Máte zahradu a chcete efektivně recyklovat organický odpad a získat kvalitní hnojivo? Kompostování je ideální řešení. V tomto článku se dozvíte, jak na to, ať už máte malou zahrádku nebo rozlehlý pozemek.
Kompostér je vhodné umístit pod strom, či do stínu, aby nenarušoval estetický rámec okolního prostředí a zároveň k němu byl snadný přístup. Na kompostér by nemělo svítit přímo slunce. Důvodem je vlhkost obsahu kompostéru, která má být 50 až 60%. Kompostér je vhodné umístit tak, aby byl přístup ke stranám kompostéru. Do spodu kompostéru se je vhodné umístit hrubý a vzdušný materiál (části větví, štěpky) pro možnost přístupu vzduchu.
Funkčnost kompostéru je daná splněním několika důležitých faktorů, podle nichž byste se při výběru měli orientovat:
Objem kompostéru zvolte podle množství materiálu, které potřebujete zkompostovat. Při výběru kompostéru se zamyslete, jaké druhy odpadu hodláte na kompostér ukládat a kolik takového odpadu vygenerujete. Jako minimální se ale doporučuje objem 1 m³, který zaručuje, že budou moci správně proběhnout všechny fáze kompostovacího procesu včetně prohřátí celého objemu kompostéru a jeho hygienizace.
Doporučené objemy kompostérů:
Čtěte také: Bubnové kompostéry OBI pod lupou
Kompostér můžete krmit jak rostlinnými zbytky ze zahrady, tak i organickým materiálem, který vzniká v domácnosti, zejména v kuchyni. Pro správnou skladbu kompostu je výhodné, pokud máte možnost míchat odpad ze zahrady s tím z kuchyně.
Některé produkty ale do kompostu nepatří. Papír a textilie - nerozkládají se.
Vhodné složení materiálu významně ovlivňuje aktivitu bakterií. Uhlík (C) slouží jako zdroj energie nutný pro růst a množení buněk. Tělo buněk je složené z bílkovin, které jsou tvořené aminokyselinami, pro jejichž vznik je nezbytný dusík (N). Poměr uhlíku a dusíku (C:N) v kompostované směsi proto určuje rychlost kompostovacího procesu. Poměr uhlíkatého materiálu k dusíkatému by se měl pohybovat v rozmezí 20-40 jednotek C na 1 jednotku N.
Uhlíkatý materiál: suchý, hnědý bioodpad (listy, větve, štěpka, piliny, sláma, znečištěný papír, okrojky a slupky z ovoce a zeleniny, kávová sedlina a čajové sáčky)
Dusíkatý materiál: mokrý a zelený (čerstvě posečená tráva, zelené natě ze zeleniny a bylin)
Čtěte také: Kompostér: Co tam dát?
Během procesu kompostování byste měli sledovat několik základních faktorů:
Důležitá je správná vlhkost, kterou určíte vlhkoměrem. Pokud nemáte vlhkoměr, můžete zkusit tzv. pěstní zkoušku. Vezměte kompostovaný materiál do ruky a zmáčkněte ho tak pevně, jak to jde. Při optimální vlhkosti se nesmí mezi prsty objevit voda (nanejvýš pár kapek), při otevření pěsti musí materiál zůstat pohromadě ve formě „knedlíku“. Pokud je kompost příliš vlhký, je vhodné jej přehodit a přidat suchý materiál (např. piliny).
Bakterie a houby, které se na rozkladu organického materiálu zásadním způsobem podílejí, potřebují ke své práci obrovské množství kyslíku.
Sledovat byste měli také teplotu, kterou snadno změříte pomocí teploměru určeného speciálně k měření teploty půdy a kompostu. Vyšší teplota materiálu v počátečních týdnech po založení kompostu je žádoucí a je důkazem dobrého průběhu kompostování.
Kompostovací procesy můžete urychlit.
Čtěte také: Jak žádat o kompostér v Jablonci?
Úplně jednoduše - použijete ho prostě všude tam, kde je potřebná dobře vyživená a zdravá půda. Zralým kompostem proto hnojte zejména plodiny náročné na živiny. Jinak ho na zahradě můžete aplikovat prakticky kamkoliv. Nezralý kompost, použijte jako tzv. nastýlku, která potlačuje růst plevelů a do půdy se nezapravuje. Během sezóny dozraje na místě a teprve na podzim ji do půdy zapracujete.
tags: #kompostování #velká #zahrada