Radioaktivní kontaminace: Zdroje a účinky

Jedním z druhů ionizujícího záření je záření radioaktivní. Všichni jsme každý den vystavování určitému množství radioaktivního záření. Pouze větší dávky záření mohou být škodlivé. V ČR je průměrná roční dávka odhadovaná na 3200 µSv na osobu. Podílí se na tom domácnost, potraviny, půda a horniny, kosmické záření a další přírodními radionuklidy obsažené v přírodě a v lidském těle. Celkově téměř 80 % záření pochází z přírodních zdrojů.

Zdroje radioaktivní kontaminace

Radioaktivita je přirozená schopnost některých látek (přírodních i umělých) samovolně se přeměňovat (rozpadat se). Při této přeměně radioaktivní látky vysílají neviditelné záření (ionizující záření), které má schopnost pronikat hmotou, tedy i lidským organismem. Ionizující záření se vyskytuje všude kolem nás již od vzniku naší planety, nezávisle na existenci člověka. Mezi umělé zdroje ionizujícího záření patří zdroje ionizujícího záření využívaného ve zdravotnictví, v průmyslu - včetně jaderných zařízení, ve vědě, výzkumu; a dále radionuklidy nacházející se v životním prostředí po haváriích jaderných elektráren (spojených s únikem radioaktivních látek) a po zkouškách jaderných zbraní.

Druhy ionizujícího záření

• Alfa záření: Jedná se o těžké nabité částice - proud heliových jader, které jsou tvořeny dvěma protony a dvěma neutrony. Není při vnějším ozáření nebezpečné, zachytí se v malé vrstvě kůže, při vnitřní kontaminaci však nebezpečné je. Záření alfa se zachytí malými vrstvami materiálu, např. listem papíru nebo textilií.
• Beta záření: Látky pevného, kapalného i plynného skupenství. Z prvků v pevném skupenství je to např. radon, který se shromažďuje ve špatně větraných prostorách. Delší dolet (ve vzduchu v řádu desítek centimetrů, v tkáni v řádu milimetrů). Záření částic BETA není schopno překonat vrstvu kůže a podkožního tuku. Lze odstínit lehkými materiály, např. plasty.
• Gama záření: Šíří se přímočaře, tzn. šíří se do protoru všemi směry. Jedná se o elektromagnetické vlnění (lze popsat jako proud fotonů, které nenese elektrický náboj. Vlnovou délku, vysokou energii a dlouhý dolet. Zdravotní riziko představuje vysokými energiemi, které nese. Pro stínění se používají těžké materiály, např. olovo nebo ochuzený uran. Nachází uplatnění v léčbě onkologicky nemocných pacientů, tzv. radioterapií.
• Neutronové záření: Jedná se o těžké nenabité částice, které vznikají při štěpení jádra uranu a dalších jaderných reakcí. Lidského organismu je silně závislé na energii, kterou částice nese. Neutronové záření je schopno poškodit i vnitřní orgány, snadno totiž proniká látkami.

Účinky ionizujícího záření

V lidském organismu se tyto změny projeví ztrátou specifických vlastností zasažených molekul. Na mikroskopické úrovni dojde k porušení důležitých biochemických procesů uvnitř buněk, např. proteosyntézy nebo fosforylace. Takto poškozené buňky zanikají, případně dochází k mutaci jejich DNA. Makroskopicky se změny projeví porušením tkáně a funkce orgánů. To nakonec vede ke vzniku nemoci z ozáření.

Účinky ionizujícího záření dělíme na stochastické a deterministické.

• Stochastické účinky: Jsou pozdní a náhodné. Jejich příčinou jsou genetické mutace v jedné nebo více buňkách organismu. S rostoucí dávkou záření roste pravděpodobnost výskytu poruch, ne však jejich závažnost.
• Deterministické účinky: Jsou naproti tomu nenáhodné a jejich závažnost roste po překročení určité prahové hodnoty lineárně s dávkou záření. Mezi deterministické účinky řadíme např. akutní nemoc z ozáření, poškození plodu v děloze matky (teratogenní účinek), radiodermatitidu a nenádorová pozdní poškození.

Přehled hlavních typů účinků záření u člověka

Účinky záření na lidský organismus tedy jsou:

Čtěte také: Nakládání s radioaktivním odpadem

• Akutní nemoc z ozáření
• Akutní lokální změny
• Poškození vyvíjejícího se plodu v těle matky
• Nenádorová pozdní poškození
• Zhoubné nádory
• Genetické změny

O pozdní účinky se jedná i u dalších třech skupin poškození. Podle vztahu dávky a účinku jsou pak první čtyři skupiny zahrnovány mezi účinky nestochastické, zhoubné nádory a genetické změny mezi účinky stochastické.

Ochrana před radioaktivní kontaminací

Základní principy ochrany jsou dané legislavním rámcem. Celková dávka konkrétnímu jednotlivci z kontrolovaných zdrojů (v plánovaných expozicích) s výjimkou lékařské expozice pacientů by neměla překročit zákonem dané limity. Nynější hodnota ročního limitu pro pracovníky v radiačně zatížených provozech činní max. 50 mSv, pětiletý limit je 100 mSv (průměrně tedy 20 mSv ročně). Pro deterministické účinky jsou stanoveny podle druhu tkáně, resp. prahové hodnoty, např. dávkový ekvivalent pro oční čočku v případě profesionální expozice nesmí přesáhnout 150 mSv, pro veřejnost je limitem 50 mSv. Splnění limitů je ověřováno kontrolami a systémem monitorování pracovišť i osobního monitorování pracovníků.

Ochrana před nebezpečím radioaktivního záření se může uskutečnit několika způsoby uvedenými dále a jejich kombinací. Cílem ochrany je snížení absorbovaného záření na minimální možnou mez.

• Ochrana časem: Spočívá ve zkrácení doby, po kterou je člověk vystaven radioaktivnímu záření. Absorbovaná dávka záření je přímo úměrná době expozice.
• Ochrana stíněním: Použije se překážka z určitého materiálu umístěná mezi zdroj záření a místo výskytu ochraňovaných osob.
• Ochrana vzdáleností: Je uplatňován princip snižovaní fluence (Φ), a následkem toho i dávky záření absorbované organismem, se zvyšující se vzdáleností od zářiče.

Co dělat v případě radioaktivní kontaminace?

Zachovejte klid. Řiďte se pouze oficiálními sděleními úřadů a záchranných služeb. V případě nařízené evakuace nebo přesídlení se řiďte jejich pokyny.

• Pokud se nacházíte venku, vstupte co nejdříve do budovy. Uzamkněte, utěsněte a zajistěte okna, dveře, komínová vrata a další mezery. V ideálním případě je navíc zakryjte nábytkem.
• Vypněte klimatizaci, ventilaci, elektrické a plynové spotřebiče. Udržujte bezpečnou vzdálenost od stěn.
• Opatrně si sundejte veškeré oblečení, ve kterém jste byli venku, uložte je do igelitového pytle a nechte ho co nejdále od sebe, například v rohu místnosti.
• Pokud je to možné, osprchujte se, ale nedrhněte si tělo, abyste si nenarušili pokožku. Zvláštní pozornost věnujte nosu a uším.
• Potraviny skladujte v těsně uzavřených nádobách. Kontaminované potraviny a voda nejsou vhodné ke konzumaci. Nelze je ošetřit v domácích podmínkách.
• Šetřete vzduchem: nekuřte, omezte používání svíček a nevařte nic na plynovém sporáku.

Jódová profylaxe

Jednou z látek unikajících při radiační havárii jaderných zařízení je radioaktivní jód. Jód má tendenci shromažďovat se ve štítné žláze člověka. Aby se předešlo hromadění radioaktivního jódu ve štítné žláze a následnému poškození zdraví, užívají se tablety s jódem neradioaktivním, ve formě jodidu draselného.

Čtěte také: Úložiště Hostim: informace a fakta

Rozhodnutí o podání tablet je však důsledně vázáno na informaci o masivním úniku radioaktivního jódu. Indikací k podání (k zahájení preventivní profylaxe) je až určitá předem stanovená hodnota odvrácené dávky ve žláze (100 mSv). Pro tento účel je v ČR registrovaný Jodid draselný 65 VULM (4tbl. v balení), držitel registrace SÚKL Hameln rds a.s., Modra, SR. U dospělých je nutné použít jednorázově dávku 130 mg (tj. 2 tbl.).

Čtěte také: Zdroje radioaktivního znečištění

tags: #radioaktivní #kontaminace #zdroje #a #účinky

Oblíbené příspěvky:

• Rozbitý plastový odpad v ČR
• Inovativní řešení recyklace nedopalků
• České žaloby a kvalita ovzduší
• Kvalitní kompost Napajedla
• Kompletní průvodce svozem odpadu