Problematika ochrany přírody a krajiny na území Prahy je obsažena v základních strategických a programových dokumentech hl.m. Prahy - ve Strategickém plánu hl.m. Prahy a Programovém prohlášení Rady hl.m.
Základním koncepčním dokumentem v oblasti ochrany veřejné zeleně v hl.m. Praze je Koncepce péče o zeleň v hlavním městě Praze schválená usnesením Zastupitelstva hl.m. Prahy ze dne 17. června 2010. Tato koncepce nahradila předchozí koncepční dokument Zásady péče o zeleň v hlavním městě Praze přijatý v roce 1996.
V oblasti ochrany přírody a krajiny je to dokument Prognóza, koncepce a strategie ochrany přírody a krajiny v Praze schválený Zastupitelstvem HMP v prosinci 2008.
Strategické dokumenty České republiky
Strategický rámec Česká republika 2030 je strategickým rámcem, který udává směr, jímž by se rozvoj naší země a společnosti měl vydat v příštích desetiletích. Jeho naplnění by mělo zvýšit kvalitu života v České republice a nasměrovat naši zemi k rozvoji, který bude udržitelný po sociální, ekonomické i environmentální stránce. Dokument vytváří základní rámec pro ostatní strategické dokumenty na národní, krajské i místní úrovni. Schválen usnesením vlády č. 802 z 6.11.2024.
Implementační plán Strategického rámce Česká republika 2030 rozpracovává Strategický rámec Česká republika 2030. Pokrývá „bílá místa“ (policy gaps) v dosahování cílů ČR 2030, tedy problémů a záměrů, která nejsou z hlediska aktivit veřejné správy vůbec či dobře pokryty stávajícími strategiemi. Schválen usnesením vlády č. 766 z 14.9.2022.
Čtěte také: Ochrana krajiny Plzeňského kraje: studie
Státní politika životního prostředí ČR 2030, s výhledem 2050 je zastřešující strategický dokument, který vymezuje realizaci efektivní ochrany životního prostředí v České republice do roku 2030. Hlavním cílem je zajistit zdravé a kvalitní životní prostředí pro občany žijící v České republice, přispět k efektivnímu využívání veškerých zdrojů a minimalizovat negativní dopady lidské činnosti na životní prostředí, včetně dopadů přesahujících hranice státu, a přispět tak ke zlepšování kvality života v Evropě i celosvětově. Schválena usnesením vlády č. 21 z 11. 1.
Ochrana vod
Národní plány povodí Labe, Odry, Dunaje stanovují cíle a opatření pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů, ke snížení nepříznivých účinků povodní a sucha, pro hospodaření s povrchovými a podzemními vodami a udržitelné užívání těchto vod pro zajištění vodohospodářských služeb, a pro zlepšování vodních poměrů a ochranu ekologické stability krajiny. Plány povodí jsou podkladem pro výkon veřejné správy, zejména pro územní plánování a vodoprávní řízení. slouží především pro územní plánování a vodoprávní řízení. Obsahují opatření, která vedou ke snižování povodňových rizik a naplňování cílů uvedených ve Směrnici 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik a také jako podklad pro výkon veřejné správy. Schváleny usnesením vlády č. 30 z 19.1. 2022.
Koncepce ochrany před následky sucha 2023-2027 se zaměřuje na strategické cíle vodního hospodářství pro ochranu před suchem. Definuje 5 základních a rovnocenných pilířů, které jsou v další části rozvedeny do konkrétních opatření, kterými je možné nepříznivé důsledky sucha (a nedostatku vody) zmírnit nebo dokonce zcela eliminovat. Opatření vedou k vytvoření jednotné komunikační platformy k suchu, k posílení nebo vytváření nových vodních zdrojů, ke zvýšení objemu vody v půdě a v celé ploše krajiny, což přispěje jak k posílení půdní vláhy, tak k udržení delšího období dostatečného základního odtoku nezbytného pro zachování dostatečných průtoků ve vodních tocích a k zodpovědnému hospodaření s vodou. Schválena usnesením vlády č.
Biodiverzita a ochrana druhů
Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR na období 2026-2050 je základní strategický dokument definující dlouhodobé národní priority v oblasti ochrany a udržitelného využívání biologické rozmanitosti na území ČR. identifikuje potřebu hlubšího propojení ochrany přírody a péče o krajinu s ostatními politikami a podporuje udržitelný rozvoj založený na respektu k přírodním hodnotám. Strategie je implementována Akčním plánem na období 2026-2030, který vymezuje prioritní aktivity, nástroje a prostředky pro účinnou ochranu a posílení biologické rozmanitosti na území České republiky. Při plnění jednotlivých cílů a opatření je kladen důraz na vzájemnou synergii s ostatními sektorovými politikami a strategiemi. Schváleny usnesením vlády č. 843 z 29.10. 2025.
Národní strategie řešení nelegálního zabíjení a otrav volně žijících živočichů v České republice 2020-2030 se věnuje závažným problémům, které ohrožují populace volně žijících živočichů včetně zvláště chráněných druhů, ale i zdraví člověka. Jedná se o (1) nelegální otravy volně žijících živočichů (2) další způsoby nelegálního zabíjení volně žijících živočichů, (3) pesticidy (zejména insekticidy a rodenticidy) a (4) veterinární léčivé přípravky. Účelem strategie je vytvořit rámec pro prevenci a řešení případů nelegálního zabíjení a otrav volně žijících živočichů v ČR pro období let 2020-2030. Schválena usnesením vlády č. 13 z 6. 1. 2020.
Čtěte také: EU bez emisí: Nová koncepce
Akční plán pro řešení problematiky prioritních způsobů šíření invazních nepůvodních druhů v České republice 2023-2028 reaguje na hlavní způsoby zavlékání a šíření invazních nepůvodních druhů do a v rámci České republiky. Stanovuje specifické cíle pro ČR a prioritní opatření vedoucí k omezení zavlékání a šíření invazních nepůvodních druhů a tím k omezení jejich nepříznivých dopadů na biologickou rozmanitost, ekosystémové služby i hospodářství a lidské zdraví. Schválen usnesením vlády č. reflektuje požadavky mezinárodní úmluvy CITES a jednotlivých priorit Akčního plánu EU pro boj proti nezákonnému obchodu s volně žijícími druhy živočichů a planě rostoucími druhy rostlin, přitom zároveň zohledňuje specifickou situaci a potřeby v ČR. Byl zpracován na základě podkladů od orgánů vymáhajících právo a konzultován byl v rámci pracovní skupiny s dotčenými resorty. Akční plán obsahuje celkem 8 cílů, jichž má být dosaženo plněním 19 opatření. Schválen usnesením vlády č. 112 z 19.2.2025.
Politika krajiny ČR s výhledem do roku 2050 propojuje státní strategie v oblasti využívání, ochrany a plánování krajiny. Stanovuje priority, strategické cíle do roku 2050 pro zachování zdravé a funkční krajiny. V opatřeních rozpracovává záměry z jiných strategií z pohledu jejich dopadů na krajinu a vymezuje potřebné nástroje a procesy k jejich dosažení. Zároveň doplňuje oblasti, které nejsou v těchto strategiích pokryty. Schválena usnesením vlády č. 845 z 29.10.
Ochrana ovzduší
Národní program snižování emisí analyzuje stav a vývoj ovzduší v ČR, příčiny znečištění, emise znečišťujících látek z jednotlivých sektorů ekonomiky, scénáře vývoje znečišťování ovzduší, mezinárodní závazky ČR a jejich dodržování. Stanovuje postupy a opatření k nápravě stávajícího nevyhovujícího stavu ovzduší, cíle v oblasti snižování úrovně znečišťování ovzduší a lhůty k jejich dosažení. Schválen usnesení vlády č. 987 z 20. 12.
Dekarbonizace a energetika
Politika ochrany klimatu v ČR představuje koncepci vlády ČR, která určuje základní (do roku 2020 a do roku 2030) a indikativní dlouhodobé (do roku 2040 a do roku 2050) cíle ČR v oblasti snižování emisí skleníkových plynů a představuje tak dlouhodobou strategii nízkouhlíkového rozvoje ČR. Účelem Politiky je navrhnout efektivní a účinná opatření v odvětvích energetiky, konečné spotřeby energie, průmyslu, dopravy, zemědělství a lesnictví, nakládání s odpady, vědy a výzkumu a dobrovolných nástrojů, včetně jejich příspěvku ke snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 a popsat trajektorie, které by směřovaly k přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku do roku 2050. Schválena usnesením vlády č. 207 z 22.3.2017
Akční plán k využití nízkopotenciálního obnovitelného a odpadního tepla se zaměřuje na využití nízkopotenciálního obnovitelného a odpadního tepla v centrálním zásobování teplem - například prostřednictvím velkých tepelných čerpadel, odpadního tepla z průmyslových procesů, čistíren odpadních vod nebo datových center. Dále podporuje rozvoj využívání geotermální energie. Využití těchto zdrojů tepla může hrát zásadní roli v dekarbonizaci teplárenství a snížit naši závislost na dovozu fosilních paliv, případně i potřebu vodíku a biomasy. Schválen usnesení vlády č. 564 z 23.7.2025
Čtěte také: Nová koncepce pro odpady
Akční plán podpory rozvoje biometanu navazuje na Národní energeticko-klimatický plán (NEKP) a novelu zákona o podporovaných zdrojích energie. Zavádí provozní podporu výroby biometanu, investiční pobídky i opatření ke zvýšení poptávky, podporu vtláčení do plynárenské sítě, rozvoj infrastruktury pro bioCNG a bioLNG, zavedení systému záruk původu a certifikace udržitelnosti či dotační programy na nákup vozidel. Schválen usnesení vlády č. 565 z 23.7.2025
Akční plán pro rozvoj technologií zachytávání, využití a ukládání CO2 v ČR představuje jednotlivé technologie z hlediska jejich možného uplatnění v České republice. Součástí dokumentu je návrh opatření, která mají pomoci překonat identifikované překážky rozvoje. Schválen usnesení vlády č. 162 z 12. 3.
Odpadové a oběhové hospodářství
Strategický rámec Cirkulární Česko 2040 je dlouhodobý zastřešující strategický dokument pro posílení principů oběhového hospodářství v České republice a zdůrazňuje oběhové hospodářství jako prioritu České republiky. Cílem rámce je nastavit další směřování rozvoje cirkulární ekonomiky v České republice do roku 2040. Strategie obsahuje analytickou a návrhovou část. Definuje vizi, globální cíl a strategické cíle. Pro jednotlivé prioritní oblasti stanovuje cíle, zásady a opatření pro jejich plnění. Schválen usnesením vlády č. 1151 z 13.12.2021
Akční plán Cirkulární Česko 2040 pro období 2022-2027 podrobněji nastavuje způsoby naplňování strategických cílů, specifických cílů a typových opatření Cirkulárního Česka 2040 do podoby aktivit a úkolů, čímž stanoví způsob jejich plnění. Navrhované aktivity a opatření v Akčním plánu zároveň reagují na aktuální vývoj v oblasti oběhového hospodářství na úrovni Evropské unie. Schválen usnesením vlády č. 455 z 21.6.2023
Plán odpadového hospodářství ČR 2025 - 2035 je klíčovým dokumentem pro realizaci dlouhodobé strategie nakládání s odpady, obalovými odpady a výrobky s ukončenou životností. Cíli Plánu je předcházení vzniku odpadů a zvýšení recyklace a materiálového využití odpadů. Plán se zaměřuje na upřednostnění způsobů nakládání s odpady podle celoevropské odpadové hierarchie a plnění evropských cílů ve všech oblastech nakládání s odpady. Součástí POH je i Program předcházení vzniku odpadů. Schválen usnesením vlády č.
Další témata
Státní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty a environmentálního poradenství na léta 2026-2035 se zaměřuje mj. na témata jako je spravedlivá transformace, cirkulární ekonomika, klimatická a energetická bezpečnost, zdraví a wellbeing, biodiverzita a péče o přírodu, propojování se sociálními a ekonomickými tématy, kompetence pro udržitelnost a enviromentální témata v RVP, rozvoj zelených dovedností pro trh práce, podpora dobrovolnictví a občanského zapojení, důraz na standardy kvality a certifikace v EVVO. V kontextu aktuálních celospolečenských výzev (změna klimatu, bezpečnostní nejistoty aj.) klade důraz na budování odolnosti a schopnosti pružných reakcí (resilienci) na individuální i celospolečenské úrovni a jejich promítnutí do obsahu EVVO. Schválen usnesením vlády č. 660 z 3.9.2025.
Národní implementační plán Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech na léta 2024 - 2029 je hlavním národním strategickým dokumentem pro plnění závazků uvedených v článku 7 této globální environmentální smlouvy. Cílem Úmluvy je ochrana lidského zdraví a životního prostředí před škodlivými vlivy perzistentních organických polutantů (POPs), tedy toxických látek schopných dlouhodobě setrvávat v životním prostředí, přenášet se na velké vzdálenosti a kumulovat se v živých organismech. Úmluva upravuje výrobu (zamýšlenou i nezamýšlenou), použití, dovoz a vývoz POPs uvedených v přílohách. NIP vyhodnocuje plnění předchozích aktivit v souvislosti s POPs v ČR. Byl doplněn o akční plány pro látky, které byly nově zařazeny do Stockholmské úmluvy. Schválen usnesením vlády č. 553 z 7.2. 2024.
Koncepce environmentální bezpečnosti 2021-2030, s výhledem do 2050 poskytuje komplexní pohled na environmentální bezpečnost zahrnující jak přírodu, tak lidskou společnost a její aktivity, a také propojení časového horizontu krizového řízení a časového horizontu dosahování udržitelnosti a adaptace na klimatickou změnu. Koncepce byla připravena s cílem omezit riziko vzniku krizových situací (katastrof) vyvolaných interakcí životního prostředí a společnosti (vedle katastrof antropogenního a přírodního původu také teroristické činy), snížení dopadů krizových situací, pokud se jim nepodařilo zabránit, a zvýšení environmentální bezpečnosti. Schválena usnesením vlády č.
Územní plánování
Strategické plánování (příprava strategických a akčních plánů jako komplexních programových dokumentů obcí, měst, mikroregionů a krajů) hraje v současnosti velmi významnou roli v rozvoji příslušného území a komunit s ním spjatých. Tyto dokumenty formulují základní strategii rozvoje celé komunity, všech sfér jejího fungování i celého území, s důrazem na souvislosti a vzájemnou podporu navržených cílů. Na strategické a akční plány by v ideálním případě měly navazovat a být s nimi provázány další koncepční dokumenty (koncepce, politiky, plány) pro dílčí oblasti fungování komunity (např. pro dopravu, energetiku, odpadové hospodářství apod.). Strategický plán rozvoje komunity (na úrovni obce či kraje) by měl být také úzce provázán s dalším významným dokumentem - Územním plánem, který musí respektovat další nadřazené dokumentace (např. politiku územního rozvoje, zásady územního rozvoje ad.).
Z hlediska ochrany životního prostředí je pak zapotřebí zajistit, aby strategické plánování respektovalo zásady udržitelného rozvoje a snažilo se propojit žádoucí ekonomické a sociální aspekty s potřebami životního prostředí. Proces strategického plánování musí být zároveň v maximální možné míře otevřený a transparentní. Strategické plánování samozřejmě také musí nacházet adekvátní odezvu v každodenní rozhodovací praxi při řízení obce, města nebo většího územního celku.
Hlavní město Praha a jeho orgány si dlouhodobě uvědomují významnou úlohu strategického plánování pro ochranu a péči o životní prostředí v Praze. Dokladem toho jsou jak platný Strategický plán hl. m. Prahy (přijatý v roce 2000, návazně v aktualizované podobě v roce 2008 /pozn.: v současné době probíhá příprava aktualizovaného Strategického plánu/), tak i předcházející a navazující práce na koncepčních dokumentech pro jednotlivé dílčí oblasti životního prostředí. V návaznosti na platnou právní úpravu a existující koncepční dokumenty na celostátní úrovni byly postupně zpracovány a následně projednány orgány města základní koncepce hl. m.
Územní plánování je velmi účinným nástrojem prosazování cílů udržitelného rozvoje a má na území Čech a Moravy velmi dlouhou tradici (první legislativní úprava již v roce 1941), stabilizovanou právní úpravu i organizační, technickou a odbornou základnu. Územní plány v optimální podobě umožňují účinnou ochranu přírody, budování územních systémů ekologické stability a ochranu rekreačního zázemí městských sídel a průmyslových aglomerací. V současnosti platný Územní plán sídelního útvaru hl. m. Prahy byl přijat v roce 1999, ve fázi přípravy je Metropolitní plán hl. m. Prahy.
Dalším nástrojem územního plánování na úrovni krajů jsou Zásady územního rozvoje kraje, které jsou nadřazeny územním plánům obcí. Zásady územního rozvoje hlavního města Prahy (ZÚR hl. m. Prahy) byly vydány na konci roku 2009. Dalším dokumentem v této oblasti jsou Územně analytické podklady hlavního města Prahy (ÚAP), které slouží jako zdroj informací při plánování rozvoje území, včetně přípravy územního plánu města a dalších dokumentací.
tags: #koncepce #a #strategie #ochrany #prirody #a
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]