Mnohé podnikatelské subjekty mají zavedeny a pravidelně ověřovány systémy pro řízení kvality svých produktů a služeb a také pro ochranu životního prostředí při výkonu svých výrobních a dodavatelských činností.
Kapitola 4 je jednou z nových částí normy, která se skládá z celkem čtyř samostatných článků. Dva z nich jsou v podstatě přeneseny (a přeformulovány) z původních článků 1 a 4, dva jsou naopak zcela nové.
Nová kapitola 4 částečně zahrnuje požadavky dřívějších článků 0.1 (Úvod - Obecně), 1.1 (Předmět - Obecně), 1.2 (Aplikace), 4.1 (Všeobecné požadavky na QMS) a 4.2.2 (Příručka kvality). Došlo ke změnám formulací některých stávajících požadavků.
Z této části normy, obecně se týkající systému managementu kvality, byl vypuštěn celý původní čl. 4.2 Požadavky na dokumentaci, který je nyní obsahem čl. 7.5 Dokumentované informace.
Kapitola týkající se kontextu dále zavádí nově požadavky ve vazbě k následujícím termínům:
Čtěte také: Environmentální Hnutí v Církvi
Kapitola 4 bude mít tedy následující části:
Nový článek týkající se kontextu. Už sám název napovídá, že předpokladem porozumění organizaci je pochopení jejího kontextu.
Kontext organizace není explicitně ve stávající verzi normy zmiňován, nicméně souvislosti se dají identifikovat zejména ve čl. 0.1 a (při troše snahy) i ve čl. 1.1. Pokud použijeme srovnání obou verzí, je zřejmé, že v určitém ohledu měl být kontext organizace brán v úvahu již nyní.
Původně: Návrh a implementace QMS jsou mj. ovlivňovány prostředím, ve kterém organizace provozuje svoje činnosti, jeho změnami, produkty, strukturou organizace atd.
Nyní: Organizace musí:
Čtěte také: Školní výlet: příroda volá!
Pro přesnější představu použijeme několik definic.
Kontext (ISO/DIS 9001:2015) = podnikatelské prostředí, neboli kombinace interních a externích faktorů a podmínek, které mohou mít vliv na přístup organizace ke svým produktům, službám, k investicím a zainteresovaným stranám.
Uvedená definice používá pojem faktor, ale ani aspekt, ani faktor zatím není blíže návrhem normy stanoven; na rozdíl od normy ISO 14001:
Aspekt (ČSN EN ISO 14001:2005) = prvek činností, výrobků nebo služeb, které mohou ovlivnit....
Pro srovnání definice pojmů dle slovníku cizích slov:
Čtěte také: Tři Studně - organizace
Stanovení kontextu je též definováno normou pro management rizik takto:
Stanovení kontextu (ČSN ISO 31000:2010) = vymezení vnějších a vnitřních parametrů, které mají být zohledněny, přičemž vnější kontext je definován jako vnější prostředí, ve kterém se organizace snaží dosáhnout svých cílů, a vnitřní kontext jako vnitřní prostředí, ve kterém se organizace snaží dosáhnout svých cílů.
Ať už budeme dávat přednost pojmu aspekt, faktor či parametr, důležité je, zda je:
Pokud ano, je to ten pravý, který máme určit, monitorovat, přezkoumávat, a na základě něho plánovat opatření přijatá pro řešení rizik a příležitostí.
Aspekty mohou zahrnovat (též možno nalézt v ISO 31000) např. následující:
Pozn.: v této části normy není výslovně požadovaná dokumentovaná informace, organizace musí "pouze" monitorovat a přezkoumávat informace o externích a interních aspektech.
Z logiky věci (a zkušenosti např. s normou ISO 14001 a jejími registry environmentálních aspektů) se nabízí vhodnost použití obdobné metody identifikace aspektů.
A vezmeme-li v úvahu, že (nejen) na základě identifikovaných aspektů se mají plánovat opatření přijatá pro řešení rizik a příležitostí, a to podle jejich významu, resp. potenciálního dopadu na shodu produktů a služeb, bude vhodné aspekty nejen identifikovat, ale i hodnotit podle jejich významu.
Nový článek týkající se kontextu. Souvislosti se ale dají identifikovat znovu zejména ve čl. 0.1 a 1.1.
Původně: Návrh a implementace QMS jsou mj. ovlivňovány prostředím, ve kterém organizace provozuje svoje činnosti (součástí prostředí jsou samozřejmě i zainteresované strany, byť je nynější podoba normy přímo nezmiňuje).
A dále, norma ISO 9001 se použije tam, kde organizace potřebuje ... poskytovat produkt splňující požadavky zákazníka (zákazník = zainteresovaná strana) a požadavky zákonů a předpisů (stát = zainteresovaná strana).
Nyní: Organizace musí:
Pro přesnější představu použijeme opět definici.
Zainteresovaná strana (ISO 9001:2015) = osoba nebo organizace, která může mít vliv na určité rozhodnutí nebo činnost nebo jimi může být sama ovlivněna nebo se jimi cítí být ovlivněna.
Pro srovnání:
Jedná se tedy o jakoukoli stranu (externí či interní) - osobu, organizaci, skupinu, která:
Jinak řečeno, pokud existuje osoba, organizace apod., která:
měla by být organizací identifikována jako relevantní zainteresovaná strana, a na základě jejích relevantních požadavků by měla organizace plánovat opatření pro řešení rizik a příležitostí.
Kapitola 4 má čtyři části a specifikuje (stejně jako v oblasti systému managementu kvality dle ČSN EN ISO 9001:2016) požadavky týkající se porozumění souvislostem, rozsahu a vztahům EMS organizace s okolním prostředím, zainteresovanými stranami a dalšími záležitostmi, které jej ovlivňují.
Kapitola 4 je jednou z nových částí normy, která částečně zahrnuje požadavky dřívějšího článku 4.1 (Všeobecné požadavky).
Kapitola týkající se kontextu zavádí nově požadavky zejména ve vazbě k následujícím termínům:
Kapitola 4 má nyní následující části:
Už sám název napovídá, že předpokladem porozumění organizaci je její kontext.
Kontext organizace není explicitně v předcházející verzi normy zmiňován (viz ČSN EN ISO 14001:2005), nicméně souvislosti se dají identifikovat možná ve čl. 4.1, ale spíše v úvodu této verze normy.
Pokud použijeme srovnání obou verzí, je zřejmé, že v určitém ohledu měl být kontext organizace brán v úvahu i dosud, součástí požadavků však nebyl, spíše se objevují souvislosti v rámci úvodního komentáře (viz čl. Úvod).
Původně: Organizace řídí svůj environmentální profil, resp. dopady svých činností v kontextu environmentálních zákonů, opatření na ochranu životního prostředí, zájmu zainteresovaných stran na udržitelném rozvoji apod.
A dále také, úroveň podrobností a komplexnosti EMS je třeba chápat v kontextu různých faktorů, jako je rozsah systému, velikost organizace, povaha jejích činností, výrobků či služeb.
Nyní: Organizace musí:
Tyto záležitosti musí mj. zahrnovat tzv. environmentální podmínky, které mohou ovlivnit organizaci nebo jsou organizací ovlivněny.
Pozn.: srovnáme-li jinak velmi podobné požadavky článků 4.1 normy ČSN EN ISO 14001:2016 a ČSN EN ISO 9001:2016, můžeme nalézt zejména následující rozdíly (kromě jiného smyslu a zaměření norem, samozřejmě):
ISO 14001 naopak v tomto článku vůbec neobsahuje požadavek na monitorování a přezkoumávání informací o aspektech, resp. záležitostech (požadavek ale bude vyplývat z dalšího textu).
Pro přesnější představu použijeme několik definic.
Environmentální podmínky (ČSN EN ISO 14001:2005) = stav nebo charakteristika životního prostředí (tj. prostředí, ve kterém organizace provozuje svoji činnost) v určitém okamžiku.
Kontext (protože ČSN EN ISO 14001:2016 definici tohoto termínu neobsahuje, použijeme definici z ČSN EN ISO 9000:2016) = kombinace interních a externích aspektů, které mohou mít vliv na přístup organizace při rozvíjení a dosahování cílů.
Uvedená definice používá pojem aspekt, v této souvislosti bychom měli použít termín "záležitost", jako hledisko, stanovisko, zorný úhel, nebo také síla uplatňující se v nějakém procesu.
Stanovení kontextu je též definováno normou pro management rizik takto:
tags: #kontext #organizace #environmentalni #faktory #definice