Klimatické změny: Fakta, dopady a skeptické názory

18.03.2026

Podle předních světových klimatologů existuje nebezpečí, že se během příštího století pětkrát zvýší roční emise skleníkových plynů oproti současnému stavu. To by téměř nevyhnutelně vedlo k podstatnému zvýšení teploty na zemi. Stoupla by rovněž hladina moří, což by vedlo k společenským a ekonomickým otřesům vyvolaným migrací obyvatel ze zaplavených oblastí.

Vyplývá to z předběžného textu zprávy, kterou vypracoval vlivný Mezivládní panel pro klimatické změny (Intergovernmental Panel on Climate Change - IPCC). Text, který má BBC k dispozici, je shrnutím podstatně obsáhlejšího dokumentu připraveného pro světové státníky. Dokument popisuje 40 scénářů vývoje emisí skleníkových plynů v závislosti na růstu lidské populace, ekonomickém růstu, spotřebě energie a využívání půdy.

Minimální ukázkový scénář předpokládá, že roční emise oxidu uhličitého (CO2) v roce 2100 budou kolem 5,7 Gt (miliard tun). Dva prostřední ukázkové scénáře předpokládají emise CO2 na konci 21. století ve výši 13,3 resp 13,5 Gt. Podle maximálního ukázkového scénáře by emise CO2 v roce 2100 přesáhly 29 Gt. Taková výše emisí by pravděpodobně vyvolala masové umírání lesů, z jejichž rozkládajících se stromů by se uvolňoval další oxid uhličitý.

Někteří vědci práce IPCC zpochybňují a tvrdí, že není jisté, zda ke globálnímu oteplování dochází, či zda je za něj zodpovědná lidská činnost.

Dopady klimatických změn a reakce na ně

Panamská vláda tento týden zahájila plán, jehož cílem je přesunout na pevninu obyvatele malého ostrova, který ohrožuje stoupající hladina moře, uvedla tisková agentura EFE. Program se bude týkat zhruba 1200 lidí. Vláda poukazuje na to, že ve zranitelné situaci jsou i další ostrovy.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Už před sedmi lety bylo jasné, že obyvatele ostrůvku Cartí Sugdupu neboli Želvího ostrova zde nečeká žádná budoucnost. Reportáž britské stanice BBC popsala, jak zásadním problémem se zde stává stoupající hladina moře, která se zvyšuje rychlostí 2,3 až 2,5 milimetru ročně. Ještě horší ale bylo „přemnožení“ - na ostrůvku o rozměrech 400 krát 150 metrů žilo asi 1200 lidí, kteří využili každý metr plochy. Místní se snažili jeho plochu zvětšovat, ale tím poškodili pobřeží, takže se jejich domov stal ještě zranitelnějším vůči dopadům klimatických změn.

A na začátku roku 2024 se ukázalo, že dál už to nejde. Voda sahá stále výš, při bouřích a větších vlnách už není kam se ukrýt - a prostoru k životu tak stále ubývá. Panamská vláda proto pro obyvatele ostrůvku nechala postavit čtvrť Nuevo Cartí, kterou ve středu slavnostně otevřel prezident Laurentino Cortizo.

„Klimatická krize, kterou zažívá svět, nás donutila tady v Panamě udělat tento přesun z ostrova,“ uvedl Cortizo. Podle něj se na oficiálním území Panamy nacházejí i další ostrovy, které jsou ve zranitelné situaci kvůli zvyšování hladiny moří a oceánů. Tento fenomén je přičítán klimatickým změnám, především oteplování.

Ve svém projevu Cortizo kritizoval především státy s rozvinutou ekonomikou, které se podle něj nesnaží dostatečně snižovat své emise. „Musíme dodržovat Pařížské dohody,“ vyzval panamský prezident. Podle těchto dohod by průměrné oteplení do konce století nemělo přesáhnout dva stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou. Zpřísněný cíl počítá s tím, že oteplení nepřekročí 1,5 stupně.

Životní podmínky na malém ostrově byly dlouhodobě nevyhovující. Obyvatelé neměli například přístup k pitné vodě. Mnozí z nich si tak přesun do nové čtvrtě pochvalovali.

Čtěte také: Klimatická změna: nevratné dopady

Individuální kroky ke zpomalení klimatických změn

Zpomalení klimatických změn je obrovský úkol, ke snížení emisí ale mohou přispět i malé individuální kroky, píše server BBC a nabízí sedm kroků, jak toho docílit.

Konzumace rostlinné stravy: Předpokládá se, že v roce 2033 budou na Zemi téměř dvě miliardy kusů skotu, jedna miliarda prasat, 32 miliard kusů drůbeže a téměř tři miliardy ovcí - to je přibližně 38 miliard jednotlivých zvířat, která budou za svého života produkovat skleníkové plyny v podobě metanu a oxidu dusného. Mají 28krát, potažmo 265krát větší vliv na oteplování planety než oxid uhličitý. Experti OSN tvrdí, že pro záchranu globálního klimatu před oteplováním je volba jíst méně masa jedním z nejúčinnějších způsobů, jak může lidský druh ovlivnit klimatické změny.
Omezení létání: Vzdát se jakéhokoli letu je jedním z nejlepších způsobů, jak žít udržitelněji, píše BBC. Používání vlaku, autobusu nebo jízda autem s více než jednou osobou má téměř vždy za efekt nižší emise uhlíku na ujetý kilometr.
Nakupovat méně oblečení: Móda je hlavním přispěvatelem ke globálnímu oteplování, dokonce je zodpovědná za osm až deset procent globálních emisí skleníkových plynů, což je více než emise z letecké a lodní dopravy dohromady. Alternativou může být, že se přejde na oblečení z druhé ruky, ať už v kamenných obchodech nebo prostřednictvím on-line platforem.
Zvážit dopad chovu domácích mazlíčků: Existují ale způsoby, jak uhlíkovou stopu domácích zvířat snížit. Jednou z možností je přechod na udržitelnější bílkoviny v jejich krmivu. Jednoduchým, ale možná překvapivým způsobem, jak učinit chov domácího mazlíčka udržitelnějším vůči životnímu prostředí, je přejít na recyklované sáčky na psí exkrementy.
Zvážení způsobu alternativního vytápění v domácnostech: Fosilní paliva stále pokrývají 60 procent světové poptávky po energii na vytápění a emise z tohoto odvětví se stále zvyšují, navzdory nárůstu obnovitelného tepla. V Bruselu se vědci a inženýři podívali pod zemských povrch do kanalizačního systému, aby mohli vytápět městské budovy.
Přesun úspor do spořitelního družstva nebo stavební spořitelny: Banky jsou hlavními financiéry fosilních paliv. Když si lidé plánují penzi, mohou zvážit přesun svých úspor do spořitelního družstva nebo stavební spořitelny, kde je vzhledem ke způsobu investování méně pravděpodobné, že financují fosilní paliva, píše BBC.
Omezit používání jednorázových plastů: Pokud bude civilizace pokračovat ve spotřebě plastů současným tempem, mohly by do roku 2050 představovat 20 procent produkce ropy. Zcela se plastů zbavit je obtížné, lze však podniknout kroky ke snížení jejich spotřeby. Nákup nebalené zeleniny je skvělým způsobem, jak se zbavit plastů v rámci pravidelného nákupu.

Rostoucí skepticismus ohledně klimatických změn

LONDÝN (Ecomonitor) - Roste počet Britů, kteří jsou ohledně změn klimatu skeptičtí, zjistil průzkum pro BBC News. Mezi 1 001 dospělými se našlo 25 %, kteří mají za to, že globální oteplování neprobíhá. Jde o 10% nárůst oproti listopadu loňského roku. Podíl 83 % respondentů, kteří berou oteplování jako realitu, klesl od listopadu do února na 75 %.

Provádějící agentura Populus během rozhovorů s Brity zjistila, že 26 % dotázaných věří, že za klimatické změny může do značné míry činnost člověka. V listopadu 2009, kdy si podobný průzkumu od téže agentury zadaly noviny Times, si takto vysvětlovalo dané změny 41 % dotázaných. Ze 75 % Britů, kteří s oteplováním souhlasí, si třetina myslí, že byly uváděné případné následky oteplování na náš život přehnané. Ještě v listopadu šlo o názor jen pětiny respondentů.

„Skepticismus změny jen zhoršuje. Potřebujeme, aby veřejnost pochopila, že je změna klimatu vážný problém. Přeměna našich návyků nám pomůže při přechodu na nízkouhlíkové hospodářství,“ uvedl hlavní vědecký poradce a profesor Bob Watson z Odboru životního prostředí, výživy a záležitosti pro venkov (DEFRA).

Nejnovější výsledky jsou patrně ovlivněny událostmi, které se udály v mezidobí mezi oběma průzkumy veřejného mínění. V lednu zase Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) připustil, že udělal chybu, když tvrdil, že by himálajské ledovce mohly zmizet do roku 2035.

Čtěte také: Realistický pohled na globální oteplování

Keňský farmář a jeho popírání klimatických změn

Skupina lidí popírající klimatickou změnu našla novou hvězdu v keňském farmáři Jusperu Machoguovi. Na první pohled je devětadvacetiletý Jusper Machogu jen mladým farmářem s talentem pro sociální média. Zatímco tematika zemědělství mu pomáhá získávat kliky, "lajky" a sdílení, je to právě Machoguovo popírání toho, že klimatickou změnu způsobuje člověk, které mu pomohlo zvýšit jeho on-line dosah.

Od té doby, co začal zveřejňovat už vyvrácené teorie o změně klimatu, obdržel tisíce dolarů v podobě darů. Farmář Machogu trvá na tom, že jeho názory finanční dary nijak neovlivnily a že vyjadřují jeho přesvědčení. Je vědecky prokázáno, že se povrch země ohřívá kvůli skleníkovým plynům, které se uvolňují do atmosféry při spalování fosilních paliv - například ropy, plynu nebo uhlí. Keňský influencer s tím ale nesouhlasí.

"Změna klimatu je z větší části přirozená. Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) tvrdí, že Afrika je "jedním z regionů, které k emisím skleníkových plynů způsobujících změnu klimatu přispívají nejméně". Přes tato fakta mladý farmář pokračuje ve svých proklamacích, že "žádná klimatická krize neexistuje".

"Jeho názory rozhodně vycházejí z nedostatku porozumění," říká Joyce Kimutaiová, klimatoložka z Keni, která se podílela na zprávách Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) při OSN. Kimutaiová také uvádí, že Machoguovy názory nesdílí mnoho Keňanů.

Machogu začal na platformě X zveřejňovat nepravdivá a zavádějící tvrzení o změně klimatu koncem roku 2021 poté, co provedl "vlastní výzkum" tohoto tématu. Od té doby zahájil vlastní kampaň, kterou nazval "Fosilní paliva pro Afriku", a tvrdí, že kontinent by měl využívat své obrovské zásoby ropy, plynu a uhlí. "Fosilní paliva potřebujeme k rozvoji naší Afriky," napsal loni na sociální síti X.

Klimatičtí aktivisté, jako je čtyřiadvacetiletý Nicholas Omonuk z Ugandy, však upozorňují, že těžba fosilních paliv nebyla ani v Africe vždy synonymem růstu a rozvoje. Přesto Machogu věří, že pro své poselství našel ochotné publikum. Na síti X má více než 25 000 sledujících.

Sledováním konverzací zahrnujících Machogův účet na X však BBC Verify zjistila, že většina uživatelů, kteří se zapojují do interakcí s jeho profilem, ve skutečnosti pochází z USA, Británie nebo Kanady. BBC Verify se podívala na stránky fondu pro získávání finančních prostředků, které Machogu založil, a zjistila, že za poslední dva roky získal na darech více než 9000 dolarů. Farmářský influencer ve svých příspěvcích na internetu zveřejnil, že část těchto prostředků použil na vybavení svého nového domova.