Kompostování posekané trávy: Efektivní způsob, jak zúrodnit vaši zahradu

Podzimní úklid zahrady přináší hromady listí, posekané trávy a uschlých zbytků rostlin. Kompostování na podzim je nutností, protože v tomto období se na zahradě nahromadí víc organického materiálu než za celý rok. Byla by velká škoda, aby zahradní odpad končil na veřejných skládkách. Jeho správným zpracováním můžeme získat již za 1 rok velmi kvalitní a osvědčené přírodní hnojivo.

Co patří do kompostu?

Do kompostu patří zejména:

• Spadané listí (základní hnědá složka bohatá na uhlík)
• Posekaná tráva (přináší tolik potřebný dusík)
• Zbytky ze záhonů (odkvetlé letničky, zbytky zeleniny, natě)
• Kuchyňský odpad (slupky z brambor, jablek, mrkve, jádřince, kávová sedlina, nadrcené skořápky)

Prospěšné je přidat i trochu dřevěného popela, slámy nebo drcených větviček, které zlepší provzdušnění hromady.

Co do kompostu nepatří?

Naopak by se do kompostu nikdy neměly dostat:

• Zbytky napadené chorobami či škůdci
• Shnilé ovoce
• Plevel se semeny
• Maso, tuky, kosti ani mléčné výrobky (zpomalují rozklad a přitahují nežádoucí návštěvníky)

Jak funguje kompost?

Kouzlo kompostování spočívá v práci milionů mikroskopických pomocníků - bakterií a hub, a také žížal. Tyto organismy rozkládají organickou hmotu na jednodušší látky, které se nakonec promění v humus. Aby mohly pracovat naplno, potřebují správné podmínky: vlhko, teplo, kyslík a vyvážený poměr uhlíku a dusíku.

Čtěte také: Jak kompostovat ruličky od toaletního papíru

Materiály bohaté na uhlík (tzv. „hnědé“) jsou například listí, větvičky, sláma nebo piliny. Naopak „zelené“ složky - tráva, čerstvé zbytky zeleniny a ovoce - dodávají dusík. Pokud je směs nevyvážená, rozklad se zpomalí.

Urychlovače kompostu

K rychlejšímu zrání pomáhají různé urychlovače kompostu. Domácí urychlovač bude fungovat stejně efektivně a vyjde mnohonásobně levněji.

Domácí směs jako aktivátor kompostu

Stačí jen dvě suroviny - škrob a močovina. Škrob dodá bakteriím zdroj energie v podobě cukru, zatímco močovina je bohatá na dusík, který rozklad výrazně urychlí. Smíchejte je v poměru 1 : 1 - například po dvou lžících od každého. Směs nasypte přímo do kompostéru, rovnoměrně rozprostřete a důkladně zalijte vodou. Tím aktivujete bakterie a spustíte intenzivní činnost.

Tento postup můžete opakovat každé dva týdny, vždy s přiměřeným množstvím směsi (maximálně tři polévkové lžíce na dávku). Během několika týdnů si všimnete, že kompost začne „pracovat“ - hromada se zahřívá, zmenšuje objem a postupně tmavne.

Tekutý urychlovač kompostu - kvasnicový elixír

Můžete si snadno připravit domácí kvasnicový aktivátor. Ten funguje na podobném principu jako práškový urychlovač - dodává bakteriím energii a živiny, aby mohly rychleji rozkládat organický materiál.

Čtěte také: Kompostování krok za krokem

Budete potřebovat:

• 10 g droždí (čerstvého nebo sušeného)
• 2 lžíce cukru
• 2 litry vlažné vody
• Volitelně špetku mouky nebo melasy (pro ještě bohatší výživu mikroorganismů)

Vše promíchejte v plastové nádobě (nikdy kovové), přikryjte a nechte 24 hodin stát na teplém místě. Směs začne lehce kvasit a pěnit - to je znamení, že se bakterie a kvasinky probudily k životu.

Poté tekutinu rozřeďte v deseti litrech vody a rovnoměrně nalijte do kompostéru. Můžete ji aplikovat jednou za 2-3 týdny, nejlépe po promíchání hromady.

Výsledek se dostaví rychle - kompost začne hřát, vonět po půdě a zbytky se budou měnit v temně hnědou, sypkou hmotu. Kvasnicový elixír navíc pomáhá udržovat v kompostéru ideální mikroflóru, takže rozklad probíhá bez zápachu a přirozeně.

Další triky pro rychlejší zrání kompostu

• Kompost provzdušňujte - alespoň jednou za měsíc ho proházejte vidlemi, aby se do něj dostal kyslík. Nejméně však 2x ročně.
• Udržujte vlhkost - suchý kompost se nerozkládá. V teplých měsících, s dostatkem vlhka a vzduchu, se proces zrychlí.

Hotový kompost má tmavě hnědou barvu, voní po lesní půdě a nepoznáte v něm původní materiál. Pokud ještě vidíte nerozložené kousky nebo hromada páchne, potřebuje více času a vzduchu.

Čtěte také: Kompost v permakultuře

Kontrolujte kompost přibližně jednou za měsíc - při obracení můžete přidat trochu vody, aktivátoru nebo suchého materiálu podle potřeby.

Využití posekané trávy

Posekaná tráva obsahuje velké množství dusíku, který je klíčový pro růst zelených částí rostlin. Dusík podporuje fotosyntézu a pomáhá rostlinám být zdravé a svěží. Posekaná tráva může být použita přímo i jako součást kompostu.

1. Mulčování: Posekanou trávu rozložte rovnoměrně v tenké vrstvě (asi 2-3 cm), aby se nepřemnožily bakterie.
2. Kompostování: Posekaná tráva je skvělým zdrojem „zelené“ hmoty, tedy materiálu bohatého na dusík.
3. Přímé hnojivo: Rozprostřete ji kolem rostlin, například u zeleniny, a nechte ji rozložit přímo v půdě.

V dnešní době, kdy je udržitelnost v zahradničení stále důležitější, je využití posekané trávy jako hnojiva nejen efektivní, ale i ekologické řešení. Snižujete tím množství odpadu, který by jinak skončil na skládkách nebo v popelnicích.

Posekaná tráva může sloužit i jako přirozené hnojivo přímo na trávníku. Zde platí jednoduché pravidlo: neodstraňujte posekanou trávu po každém sekání. Nechte ji ležet a rozložit se. Pokud tráva zůstává na povrchu, postupně se rozkládá a vrací živiny zpět do půdy.

Posekaná tráva jako hnojivo je skvělá volba pro každého, kdo chce mít krásnou a zdravou zahradu bez zbytečných chemikálií. Dodá rostlinám potřebné živiny, zlepší půdu a pomůže vám šetřit peníze i čas.

Kritéria pro založení kompostu

Pokud se pro založení kompostu rozhodnete, zvažte nejprve všechna kritéria pro a proti. V úvahu by mělo především přijít plánování místa. Kompost nebudete chtít mít v dohledu a blízkosti nejen vy, ale ani vaši sousedé. Správně založený kompost nezapáchá, ale i přesto byste jej měli dát na kryté místo, které nebude nikomu narušovat příjemný pocit z pobytu v zahradě. Ke kompostu byste měli mít dobrý přístup po zpevněné cestě, který oceníte především při pracích spojených s péčí o kompost.

Termokompostéry

Tvorbu vyzrálého kompostu urychlíte při použití termokompostérů, které byste měli jednorázově zaplnit až po okraj směsí materiálu připraveného ke kompostování a dále do něj více nepřidávat. Přibližně za dva měsíce se vytvoří kompost použitelný ke hnojení. Z tohoto vyplývá, že pro zpracování materiálu tímto způsobem budete potřebovat i místo, kde budete vyzrálý kompost skladovat, a místo pro přípravu kompostové směsi. Tento systém může působit poněkud komplikovaně, ale zaručuje vám možnost rychlého zpracování kvalitního kompostu - nečekáte 12 měsíců. Objem a počet termokompostérů musíte vždy přizpůsobit množství vznikajícího odpadu během jedné sezony.

Dále se vám bude na zahradě hodit také sekačka na trávu, drtič zahradního odpadu, elektrický vysavač listí, prohazovačka. U všech materiálů i strojů dbejte pokynů výrobce a návodů ke zpracování.

Postup práce při založení kompostu

Založení kompostu: podzim, na stinném a pohledy krytém místě, na udusané půdě, pod stromy.

• Základní vrstva: hrubší materiál (drcená kůra či větvičky stromů nebo sláma).
• Prostřední vrstva: směs rostlinných zbytků a odpadků (slupky zeleniny, posekaná tráva, nekvetoucí plevele, listí) s vhodnou zeminou 5:1. Pro zvýšení obsahu dusíku můžeme přidat chlévský hnůj.
• Vrchní vrstva: 5 cm zahradní zeminy.

Kompost by neměl být vyšší než 1,5 m. Hromadu nesešlapujte, aby byla vzdušná a zrání probíhalo bez problémů. Kompost potřebuje pro zdárné tlení 40-60% vlhkost - nezapomínejte proto na zalévání vodou. Kompost nezakládejte nikdy v blízkosti pitných a vodních zdrojů (min. 10 m od studny).

Pro snadnější přípravu materiálu do kompostu použijte zahradní drtiče odpadu. Takto zpracovaný materiál tlí v kompostu velmi rychle. K vytvoření „správné“ směsi pro rychlé tlení míchejte „zelené“ a „hnědé“ odpady, tedy rostlinné s vysokým obsahem dusíku, a hnědé, tj. dřevité a suché zbytky rostlin, které mají vysoký obsah uhlíku. Důležité přitom je, aby se vrstvy „zeleného“ a „hnědého“ odpadu pravidelně střídaly.

Ke zlepšení tlení můžete použít i tzv. urychlovače kompostu, které koupíte v hobymarketech a drogeriích. Zakrytím kompostu zabráníte zbytečnému vypařování vody a zkryjete jej před pohledy návštěvníků vaší zahrady. Nedoporučujeme však provádět výsadbu rostlin (např. tykví) přímo na kompost. Takto vysazené rostliny odebírají z kompostu potřebné živiny. Rostliny (např. topinambury) vysazujte raději v jeho okolí.

Pro menší zahrady doporučujeme využít plastových kompostérů, které zajistí rychlé a skryté zpracování kompostů. Prodávány jsou v různých provedeních. Kompostéry bez dna zajišťují možnost přístupu žížal. Uvnitř správně založeného kompostu vznikají teploty až 60 °C. Aby docházelo ke stejnoměrnému zpracování materiálu, měli byste kompost občas přeházet. Správný čas nastává, když hromada klesne na polovinu své původní výšky. V zimě s materiálem nehýbejte. Při zachování všech pravidel získáte kvalitní kompost přibližně za 12 měsíců od jeho založení.

Rostliny nikdy nevysazujte do čerstvého kompostu, ale minimálně v poměru 1:1:1 se zahradní zeminou a pískem.

Co do kompostu patří: drcená sláma, drcená kůra a větvičky stromů, popel ze dřeva, listí ovocných stromů, chlévský hnůj, zahradní zemina, rašelina, mleté pálené vápno, slupky ze zeleniny.

Zelený odpad, který dáváme do kompostu, bychom měli prosypávat mletým páleným vápnem nebo mletým vápencem, abychom předešli následnému nepříjemnému zápachu (kysání kompostu). Prosypávání provádíme v poměru asi 3 kg na 100 kg hmoty.

Zralost a kvalitu kompostu nejlépe poznáte tak, že ho namícháte se zeminou v poměru 1:1 a do směsi nasijete řeřichu. Pokud začne zdárně růst a nemá namodralý odstín, získali jste hnojivo v patřičné kvalitě.

Výběr kompostéru

Při výběru kompostéru se zamyslete, jaké druhy odpadu hodláte na kompostér ukládat a kolik takového odpadu vygenerujete.

Kompostování listí

Podzimní listí není odpad, ale poklad plný živin. Naučte se ho správně kompostovat a proměňte hromadu listí ve voňavý humus, který dodá vaší zahradě sílu i život. Kompost z listové hmoty, někdy označovaný jako listovka, je měkký, drobivý a bohatý na stopové prvky.

Na rozdíl od běžného kompostu vzniká pomaleji, ale výsledný materiál stojí za to. Obsahuje dvanáct i více druhů rostlinných živin, které jsou pro kořeny snadno dostupné. Zahradníci ho používají jako vylepšovač půdy - přidává se do záhonů, ke kořenům stromů nebo jako příměs do substrátů pro výsev a přesazování.

Navíc listovka zlepšuje strukturu půdy - těžké půdy provzdušňuje, písčité naopak obohacuje o humus a pomáhá jim lépe držet vodu. A co je nejlepší: výroba nestojí vůbec nic, stačí jen pár chytrých kroků.

Kroky k dokonalé listovce

1. Listí vybírejte s rozumem. Vyhněte se nemocným a plesnivým listům, stejně jako těm napadeným škůdci. Takové listí raději dejte do hnědých popelnic nebo obecního kompostéru. Ideální by bylo ho spálit, aby se choroby nešířily dál, ale to se nesmí.
2. Listí před kompostováním nadrťte. Posekejte ho sekačkou - menší kousky se rozkládají rychleji. Pokud se do nich připlete trochu trávy, nevadí. Naopak! Přidáte tím do listovky dusík a urychlíte proces rozkladu.
3. Míchejte hnědé a zelené vrstvy. Listí bývá bohaté na uhlík (hnědá složka), proto přidejte i trochu zeleného materiálu - třeba posekanou trávu, kuchyňské zbytky nebo plevel bez semen. To urychlí kompostovací proces a výsledná hmota bude bohatší.
4. Hromadu zalévejte. Kompost musí být stále vlhký jako vyždímaná houba. Suché listí se nerozloží. Když prší, není zálivka potřeba. Příliš mnoho vody kompost dusí.
5. Teplo a vzduch jsou klíčem. Hromadu překryjte plachtou, aby nevysychala a lépe držela teplo. Občas ji prohrábněte nebo otočte, aby měl materiál přístup ke kyslíku.

Osvědčené metody kompostování listí

• Drátěná klec - klasika, která funguje sama: Postavte čtyři kolíky do čtverce, obtočte je drátěným pletivem a listí vrstvěte dovnitř. Každou vrstvu mírně utlačte a prolijte vodou. Tím, že listy zůstanou v kontaktu s vlhkostí a vzduchem, začne se rychle tvořit přirozený rozklad. Během zimy se objem zmenší až o dvě třetiny - a na jaře získáte voňavý, sypký kompost připravený k použití.
• Pytle - řešení pro malé zahrady: Naplňte velké jutové nebo plastové pytle suchým listím, zvlhčete, zauzlujte a plastové na několika místech propíchněte, aby mohla hmota dýchat. (U jutových to není třeba, protože skrze mezery mezi vlákny vstupuje do hmoty dost vzduchu.) Umístěte je do kouta zahrady do stínu. Po několika měsících listí zčerná a promění se v jemný humus. Tato metoda je ideální pro malé množství listí nebo městské zahrádky.
• Do kompostéru - s mírou a rovnováhou: Pokud už kompostujete kuchyňský odpad, můžete přidávat i listí, ale opatrně. Ve větším množství by kompost „udusilo“. Vždy míchejte listí se zelenými složkami - například s čerstvou trávou nebo zbytky zeleniny.

Kompost z listí se rozkládá pomaleji než běžný - trvá to zhruba 12 až 18 měsíců, podle druhu listí a vlhkosti. Dubové a bukové listy vydrží déle, zatímco javorové nebo břízové se mění v humus už po roce.

tags: #kompostování #posekané #trávy #postup

Oblíbené příspěvky:

• Vodní toky v ČR
• Láska v době globálních klimatických změn: divadelní adaptace
• Operační Program Životní Prostředí
• Studie o emisích CO2
• Legislativa a školy v přírodě