Diskuse o České inspekci životního prostředí (ČIŽP)

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) je ústředním orgánem státní správy, jehož hlavním úkolem je dozor nad dodržováním právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí. Pravomoci inspektorů jsou rozsáhlé. Mají právo vstupovat na pozemky a do provozoven, vyžadovat přístup k technologiím a dokumentaci, provádět měření, odebírat vzorky a požadovat veškeré informace související s provozem.

Proces kontroly se řídí zákonem č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), a má jasně definované fáze. Jejich znalost je prvním krokem k úspěšnému zvládnutí celé situace. Ačkoliv je proces formálně popsán jako objektivní zjišťování skutečností, v praxi se jedná o proces, který může vést k uložení citelných sankcí. Kontrola může být plánovaná, kdy obdržíte oznámení předem, nebo může proběhnout i bez ohlášení. Formálně je kontrola zahájena prvním kontrolním úkonem, kterým je nejčastěji předložení pověření ke kontrole a služebního průkazu inspektora přímo na místě. Toto je jádro celé inspekce.

Inspektoři budou procházet vaši provozovnu, kontrolovat technická zařízení, sklady, manipulační plochy a vyžadovat k nahlédnutí provozní deníky, povolení, technickou dokumentaci, interní směrnice či protokoly z měření emisí. Během této fáze je klíčová povinnost poskytnout součinnost, tedy spolupracovat. To však neznamená bezbřehé poskytování veškerých informací. Během kontroly na místě je přítomnost právníka klíčová. Veškerá zjištění inspektorů musí být sepsána v protokolu o kontrole. Tento dokument je naprosto zásadní, protože představuje jediný právně relevantní výstup z kontroly a slouží jako podklad pro případné správní řízení o uložení pokuty nebo nápravných opatření.

Kontroverze kolem výběrového řízení na ředitele ČIŽP

Praha - Konkurz na ředitele České inspekce životního prostředí (ČIŽP), který vyhrál Erik Geuss, by mohl být zpochybněn. Kritička vedení inspekce, bývalá vedoucí právního oddělení na ČIŽP Jitka Jelínková, dnes média upozornila na zřejmě nezákonnou dohodu mezi státním tajemníkem ministerstva životního prostředí (MŽP) Janem Landou a ministrem Richardem Brabcem (ANO) o výběru nejvhodnějšího uchazeče.

MŽP oznámilo na konci minulého týdne, že Geuss obhájil svou pozici v novém konkurzu. Geusse ale kritizují zástupci ekologických organizací i bývalí zaměstnanci. Tvrdí, že nedokáže zajistit hlavní funkci inspekce. Pochybnosti podle nich vzbuzuje i fakt, že jmenování provázejí dlouhodobé odborné i právní spory.

Čtěte také: Výběr strážníků Praha

Jelínková upozornila, že ministr životního prostředí není bezprostředně nadřízeným řediteli inspekce. Dohoda mezi tajemníkem Landou a ministrem o výběru nejvhodnějšího žadatele je tedy prý nezákonná. Spolurozhodování ministra o výběru kandidáta je proto v rozporu se zákonem i jeho opakovaně zdůrazňovaným cílem depolitizace, míní. Navíc s Geussem neměla komise vůbec vést přijímací pohovory, podle Jelínkové nebyl státním zaměstnancem.

Správnost výběrového řízení na ředitele České inspekce životního prostředí (ČIŽP), které vyhrál Erik Geuss, prověřuje náměstek ministra vnitra pro státní službu Josef Postránecký. Obdržel několik podnětů, které upozorňovaly na zřejmě nezákonný postup. Postránecký vydal usnesení o zahájení přezkumného řízení. "S ohledem na probíhající správní řízení nelze poskytnout detailnější informace," doplnila Němcová.

Mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková na dotaz ČTK řekla, že k zahájení řízení nemá žádné oficiální informace. Ministerstvo již v lednu uvedlo, že postup jmenování nového ředitele ČIŽP byl správný a úřad při výběru postupoval podle zákona.

Landa jmenoval Geusse do funkce od 18. ledna letošního roku. MŽP k tomu uvedlo, že obhájil svou pozici v novém výběrovém řízení, které loni v srpnu vypsalo ministerstvo vnitra podle zákona o státní službě. Geuss inspekci vede od 1. Již v červenci loňského roku ale Postránecký konstatoval, že se Geuss dostal na služební místo v rozporu se služebním zákonem, tudíž se nemohl účastnit nového konkurzu, protože nesplňoval podmínku státního zaměstnance.

Ministerstvo zveřejnilo výsledek konkurzu dnes v tiskové zprávě, v níž ministr Richard Brabec (ANO) reagoval na informaci serveru Týden.cz. Server napsal, že Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality přezkoumává, zda Brabec při prvním jmenování Geusse na konci roku 2014 neporušil zákon.

Čtěte také: Dopady novely na ochranu přírody

Do konkurzu se podle MŽP přihlásilo pět kandidátů, původně úřad ale mluvil o čtyřech. Náměstek ministra vnitra pro státní službu Josef Postránecký loni v létě konstatoval, že Geuss byl do funkce jmenován v rozporu se zákonem. Jeho jmenováním se zabýval poté, co si na postup ministerstva životního prostředí stěžovali odvolaní zaměstnanci inspekce. Ministerstvo ale trvalo na správnosti svého postupu. Podle mluvčí MŽP Petry Roubíčkové má úřad několik právních posudků, že jmenování Geusse bylo v souladu s právem.

Bývalí zaměstnanci v čele s bývalou šéfkou právního oddělení na ČIŽP Jitkou Jelínkovou podali v pátek Postráneckému podnět, v němž zpochybňují označení Geusse jako jednoho ze dvou nejvhodnějších kandidátů druhého konkurzu. Fakt, že se o postup výběru ředitele ČIŽP zajímá útvar odhalování korupce a finanční kriminality, Brabec odůvodňuje tak, že je útvar povinen zabývat se podněty na vysoké státní úředníky.

Případy pokut uložených ČIŽP

Společnosti O.L.G.A., v níž je společníkem hradní kancléř Vratislav Mynář, uložila Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) další pokutu za neoprávněné čerpání vody. Firma ji využívala k zasněžování sjezdovky v Osvětimanech na Uherskohradišťsku. K předchozí pokutě 300.000 korun tak společnost musí zaplatit ještě dalších více než 38.000 korun.

Aktuální situace v ústecké pobočce ČIŽP

Situací v ústecké pobočce České inspekce životního prostředí se bude zabývat policie. Poté, co vedoucí oddělení odpadového hospodářství Lucie Majerová obvinila ředitele pobočky Pavla Grunda, že je zkorumpovaný, a označila se za whistleblowerku, toto oznámení prošetřovala celorepubliková centrála ČIŽP. Jak na dotaz HlídacíPes.org uvedla mluvčí inspekce Miriam Loužecká, oznámení se nepodařilo prokázat, ale prý ani vyvrátit. A tak celou věc inspekce předává policii.

Napětí v ústecké pobočce, kde se za ředitele Pavla Grunda postavilo 43 ze 49 úředníků a které trvá už několik měsíců, nezklidnila ani čtvrteční návštěva ředitele celorepublikové inspekce Petra Bejčka v Ústí nad Labem. Bejček přijel na oblastní inspektorát sdělit, jak naložil se stížností na ředitele Grunda v době, kdy je na jeho místo vypsané výběrové řízení, do něhož se rovněž hlásí.

Čtěte také: Česká inspekce životního prostředí a Bohumín

Na Grunda podala oznámení jedna z jeho podřízených, vedoucí oddělení odpadového hospodářství Lucie Majerová. Prý proto, že nesouhlasil s udělením nezvykle vysoké pokuty 20 milionů korun pro jednu z firem nakládajících s odpady.

Podle zaměstnanců pobočky se ale ředitel Bejček požadavky nezabýval dostatečně, dokonce prý petici zesměšňoval. Napsali proto před dvěma týdny ministrovi životního prostředí Petru Hladíkovi (KDU-ČSL) dopis, který má redakce HlídacíPes.org k dispozici.

Navíc vyšlo najevo, že se Lucie Majerová označila za oznamovatelku korupce, a získala tak statut chráněné osoby. „Zatímco Ing. Pavel Grund, MBA začal být prošetřován z důvodu podezření na spáchání korupčního jednání,“ píší úředníci s tím, že tento postup působí účelovým dojmem.

Čemu se nejvíce vyvarovat při kontrole ČIŽP

Mnoho firem se mylně domnívá, že jediným rizikem je finanční pokuta. Skutečné nebezpečí je však trojí. Vedle finančních ztrát (pokuty a náklady na nápravná opatření, které mohou být i vyšší než samotná sankce) existuje i riziko operační (přerušení výroby, zastavení provozu) a v neposlední řadě riziko reputační.

Z výročních zpráv a tiskových zpráv ČIŽP lze jasně identifikovat oblasti, na které se inspektoři zaměřují nejčastěji a kde firmy nejvíce chybují:

• Předání odpadu neoprávněné osobě: Každý původce odpadu má povinnost ověřit si v informačním systému odpadového hospodářství (ISOH), zda firma, které odpad předává, má k jeho převzetí oprávnění.
• Používání neschválených látek: Použití chemických přípravků (např. ředidel, barev), které nejsou v souladu s provozním řádem, může vést ke vzniku tzv.
• Provoz v rozporu s povolením: Jakákoliv závada na technologii, která vede k únikům znečišťujících látek (např.

V globalizovaném světě má mnoho environmentálních povinností mezinárodní přesah. Typickým příkladem je přeshraniční přeprava odpadů, kde ČIŽP důsledně kontroluje dodržování evropských nařízení a mezinárodních úmluv. Pro tyto případy je klíčová mezinárodní přítomnost.

tags: #konkurz #inspekce #životního #prostředí #diskuze

Oblíbené příspěvky:

• Ekologické závazky v ČR
• Témata spojená s přírodou
• Podpora mužů ve 21. století
• Obnovitelné Zdroje v ČR
• Studie o včelách a těhotenství: Co potřebujete vědět.