Sledovat statisticky vývoj odpadového hospodářství je velký oříšek, protože Chýně v posledních letech roste opravdu rychlým tempem. Ale i tito lidé produkují odpad. Je tedy obtížné porovnávat, jak klesá produkce, když vlastně razantně stoupá, jak se vyvíjí schopnost primárního třídění občanů či jak klesá produkce směsného komunálního odpadu.
Systém nakládání s odpady je nový. Vlastně se stále ještě tvoří. Zaveden byl v roce 2016. Velmi dlouho se v obci platilo za vývoz jednotlivých popelnic. Lidé si mohli koupit známku za 40 Kč, tu pověsili na popelnici, což byl signál k jejímu vyvezení. Popeláři pak známku odevzdali na obecním úřadu, kde se započítávaly do celkové produkce. Takže čím více každá domácnost třídila, tím méně ji stálo vyvezení popelnice na směsný komunál. Každý tedy zaplatil přesně tolik, kolik vyprodukoval, a tak byl motivován využívat svou nádobu efektivně.
Svoz tříděného odpadu byl do roku 2013 řešen pytlovým sběrem. Jednou týdně nebo jednou za čtrnáct dní se svážely pytle s plastem a balíky papíru od domů. Systém to byl funkční a motivační. Vše má své pro a proti. Lidé si stěžovali, že pytle se válí po ulicích, občas se nezbedný psík postaral o to, že obsah pytle byl rozprostřen po vsi, a lidé z bytových domů si stěžovali, že nemají kam pytle dávat. Proto byl tento systém tříděného odpadu zrušen a nahradil jej sběr do kontejnerů.
V roce 2015 vznikla potřeba upravit starou obecní vyhlášku o odpadech, která přestala vyhovovat platné legislativě. Hledal se tedy způsob, jak udržet starý systém nakládání s odpady, který by se oblékl do nového hávu a byl udržitelný do budoucnosti, pro obec s šesti či sedmi tisíci obyvateli. Chýně to vyřešila tak, že s každým producentem odpadu podepsala smlouvu. V této smlouvě je popsán vztah obce s producentem odpadu a je v ní velmi jasně podchyceno, jak s kterými odpady nakládat.
Každý producent, který je zapojen podpisem smlouvy v systému, obdrží nálepku s čárovým kódem a je mu také přidělen virtuální účet, na kterém si může „nabít“ kredit za peníze. Popeláři při svozu načtou kód a vlastníkovi tohoto kódu se pak z účtu odečte kredit za vývoz popelnice. Uživatel systému pak dostává každý měsíc přehled o zůstatku na kreditním účtu. Kredit lze nabíjet libovolnou částkou buď hotově na úřadě, nebo převodem finančních prostředků na účet.
Čtěte také: Platby za Odpad v Jablonném - Důležité Termíny
Obec se ale potýká i s dalším velkým problémem. Tím je opravdu obrovský počet nehlášených obyvatel obce. V důsledku rychlého růstu a velkého počtu nehlášených obyvatel dochází k tomu, že s rozpočtem na 2 500 obyvatel musí úřad řešit problémy vbrzku pětitisícového města. Radnice přemýšlela nad tím, jak motivovat občany k tomu, aby se přihlásili k trvalému pobytu a také do systému nakládání s odpady. Byl tedy zaveden příspěvek na odpady pro trvale hlášené obyvatele ve výši 250 Kč ročně.
Toto má dva efekty. Prvním je alespoň symbolická motivace k přihlášení k trvalému pobytu, druhým je fakt, že se tak vytváří progrese při platbě za odpady. Ten, kdo produkuje málo odpadu, nezaplatí nic nebo téměř nic, kdo produkuje hodně, zaplatí v průměru na jedu popelnici více. Jde o to, že ten, kdo se rozhodne netřídit a naplní popelnici o 120 litrech třeba každý týden, nechť přispívá do systému podstatně více než ten, kdo důsledně třídí. Najdou se domácnosti, které jsou schopné vyprodukovat pouze 6 či 7 popelnic směsného komunálního odpadu ročně, a ty pak mají svoz tohoto odpadu zcela zdarma. Vývoz jedné popelnice o objemu 120 l se směsným komunálním odpadem stojí 90 Kč.
Svoz odpadu je zajišťován externí svozovou firmou, která obci účtuje nemalé částky i za svoz surovin, což je důvodem, že i nakládání s vytříděnými komoditami s kladnou ekonomickou hodnotou je ztrátové. Asi není ideální naučit občany důsledně separovat papír, připravit ho a pak zaplatit firmě, která ho odveze, naúčtuje obci svoz a surovinu pak ještě se ziskem prodá. O změnu takového pořádku se vedení obce bude v co nejkratší době snažit. S vytříděným kovovým odpadem je to jinak. Ten si obec prodává sama a je příjmovou položkou, byť není ani zdaleka významná.
S přechodem na nový systém začala ale svozová a odpadářská firma fakturovat obci jinak. Do té doby probíhala fakturace podle počtu svezených popelnic, od dubna 2016 fakturuje za svezené tuny. V roce 2014 vykázala 215 t odpadu, o rok později to bylo 230 t odpadu. Po přechodu na nový systém a změně fakturace vykázala tato firma 350 tun vyprodukovaných občany Chýně. Tento obrovský meziroční nárůst je pozoruhodný. Výsledkem je ale fakt, že s nárůstem produkce se zvýšily náklady na svoz směsného komunálního odpadu o 15 - 20 %, přičemž podle ekonomické rozvahy nově zavedeného systému měly náklady o 10 % klesnout.
Návrhy na zlepšení:
Čtěte také: Průvodce tříděním odpadu
Poplatky za odpad se zvyšovat za rok 2025 nebudou, pokud nedojde ke zvýšení zákonných limitů, občané již platí zákonné maximum. Město Chýně na odpadové hospodářství finančně doplácí, přičemž cílem je, aby si občané svoje odpady zaplatili sami. Tím, že se ceny zvedají, bude město doplácet víc, tudíž hledá možnosti úspor, jak doplatek snížit.
Bioodpad sváží stejná odpadářská firma, která sváží i směsný komunální odpad. Občané, kteří chtějí, dostanou hnědou popelnici a jejich bioodpad řeší obec zdarma. Kromě toho mají občané možnost ukládat bioodpad i na sběrné místo, odkud je pak svezen ve větším množství.
Sběrné místo, které se již brzy bude rušit a místo něj bude vybudován plnohodnotný sběrný dvůr, je možné využívat pro ukládání dalších odpadů jako je velkoobjemový odpad, malé množství stavebního odpadu, kovy, sklo, plasty, papír.
Může být rostlinný, jako je například odpad z údržby zahrady nebo slupky brambor, ovoce, ale i čajové sáčky (ne v plastovém obalu). Popelnice na bioodpad hnědá o objemu 240 l vhodná pro skladování biologicky rozložitelného odpadu. Perforace na bocích popelnice na bioodpad umožňuje optimální cirkulaci vzduchu, přivádí dovnitř kyslík a pomáhá vytvářet vhodné prostředí k rozvoji vegetace užitečné při následném kompostování, přispívá k redukci zápachu. Uvnitř popelnice na bioodpad je vsazený rošt, pod který může uvolňující se voda volně odtékat a následně se odpařovat. Povrch materiálu je trvanlivý a odolný vůči UV záření i chemickým látkám. Rozměry HDPE popelnice jsou 560*630*1120 mm (šířka, délka, výška). Popelnice je vybavena slotem na čip s vnitřním průměrem 3 cm a její maximální nosnost dosahuje 110 kg.
Potraviny živočišného původu (maso, kosti, dokonce uhynulá zvířata), oleje, exkrementy nebo znečištěná podestýlka by se správně neměly objevit ani v soukromých zahradních kompostech, mohou totiž obsahovat nebezpečné látky, které svým rozkladem nepříznivě ovlivňují kvalitu výsledného humusu a pokračují tak v nežádoucím koloběhu životním prostředím.
Čtěte také: Podivín: Poplatek za komunální odpad
Většinou se do nich ale nesmí házet živočišný odpad, jako třeba zbytky vařených potravin. Každý druh bioodpadu se totiž rozkládá jinak a v kompostárnách by to mohl být problém. Červená samolepka na hnědé popelnici jasně říká, že tam nepatří ani zbytky vařených potravin nebo třeba podestýlka od morčete. Živočišné zbytky nejsou na jeho výrobu vůbec vhodné, nachází se v nich potenciálně řada patogenů a parazitů.
„Pracovníci Pražských služeb odvážejí bioodpad do kompostáren, kde z nich vzniká cenný kompost. Jiný materiál, jiné zpracování V přírodě se BRKO, tedy biologicky rozložitelný komunální odpad, dříve nebo později rozloží. V případě průmyslového zpracování ale musíme rostlinný a živočišný odpad oddělit.
„V přírodě se rozkládá za pomoci mikroorganismů a bakteriálních procesů. Kyslík, tedy vzduch, rozkládá rostlinný odpad. Ten se proto v kompostárnách pravidelně provzdušňuje. Bakterie, které rozklad zvládají, potřebují kyslík. Jakmile jsou v kompostu nějaké zóny, které jsou málo prokysličené, tak rozklad neprobíhá správně, bakterie nejsou v optimálních podmínkách, a tím pádem to může začít třeba zapáchat, kompost kysne a děje se tam něco, co nechceme,“ nastiňuje Dočkal.
A stejné je to, pokud se tam dostane živočišný odpad, například zbytky jídla nebo odřezky masa. „Jsou to bakterie, které ovšem nemohu fungovat v kyslíkatém prostředí. Bez přístupu kyslíku dochází k vyhnívání, kvašení, jak to známe v močálech. Svět čelí záplavě plastu. Ze zbytků potravin tak můžeme získat teplo a energii, zatímco kompost nám slouží jako hnojivo. Pokud v jedné sběrné nádobě budou oba materiály současně, pak podle Dočkala zřejmě skončí na skládce, v lepším případě ve spalovně.
Právě podle možností zpracování si každá obec sama určuje, co přesně do nádoby na bioodpad můžeme vyhodit. Dřívější nástup jara uspíšil i práce na zahrádkách. Mnohé obce proto už začaly s přistavováním velkoobjemových kontejnerů na rostlinný odpad a zároveň svážením hnědých popelnic.
Dejte bioodpadu druhou šanci! Navrací do půdy formou hnojiva nebo substrátů. Prospějete tak i pražským parkům, sadům a zahradám, a orné půdě určené pro pěstování zemědělských plodin.
V kategorii největších obcí, nad 3 000 obyvatel, obhájila vítězství z předešlého ročníku obec Chýně. Pro následující dva roky jim bude patřit čestný titul Třídič Středočeského kraje.
Vše ohledně odpadu je uvedeno v Obecně závazné vyhlášce č. Zastupitelstvo obce Chýně se na svém zasedání dne 21.6.2006 usnesením č. 4 usneslo vydat, v souladu s ustanovením § 10 písm. d), § 35 a § 84 odst. 2, písm. i) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích v platném znění a ustanovení § 17 a §17a zákona č. čl. 1. 2. Tato obecně závazná vyhláška v souladu s ustanovením § 17 odst. 3. 4.
Komunální odpad v obci se třídí na jednotlivé složky podle druhu na plasty, papír, sklo, železo, nebezpečný odpad, velkoobjemový odpad a ostatní komunální odpad (tzv. zbytek).
tags: #komunální #odpad #Chýně #třídění