Kontrola a dozor dodržování vyhlášek o odpadech živnostníky: Povinnosti

Úvodem je vhodné připomenout generální klausuli obsaženou v § 2 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně“), která vymezuje obecné pojetí povinností právnických a podnikajících fyzických osob. Právnické a podnikající fyzické osoby zabezpečují plnění povinností vyplývajících pro ně z tohoto zákona (rozuměj zákon o požární ochraně), předpisů vydaných na jeho základě nebo z jiných předpisů upravujících povinnosti na úseku požární ochrany jako nedílnou součást své řídicí, hospodářské nebo jiné základní činnosti a neodkladně odstraňují zjištěné nedostatky.

Právnické osoby a podnikající fyzické osoby plní povinnosti na úseku požární ochrany ve všech prostorách, které užívají k provozování činnosti. Za plnění povinností na úseku požární ochrany u právnických osob odpovídá statutární orgán a u podnikajících fyzických osob tyto osoby nebo jejich odpovědný zástupce. Provozuje-li činnost v prostorách více právnických osob nebo podnikajících fyzických osob, plní povinnosti na úseku požární ochrany na místech, která užívají společně, vlastník těchto prostor, není-li smlouvou mezi nimi sjednáno jinak. Součástí smlouvy musí být i určení osoby odpovědné za plnění povinností na úseku požární ochrany.

Za připomenutí rovněž stojí koncepční pravidlo zákona o požární ochraně, které stanoví nárůst povinností dopadající na právnické nebo podnikající fyzické osoby s nárůstem „požární nebezpečnosti“ jimi vykonávané činnosti. Provozované činnosti se člení do kategorií: bez zvýšeného požárního nebezpečí, se zvýšeným požárním nebezpečím, s vysokým požárním nebezpečím.

Tento článek se zaměří na obecné povinnosti dopadající na všechny na všechny právnické nebo podnikající fyzické osoby, které jsou ustanoveny zejména v § 5 zákona o požární ochraně. Pro úplnost uvádíme, že krom obecných povinností ve smyslu výše citovaného „preambulního“ § 2 zákona o požární ochraně a specifických povinností daných specialitou subjektu např. dle § 7 (dopadající na právnické a podnikající fyzické osoby, pokud jsou vlastníky lesa či zdrojů vody) dopadají na právnické a podnikající fyzické osoby rovněž sekundární povinnosti plynoucí např. z rozhodnutí velitele zásahu.

Jedná se např. povinnost poskytnout věcnou pomoc, strpět vstup na nemovitost ve smyslu § 22 zákona o požární ochraně dopadající na právnickou či podnikající fyzickou osobu v postavení vlastníka (správce, uživatele) nemovitostí, povinnost poskytovat při zdolávání požárů vzájemnou pomoc dopadající dle § 73 odst. 1 zákona o požární ochraně na obec, právnické osoby a podnikající fyzické osoby, nebo povinnost podřídit se nařízení oprávněných osob pověřených plněním úkolů na úseku požární ochrany. Na právnické a podnikající fyzické osoby dopadá ještě celá řada povinností práva požární ochrany v širším pojetí např. dle § 23 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nebo § 29 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů atp.

Čtěte také: Odpadové povinnosti živnostníků

Povinnosti v oblasti požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení

Dle § 5 odst. 1 písm. a) platí, že právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny obstarávat a zabezpečovat v potřebném množství a druzích požární techniku, věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení7) se zřetelem na požární nebezpečí provozované činnosti a udržovat je v provozuschopném stavu. U vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení, kromě výrobků stanovených podle zvláštních právních předpisů, lze instalovat a používat pouze schválené druhy. Jak je patrno z výše uvedeného normativního textu, při výkladu a specifikaci jednotlivých povinností se nelze obejít bez definování jednotlivých užitých pojmů.

Definice v obecné rovině přináší vyhláška Ministerstva vnitra ze dne 29. června 2001 č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb. (dále jen „vyhláška o požární prevenci“). Pro účely citované vyhlášky se požární technikou rozumí zásahové požární automobily, požární přívěsy, návěsy, kontejnery, plavidla, vznášedla a letadla, věcnými prostředky požární ochrany se rozumí prostředky používané k ochraně, záchraně a evakuaci osob, k hašení požáru a prostředky používané při činnosti jednotky požární ochrany při záchranných a likvidačních pracích a ochraně obyvatelstva při plnění úkolů civilní ochrany, popřípadě při činnosti požární hlídky, požárně bezpečnostním zařízením se pak rozumí systémy, technická zařízení a výrobky pro stavby podmiňující požární bezpečnost stavby nebo jiného zařízení.

Pro úplnost a pochopení dalšího textu je nutno fixovat i pojmy vyhrazenými druhy požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení, které vyhláška definuje jako požární techniku, pro kterou jsou stanoveny technické podmínky zvláštním právním předpisem, věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení, na jejichž projektování, instalaci, provoz, kontrolu, údržbu a opravy jsou kladeny zvláštní požadavky.

Množství, druhy a způsob vybavení prostor a zařízení právnických osob a podnikajících fyzických věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními vyplývá z požárně bezpečnostního řešení stavby, nebo z obdobné dokumentace, která je součástí projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem podle zvláštního právního předpisu nebo je stanoveno v jiném právním předpisu.

Množství, druhy a způsob vybavení prostor a zařízení právnických osob a podnikajících fyzických osob věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními stanovené podle § 2 odst. 1 vyhlášky o požární prevenci může být rozšířeno např. na základě schváleného posouzení požárního nebezpečí nebo stanovení podmínek požární bezpečnosti. V prostorách a zařízeních právnických osob a podnikajících fyzických osob, u nichž nebylo stanoveno množství, druhy a způsob vybavení věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními podle § 2 odst. 1 nebo 2 vyhlášky o požární prevenci, popřípadě nelze-li toto prokázat, se a instalují alespoň vyhláškou o požární prevenci přesně stanovené počty věcných prostředků požární ochrany na plochu (podrobněji viz kapitola hasicí přístroje).

Čtěte také: Povinnosti živnostníků v oblasti odpadů

Věcné prostředky požární ochrany

Stanoví-li zákon o požární ochraně povinnost dopadající na oblast věcných prostředků požární ochrany, musí být adresátům zřejmé, co užitý pojem zahrnuje. Druhy věcných prostředků požární ochrany v demonstrativním výčtu přináší § 2 odst. 3 vyhlášky o požární prevenci.

Druhy věcných prostředků požární ochrany se rozumí:

• hasicí přístroje (přenosné, přívěsné a pojízdné)
• osobní ochranné prostředky
• prostředky pro záchranu a evakuaci osob (např. seskokové matrace, plachty a záchranné tunely, žebříky, hydraulické vyprošťovací zařízení, pneumatické vaky)
• prostředky pro práci ve výškách, nad volnými hloubkami, na vodě, ve vodě a pod hladinou
• prostředky pro práci s nebezpečnými látkami a pro dekontaminaci
• analyzátory plynů, kapalin a nebezpečných látek
• požární výzbroj, stejnokrojové a výstrojní součástky a doplňky
• spojovací a komunikační prostředky a technologie operačních středisek
• hasiva a příměsi do hasiv
• požární příslušenství
• přenosné zásahové prostředky (např. požární stříkačky, generátory, ventilátory)

Dle § 4 odst. 2 vyhlášky o požární prevenci se za vyhrazené druhy věcných prostředků požární ochrany (tedy takové věcné prostředky požární ochrany, na jejichž projektování, instalaci, provoz, kontrolu, údržbu a opravy jsou kladeny zvláštní požadavky) považují:

• hasicí přístroje (přenosné, přívěsné a pojízdné)
• dýchací přístroje
• prostředky pro záchranu a evakuaci osob (např. seskokové matrace, plachty a záchranné tunely, žebříky, hydraulické vyprošťovací zařízení, pneumatické vaky)
• prostředky pro práci ve výškách a nad volnými hloubkami
• ochranné oděvy pro práci ve vodě
• hasiva (kromě vody) a příměsi do hasiv
• požární hadice, proudnice a armatury
• motorové stříkačky

Požárně bezpečnostních zařízení

Obdobně jako u věcných prostředků požární ochrany jsou druhy požárně bezpečnostních zařízení v demonstrativním výčtu uvedeny v § 2 odst. 4 vyhlášky o požární prevenci.

Druhy požárně bezpečnostních zařízení se rozumí:

Čtěte také: Legislativa odpadového hospodářství pro živnosti

• zařízení pro požární signalizaci (např. elektrická požární signalizace, zařízení dálkového přenosu, zařízení pro detekci hořlavých plynů a par, autonomní požární signalizace, ruční požárně poplachové zařízení)
• zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu (např. stabilní nebo polostabilní hasicí zařízení, automatické protivýbuchové zařízení, samočinné hasicí systémy)
• zařízení pro usměrňování pohybu kouře při požáru (např. zařízení pro odvod kouře a tepla, zařízení přetlakové ventilace, kouřová klapka včetně ovládacího mechanismu, kouřotěsné dveře, zařízení přirozeného odvětrání kouře)
• zařízení pro únik osob při požáru (např. požární nebo evakuační výtah, nouzové osvětlení, nouzové sdělovací zařízení, funkční vybavení dveří, bezpečnostní a výstražné zařízení)
• zařízení pro zásobování požární vodou (např. vnější požární vodovod včetně nadzemních a podzemních hydrantů, plnících míst a požárních výtokových stojanů, vnitřní požární vodovod včetně nástěnných hydrantů, hadicových a hydrantových systémů, nezavodněné požární potrubí)
• zařízení pro omezení šíření požáru (např. požární klapka, požární dveře a požární uzávěry otvorů včetně jejich funkčního vybavení, systémy a prvky zajišťující zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot, vodní clony, požární přepážky a ucpávky)
• náhradní zdroje a prostředky určené k zajištění provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení
• zdroje nebo zásoba hasebních látek u zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu a zařízení pro zásobování požární vodou
• zdroje vody určené k hašení požárů
• zařízení zamezující iniciaci požáru nebo výbuchu

Dle § 4 odst. 3 vyhlášky o požární prevenci se za vyhrazené druhy požárně bezpečnostních zařízení (tedy takových požárně bezpečnostních zařízení, na jejichž projektování, instalaci, provoz, kontrolu, údržbu a opravy jsou kladeny zvláštní požadavky) považují:

• elektrická požární signalizace
• zařízení dálkového přenosu
• zařízení pro detekci hořlavých plynů a par
• stabilní a polostabilní hasicí zařízení
• automatické protivýbuchové zařízení
• zařízení pro odvod kouře a tepla
• požární klapky
• požární a evakuační výtahy

Projektováním, montáží a provozem, kontrolami, údržbou a opravami požárně bezpečnostních zařízení se podrobněji zabývá normativní text vyhlášky o požární prevenci v § 5 až 7, kde je stanoveno, že při projektování požárně bezpečnostních zařízení se postupuje podle normativních požadavků. Návrhy požárně bezpečnostních zařízení jsou nedílnou součástí požárně bezpečnostního řešení stavby.

V případě souběhu dvou a více vzájemně se ovlivňujících požárně bezpečnostních zařízení musí být projektem řešeny jejich základní funkce a stanoveny priority (např. pořadí a způsob uvádění jednotlivých prvků systému do činnosti). Koordinaci přitom zabezpečuje zpracovatel požárně bezpečnostního řešení stavby. U vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení, jejichž projektování není vymezeno normativními požadavky, se postupuje podle projekčních předpisů výrobců nebo dovozců těchto zařízení.

Je-li vyhrazené požárně bezpečnostní zařízení tvořeno hlavními funkčními komponenty 2 a více různých výrobců, považuje se za výrobce osoba, která navrhla toto zařízení jako celek k zajištění požadované požárně bezpečnostní funkce. Projektování vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení se zabezpečuje prostřednictvím osoby způsobilé pro tuto činnost, která získala oprávnění k projektové činnosti podle zvláštního právního předpisu dále podrobněji a ve specifických případech viz § 5 vyhlášky o požární prevenci.

Při montáži požárně bezpečnostního zařízení musí být dodrženy podmínky vyplývající z ověřené projektové dokumentace, popřípadě prováděcí dokumentace a postupy stanovené v průvodní dokumentaci výrobce. Osoba, která provedla montáž požárně bezpečnostního zařízení, potvrzuje splnění požadavků písemně.

Provoz, kontroly, údržba a opravy požárně bezpečnostních zařízení jsou podrobně řešeny v § 7 vyhlášky o požární prevenci, přičemž je stanoveno, že před uvedením požárně bezpečnostního zařízení do provozu, kromě ručně ovládaných požárních dveří a požárních uzávěrů otvorů, systémů a prvků zajišťujících zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot, požárních přepážek a ucpávek, zabezpečuje osoba uvedená v § 6 odst. 2 vyhlášky o požární prevenci provedení funkčních zkoušek, a v případě souběhu dvou a více vzájemně se ovlivňujících požárně bezpečnostních zařízení také koordinačních funkčních zkoušek.

Při funkčních zkouškách se ověřuje, zda provedení požárně bezpečnostního zařízení odpovídá projekčním a technickým požadavkům na jeho požárně bezpečnostní funkci.

Při koordinačních funkčních zkouškách se ověřuje, zda požárně bezpečnostní funkce systému jako celku odpovídá projekčním a technickým požadavkům.

Při provozu požárně bezpečnostního zařízení se postupuje podle normativních požadavků a průvodní dokumentace výrobce, popřípadě podle ověřené projektové dokumentace nebo prováděcí dokumentace. Provozuschopnost instalovaného požárně bezpečnostního zařízení se prokazuje dokladem o jeho montáži, funkční zkoušce, nebo koordinační funkční zkoušce, kontrole provozuschopnosti, údržbě a opravách provedených podle podmínek stanovených vyhláškou o požární ochraně.

U vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení, a stanoví-li tak průvodní dokumentace výrobce, i u dalších požárně bezpečnostních zařízení se provozuschopnost prokazuje také záznamy v příslušné provozní dokumentaci (např. provozní kniha).

Kontrola provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení se provádí v rozsahu stanoveném právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací jeho výrobce nejméně jednou za rok, pokud výrobce, ověřená projektová dokumentace nebo prováděcí dokumentace anebo posouzení požárního nebezpečí nestanoví lhůty kratší.

Při provozu, kontrole provozuschopnosti, údržbě a opravách požárně bezpečnostního zařízení, u něhož není k dispozici průvodní dokumentace nebo neexistuje výrobce, se postupuje podle průvodní dokumentace a podmínek stanovených výrobcem technicky nebo funkčně srovnatelného druhu nebo typu požárně bezpečnostního zařízení.

Je-li požárně bezpečnostní zařízení shledáno nezpůsobilým plnit svoji funkci, musí se tato skutečnost na zařízení a v prostoru, kde je zařízení instalováno, zřetelně vyznačit. Provozovatel v takovém případě provede opatření k jeho neprodlenému uvedení do provozu a prostřednictvím odborně způsobilé osoby nebo technika požární ochrany zabezpečí v potřebném rozsahu náhradní...

tags: #kontrola #a #dozor #dodržování #vyhlášek #o

Oblíbené příspěvky:

• Ohrožení životního prostředí
• Jak uhradit komunální odpad v Rotavě
• Zkušenosti s biologickým čističem odpadu WC
• Vše o Jeteli Lučním
• Informace o soutěži Světelné znečištění