Vzdálenost ke kontejnerům na tříděný odpad v České republice

23.03.2026

S novým školním rokem se zápas o zavedení nového zálohového systému na plastové lahve a hliníkové nápojové plechovky přiostřuje. Ti, kdo se snaží udržet stávající systém, kdy obchody zálohují jen vybrané skleněné nápojové obaly, a ti, kdo se snaží nový systém naopak prosadit, se týden co týden snaží zaujmout veřejnost argumenty, které by převážily misky vah na jejich stranu.

K argumentům, že třídění je v Česku snadné, se nyní používá údaj o tom, že průměrná vzdálenost k nejbližším kontejnerům na plasty, hliník nebo papír je pouhých 90 metrů. Jak došli uživatelé argumentu právě k této vzdálenosti? Probíhali ulice s metrem v ruce?

„Jedná se o průměrnou docházkovou vzdálenost, zjišťovanou prostřednictvím průzkumu postojů veřejnosti, který si AOS Eko-kom nechává každoročně zpracovávat. Je to subjektivně odhadovaná docházková vzdálenost, kterou jednotliví respondenti odhadují, že musí ujít k nejbližším nádobám na tříděný odpad ze svého domova. V roce 2023 byla tato vzdálenost v průměru 90 metrů. Respondenti zároveň uvedli, že by byli ochotni akceptovat i větší vzdálenost, až 230 metrů,“ uvedla na dotaz deníku Metro mluvčí Eko-komu Lucie Müllerová.

Zkusili jsme docházkovou vzdálenost zmapovat alespoň v ulicích pražského Smíchova, kde redakce Metra sídlí. Místa s třídicími kontejnery jsou v některých ulicích vzdálená ne desítky, ale stovky metrů, některé dlouhé ulice jsou zcela bez nich. Ale i tam, kde jsou barevné kontejnery relativně blízko, odhazují lidé pytle obsahující petky či plechovky do nejbližších směsných odpadů.

Pokud jsou však v místech, kam kroky lidí při cestě například na MHD nemíří a nechtějí si proto zacházet, odhodí přirozeně odpadky do nejbližší popelnice bez ohledu na jejich barvu.

Čtěte také: Nevýhody podzemních kontejnerů na tříděný odpad

To, že 75 procent obyvatel Česka třídí, ale moc nevypovídá o kvalitě třídění a ani o míře recyklace. Například nápojových plechovek z hliníku se vysbírá asi třicet procent, zbytek skončí v komunálním odpadu. Nejčastěji odnesou lidé do barevných popelnic PET lahve, skleněné lahve a papír. Meziročně se zvýšil podíl vyseparovaných kovových obalů i baterií.

Většina lidí si pochvaluje množství nádob na tříděný odpad v ulicích i vzdálenost k nim. Postoj ke třídění v hlavním městě je jednoznačně kladný, alespoň nějaký odpad třídí 99 procent Pražanů. Většina to dělá kvůli ekologii a životnímu prostředí, považují to za správné a má to podle nich smysl. Jedinci svou nechuť třídit zdůvodňují tím, že na separaci odpadu nemají prostor a čas, nebo v tom nevidí smysl. Řada z nich také tvrdí, že barevné kontejnery nejsou blízko jejich domova.

„Přitom průměrná docházková vzdálenost ke stanovišti tříděného odpadu v metropoli je asi 90 metrů. Pražané nejlépe třídí PET lahve, do žluté popelnice je nosí 89 procent lidí. Těsně za nimi jsou skleněné lahve a papír. Zhruba čtyři pětiny lidí správně třídí ostatní plasty, tiskoviny i tetrapaky. Toto číslo ale rok od roku roste, může za to osvěta i fakt, že do ulic přidáváme další popelnice na kov,“ vysvětluje Komarnický.

Celkem 88 procent Pražanů nějakým způsobem předchází vzniku odpadu, nejčastěji tak, že méně plýtvají. Darují oblečení, na nákupy chodí s látkovou taškou, rozbité věci si nechají opravit a omezují jednorázové obaly. Mezi lidmi roste i povědomí o re-use pointech, kde dávají starým věcem novou šanci.

Průměrná vzdálenost k nádobám na tříděný odpad se každoročně zkracuje. Sběrná síť se stále zahušťuje, v současné době je k dispozici už dokonce více než nádob na tříděný odpad! Každá obec může mít nastavený částečně jiný systém třídění odpadů. Proto je dobré v první řadě sledovat informace na barevných nádobách. Případně se informovat na městském úřadě, odboru životního prostředí.

Čtěte také: Recyklace elektroniky v Karlových Varech

Třídění odpadů je společenská odpovědnost každého z nás a je tak na nás, jak si sami nastavíme systém třídění v domácnosti. Češi to mají k nejbližšímu sběrnému místu v průměru 87 metrů.

Jak správně třídit odpad

Ačkoliv to jistě víte, opakování je matka moudrosti. Zelený kontejner je určený na sklo, modrý na papír, žlutý na plast, šedivý na kovy, hnědá popelnice patří bioodpadu, oranžová kartonu a stavební materiál či třeba nábytek by měl směřovat do velkokapacitních popelnic či na skládku určenou podle adresy vašeho bydliště.Nezapomeňte se také při třídění odpadu řídit informacemi a značkami uvedenými na obalech. Odpadky, které vytřídíte, by také neměly být hodně znečištěné a mastné. Drobné zašpinění však nevadí. A rada na konec: Materiály sešlapávejte nebo jinak redukujte jejich velikost, aby zabíraly co nejméně místa v kontejnerech a tím déle i trvalo jejich naplnění.

S dobrým úmyslem už asi většina z nás třídí, občas se však stane, že vyhodíme například zdánlivě papírově vypadající krabici do modrého kontejneru, aniž bychom tušili, že tam nepatří.

Starý papír: Vícekrát (cca 7x) zrecyklovaný papír využít dále nejde, proto patří do směsného odpadu. Patří sem např. ruličky od toaletního papíru či plata od vajec. A pozor: nevyhazujte do papíru ani účtenky.
Zrcadlo: Ačkoliv jsou zrcadla vyrobená ze skla, do popelnice na sklo nepatří. Mají na sobě totiž vrstvu kovu.
Kelímky od kávy, boxy na nudle: Zdánlivě papírové obaly na kávu či hranaté papírové krabičky na jídlo také nesmí do papíru.
Baterie, e-cigarety: Ani jedna z těchto věcí nepatří do žádné z dosud zmíněných popelnic. Oboje obsahuje těžké kovy, proto jsou pro ně určeny speciální nádoby. Baterie patří do červených košů na elektroodpad (najdeme je zpravidla ve všech supermarketech či obchodech s elektrem). V mnoha trafikách pak na elektronické cigarety mají speciální recyklační kontejner. Také je možné e-cigarety dovést do sběrného dvora.
Lahve od olejů/barev: Ačkoliv jsou plastové, do plastu je neházejte. Tedy alespoň ne v případě, že je důkladně nevymyjete od oleje a barev.
Polystyrenové krabičky od jídla: Ani ty se nedoporučuje dávat do plastu.

Poté, co jsou barevné třídící popelnice a kontejnery vysypány do popelářského svozového auta, je materiál odvezen na takzvanou dotřiďovací linku. Tam ho odborně znovu dotřiďují pracovníci. To proto, aby opravdu vše bylo vytříděno tak, jak má být a mohlo být využito k dalšímu zpracování - recyklaci.

Z deseti časopisů například může vzniknout nová kartonová krabice. Z 50 PET lahví může vzniknout nová fleecová bunda a jeden plný žlutý kontejner určený na plasty ušetří až 30 litrů ropy.

Čtěte také: Umístění kontejnerů na tříděný odpad

Ve třídění odpadů vynikáme, tři čtvrtiny Čechů třídí aktivně. Ve třídění odpadů vynikáme, tři čtvrtiny Čechů třídí aktivně. Aneb třídíme čím dál líp.

Nejlépe recyklovatelným plastem je polyethylentereflatát, tedy hlavně dobře známé PET lahve. Ty umí systém žlutých kontejnerů a třídicích linek vysbírat téměř dokonale - pro další použití jich zachrání osm z deseti uvedených na trh. Jsme v tom jedni z nejlepších v Evropě.

PET lahve ze žlutých kontejnerů se standardně recyklují například na nové lahve, na plastové díly moderních aut nebo v textilním průmyslu, třeba na bundy, mikiny či spacáky. Podobná je situace s papírem. Ten třídičky rozdělují nejčastěji na tři hromady - kartony, noviny s časopisy a směs. Obecně platí, že vytříděný papír lze recyklovat pětkrát až sedmkrát.

„Maximálně deset procent odpadu, který denně navezeme, jsou nečistoty. Devadesát procent lidí už třídí dobře. Záleží ale na lokalitě. Třeba na Žižkově nebo v centru je hodně hostelů a cizinci si nelámou hlavu s tím, jestli do papíru nehodí plast. Skončila šichta. Do Pražských služeb, třídící linky na papír, se sjíždějí auta z celé Prahy.

Tím se ale jako občané chodící k barevným kontejnerům nemusíme trápit. Suroviny z recyklátů, o které je na trhu zájem, se mění, stejně tak hodnota těchto komodit. Nemá tedy smysl snažit se chápat zájmy trhu a podle toho měnit své třídicí zvyklosti.

V řadě obcí také postupně zavádějí multikomoditní sběr, takže například do žluté nádoby je možné kromě plastů dávat i nápojové kartony nebo kovy, to se dočtete na informační nálepce na nádobě. Na třídičce, kam odpad míří, si to následně už přeberou a zhodnotí. Největší chyba je házet věci, u kterých si nejsme jisti, kam patří, do černé popelnice.

Pokud jde o energetické využití odpadů, ve spalovnách končí netříděný směsný odpad z černých popelnic. Nerecyklovatelné a spalitelné zbytky z třídiček ale můžou nahradit fosilní paliva v městských teplárnách. Nejlepší proto je upravit je do formy paliva z odpadu neboli TAP (tuhé alternativní palivo).

Tuna vytříděných, barevně rozdělených a slisovaných PET obalových materiálů má na trhu hodnotu asi 10 000 až 15 000 korun. Cena se ale mění podle aktuálních potřeb zpracovatelů, výjimkou nebylo ani 25 000 korun za tunu před pár lety, anebo také 3000 korun. Také tuna papíru má na trhu v čase proměnlivou hodnotu. Může jít o nižší tisíce korun za tunu kartonu, noviny a časopisy jsou asi o třetinu hodnotnější.

Automat na petky. V Evropě by se do roku 2025 mělo vytřídit 77 procent petek uvedených do oběhu, Češi jich už teď vytřídí 80 procent. PET lahve jsou nejlíp prodejný materiál na třídící lince a je ho tam nejvíc. „Pokud tento materiál zmizí, zbydou nám na třídění dvě až tři komodity s velmi nejistou prodejností. Ekonomika nám nebude vycházet, budeme po zákaznících požadovat víc peněz.

Data Samosebou.cz (spadajícího pod EKO-KOM) říkají, že v Česku své odpady aktivně třídí 73 procent obyvatel, od roku 2000 došlo k 35procentnímu nárůstu třídičů.

Obce čím dál častěji nabízí takzvaný door-to-door systém třídění. Rozuměj: dostaneš od nás gratis žlutou, modrou i hnědou popelnici, tu si na dvorku plň a my ti ji budeme pravidelně odvážet. Obcím se to vrátí v tom, že mohou omezit svoz černých popelnic. Jakýkoliv vstřícný krok směrem k zákazníkovi se podle Petra Jindry, šéfa třídičky Nykos, vrátí v dobrém. „Pětadevadesát procent obcí, které svážíme, má DTD systém.

Koloběh papíru. Vytříděný papír lze totiž recyklovat až sedmkrát.

Viděl jsem v centru, že do žlutých kontejnerů házejí lidi plechovky. Každá obec může mít nastavený systém jinak. A to z různých důvodů. Takže někdy se stane, že je sloučené bílé sklo s barevným nebo že tetrapakové a kovové obaly mají místo ve žluté nádobě u plastů.

Umístění nádob na odpad Mohou být nádoby na odpad umísťovány na komunikacích, parkovištích a chodnících dle zákona o pozemních komunikacích a jak postupovat v případech, že nikoliv?

Ve smyslu zákona číslo 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění je možné na vozovkách, dopravních ostrůvcích a krajnicích dálnice, silnice a místní komunikace umístit sběrné nádoby na odpady (rozumí se trvale) jako pevné překážky pouze na základě povolení silničního správního úřadu za vyjádření (souhlasu) dalších specifikovaných orgánů.

Chodníky také nejsou obecně místa pro trvalé umísťování nádob na komunální odpad (i když zkušenosti zejména z měst někdy ukazují pravý opak). Zásadně platí to, co bylo řečeno u vozovek. Umísťování nádob neřeší zákon číslo 125/1997 Sb., o odpadech, v platném znění (dále zákon o odpadech).

ODPOVĚĎ: Zákon o odpadech ve svém ustanovení § 2 odst. 12 stanoví, že obec se stává původcem komunálního odpadu v okamžiku, kdy fyzická osoba odpad uloží na místě k tomu určeném, obec se stává současně i vlastníkem tohoto odpadu.

Povinnost zřídit vyhrazené místo pro umístění nádob na odpady má vlastník budovy (správce). Nádoby mohou být umístěny v budově (např. ve sklepě), nebo na pozemku souvisejícím s budovou. Nádoby mohou být také umístěny městem do vyhrazeného místa na veřejném prostranství (velkoobjemové kontejnery).

Pokud nedokážeme předejít vzniku odpadu, je potřeba jej co nejlépe vytřídit, aby se mohl znovu využít. Největší zastoupení v černých nádobách má bioodpad, a to v průměru 31 %. Ten se dále dělí na zelený odpad a kuchyňský odpad.

Legislativní změny, které se chystají a budou pokračovat až do roku 2035, předpokládají, že obce a města začnou navyšovat úroveň třídění až na 75 %. Jinak nesplní recyklační cíle stanovené EU a nevyhnou se zvýšení skladovacích poplatků.

V JRK se snažíme analyzovat potenciál třídění v každé obci jednotlivě na základě vstupní analýzy OH. V současné době se ve většině obcí nachází systém sběrných míst, tzv. hnízd, který pro plnění cílů již není příliš efektivní. Jde o anonymní systém, a tak se stává, že občan vyhodí do sběrného kontejneru odpad, který tam nepatří (např. do plastu sklo). Často také dochází k přeplněnosti kontejnerů.

Doporučujeme proto zavedení systému sběru tříděného odpadu dům od domu stejně tak, jak je to nastavené u svozu SKO. Z anonymního sběru odpadu tak vytvoříme adresný a každá domácnost k vlastnímu odpadu přistupuje zodpovědněji. Navíc je pro občany systém pohodlnější, než je tomu v případě sběrných hnízd. Je efektivním nástrojem pro navyšování míry třídění a rovněž i pro nastavení spravedlivého systému pro občany. Lze ho zavést jak pro byty, tak i zástavbu v rodinných domech.

Neexistuje jednotná forma sběru odpadů, vždy záleží na potřebách a možnostech dané obce. Je proto důležité tento systém nastavit individuálně.

Investice do vhodných a kvalitních nádob na odpad se vyplatí, nepodceňujte jejich výběr. Odměnou vám bude vyšší úroveň třídění a spokojení občané.

Nádoby na odpad jsou důležitým nástrojem na třídění odpadu a dokážou zásadně ovlivnit množství i kvalitu vytříděného odpadu. Vybíráme také vhodný materiál a podstatná je pro nás i snadná manipulace. Můžete si u nás také objednat i gravitační zámek.

Při výběru dbáme i na kvalitu a šetrný přístup k životnímu prostředí. Materiál je také velice odolný a pružný a životnost našich nádob na odpad je minimálně 20 let.

Nádoby na odpad jsou perfektním nástrojem pro komunikaci s občany. Pokud budete mít zájem, dodáme vám je i s informačním polepem.

Se změnou odpadového hospodářství a nákupem nových nádob doporučujeme zavést i evidenci odpadu pomoci evidenčního systému ECONIT. Díky tomu získáte reálný přehled o tom, jak se ve vašem městě či obci (ne)třídí, můžete zavést motivační systém nebo nastavit spravedlivý poplatek za odpad. Pokud se rozhodnete evidenci odpadu spustit, můžeme vám dodat i chytrou nádobu na odpad. Ta bude už předem označena speciálním QR kódem nebo RFID čipem, pomocí kterého se při svozu načítají informace o tom, kolik a jakého odpadu konkrétní domácnosti produkují.

Poslední průzkumy potvrzují, že třídění odpadu se stává samozřejmostí pro čím dál více obyvatel ČR. V rámci Evropy tak patříme k jedněm z nejlepších. Tématem třídění se zabývají pravidelné výzkumy realizované pro Autorizovanou obalovou společnost EKO-KOM.

Systém třídění odpadu v České republice se začal budovat v roce 1999. Od té doby se počet třídících obyvatel zvýšil přibližně o třetinu. Česká republika se může v současné době pochlubit jednou z nejlépe propracovaných sběrných sítí v Evropě. Obyvatelé mají k dispozici kolem 838 000 třídících kontejnerů a košů.

Právě krátká docházková vzdálenost hraje zásadní roli při motivaci třídit odpad. V roce 2021 se tato vzdálenost zkrátila v průměru na 87 metrů. Podle průzkumu by však byli lidé ochotni dojít s tříděním odpadem až vzdálenost 215 metrů.

Přepočteno na jednoho obyvatele ČR vychází, že každý vytřídil v průměru 78 kg papíru, plastu, skla, kovu a kartonu od nápojů.

Tabulka: Průměrná vzdálenost ke kontejnerům na tříděný odpad