Dopady ohrožení životního prostředí v exportujících zemích

11.03.2026

Firmy zajišťující v ČR svoz, recyklaci a další nakládání s odpady dlouhodobě vnímají jako zásadní problém postupný tlak na centralizaci řízení toků odpadů a odpadového hospodářství jako takového.

K prosazení těchto myšlenek byla cca před 4 lety formulována tzv. strategie Integrovaných systémů nakládání s odpady (ISNO) v českém specifickém pojetí.

ČAOH k této velmi rizikové cestě, která je mimo jiné úzce spojena s plány na výstavbu spaloven odpadů, formulovala podrobně základní rizika jako citelné zdražení služeb, omezení tržního prostředí, technologická stagnace, omezení zaměstnanosti, snížení konkurenceschopnosti apod.

Prakticky jediný závazný parametr z platné legislativy EU, s jehož splněním může mít ČR problémy je omezení skládkování biologicky rozložitelných odpadů (BRO).

Všechny ostatní parametry ČR dlouhodobě plní a v některých jsme dokonce na předních příčkách v rámci EU.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

U tohoto parametru však ČR doplácí na chybu v datech, která byla do EU odeslána ke srovnávacímu roku 1995.

Dlouhodobě existuje široká odborná shoda, že by ČR měla, podobně jako jiné státy, původní prokazatelně chybnou hodnotu korigovat.

V takovém případě by ČR plnila i tento cíl.

MŽP souhlasí s možností ohlášení korekce dat.

Často se říká, že ČR má problém s vysokou mírou skládkování.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

Z dat Eurostatu plyne, že v ČR se skládkuje 174 kg/občan/rok.

Více skládkují např. UK, Finsko, Itálie, Slovinsko, Slovensko, Španělsko, Portugalsko, Irsko a další.

ČR se navíc daří míru skládkování progresivně snižovat, kdy data MŽP ukazují, že za posledních pět let kleslo množství skládkovaného odpadu o cca 1 milion tun, a to bez jakéhokoli navýšení poplatků (zdroj MŽP - Statistická ročenka ŽP 2012).

ČAOH samozřejmě doporučuje v tomto trendu pokračovat.

Chceme odpady dále zpracovávat, zvýšit podíl recyklace a materiálového využití a z energeticky hodnotné části upraveného odpadu vyrábět paliva z odpadů využitelná v k tomu určených energetických zdrojích (cementárny, teplárny, elektrárny).

Čtěte také: Pracovní rizika

Jako ti, kdož úpravu odpadů a recyklaci v ČR zajišťují a fyzicky provádí, víme, že k těmto cílům není třeba citelného navýšení poplatků, tak jak je stále účelově navrhováno do nové legislativy.

ISNO - Ponechat odpadové hospodářství v doposud funkčním tržním prostředí bez umělých regulačních nástrojů, které sektor pouze zbytečně prodraží.

BRO - MŽP by mělo využít široké odborné shody a korigovat ohlášená chybná data k BRO týkající se roku 1995, podle kterých se vypočítávají budoucí cíle.

Poplatky - Ano omezujme skládkování, podporujme recyklaci a další úpravy odpadů.

Ale hledejme cesty efektivní, takové, které budou mít co nejmenší dopad na peněženky občanů.

Lidé a obce nejsou připraveni platit zvažované až o 100% navýšené poplatky za skládkování, které chce MŽP opakovaně prosadit.

ČAOH upozorňuje na to, že 100% zdražení je zbytečné a pro obce neakceptovatelné.

Dosavadní trendy ukazují, že zdražení není třeba a pokud zde bude politická potřeba zdražení, pak z odborného hlediska pro recyklaci zcela dostačuje zdražení na max.

ČAOH je co se týká vývoje legislativy odpadového hospodářství velmi aktivní, a to i mediálně, kdy se snažíme veřejnost průběžně informovat o tom podstatném, co se děje.

K jednotlivým problematikám dáváme MŽP a zákonodárcům informace přímo z praxe tak, aby věděli, jak se mohou navrhovaná opatření projevit, co je smysluplné, co nikoli, kolik bude co stát apod.

Co je důležité, ČAOH také vždy nabízí konstruktivní řešení daného problému, takové, u kterého víme, že může být funkční v praxi.

V tomto směru má cenu hovořit o vývoji za cca posledních 11 let, kdy se vedou srovnatelné statistiky a kdy ČR přešla na systém odpadového hospodářství dle práva EU.

Data MŽP ukazují, že celková produkce odpadů od roku 2003 poklesla o cca 15 %.

Postupný pokles v produkci je viditelný i u jednotlivých skupin odpadů.

Nenaplnily se vize např. Svazu měst a obcí z roku 2008, že produkce komunálních odpadů bude citelně růst.

Je to logické, i legislativa EU nově zavádí sérii opatření, aby produkce odpadů ještě dále klesala, a jednotlivé státy to budou muset zajistit.

To, co postupně narůstá, je míra třídění, recyklace odpadů a jejich energetické využití.

A zde je opět dobré připomenout, že toto se daří bez potřeby citelného navýšení poplatků lidem.

Prioritou EU je co nejnižší produkce odpadů.

V tomto parametru jsme šestí nejlepší v Evropě.

Mezi špičku čtyř nejlepších patříme i v třídění a využití odpadů z obalů.

Další pozitivní věcí je, že v ČR se dlouhodobě daří využít dokonce cca 78 % všech odpadů.

V tomto jsme sedmí nejlepší v EU.

Co se týká skládkování, jak již bylo uvedeno výše, patříme se 174 kg na osobu a rok k evropskému průměru a z postkomunistických států ukládáme na skládky prakticky nejméně.

Je samozřejmě třeba tyto trendy udržet a stále zlepšovat, ale realita je taková, že odpadové hospodářství v ČR je kvalitní, srovnatelné s Evropou a ceny, za které se nám daří dosahovat pozitivních výsledků, jsou citelně nižší, což je pro občana věc velmi důležitá.

Dle Statistické ročenky MŽP rok 2012 jsou kapacity zařízení na úpravu, zpracování a další nakládání s odpady dokonce násobně vyšší, než je celková roční produkce odpadů.

K významnému navýšení počtu odpadářských zařízení a jejich kapacit došlo v posledních 5-6 letech, to jak díky investiční aktivitě firem, tak díky dotačnímu programu OPŽP.

Vysoké celkové zpracovatelské kapacity máme i ve srovnání s EU.

EU nyní řeší problém s citelným přebytkem kapacit spaloven a s potřebou zásadního navýšení cílů recyklace.

V tomto směru proto EU opakovaně sdělila, že není naladěna na poskytování dotací do nových spaloven v ČR a že se má ČR zaměřit spíše na další úpravy odpadů.

K dotacím dále ČAOH obecně sděluje, že pokud již jsou stávající kapacity odpadářských zařízení násobně vyšší než celková produkce odpadů, pak je zde problém s naléváním dalších dotací do tohoto sektoru.

Tyto umělé prostředky budou dále deformovat trh, ceny a bude zde riziko nesplnění udržitelnosti mnoha projektů z důvodu nedostatku odpadů.

V tomto směru navrhujeme raději bezhotovostní půjčky, které tržní prostředí v takové míře nedeformují.

Širší zastoupení velkých zahraničních firem je historicky způsobeno zčásti vysokou potřebou vstupních investic do původního odpadového hospodářství v ČR, které do roku 1989 prakticky neexistovalo.

Firmy do ČR přinesly know-how a nemalé investice do vybudování kvalitní svozové sítě, do sítě zařízení na úpravu odpadů, apod.

Ale v ČR nyní působí i významné české firmy jako AMT Příbram, OZO Ostrava, Transform Lázně Bohdaneč, Ekodepon, Purum či Aston.

tags: #ohrožení #životního #prostředí #v #exportujících #zemích