Jsme příroda: Člověk v tísni a ochrana krajiny

V říjnu se německé Cáchy staly evropským centrem debaty o budoucnosti přírodě blízkých řešení (Nature-Based Solutions - NBS). Na LAND4CLIMATE Mid-term Fóru, které hostila RWTH Aachen University, se potkaly desítky expertů, vědců, zástupců samospráv a projektů z celé Evropy. Atmosféra byla živá, interaktivní a plná sdílení. Fórum probíhalo v rámci iniciativy NBS4EU Cluster, která propojuje sedm projektů programu Horizon Europe.

Úvodní keynote pronesl profesor Erik Andersson z Helsinské univerzity. Podle něj je klíčem k úspěchu spolupráce více aktérů - od vědců přes městské plánovače po obyvatele. „Multi-stakeholder partnerství jsou srdcem úspěchu, ale stále nám chybí silnější zapojení soukromého sektoru. NBS se osvědčují tam, kde se stávají společným projektem - nejen technickým opatřením, ale i prostorem pro sdílené hodnoty.“ Zdůraznil, že Evropa v posledních letech výrazně investuje do městských NBS, a tím se profiluje jako globální lídr v této oblasti. Zároveň však upozornil na určité slepé skvrny: většina městských projektů se zaměřuje na nové nebo přetvořené prostory, zatímco ochrana a obnova existujících ekosystémů zůstává stranou. Technologické a institucionální mezery navíc podle něj podkopávají dlouhodobou udržitelnost a škálování projektů.

Od politik po praxi: čtyři tematické bloky

Po dopolední části následovaly čtyři paralelní sekce, které se věnovaly klíčovým otázkám implementace NBS:

• Evidence Base and Scalability of NBS - Jak měřit dopady přírodě blízkých řešení? Diskuse ukázala, že bez kvalitních dat a dlouhodobého monitoringu bude těžké přesvědčit rozhodovací orgány o přínosech.
• Spatial Requirements of NBS - Jaké prostorové nároky mají NBS? Jak vyvážit ochranu půdy, urbanizaci a zemědělství?
• Funding Strategies and Policy Frameworks - Jak NBS financovat a zakotvit v politických strategiích? Zaznělo, že dlouhodobé financování vyžaduje kombinaci veřejných i soukromých zdrojů.
• Implementation Challenges and How to Overcome Them - Co brání rozšiřování NBS v praxi? Od legislativních bariér po chybějící místní kapacity a sdílené know-how.

Závěrečný panel From Projects to EU Cohesion Policy pak zdůraznil, že kohezní a strukturální fondy EU musí NBS více reflektovat, protože jen tak se z pilotních iniciativ mohou stát systémové nástroje rozvoje regionů.

Česká zkušenost: Obnova po tornádu a bleskových povodních jako příležitost

Své místo na fóru měl i český tým EUKI ELCA, který mimo jiné v rámci diskuze mluvil o zkušenostech z Moravské Nové Vsi, obce, kterou v roce 2021 zasáhlo ničivé tornádo. Spolu s místní samosprávou zde Člověk v tísni vytvořil klimatický akční plán, který využívá přírodě blízká opatření jako nástroj obnovy i prevence budoucích rizik a který právě teď obec začíná naplňovat.

Čtěte také: Lamacentrum a skřítci: Zajímavosti

„Po katastrofě jsme nechtěli jen obnovit poškozené území, ale vytvořit něco odolnějšího,“ zaznělo od místostarosty Moravské Nové Vsi Jiřího Fily, který se fóra zúčastnil. Projekt ukazuje, že propojení biodiverzity, zapojení komunity a měření přínosů je cestou, jak se z NBS stává nejen environmentální, ale i sociální inovace. Roman Klecker z hodonínské kanceláře Člověka v tísni diskutoval s účastníky odpoledních workshopů nad konkrétními projekty NBS protipovodňových opatření v Dolních Bojanovicích a problémech, na které narážíme při implementaci. O téma se hojně zajímali přítomní akademičtí a vědečtí pracovníci a společně jsme tak vymýšleli nové možné přístupy, jak situaci čelit.

Lesy a klimatická adaptace

Konference v Cáchách jasně ukázala, že nature-based solutions nejsou módní pojem, ale zásadní pilíř klimatické adaptace. Lesy hrají klíčovou roli v každodenním životě člověka i v ochraně klimatu. Jsou domovem nespočtu druhů rostlin a živočichů, roste v nich dřevo, lesní plody a léčivé byliny. Člověku nabízí prostor ke každodennímu odpočinku, rekreaci a sportu. Lesy jsou důležitou součástí koloběhu látek - zejména vody, uhlíku a kyslíku.

Pohlcují oxid uhličitý, snižují jeho koncentraci v atmosféře a zpomalují tak globální oteplování. Jsou producentem i zásobárnou kyslíku. Zároveň ochlazují krajinu a zadržují vodu, čímž zmírňují dopady extrémních teplot i přívalových dešťů a chrání nás před suchem i povodněmi. Bez zdravých lesů by naše prostředí bylo chudší a zranitelnější.

Příslušnost ke Světovému dědictví UNESCO pro Jizerskohorské bučiny (od r. 2021) představuje známku nejvyšší kvality dochované přírody, ocenění její dosavadní ochrany a relativní šetrnosti lesního hospodaření. Národní přírodní rezervace leží v 1. zóně CHKO Jizerské hory a zasahuje na katastrální území šesti obcí. Jednou z nich jsou Hejnice, kde jsme náš celodenní projektový den započali.

Víme, že učení venku je jeden z nejlepších způsobů pro rozvoj přírodovědné gramotnosti a vztahu k místu. A les je pro to ideální prostorem. Pobyt v něm nejen, že dokáže naladit mysl, ale mnohdy nás obdaří i množstvím neočekávaných objevů. Emoce byly koneckonců jedním z výrazných témat naší expedice. Jejich úloha, resp. to jak je ovlivňují naše hormony a proč se zrovna v lese cítíme dobře, byly základem k uvědomění si vlivu lesa na lidský blahobyt a duševním zdraví.

Čtěte také: Třídění odpadu: Jak na to?

Nebydlíte v Jizerských horách, nebo jste příliš vzdáleni nejbližšímu CHKO? Nevadí. Tento program lze snadno přizpůsobit a vybrat si jakýkoliv jiný les. Ideálně takový, který je součástí nějaké chráněné oblasti. To proto, abyste mohli hovořit o důvodech a způsobech ochrany přírody a pravidlech, která s tím souvisí. I zdánlivě obyčejný les, resp. les, který je obhospodařovaný pasečným způsobem, vám může nabídnout spoustu příležitostí pro výuku.

Člověk v tísni a klimatické vzdělávání

Na stránkách klima.clovekvtisni.cz spustil Člověk v tísni webové stránky, kde popularizační formou přibližuje důvody, projevy i možná řešení změny klimatu ve světě i v Česku. Člověk v tísni dlouhodobě posiluje aktivity týkající se změny klimatu: v programech na pomoc klimatickým uprchlíkům, zadržování vláhy, klimaticky inteligentního zemědělství, posilování odolnosti lidí proti katastrofám, v oblasti vzdělávání a osvěty, ale i v pomoci environmentálním aktivistům, kteří jsou v autoritářských režimech často v ohrožení života. Nově spuštěný web umožní organizaci toto téma lépe komunikovat směrem k veřejnosti.

“Téměř nepřetržitě teď řešíme dopady strašlivé agresivní války a uprchlickou krizi, kterou způsobila ruská invaze na Ukrajinu, Země se ale točit nepřestala, klima se dál mění a tyto změny pociťujeme všichni. Jako globální Západ teď navíc stojíme před rozhodnutím omezit příjem fosilních paliv z Ruska a čím ho nahradíme, to je otázka nejen geopolitická, ale i ekologická a klimatická,” vysvětluje Šimon Pánek, ředitel Člověka v tísni.

“Měli jsme daleko víc investovat do obnovitelných zdrojů energie už dříve, teď je to zjevné. Člověk v tísni doporučuje na webu důvěryhodné zdroje a představuje také vlastní “klimatické aktivity”. Web jsme rozdělili do šesti částí. Prostřednictvím zkušeností z celého světa, popularizačních videí a interaktivních grafů od relevantních odborníků, vizualizací, ilustračních příběhů a na základě důvěryhodných zdrojů nabízíme vhled do toho co změna klimatu je, jak se projevuje ve světě i v České republice, a jaká řešení je podle odborníků třeba přijmout na mezinárodní a místní úrovni a na úrovni jednotlivce. Čtenářům nabízíme rozcestník na naše vzdělávací materiály a další důvěryhodné zdroje informací,” přibližuje projekt jeho vedoucí Jaromír Mára.

Svou prací s ohroženými komunitami napříč světem organizace reaguje na problémy, které s touto změnou souvisí. „Ať už se jedná o dopady sucha, nebezpečí spojená s bleskovými povodněmi nebo znečištěné ovzduší, vždy se snažíme aplikovat řešení, která mají za cíl zvýšit odolnost zranitelných komunit vůči environmentálním rizikům. Právě vzdělávání považuje Člověk v tísni za jeden ze stěžejních prostředků, který by mohl být klíčem k udržitelnému a spravedlivému životu.

Čtěte také: Přecitlivělost k přírodě: Nový pohled

„Chtěli jsme, aby i české publikum mělo k dispozici komplexní a srozumitelné informace z ověřených zdrojů na jednom místě. Věříme, že web přiblíží klimatickou změnu a související témata přehledným a čtivým způsobem nejen mladým lidem,“ říká Veronika Ambrozyová, metodička globálního rozvojového vzdělávání Člověka v tísni.

Také Česko se ohřívá. Odborníci varují, že klima v některých regionech Česka se bude více a více podobat tomu středomořskému.

Aktivity Člověka v tísni v regionech

V Královéhradeckém kraji poskytujeme v současnosti dluhové poradenství v našich poradnách v Hejtmánkovicích a Broumově. V současnosti působíme se službou dluhového poradenství ve Žďáru nad Sázavou. Služby lze využívat ambulantně i terénně. V Libereckém kraji se zaměřujeme na jednotlivce i rodiny, které potřebují pomoc v sociální oblasti a ve vzdělávání. Naše pražská pobočka poskytuje klientům poradenství, terénní sociální práci, vzdělávací programy a další služby. Svoje služby nabízíme na celém území hlavního města. Pražská pobočka sídlí v Praze 5 na Smíchově. Ve Středočeském kraji se zaměřujeme na pomoc lidem v tíživé životní situaci, ze které se nejsou schopni dostat vlastními silami sami. V Ústeckém kraji pracujeme především v Ústí nad Labem, Chomutově a Bílině. Velkou část naší energie věnujeme dětem a mladým lidem. Pro ty nejmenší provozujeme předškolní kluby, těm starším nabízíme individuální či skupinové doučování a kariérní poradenství.

Zdraví českých lesů

Zalesněná plocha v České republice dlouhodobě narůstá, kondice lesů je však v mnoha případech špatná. Čelí dopadům průmyslové výroby, holosečného hospodářství, vysazování smrku na nevhodných stanovištích a také klimatické krizi. V Klepačově lesníci už padesát let přetváří tamní les na takzvaný výběrný. To znamená, že se do něj zasahuje přírodě bližším způsobem, pracuje se s jednotlivými stromy a netěží se velké plochy najednou. „Všechno, co neškodí, necháváme,“ vysvětluje Tomáš Pospíšil ze Školního lesního podniku Křtiny. „Výběrný les by měl být stabilnější a odolnější proti vnějším vlivům a tomu, co nás čeká,“ dodává s ohledem na změnu klimatu, jejíž dopady mění i podobu našich lesů.

Environmentální poradce Člověka v tísni, Jakub Zelený dále vysvětluje, že zalesněná plocha v Česku sice v posledních letech stoupá, zdraví lesů u nás ale klesá. „Česká republika se v posledních šesti letech potýká s následky vážné kůrovcové kalamity, nejhorší v celé Evropě,“ říká Zelený. „Je způsobena dlouhodobějším poklesem zdraví lesů, ale i proměnou klimatu. Trpí i v důsledku nevhodných hospodářských praktik. Takto oslabený les je potom snadnou kořistí pro lýkožrouta smrkového neboli kůrovce,“ vysvětluje.

V České republice je dodnes typický pasečný způsob hospodaření (kdy se lesy jednorázově skácí a následně uměle vysází). „V dobách komunismu jsme mysleli, že les budeme řídit, plánovat a potom bude všechno pod kontrolou. Tohle přesvědčení přetrvává dodnes. Už se ale ukázalo, jak nesprávná úvaha to je. Navzdory všem plánovaným výsadbám a těžbám bylo až devadesát procent všech těžeb kalamitních,“ upozorňuje Zelený na velké množství neplánovaných těžeb v roce 2021.

„My jako lidé jsme lesy úplně změnili - druhovou skladbu, strukturu lesa, půdní podmínky. Lesy, které jsou takto změněné, nejsou schopny na aktuální změny reagovat. Z pohledu lidského života to vypadá jako katastrofální situace, ale lesní prostředí pouze reaguje na změněné podmínky a poradilo by si s tím. Les lesníka nepotřebuje, bude se vyvíjet i bez něj. Lesníka a les potřebuje člověk,“ dodává Tomáš Pospíšil.

„Dochází k nárůstu teploty a výkyvům. Máme dlouhá období sucha, následovaná velkými srážkami. Voda tak nemá čas vsáknout se do půdy, odtéká z krajiny. Lesy nemají dostatek vody, jsou oslabené a náchylné na škůdce.“ Environmentální poradce zároveň poukazuje na to, že se v Česku přestává dařit smrku.

Přírodě blízký les se tedy vyplatí také ekonomicky. „Podle přírodě blízkých modelů zjistíme, jak les přirůstá a kolik můžeme vytěžit, aby to nešlo na úkor lesa,“ vysvětluje Pospíšil a dodává, že to může být až 11 kubických metrů na hektar a rok.

„Kromě produkce dřeva je to regulace mikroklimatu, ovlivňování množství srážek a prevenci sucha. Lesy jsou útočištěm pro zvěř, biodiverzitu. Patří to k naší krajině esteticky, psychologicky,“ říká poradce z Člověka v tísni.

„Vidíme pozitivní posun v reakci na aktuální kalamitní situaci. Lesníci už začínají chápat, že je potřeba praxi změnit,“ hodnotí Zelený postup v posledních letech. „Změna je ale příliš pomalá, než abychom to zvládli změnit,“ dodává.

Pospíšil zůstává optimistický. „Máme spolupráci s mnoha majiteli lesů, kteří hledají způsob, aby se do stejné situace nedostali. Jsem optimistický v tom, že se myšlení nás lesníků mění, protože nám příroda ukazuje něco jiného.“

Online kurz klimatického vzdělávání

Nový online kurz pro žáky 8. a 9. tříd ZŠ, studenty učilišť, středních škol a gymnázií a jejich učitele a učitelky.

Kapitoly kurzu:

• Co se děje s naší planetou?
• Co to pro nás znamená?
• Jak z toho ven?

Kurz vychází z faktů, odborných podkladů a nabízí i praktické tipy využitelné přímo ve výuce. Známí experti vysvětlují, proč dochází ke změně klimatu, jaké má dopady a jak se s nimi můžeme vyrovnat. Kurz je zdarma. Stačí internet, mobil, tablet nebo počítač - studovat můžete doma, ve škole i cestou do práce, ať už jste kdekoliv a kdokoliv.

Zdraví krajiny a zemědělství

Zdraví našich lesů, luk a orné půdy je z velké části spjato s jejich polohou: čím jsou položeny níže, tím klesá jejich zdraví. Rozsáhlé rozpálené české nížiny trpí v důsledku odlesnění a vystavení krajiny slunci, větru a dešti.

Půda našich nejúrodnějších a z hlediska zemědělství nejhodnotnějších oblastí je poškozená dekádami orby, zhutněním těžkou technikou a ukládáním chemických látek. Plošné odvodnění melioracemi přispělo k vysušení a oslabení krajiny, což se projevuje i na chatrném zdraví zdejších lesů. Vysazování nevhodných druhů stromů a necitlivé hospodaření způsobilo, že velké části našich lesů nyní odumírají.

Potřebuje rovněž změnu hospodaření, které bude více stavět na druhově pestrých kulturách, kombinujících jednoleté, víceleté a vytrvalé rostliny. Je důležité, aby se zvrátil trend vyčerpávání půd, a to směrem k jejich obnově. Měly by být aplikovány metody regenerativního zemědělství a agrolesnictví.

Lesy pokrývají 37 % celkové plochy Česka a podílí se na celkovém indexu krajinnéh zdraví z 26 %. Zdravé lesy jsou úzce spjaty s vyšší nadmořskou výškou. Naopak nezdravé lesy najdeme spíše v nižších polohách. Lesní porosty poskytují životně důležité ekosystémové funkce: regulují klima a malý vodní cyklus, podporují biodiverzitu, produkují dřevo a další materiály a poskytují prostor pro rekreaci. Jsou naším největším přírodním bohatstvím a nejhodnotnějším současným způsobem využití krajiny.

České lesy však současně trpí zejména v důsledku konvenčního hospodaření, které klade důraz na druhově chudé smrkové monokultury namísto přirozených, převážně listnatých lesů. Současné zvyšující se teploty neprospívají smrkům, které preferují chladnější a vlhčí podmínky severských zemí. Oslabené smrky snadno podléhají suchu a kůrovci - výsledkem jsou rozsáhlé plochy umírajících a suchých stromů, zejména na Bruntálsku a Vysočině.

Pro naše nížiny je přitom typické intenzivní zemědělství, zatímco s rostoucí nadmořskou výškou přibývá oblastí obhospodařovaných extenzivně. K extenzivnímu hospodaření patří vyšší podíl travnatých ploch, dřevin a krajinných prvků, které přispívají k vyšším hodnotám krajinného zdraví. Naopak intenzivní hospodaření vykazuje ze všech typů využití krajiny jedny z nejnižších hodnot ekosystémového zdraví, dokonce nižší než tzv. „spojitá městská zástavba“ - tedy převážně zastavěný povrch.

Konvenční hospodaření je postavené na potlačování zdraví krajiny pomocí orby a pesticidů a nahrazování přirozených funkcí zdravého ekosystému průmyslovými hnojivy. Velkoplošné hospodaření vyžaduje zcela uniformní krajinu, bez stromů a „škůdců“, což s sebou přináší odsun a vymírání i dalších živočišných druhů nejen nad zemí, ale i v ní. V důsledku odlesnění a odhalení půdy dochází k ztrátě její úrodnosti a k jejímu postupnému splavování do vodních toků a odnášení větrem, tzv. erozi.

Jak (ne)hospodařit ke zdraví

Text článku výše popisuje důvody, proč má dnes zemědělství ve společnosti nálepku sektoru, který nepřeje biodiverzitě, nehospodárně vytěžuje půdu, tvoří zbytečně nadprodukci potravin nebo zatěžuje krajinu agrochemikáliemi. Ne vždy to tak ale je, nebo nutně být musí. Příkladem postupných změn k lepšímu jsou uvědomělí farmáři, zemědělci nebo vinohradníci, kteří se snaží hospodařit v souladu s přírodou.

Tito hospodáři se odklonili od monokultur a orby. Už dávno jsou pryč snahy o co nejvyšší výnos nebo přehnané dávky postřiků a průmyslových hnojiv. Stále častěji volí ekologické přístupy, ohleduplnost ke krajině a přírodním pochodům. Znovuobjevují zkušenosti našich předků a moderní, přírodě blízké postupy reagující na klimatickou změnu.

Pestrým vinohradnictvím k podpoře zdravé krajiny

Na kvalitě svých produktů i krajiny si zakládají například moderní vinohradníci. Na svých vinohradech kombinují rostlinky vinné révy s pásy hluboko kořenících bylin, které nejenže podporují obnovu humusu, prokypření půdy, která lépe vsakuje vodu a na svazích méně podléhá erozi, ale také poskytují potravu edafonu (tj. společenstvu půdních organismů) i potřebným opylovačům. Navíc ochlazují a zvlhčují vzduch, čímž zlepšují mikroklima vinice a poutají oxid uhličitý.

Směsi rostlin obsahují zhruba dvanáct až patnáct převážně bobovitých druhů, které rostou a kvetou postupně v průběhu vegetace. Nejedná se tak o nálet plevelných druhů z okolní krajiny, ale o cíleně vysévané směsi s poměry jednotlivých druhů vhodných pro danou lokalitu. Orná půda produkuje přibližně 1,2 tuny CO2 z hektaru ročně, ale takto ozeleněná vinice tyto emise dokáže snížit na 0,8 tuny CO2 ročně.

Roční emise vašeho auta jsou přitom přibližně 4,5 tuny. S nadsázkou se dá tedy tvrdit, že ozeleněním hektaru vinice si vykoupíte 3 000 km jízdy vaším autem.

Městská zeleň chladí a čistí

Města poskytují lidem nejenom práci, zábavu, ale také životní prostor a jsou nedílnou součástí naší krajiny. Zabírají zhruba 5 % celkového povrchu, ale jejich stopa v krajině je značná a většinou negativní. Vysušování půdy odkanalizováním dešťové vody, zpevněné povrchy neschopné zadržet vodu nebo ji zpřístupnit rostlinám, utužování půd pojezdem a sešlapem jsou příčiny dnes tak diskutovaného tepelného ostrova měst. Města se oteplují rychleji než okolní krajina, někdy až o 4 °C, protože déle akumulují teplo a ani přes noc se betonové povrchy nedokážou zchladit.

Proto je tak důležité udržovat v městech parky a vzájemně propojenou zelenou infrastrukturu. Městská zeleň poskytuje nejenom místo pro oddych a kousek přírody, ale také dokáže tlumit projevy klimatické změny. Ochlazuje a zvlhčuje prostředí, zadržuje vodu, stíní, čistí vzduch, poutá CO2 a podporuje biodiverzitu.

Potřebujeme vytvářet pro zeleň další prostory a zakládat ji zde chytře, podle odborných poznatků. Kvalitní založení začíná u výběru vhodného druhu (což může souviset třeba i s velikostí a tvarem koruny stromů) a kvalitního pěstebního substrátu a pokračuje pravidelnou údržbou.

tags: #jsme #priroda #clovek #v #tisni

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce výběrem modrého koše
• Vodovky pro děti: ekologická volba
• Radioaktivní odpad v ČR
• Tipy na stanoviště pro dětský orientační běh
• Připojení bidetu krok za krokem