Kontrola kotlů v domácnostech, emise a legislativa v České republice

V roce 2012 nabyl platnosti nový zákon o ochraně ovzduší (dále jen zákon), který zavedl několik revolučních změn regulujících provozování stacionárních spalovacích zdrojů, coby významných znečišťovatelů ovzduší. Jedním ze zásadních ustanovení zákona o ochraně ovzduší z roku 2012 bylo zavedení zákazu provozování teplovodních kotlů na pevná paliva nižších tříd než 3 od září 2022 (dále jen nevyhovující kotle). Původně byl plánován plošný zákaz provozování všech nevyhovujících kotlů od 1. 9. 2022. V první polovině roku 2022 však vrcholila energetická krize, která dopadala především na domácnosti. Z tohoto důvodu byl o dva roky odložen zákaz provozu pro ty nevyhovující kotle, které jsou zdrojem tepla pro vytápění domácností či staveb určených pro rodinnou rekreaci. Nicméně pro kotle provozované mimo domácnosti (malé firmy, penziony, restaurace, …) platí zákaz provozování nevyhovujících kotlů již od 1. září 2022. Pro domácnosti byla lhůta prodloužena do září 2024.

Od 1. 9. 2024 je zakázáno provozovat kotle na pevná paliva v objektech určených k bydlení, které nesplňují minimálně 3. třídu dle normy ČSN EN 303-5. Dle zákona o ochraně ovzduší je od 1. 9. 2024 zakázáno provozovat kotle, které nesplňují minimální požadavky uvedené v příloze č. 11 k tomuto zákonu, v objektech určených k bydlení (rodinné domy, bytové domy, stavby pro rodinnou rekreaci). V ostatních objektech je zákaz platný od 1. 9. 2022. Zákaz se týká všech nevyhovujících kotlů bez výjimky. Již na první pohled je zřejmé, že tyto kotle musí být vyměněny do 1. září 2024. Pokud však nejsou určeny pro domácnost, tak povolení k jejich provozu skončilo již k 1. září 2022!

Emisní třídy kotlů

Povinná výměna kotlů na pevná paliva nevyhovujících tříd se stala mediálně velice vyhledávaným tématem. Bohužel, jak to již v médiích chodí, využívají často zkratek. V tomto případě se velice často píše o blížícím se zákazu provozu starých kotlů, zpravidla ještě s dodatkem, že se zákaz týká kotlů tříd 1 a 2. Ovšem velice často se zapomíná uvádět, že se to týká výhradně kotlů na pevná paliva. Kdo má k tématu blízko, zpravidla to ani nepostřehne, ovšem zvláště starší lidé, kteří provozují staré kotle všeho druhu, bývají velice často zmateni.

Třídy kotlů zavedla evropská norma EN 303-5 v roce 2000 (prostřednictvím její české verze ČSN EN 303-5:2000). Kotlům, uváděným na trh před rokem 2000 nebyly přidělovány žádné třídy. Mezi léty 2000 až 2012 byly kotle dle dosažené úrovně emisí zařazovány do tříd 1, 2 a 3 s tím, že třída 3 představovala nejvýše dosažitelnou „ekologickou“ úroveň, tedy nejnižší produkované emise. V roce 2012 byla přijata novela normy (u nás zavedena v roce 2013 coby ČSN EN 303-5:2013), která zrušila udělování tříd 1 a 2, naopak zavedla nové vyšší třídy 4 a 5. Od roku 2013 tudíž nebylo možné certifikovat nové kotle na pevná paliva, které by nedosáhly při certifikaci alespoň třídy 3. Prodávat se mohly pouze kotle nižších tříd, které byly certifikovány před rokem 2012, které měly ještě platné certifikáty (platnost certifikátů bývá zpravidla 2 roky). Definitivní zákaz uvádění na trh kotlů tříd 1 a 2 nastal 1. 1. 2014.

Pokud to shrneme, kotle vyrobené před rokem 2000 nebyly zařazovány do tříd, tudíž by se jich měl zákaz provozu týkat plošně. To se samozřejmě týká také kotlů, které byly vyrobeny mimo sériovou výrobu (tzv. samovýroba) a neprošly řádnou certifikací. Naopak u kotle zakoupeného po roce 2014 má jeho provozovatel prakticky jistotu, že má minimálně třídu 3 a zákaz provozu se jej netýká. Mezi léty 2000 až 2011 byly do tříd 1 a 2 zařazovány prakticky výhradně ručně přikládané prohořívací (zpravidla litinové) a odhořívací kotle bez ventilátoru (postrádající na elektrické energii závislou regulaci). Teprve v roce 2011 se na trhu začaly objevovat některé typy odhořívacích kotlů (například Dakon DOR F, OPOP, Slokov), které byly zařazeny do třídy 3.

Čtěte také: Nakládání s odpady v Česku

Emisní třídu kotle je možné dohledat na výrobním štítku daného kotle nebo v jeho dokumentaci. Pokud není údaj uveden na štítku nebo se jedná o kotel, který žádný výrobní štítek nemá, je více než pravděpodobné, že kotel povolené emise splňovat nebude.

Kontroly a revize kotlů

Kotle na pevná paliva o jmenovitém příkonu do 300 kW musí podle zákona totiž pravidelně v intervalu minimálně jednou za 3 roky kontrolovat výrobcem kotle autorizovaný technik, který o kontrole vyhotoví zprávu, ve které musí být mimo jiné uvedena třída kotle a také to, zda kotel vyhovuje požadavkům zákona na provozování po 1. 9. 2024.

Nezanedbatelné množství lidí má již nyní připraven argument typu „tak ať mi to nejdříve prokáží, že mám kotel špatné třídy“. Ale na to se trozhodně nelze spoléhat. Pokud někdo bude provozovat nevyhovující kotel i po zákazu v dobré víře, že si myslel, že zrovna ten jeho kotel má třídu 3, nebude to v žádném případě polehčující okolnost.

V zákoně je jasně uvedeno, že za provoz kotle je zodpovědný jeho provozovatel, což je právnická nebo fyzická osoba, která stacionární zdroj skutečně provozuje. Pouze v případě, že taková osoba není známa nebo neexistuje, považuje se za provozovatele vlastník stacionárního zdroje. A je to také provozovatel, který bude muset zaplatiti případnou pokutu za to, že provozuje v rozporu se zákonem nevyhovující kotel, či nemá provedenu zákonnou kontrolu.

Majitelé většiny kotlů na tuhá paliva napojených na teplovodní soustavu ústředního vytápění domu mají podle platného zákona o ochraně ovzduší od roku 2012 novou povinnost, kterou musí splnit do konce letošního roku. Do konce roku musí každý spalovací zdroj na tuhá paliva o příkonu 10-300 kW napojený na radiátory projít kontrolou technického stavu a provozu (revizí). Od 1. ledna 2017 si totiž může úřad vaší obce s rozšířenou působností vyžádat potvrzení o revizi. V případě nedodržení povinnosti čeká domácnosti postih až do výše 20 tisíc korun. Do konce letošního roku tak má projít prohlídkou odhadem přes půl milionu topenišť.

Čtěte také: Znečištění ovzduší v ČR

TIP MŽP: Pokud jste letos instalovali nebo ještě budete instalovat zcela nový kotel, mějte na paměti, že protokol o revizi musí mít všechny, tedy i nové kotle. Nejsnazší cestou je obrátit se přímo na výrobce daného kotle na tuhá paliva. Ten by vám měl poskytnout kontakt na příslušného proškoleného technika, tzv. odborně způsobilou osobu.

Kontrolu může podle zákona o ochraně ovzduší provádět pouze tzv. odborně způsobilá osoba (OZO). Provozovatel spalovacího stacionárního zdroje na pevná paliva je povinen předložit na vyžádání obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností doklad o provedení této kontroly vystavený odborně způsobilou osobou.

Pravidelné kontroly mohou pomoci identifikovat případné problémy dříve, než se stanou závažnými problémy, a mohou pomoci prodloužit životnost kotle. Kromě toho mohou dobře udržované kotle pracovat efektivněji, což může pomoci ušetřit náklady na palivo a snížit emise.

Zodpovědný ve vztahu k povinnosti dané zákonem o ochraně ovzduší je provozovatel zdroje, nikoliv majitel nemovitosti, který nemovitost vlastní a pronajímá.

Sankce

Paragraf 23 zákona o ochraně ovzduší pak stanovuje přestupky. U nich platí, že při provozování kotle nesplňujícího emisní požadavky po 1. 9. 2022 hrozí jeho provozovateli pokuta až 50 tisíc korun. Pokud se provozovatel kotle neprokáže po 31. 12. 2016 dokladem o kontrole technického stavu a provozu, hrozí mu pokuta až 20 tisíc korun.

Čtěte také: Vliv odpadů na životní prostředí

Kotlíkové dotace

K výměně zastaralých kotlů doporučuje Ministerstvo životního prostředí využít probíhajících celorepublikových kotlíkových dotací. K výměně zastaralých kotlů lze využít probíhajících kotlíkových dotací.

Takzvané kotlíkové dotace mohou lidé čerpat do konce srpna na výměnu kotlů první a druhé emisní třídy, jejichž platnost skončí 1. září. Poté budou dotace nižší o desítky tisíc korun. U tepelných čerpadel bude nově výše podpory 130 000 korun, na pořízení kotle na biomasu bude dotace až 90 000 korun a na topidla 35 000 korun.

K úspěšnému vyřízení žádosti o kotlíkovou dotaci potřebujete mít platnou zprávu o kontrole kotle. Jestliže máte o kotlíkovou dotaci zájem, budete od nás potřebovat zprávu o povinné kontrole kotle.

TIP MŽP: Neváhejte se žádostí o kotlíkovou dotaci. První vlna kotlíkových dotací postupně končí ve všech krajích, o dotaci na nový kotel až 127 500 Kč byl obrovský zájem. Druhou vlnu kotlíkových dotací spustí MŽP na začátku příštího roku. Podmínky dotace budou záviset na vyhodnocení první výzvy. Kotlíkové dotace administrují pro MŽP kraje. Obraťte se proto na svůj krajský úřad a informujte se o aktuálním stavu.

Doporučený postup při výměně kotle

Pokud plánujete výměnu starého kotle, doporučujeme ideálně postupovat následujícím způsobem:

1. Začít opatřeními na snížení tepelné potřeby domu. Koupě zdroje tepla s nižším výkonem bude první úsporou nákladů, následně ušetříte každý rok za palivo nebo energie. Zateplení, ať již komplexní nebo dílčí (např. jen střechy), odstranění tepelných mostů, výměna dveří, oken, to vše jsou kroky, které je dobré provést před výběrem nového zdroje. Na částečné i komplexní zateplení a úsporná opatření lze dnes čerpat dotace z programu Nová zelená úsporám, a to i když je budete realizovat svépomocí. Pro výběr vhodných opatření je dobré se poradit s odborníky a nechat si provést snímání objektu infračervenou kamerou, která odhalí nejslabší místa domu, kudy uniká nejvíce tepla.
2. Nechat si zpracovat výpočet tepelné ztráty domu a návrh požadovaného výkonu nového zdroje.
3. S využitím kotlíkové kalkulačky si můžete nastavit detail výpočtu (např. v případě využití stávající otopné soustavy, komína apod.), zhodnotit všechny možné alternativy z pohledu jak investičních, tak provozních nákladů.
4. Zvážit dobře veškerá možná omezení, úskalí a výhody jednotlivých typů vytápění. Zvážit i případné kombinace zdrojů tepla (např. kombinace méně výkonného a levnějšího tepelného čerpadla pro topení v přechodných obdobích se spalovacím zdrojem pro tužší zimy může být často dobré řešení). Kombinovat lze také se zdroji solární energie.
5. Při vlastním výběru zdroje volit osvědčené, kvalitní značky. Některé kotle nebo tepelná čerpadla mohou sloužit více než 20 let, neprověřené levnější značky nemusí vydržet ani 10 let. Nedívejte se pouze na cenu, ale i na udávané parametry (účinnost, hlučnost, topný faktor aj.). K těmto deklarovaným údajům buďte ale ostražití, věnujte pozornost i tomu, kde byl výrobek testován a certifikován a jaké s ním mají jiní uživatelé zkušenosti.
6. Preferovat zdroje, které v místě provozu nezpůsobují žádné emise (např. tepelná čerpadla) a obnovitelné zdroje energie. Tím přispějete nejen k ochraně ovzduší a svého zdraví, ale i k ochraně klimatu.

Časový harmonogram zákazů

Zákaz používání kotlů první a druhé emisní třídy je v zákoně od roku 2012.

tags: #kontrola #kotlů #v #domácnostech #emise #legislativa

Oblíbené příspěvky:

• Komunální odpad a novorozenci v Mostě
• Emise CO2 a jejich vývoj
• Dopady klimatické změny
• Desertifikace a její dopady
• Recenze láhve G21