jelikož lidé byli chudí a dostupnost masa byla omezená se nárůst spotřeby masa zvedl minimálně trojnásobně.

Možná v myslích lidí zůstalo maso jako symbol hojnosti a když začalo být dostupnější, tak si „dopřávali“ čím dál tím častěji. Se zvýšenou konzumací masa přišla i řada nemocí - obezita, nemoci kardiovaskulárního systému apod. Teď není problém mít maso na talíři několikrát denně. V roce 2019 jsme zkonzumovali průměrně 84,3 kg na osobu, což je výrazně více než Evropský průměr.

Ve srovnání se sousedním Slovenskem jíme maso o více než 20 kg na osobu ročně více. A to ještě nic není ve srovnání s celosvětovým průměrem, nebo spotřebou Indie, kterou překračujeme o téměř 80 kg.

K omezení emisí metanu ze zemědělství by pomohlo snížení počtu chovaného dobytka (a s tím související snížení spotřeby hovězího masa a mléčných výrobků), správné nakládání se statkovými hnojivy (například jejich stabilizací v bioplynových stanicích) a méně intenzivní hnojení průmyslovými hnojivy.

Jak jsem již uvedla, celková produkce skleníkových plynů ze živočišné výroby je srovnatelná s automobilovou dopravou. Zatímco automobilový průmysl prochází revolucí směrem k elektromobilitě, tak se ptám: „Kde je podobně mířený tlak na omezení živočišné výroby?“. Asi zatím za hranicemi.

Jamie Oliver, Tom Hanks a další celebrity si situaci s živočišnou výrobou uvědomují a přidali se k výzvě nejíst maso v pondělí. Vzhledem k tomu, že jíme maso celkem dost, je tedy z čeho slevovat, tak myslím, že omezení spotřeby masa a živočišných produktů může být pro řadu lidí přijatelnější opatření než například omezení jízdy autem. Přičemž klimatický dopad by mohl být srovnatelný.

Návrat k masu jako svátečnímu pokrmu prospěje nejen klimatu, ale i Vašemu zdraví.

tags: #kilo #masa #spotřeba #vody #odpad #výroba

Oblíbené příspěvky:

• Převod vozidla: platí se ekologická daň?
• Udržitelnější výroba řezné keramiky
• Ekologické Zátěže A2 v SEKM: Více informací
• Ubytování na jižní Moravě v přírodě
• Výběr témat pro bakalářské práce v aplikované ekologii