Konec skládkování odpadu se posouvá na rok 2030

Konec skládkování odpadu se zřejmě posune o šest let na rok 2030, jak navrhla vláda. Sněmovní hospodářský výbor navrhoval skládkování ukončit o dva roky dříve než vláda, tedy v roce 2028. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová byla proti odkladu, pirátský poslanec František Elfmark požadoval skládkování odpadu ukončit v roce 2027.

Sněmovní výbor pro životní prostředí nedoporučil kratší prodloužení, které požadoval hospodářský výbor dolní komory i někteří poslanci. Chce naopak zkrátit lhůtu pro větší třídění komunálního odpadu. Souhlasil i s tím, aby se poplatky za skládkování zvýšily a s tím i obecní poplatek za svoz odpadu.

Nový zákon o odpadech a jeho dopady

Od 1. ledna 2021 vstoupil v platnost nový zákon o odpadech a tři další související zákony, které Poslanecká sněmovna schválila 1. Jednou z nejdůležitějších změn, které nový zákon přináší, je posunutí ukončení skládkování komunálního odpadu z roku 2024 na rok 2030 za postupného navyšování poplatků za skládkování.

Nový odpadový zákon, který je součástí komplexní transpozice evropského oběhového balíčku do české národní legislativy, významně podporuje třídění odpadu a využívá různé motivační mechanismy (například třídící slevy pro obce). Novela zákona o obalech zase počítá s tím, že sběrná místa budou muset být zřízena v 90 procentech obcí, jejich zajištění budou řešit výrobci či prodejci obalů s tím, že recyklovatelné obaly budou finančně zvýhodněny před nerecyklovatelnými.

Do roku 2030 se počítá s tím, že obce zajistí, aby jejich tříděný odpad tvořil 65 % z celkového objemu komunálního odpadu. Jedná se tedy o soubor nástrojů k naplnění dlouho avizovaných cílů, které předpokládají, že po roce 2035 se bude 65 % odpadů recyklovat, 25 % energeticky využívat a pouze maximálně 10 % skládkovat.

Čtěte také: Environmentální otázky a Konec přírody

Přijetím nového zákona se navyšují obcím náklady spojené s uložením směsného komunálního odpadu na skládkách, ale zároveň dochází ke snížení poplatku za uložení nebezpečného odpadu. Již od 1. ledna 2021 došlo k omezení typu odpadů, který může být na skládky ukládán.

Změny v poplatcích a povinnostech

Sněmovna ve vládní předloze patrně změní proces odvádění poplatku. Poplatek má dál vybírat a odvádět provozovatel skládky. Povinnost bude mít nově i v případě, že jej od původce odpadu úhradu nevybere. V současném systému mohou obce účtovat paušálně obyvatelům za běžné popelnice na směsný komunální odpad nejvýše 1000 korun za rok. Nový maximální poplatek vládní předloha zvyšuje na 1200 korun.

Průměrné výdaje obcí s odpady činily v roce 2017 asi 980 Kč na občana a rok. V Praze a Ústeckém kraji dosahovaly 1200 Kč za občana a rok. Zákon nově navrhuje, aby obce nabízely občanům i jiné způsoby třídění, například systém zvaný PAYT.

Výbor z poslaneckých úprav podpořil návrh poslance ANO Jana Schillera, který umožní ukládat část směsného komunálního odpadu na skládku za současných 500 korun za tunu. V dalších letech až do roku 2029 by se limit snižoval na 120 kilogramů odpadu na obyvatele a poplatek by se naopak zvyšoval na 1850 korun za tunu.

Dopady na obce a nutnost adaptace

Začátek roku 2026 přináší obcím další zátěž v podobě rostoucích nákladů na skládkování a stále přísnějších požadavků na odklon od skládek. Česká legislativa sice stanovuje konec skládkování využitelných komunálních odpadů až na rok 2030, ale už nyní obce naplno pociťují dopady postupného navyšování poplatků a tlaku na vyšší míru třídění. V mnoha regionech se meziroční náklady na skládkování zvýšily o desítky procent, což nutí samosprávy hledat efektivnější a udržitelnější způsoby nakládání s odpady.

Čtěte také: Konto Bariéry a Zázraky přírody

Postupné zdražování skládkovacích poplatků má fungovat jako ekonomický stimul, který obce odkloní od skládek směrem k recyklaci a energetickému využití. V praxi se ale ukazuje, že startovní pozice obcí jsou velmi rozdílné. Zatímco některé samosprávy investovaly do modernizace systému třídění a infrastruktury už v předchozích letech, jiné narážejí na limity rozpočtů, nedostatek zpracovatelských kapacit nebo na to, že legislativa přidává nové povinnosti bez odpovídající podpory státu.

Jihlava i další obce zdůrazňují, že čekat na rok 2030 by bylo krátkozraké. Města proto už několik let investují do zlepšování systému třídění tak, aby byl pro obyvatele pohodlný a zároveň ekonomicky udržitelný. Součástí strategie je také předcházení vzniku odpadu - krok, který je sice na vrcholu hierarchie nakládání s odpady, ale paradoxně může snižovat množství tříděného odpadu a tím i oficiální statistiky. Česká legislativa tento paradox zatím příliš nereflektuje.

Cesty k efektivnějšímu nakládání s odpady

Vedle investic do infrastruktury města upravují i samotný systém svozu. Cílem je logistická efektivita a motivace obyvatel k lepšímu třídění. V Jihlavě se jako funkční nástroj ukázalo například zavedení čtrnáctidenního svozu směsného komunálního odpadu od rodinných domů, které vede k vyššímu odklonu využitelných složek. Podobná opatření dnes zavádí i další obce, často rozšiřující třídění až na 10-12 komodit, aby maximálně využily potenciál multikomoditního sběru.

Za jednu z největších výzev považují obce skutečnost, že jim přibývají zákonné povinnosti, aniž by byly doprovázeny systémovou podporou státu. Typickým příkladem je povinný sběr textilu. Obce, které měly funkční systém, v němž svozové firmy za umístění kontejnerů platily, se nyní dostaly do opačné situace - musí za vývoz platit samy, zatímco o vysbíraný materiál klesá zájem. Bez zajištěných odbytišť a zpracovatelských kapacit tak povinný sběr ztrácí smysl.

Třídění odpadu postrádá smysl ve chvíli, kdy vytříděná komodita nemá další využití. Obce proto volají po podpoře vzniku plně automatizovaných třídicích linek, které umožní kvalitní dotřiďování odpadu z multikomoditního sběru a otevřou prostor pro flexibilnější a ekonomicky efektivnější systémy.

Čtěte také: Kvetoucí příroda v dubnu

tags: #konec #skladkovani #od #roku #kdy

Oblíbené příspěvky:

• Životní prostředí Olomouckého kraje
• Statistiky ohrožení Česká republika
• Příznaky otravy chlórem
• Bílé Karpaty: Orchideje
• Poplatky za odpady Lanškroun