Článek se zabývá legislativním vymezením podle Zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). K tvorbě článku bylo využito výsledků dosažených řešitelským kolektivem následujících výzkumných společností - AKADEMIE o.p.s. a TLP spol. s r.o.
Zákon o bezpečnosti stanoví základní principy a postupy v případě, že je bezprostředně ohrožena svrchovanost, územní celistvost, demokratické základy ČR nebo ve značném rozsahu vnitřní pořádek a bezpečnost, životy a zdraví, majetkové hodnoty nebo životní prostředí anebo je-li třeba plnit mezinárodní závazky o společné obraně, může se vyhlásit podle intenzity, územního rozsahu a charakteru situace nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav.
Zákon stanoví zpřísněná pravidla pro podniky, které nakládají s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi a představují tak vysoké riziko pro zdraví a životy obyvatel a životní prostředí. V oblasti možného zneužití chemických látek představuje základní právní úpravu.
Zákon stanoví požadavky na formu a obsah bezpečnostní dokumentace, tj. Bezpečnostního programu, Bezpečnostní zprávy, náležitosti havarijních plánů a Plánu fyzické ochrany objektů a zařízení (objektovou bezpečnost).
Provozovatel objektu zařazeného do skupiny B navíc zpracovává vnitřní havarijní plán (§ 23), ve kterém stanoví opatření přijímaná uvnitř objektu při vzniku závažné havárie za účelem zmírnění jejích následků na životy a zdraví lidí a zvířat, životní prostředí a majetek.
Čtěte také: Ochrana krajiny Plzeňského kraje: studie
K zákonu byly zpracovány prováděcí předpisy, významné pro oblast ochrany kritické infrastruktury a domino efektů. Nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění nařízení vlády č. 26/2003 Sb.
Zákon stanoví povinnosti související se zákazem chemických zbraní a nakládáním s toxickými chemickými látkami a jejich prekurzory, zneužitelnými k porušování zákazu chemických zbraní. Zákon upravuje přípravu hospodářských opatření pro krizové stavy a přijetí hospodářských opatření po vyhlášení krizových stavů.
V oblasti možného zneužití geneticky modifikovaných organismů představuje zákon základní omezující principy. Zahrnuje také postupy pro případ úniku do životního prostředí, stanoví i povinnost vypracovat havarijní dokumentaci obdobnou jako v oblasti prevence závažných havárií. Zahrnuje i povinnost zkoumat v rámci krizové dokumentace případné domino efekty.
Obecně platí, že jednotlivé podniky jsou podle tohoto Zákona rozděleny do skupiny A (méně nebezpečné) a skupiny B (více nebezpečné). „Více nebezpečné“ podniky, které jsou zařazené do skupiny B, mají stanovenou zónu havarijního plánování (propojení s HZS ČR přes havarijní plán), zatímco ostatní podniky zařazené do „méně nebezpečné“ skupiny A, zónu havarijního plánování nemají, ale mají stanovenu jen analýzu rizik.
V Terminologickém slovníku Ministerstva vnitra je za domino efekt (řetězová reakce) označena „Možnost zvýšení pravděpodobnosti vzniku nebo velikosti dopadů závažné havárie v důsledku vzájemné blízkosti objektů nebo zařízení nebo skupiny objektů nebo zařízení a umístění nebezpečných látek.
Čtěte také: EU bez emisí: Nová koncepce
Výkladový terminologický slovník Výzkumného ústavu bezpečnosti práce (VÚBP) chápe pod termínem domino efekt „… v analýze rizika rozumí možnou eskalaci událostí, kdy událost u jednoho objektu / zařízení může být příčinou události u jiného objektu / zařízení, a tím může dojít ke zvýšení pravděpodobnosti vzniku závažné havárie a ke zvýšení jejích následků v důsledku umístění podniků nebo skupiny podniků a jejich nebezpečných látek (např.
V Metodickém pokynu k identifikaci a vyhodnocení domino efektů podle zákona č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií se v souvislosti s domino efektem uvádí, že „Prvotní nehoda (primární nehoda) nastane na prvotním zařízení nebo zóně zařízení.
U domino efektů vyvolávají primární projevy selhání (poruchy) sekundárního zařízení nebo zóny zařízení, na kterých dojde k sekundární nehodě.
Česká varianta Wikipedie nepracuje s termínem domino efekt, ale dominový efekt. Ve Wikipedii je tedy dominový efekt charakterizován, jako „řetězová reakce vzájemně se ovlivňujících příčin a následků. Reakce je spuštěna nějakou malou změnou, která bezprostředně ovlivní jen své nejbližší okolí, ale postupně se stejným způsobem šíří i do vzdálenějších oblastí.
Koncepce definuje jako účel všech aktivit v environmentální bezpečnosti především propojení ochrany životního prostředí s bezpečnostními zájmy ČR.
Čtěte také: Ochrana přírody a krajiny v Praze
Státní politika životního prostředí České republiky vymezuje plán na realizaci efektivní ochrany životního prostředí v České republice do roku 2020 a za hlavní cíl je označeno zajištění zdravého a kvalitního životního prostředí pro občany žijící v České republice, výrazně přispět k efektivnímu využívání veškerých zdrojů a minimalizovat negativní dopady lidské činnosti na životní prostředí, včetně dopadů přesahujících hranice státu, a přispět tak ke zlepšování kvality života v Evropě i celosvětově.
Státní politika životního prostředí České republiky v části V. Strategická a implementační část, kapitola 4. Bezpečné prostředí zahrnuje mezi hrozby antropogenního původu také problematiku terorismu.
Strategie zahrnuje mimo jiné i oblast katastrof, které mohou mít významné důsledky (vznik krizové situace) jako jsou přírodní katastrofy i katastrofy způsobené člověkem. Bezpečnostní strategie je základním koncepčním dokumentem bezpečnostní politiky ČR. Zahrnuje vymezení hrozeb a trendů s dopady na bezpečnostní zájmy ČR.
Strategie prosazování bezpečnostních zájmů ČR odráží komplexní přístup k řešení bezpečnostních výzev. Při prevenci, potlačování a eliminaci identifikovaných hrozeb propojuje vojenské a nevojenské nástroje na národní, bilaterální a multilaterální úrovni.
tags: #koncepce #environmentální #bezpečnosti #16 #20 #anglicky