Koncepce nulového odpadu: Co to je a jak funguje

Ve světě roste zájem o ideu úplného vyloučení odpadu, která je známa jako tzv. strategie nulového odpadu (zero waste). Staré Hutě mohou být zajímavou inspirací zejména pro menší obce.

Co je to Zero Waste?

Tento název byl poprvé použit v roce 1996 v Canbeře (hlavní město Austrálie), kde se politici a veřejnost dohodli na tom, že nebudou svoje území zatěžovat skládkami a spalovnami a rozhodli se vypracovat plán nakládání s odpady, tak aby tohoto cíle dosáhli v roce 2010.

Mezinárodní aliance pro život bez odpadů (Zero Waste International Alliance (ZWIA)) používá následující definici:

Jako Zero Waste označujeme etický, ekonomický, efektivní a vizionářský cíl, který směřuje lidi ke změně jejich životního stylu a postupů tak, aby napodobili udržitelné přírodní cykly, kde jsou všechny materiály a výrobky navrženy tak, aby mohly být použity znovu.

Zero Waste (nulový odpad) znamená návrh a používání výrobků a procesů takovým způsobem, aby se systematicky snižoval objem a toxicita odpadů a materiálů, šetřily a obnovovaly všechny zdroje a nedocházelo k jejich spalování či jinému úbytku.

Čtěte také: Ochrana krajiny Plzeňského kraje: studie

Koncept a principy Zero Waste

Celý koncept je v souladu s hierarchií nakládání s odpady, protože prvořadé je řešit to, jak odpadům předcházet, nikoliv to, jakým způsobem je odstranit. Vychází z poznání, že ani skládkování ani spalování není konečným řešení problému odpadů.

Je to jen oddálení konečného řešení na úkor znečištění životního prostředí, ztráty surovin a energie. Zero Waste, neznamená, že nebudeme produkovat žádné odpady. Jde o to, v reálném čase se tomuto cíli přiblížit. Cílem je skládkovat nejvíce 10 % zbytkového odpadu.

Zero Waste vyžaduje od lidí, aby přijali zodpovědnost za to, co nakupují a kolik odpadů produkují. Od firem Zero Waste vyžaduje, aby převzali odpovědnost za své výrobky v celém jejich životním cyklu.

Pokud budou dodržována pravidla Zero Waste, dojde k odstranění veškerých úniků škodlivin do půdy, vody nebo vzduchu, které by ohrožovalo zdraví planety, lidí, zvířat nebo rostlin.

Zero Waste se týká postupů nakládání s odpady a způsobů plánování, které kladou důraz na prevenci vzniku odpadů, na rozdíl od způsobu zacházení s odpady způsobem “na konci potrubí“ (tedy, řešením následků a ne příčin).

Čtěte také: EU bez emisí: Nová koncepce

Jedná se o celý systémový přístup, který se zaměřuje na masivní změnu ve způsobu, jakým materiály procházejí společností, což nevede k žádnému odpadu. Nulový odpad zahrnuje více než odstraňování odpadu prostřednictvím recyklace a opětovného použití, zaměřuje se též na restrukturalizaci výrobních a distribučních systémů s cílem snížit plýtvání.

Filosofie nulového odpadu je spíše ideálním cílem nebo než přímo tvrdým cílem. Zero Waste poskytuje základní zásady pro neustálou práci na odstraňování odpadů. Zero Waste je především o předcházení odpadu.

V běžném odpadovém hospodářství, jak ho známe dnes, se odpad vyprodukuje a pak až se řeší, co s ním. Momentální cestou je danou věc, když si odslouží své, poslat na skládku nebo do spalovny (čímž se její životní cyklus uzavře), v lepším případě se zrecykluje.

Principem Zero Waste však není pouze více recyklovat, jak by se mohli někteří domnívat. Naopak. Recyklace nestačí.

Program nulového odpadu pro Evropu

V ekonomikách členských zemí dochází k úbytku cenných materiálů. Poptávka po omezených a někdy velmi vzácných zdrojích bude nadále stoupat, přičemž tlak na zdroje způsobuje zhoršování životního prostředí a jeho větší zranitelnost. V takovém světě může být pro Evropu z hospodářského i environmentálního hlediska prospěšné využívat tyto zdroje lepším způsobem.

Čtěte také: Ochrana přírody a krajiny v Praze

Od průmyslové revoluce naše ekonomiky rozvíjejí růstový vzorec, který se v podstatě skládá ze čtyř fází: získání zdrojů, výroba, produkce, spotřeba a likvidace. Jde o lineární model vycházející z předpokladu, že zdrojů je dostatek, jsou dostupné, lehce získatelné a náklady na jejich likvidaci jsou nízké.

Je stále zřejmější, že tento model ohrožuje konkurenceschopnost Evropy. Přechod k oběhovému hospodářství je jádrem programu účinného využívání zdrojů stanoveného v rámci strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.

Další, trvalé zvýšení účinnosti zdrojů je na dosah a může přinést významný hospodářský užitek. V systémech oběhového hospodářství se přidaná hodnota produktů uchovává co možná nejdéle a zároveň se snižuje objem odpadu. Jakmile produkt v oběhovém hospodářství dosáhl konce své životnosti, ponechá se v hospodářství jako zdroj, aby se mohl opakovaně využít ve výrobě a vytvářet tím další hodnotu.

Přechod k oběhovému hospodářství si vyžaduje změny v hodnotových řetězcích, od návrhu výrobku po vytvoření nových obchodních a marketingových modelů, od nových způsobů zpracování odpadu na zdroje po nové způsoby spotřebitelského chování. To znamená naprostou systémovou změnu a rozvoj inovací nejen v oblasti technologií, ale také u organizací, ve společnosti obecně, v oblasti financování a při formulaci politik.

I v případě vysoce oběhové ekonomiky tu bude i nadále existovat určitý prvek linearity, jelikož bude vždy třeba primárních zdrojů a vždy bude nutné odstraňovat zbytkový odpad.

Odhaduje se, že zvýšením účinnosti využívání zdrojů ve všech článcích hodnotových řetězců by se mohl snížit potřebný objem materiálových vstupů do roku 2030 o 17-24 % a lepším využíváním zdrojů by evropský průmysl mohl dosáhnout potenciálních úspor v celkové výši 630 miliard EUR ročně.

Studie zaměřené na obchodní aspekty, které vycházejí z modelování na úrovni produktů, ukazují, že oběhové hospodářství by průmyslu EU přineslo významné příležitosti úspory nákladů a potenciální zvýšení HDP EU až o 3,9 % vytvářením nových trhů, nových produktů a hodnot pro podniky.

Evropská platforma na vysoké úrovni pro účinné využívání zdrojů, na které se setkávají zástupci vlád, podniků a organizací občanské společnosti, vyzvala k přijetí opatření pro posun směrem k oběhovému hospodářství, jež se více opírá o opětovné využití a vysoce kvalitní recyklaci a je méně závislé na primárních surovinách.

V souladu s Plánem pro Evropu účinněji využívající zdroje navrhla Komise v roce 2011 rámec pro činnost a zdůraznila potřebu integrovaného přístupu napříč mnoha politickými oblastmi a úrovněmi. Hlavní myšlenky tohoto plánu jsou nyní rozvíjeny v sedmém akčním programu pro životní prostředí (7. EAP).

Přechod k modelům oběhového hospodářství slibuje pro evropské hospodářství mnohem příznivější budoucnost. Umožnilo by to Evropě čelit současným i budoucím výzvám vyplývajícím z globálního tlaku na zdroje a rostoucí nejistoty dodávek.

Od opětovného vracení zdrojů zpět do výrobního procesu, snižování odpadu a omezování závislosti na nejistých dodávkách vede přímá cesta ke zvýšení konkurenceschopnosti. Oddělením hospodářského růstu od využívání zdrojů a jeho dopadů nabízí perspektivu dlouhodobého, udržitelného růstu.

Produktivita zdrojů v EU vzrostla v letech 2000 2011 o 20 %, nicméně to mohlo být částečně způsobeno dopady recese. Pokud by se nám podařilo toto tempo udržet, dosáhli bychom do roku 2030 dalšího 30% růstu, zvýšení HDP o téměř 1 %, přičemž by vzniklo přes 2 miliony více pracovních míst, než při stávajícím ekonomickém scénáři.

Zintenzívnění úsilí o zvýšení produktivity zdrojů půjde ruku v ruce se stávajícími cíli politiky Společenství, jako je snižování emisí uhlíku, zvyšování energetické účinnosti, udržitelná reindustrializace hospodářství EU, zajištění přístupu k surovinám, a rovněž snížení dopadů na životní prostředí a emisí skleníkových plynů.

Existuje široká škála osvědčených opatření na podporu účinného využívání zdrojů, u nichž se již prokázala jejich prospěšnost i potenciál, který je možné uplatňovat systematičtěji. Zároveň se provádějí nezbytná opatření s cílem zajistit, aby se v důsledku těchto změn vytvářela pracovní místa, a to zejména v souladu se sdělením o ekologických pracovních místech a Zeleným akčním plánem pro malé a střední podniky.

Vytvoření podpůrného politického rámce

Důležitou hnací silou účinného využívání zdrojů i oběhového hospodářství jsou trhy, jelikož materiály a energie nyní představují pro mnoho podniků hlavní vstupní náklady. Nicméně zatímco trhy jsou již dnes hnací silou změn, existuje řada tržních překážek, které brání účinnému a efektivnímu řízení zdrojů.

Předcházení vzniku odpadů, ekodesign, opětovné použití a podobná opatření by mohla podnikům v EU přinést čisté úspory ve výši 600 miliard EUR ročně, tj. 8 % ročního obratu, a zároveň snížit celkové roční emise skleníkových plynů o 2-4 %.

Aby k tomu však došlo, musí se odstranit tržní překážky, které brání tyto příležitosti realizovat, odstranit. Produktivita zdrojů může být pro širokou škálu odvětví přínosná a rovněž umožní evropským podnikům těžit z rychlého růstu na trzích různých odvětví ekoprůmyslu, jež se mají podle prognóz mezi lety 2010 a 2020 zdvojnásobit.

Ve světě je po zlepšení účinného využívání zdrojů poptávka v široké škále průmyslových odvětví. Existující infrastruktura, obchodní modely a technologie spolu se zavedenými vzorci chování udržují ekonomiky jakoby ustrnulé v lineárním modelu.

Podniky mohou mít nedostatek informací, důvěry a kapacit, které k přechodu na řešení v duchu oběhového hospodářství potřebují. Finanční systém často neposkytuje prostředky na investice do zvýšení účinnosti nebo inovativních obchodních modelů, jež jsou vnímány jako rizikovější a složitější a mnohé tradiční investory odrazují.

Vývoji nových výrobků a služeb mohou rovněž stát v cestě konvenční spotřebitelské návyky.

Tyto překážky mají tendenci přetrvávat tam, kde ceny neodpovídají skutečným nákladům, které společnostem vznikají na využívání zdrojů, a kde politiky neposkytují silný, jednoznačný signál pro přechod k oběhovému hospodářství.

Na základě důkazů týkajících se klíčových produktů, materiálů a hodnotových řetězců bude Komise spolupracovat se zúčastněnými stranami na vytvoření podpůrného rámce pro oběhové hospodářství, které využívá opatření kombinující inteligentní regulaci, nástroje trhu, výzkum a inovace, pobídky, výměnu informací a podporu dobrovolných přístupů.

Tento rámec přispěje k dosažení cíle, jímž je udržitelná průmyslová obnova v EU, a odvíjí se od proaktivního zapojení spotřebitelů a podniků, se zvláštním zaměřením na malé a střední podniky. Na mezinárodní úrovni by EU měla úzce spolupracovat s dalšími partnery, a to na mnohostranné i dvoustranné úrovni, s cílem zajistit maximální dopad koncepce oběhového hospodářství.

Komise bude: dále analyzovat případy významných selhání trhu a správy věcí veřejných, jež brání snížení objemu odpadu a opakovanému využívání odpadních materiálů, přičemž zohlední různorodost typů materiálů a jejich použití, a přispěje k vytvoření příznivého politického rámce pro účinné využívání zdrojů na úrovni EU.

Design a inovace pro oběhové hospodářství

Oběhové hospodářství nenechává řešení otázky, co s odpadem, výhradně na konec životnosti výrobku, ale minimalizuje vznik odpadu již ve fázi samotného navrhování výrobku a obvykle zapojuje inovativní postupy v celém hodnotovém řetězci.

Může se jednat například o:

• snižování množství materiálů, které je nezbytné pro poskytování konkrétní služby (snižování hmotnosti);
• prodlužování možné doby používání výrobků (životnost);
• omezování spotřeby energie a materiálů během výroby i samotného využívání výrobku (účinnost);
• omezování použití materiálů, které jsou nebezpečné nebo se obtížně recyklují, a to jak ve výrobním procesu, tak u výrobků samotných (nahrazování alternativami);
• vytváření trhů s druhotnými surovinami (recyklovatelnými materiály) a materiály (na základě norem, veřejných zakázek atd.);
• navrhování výrobků, které lze snadněji udržovat, opravovat, modernizovat, regenerovat nebo recyklovat (ekodesign);
• rozvoj služeb, které v tomto ohledu spotřebitelé potřebují (údržbářské a opravárenské služby atd.);
• motivace ke snižování objemu odpadu a podpora jeho vysoce kvalitního třídění ze strany spotřebitelů;
• motivace ke třídění odpadu a zavádění takových sběrných systémů, které minimalizují náklady na recyklaci a opětovné využití;
• možnost seskupovat činnosti, které se snaží předcházet tomu, aby se z vedlejších produktů stával odpad (průmyslová symbióza);
• a dále alternativ k vlastnictví výrobků, kdy se pomocí služeb pronájmu, zapůjčení či sdílení produktů rozšíří a zlepší nabídka pro spotřebitele, a to při současném zachování jejich zájmů (z hlediska nákladů, ochrany, informací, smluvních podmínek, pojištění atd.).

Důležitým výchozím bodem je samotné navrhování výrobních procesů, produktů a služeb. Výrobky mohou být ve fázi návrhu upraveny tak, aby mohly být déle používány, aby je bylo možné snadněji opravit, modernizovat, regenerovat a nakonec i recyklovat, namísto aby se jednoduše vyhodily.

Výrobní procesy lze založit více na myšlence opětovné použitelnosti výrobků a surovin a schopnosti obnovy přírodních zdrojů, zatímco na základě inovativních obchodních modelů může vzniknout nový vztah mezi podniky a spotřebiteli.

Cílem je minimalizovat objem zdrojů, které tento oběh opouštějí, a zajistit tak optimální fungování celého systému.

Některé politiky a nástroje EU již nabízejí možnosti a poskytují pobídky v souladu s modelem oběhového hospodářství. Hierarchie způsobů nakládání s odpady, která je základem evropských právních předpisů týkajících se odpadů, vede k postupnému přijetí preferovaných možností prevence vzniku odpadu, přípravy k opětovnému použití a recyklaci a odrazuje od skládkování.

Politiky týkající se chemických látek mají za cíl postupně přestat používat toxické látky, které vzbuzují mimořádné obavy. Některá opatření pro ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie zahrnují požadavky na životnost a usnadnění recyklace.

Strategie pro biohospodářství podporuje udržitelné a integrované využívání biologických zdrojů a toků odpadu pro výrobu potravin, energie a výrobků z biologických materiálů. Politika v oblasti klimatu vytváří pobídky k úspoře energie a snižování emisí skleníkových plynů.

Společný a soudržný rámec EU pro podporu oběhového hospodářství napomůže tomu, aby tyto prvky spolu s programem Horizont 2020 řešily výzvy v oblasti výzkumu a inovací.

S cílem podpořit navrhování a inovace pro oběhové hospodářství Komise:

• bude v souladu s programem EU pro výzkum a inovace (Horizont 2020) poukazovat na příležitosti, jak přejít k oběhovému hospodářství na evropské úrovni, a to pomocí inovačních projektů velkého rozsahu zaměřených na spolupráci v rámci hodnotových řetězců, na rozvoj dovedností a podporu trhu v uplatňování inovativních řešení;
• vytvoří posílené partnerství na podporu výzkumu a inovativních politik pro oběhové hospodářství;
• usnadní rozvoj modelů více respektujících zásady oběhového hospodářství, a to pro výrobky i služby, například prostřednictvím soudržnější výrobkové politiky, a bude dále prosazovat uplatňování směrnice o ekodesignu tím, že bude věnovat zvláštní pozornost kritériím pro účinné využívání zdrojů, včetně kritérií pro budoucí skupiny prioritních výrobků uvedené v pracovním plánu na období 2015-2017;
• a dále bude podporovat kaskádový princip udržitelného využívání biomasy při zohlednění všech odvětví využívajících biomasu, aby mohla být využívána energeticky nejúčinnějším způsobem.

Uvolnění investic na řešení respektující zásady oběhového hospodářství

EU a členské státy by měly podporovat investice do inovací v zájmu oběhového hospodářství a rovněž jejich zavádění na trh a dále by měly vzhledem k reformě finančního systému odstraňovat překážky mobilizace většího objemu soukromého financování do účinného využívání zdrojů.

Nedávné návrhy předložené Komisí, které se týkaly podávání nefinančních zpráv, dlouhodobého financování a zaměstnaneckých penzijních fondů, obsahovaly požadavky poskytovat investorům relevantní informace o životním prostředí nebo zvažovat investiční rizika související s nedostatkem zdrojů a změnou klimatu.

tags: #koncepce #nuloveho #odpadu #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Solární odpuzovač hlodavců: Funguje?
• Ekologické arašídy: Proč je zařadit do jídelníčku?
• Recenze ekologických plen do porodnice
• Definice a význam ekologie
• Ceny kovového odpadu Znojmo