Kompost ze sena a jeho využití: Vliv na kyselost půdy a další benefity

Kompostování sena představuje efektivní způsob, jak přirozeně obohatit půdu o živiny. Vlastnoručně sebraný a uzrálý koňský hnůj a samozřejmě nenahraditelný kompost účinkují skvěle a blahodárně působí na půdu.

Alternativy hnojení: Zelené hnojení

Kdo nemá dost slamnatého hnoje, nemusí zoufat. Nejrychlejší způsob přirozeného obohacení půdy o živiny během sezóny je totiž výsev tzv. zeleného hnojiva.

Obecně lze říci, že jako zelené hnojivo využíváme jednoleté rostliny s krátkým vegetačním obdobím, tedy ty, co během několika týdnů stíhají narůst a vykvést.

Svazenka vratičolistá

Svazenka vratičolistá má jednu nespornou přednost: není příbuzná s žádnou z našich kulturních rostlin. Neohrožuje tak následnou plodinu přenosem nemocí. Svazence při jejím rychlorůstu, toleranci suchých stanovišť a skvělém prokořeňování stačí cca dva měsíce na ploše, aby přinesla veškeré benefity zeleného hnojiva půdě.

Další rostliny vhodné pro zelené hnojení

K zelenému hnojení se využívá i hořčice, řepka, slunečnice nebo i okrasný aksamitník (lidově známý jako afrikán, pro koně potravně nezajímavý, může způsobovat fotosenzitivitu) či léčivý měsíček (oba posledně jmenovaní zapraveni do záhonů coby zelené hnojivo čistí půdu od háďátek).

Čtěte také: Jak kompostovat ruličky od toaletního papíru

S úspěchem lze k dodání organické hmoty využít i některé druhy zeleniny: například fazole, hrách, salát, špenát nebo také košťáloviny. Použít se dají i některé další z bobovitých - například štírovník, jetel, který díky kořenovým hlízkám obohacuje půdní profil dusíkem.

Nejčastěji používaný coby zelené hnojení je jetel inkarnát, známý svými odpuzujícími účinky na housenky běláska zelného, které okusem a trusem páchají značné škody na zelí a květáku. Aby se ale kýžený účinek dostavil, musíme jetel na poli či v záhonu nechat minimálně čtyři měsíce, pár týdnů nám neposlouží.

Vojtěška díky svým hlubokým kořenům (v roce výsevu 1,5 metru, v dalších letech 5 i více metrů) vynáší k povrchu živiny, takže má své pevné místo mezi zeleným hnojením jisté. Obohacuje půdy nejen o dusík, ale i o mnoho minerálních a stopových prvků.

Pohanka a její vliv na kyselost půdy

Pohanka roste i na velmi chudých a vápenitých půdách, kterým po zaorání snižuje kyselost.

Dusík a jeho význam pro půdu

Dusík je jedním z nejdůležitějších prvků pro výživu rostlin. Při jeho nedostatku v půdách se zpomaluje růst a výrazně se snižuje výnos.

Čtěte také: Kompostování krok za krokem

Zdrojem dusíku je pro půdu i kořenové vlášení rostlin. To neustále ve velkém odumírá (stačí malé vyschnutí) a zase při prvním zvýšení vlhkosti hojně přirůstá. Tento koloběh dodává půdám dostatek organické hmoty pro neprodukční porosty. Ovšem ve chvíli, kdy z plochy potřebujeme (resp. naši koně) intenzivně získávat potravu, nestačí již tento přirozený cyklus a musíme zasáhnout my, coby hospodáři. Musíme přihnojit.

Dalším zdrojem dusíku mohou být, krom statkových nebo minerálních hnojiv, i rostliny rostoucí, dosud neodumřelé - konkrétně ty, co tzv. fixují atmosférický dusík. Jejich kořenový systém totiž vytváří hlízky naplněné symbiotickými bakteriemi. Rostlina tyto bakterie poctivě zásobuje energií (produkty své fotosyntézy), bakterie zase na oplátku zásobují okolní půdu i rostlinu samu blahodárným dusíkem.

Schopnost některých rostlin biologicky vázat atmosférický dusík do svého kořenového systému a uvolňovat ho do půdy se nazývá diazotrofie. Studie prokázaly, že diazotrofie v půdách značně přispívá k akumulaci nejen dusíku, ale i uhlíku.

Výhody zeleného hnojení

Jelikož využití rostlin coby hnojiva napodobuje přírodní cykly, kdy se při rozkladu odumírajícího rostlinného porostu postupně uvolňují živiny nutné k výživě příští vegetace, je tento prastarý systém předurčen moudrostí matky přírody i k dalším výhodám. Zelené hnojení obohatí půdu o živiny ve zcela přirozené, snadno rozložitelné a vysoce zužitkovatelné formě. Vytváří nepostradatelný (a nedostatkový!) humus, tím i vhodné podmínky pro půdní mikroorganismy. Dostává vyčerpanou půdu po pěstování stále stejných (podobných) plodin do lepší kondice.

Plánování zeleného hnojení

Vždy přemýšlejte, po jaké plodině zelené hnojení vyséváte a jaká plodina bude v osevním plánu následovat. Zeleným hnojením obohacujeme plochy, které máme v úmyslu orat - například po sklizni obilovin nebo před založením nové pastviny. Nedá se aplikovat na pastviny využívané, které mají bez narušení drnu dál sloužit k pastevním účelům.

Čtěte také: Kompost v permakultuře

Alternativní hnojiva a rostlinné výluhy

Koncentrovaná výživa plodin je prostorem pro velký byznys, do kterého není nutné zapojovat se ve velkém. Sice je více než snadné nakoupit umělá hnojiva, rozhodit je po plochách a nestarat se o přípravu hnojivé výživy jinak než finančně. Trh nabízí speciální hnojiva, univerzální hnojiva, hnojiva vícesložková, jednodruhová, v podobě tekutého koncentrátu, granulovaná, ve formě postřiků i gelů.

Proto jejich blahodárné působení na půdu můžeme doplnit domácími tekutými výluhy a zákvasy z rostlin. Klidně z plevelů! Využívat se mají do cca července, ale jejich úplně „nejpravější“ čas je na jaře a začátkem léta. Rostlinné výluhy nabízí to nejlepší v účinném a staletími ověřeném komplexu. Vhodným výběrem použitého rostlinného materiálu cílíme na složení výsledného hnojiva.

Při vodním kvašení dochází k rozkladu organického materiálu působením mikroorganismů. Kvašená zálivka je takový "předtrávený" zázrak, ze kterého porost dokáže velmi snadno a účinně absorbovat živiny.

Nádobu naplníme rostlinnou hmotou do půl až třičtvrtě (podle struktury materiálu - jemně nasekaných rostlin stačí méně než nenasekaných, které zaberou více prostoru), poté bylinný materiál zalijeme ideálně měkkou dešťovkou. Nezaléváme úplně do plna, aby při kvašení a míchání nepřetékalo. Směs bude kvasit 2 až 5 týdnů, občas ji promícháme. Jakmile obsah nádoby přestane pěnit, bublinkovat a krásně ztmavne, máme hotovo.

Vylouhovaná rostlinná hmota, která nám rozložená klesla ke dnu, je stále skvělá do kompostu nebo jako mulč na záhony, určitě ji jen tak bez užitku nevyhodíme do popelnice! Kvašení samozřejmě provází zápach. Myslete na to a neděste se! Uložte nádobu na takové místo, kde nebude aroma obtěžovat vás ani sousedy.

Používám bylinnou zálivku i na vápnostřežné (kyselomilné) rostliny, což použití vápna vylučuje. Hnojit rostlinnými výluhy či zákvasy se doporučuje po dešti nebo poté, co jsme vyschlý záhon částečně zalili. Já hnojím vždy navečer, nikdy během slunečného dne.

Všechny rostlinné zákvasy alias jíchy jsou velmi silné, při nedostatečném ředění snadno uškodí, namísto zamýšlené pomoci. Hnojivou jíchou zaléváme pouze půdu, pokud ovšem chceme prolít rostlinu i s listy, používáme raději výluh. Trváme-li na zákvasu, ředíme podstatně více, než je výše doporučeno.

Příklady rostlin pro přípravu výluhů a zákvasů

• Kopřiva - pravý poklad a základ všech jích a výluhů! Prospívá nejen zelenině, ale i okrasným rostlinám nebo trávníkům. Obsahuje velké množství dusíku, tedy podporuje růst. Do zákvasu uvolňuje i křemík, draslík, železo, vápník, vitamíny B a C.
• Kostival - druhý šperk z pokladnice přírody! Je vhodný všude tam, kde potřebujeme dodat draslík. Nejen, že je velmi účinný, ale v účincích i mírný, při výrobě jen minimálně zapáchá.
• Černý bez - oblíbenec!
• Pampeliška - podpora růstu, plození, zvýrazňuje chuť ovoce - jícha v malém ředění je výborná na zálivku ovocných stromů a keřů.
• Bršlice kozí noha - všudypřítomný nezdolný plevel skvěle poslouží jako jícha - hnojí nejlépe košťálovou zeleninu.
• Šťovík - další nezdolný plevel. Obzvláště "rádi" máme my koňáci šťovík tupolistý.
• Heřmánek - obecně podpora růstu, konkrétně ochrana výluhem (postřik) klíčících rostlinek před houbovými chorobami a plísněmi, zálivka mírně ředěnou jíchou pro zdravé kořeny.
• Řebříček - posiluje a hlídá zdravý vývoj rostlin, prevence houbových chorob.
• Vratič - obsahuje účinnou látku pyrethrum se silným insekticidním účinkem, využívá se tedy k odpuzování hmyzu z rostlin.
• Vrba - výluh z proutků obsahuje růstové fytohormony ze skupiny auxinů.

Výživné hnojivo získáme v podstatě z jakýchkoli rostlin a trav - pozor dáváme pouze na zralá semena, většinu totiž ani zákvasy nezničí! Jednotlivé byliny můžeme také kombinovat. Například 5 dílů přesličky, 2 díly kostivalu, po 1 dílu pampelišky, jitrocele, heřmánku a řebříčku.

tags: #kompost #ze #sena #a #jeho #využití

Oblíbené příspěvky:

• Metody učení o přírodě
• Recenze ubytování pro školy v přírodě Brčálník
• Inspirace pro těhotenské foto
• Šumava National Park's ecological perspective
• Dítě a účast na škole v přírodě po očkování Priorix