Přeshraniční přeprava odpadů je vysoce regulovaná oblast, kde neznalost zákona neomlouvá a chyby mohou stát firmy miliony a jejich vedení osobní svobodu. Proaktivní přístup, důkladná příprava a expertní právní vedení nejsou luxusem, ale nutností. Přeshraniční přeprava odpadů vychází vzhledem k mezinárodnímu charakteru z jednotných pravidel stanovených předpisy ES. Tyto předpisy jsou ve všech členských státech závazné a přímo použitelné.
Základním kamenem je Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 o přepravě odpadů, které platí přímo ve všech státech EU. Toto nařízení doplňuje český zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, který specifikuje pravomoci českých orgánů, zejména Ministerstva životního prostředí (MŽP), a národní postupy.
V článku byly popsány orgány, kterým je svěřena pravomoc dozorovat přeshraniční přepravu odpadů. Je však zřejmé, že orgánů, které dozorují přeshraniční přepravu odpadů, je mnoho. Nejdůležitějším orgánem je bezpochyby ministerstvo, které mimo jiné přeshraniční přepravu odpadů povoluje a vystupuje jako kontaktní orgán vůči ostatním zemím.
Nařízení č. 1013/2006, o přepravě odpadů (dále jen „nařízení č. 1013/2006“) ve svém čl. 53 ukládá členským státům povinnost, aby si každý stát určil příslušný orgán (popř. orgány), který bude odpovědný za provádění nařízení č. 1013/2006. Zároveň si každý členský stát má určit pouze jeden orgán příslušný pro tranzit. Ministerstvo životního prostředí (dále jen „ministerstvo“) je příslušným a kontaktním orgánem pro přeshraniční přepravu odpadů za Českou republiku v souladu s § 47 odst. 2 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech. Další pravomoci svěřené ministerstvu na úseku odpadů jsou uvedeny v § 127 zákona o odpadech. Z daného ustanovení mimo jiné vyplývá, že ministerstvo vykonává funkci kontaktního místa pro Basilejskou úmluvu.
S ohledem na to, že je příslušným orgánem pro přeshraniční přepravu odpadů za Českou republiku, vydává ministerstvo rozhodnutí podle nařízení č. 1013/2006 a podle § 49, § 51 a § 52 odst. 1, 2 zákona o odpadech. Dále poskytuje ve stanovených intervalech informace o stavu odpadového hospodářství v České republice, a to orgánům Evropské unie a dalším orgánům na základě různých mezinárodních smluv, ke kterým se Česká republika zavázala. Ministerstvo také schvaluje plány kontrol mimo jiné přeshraničních přeprav odpadů.
Čtěte také: Nakládání s odpady v Česku
České inspekci životního prostředí (dále jen „inspekce“) náleží podle § 134 zákona o odpadech pravomoc kontrolovat, jak právnické osoby, podnikající fyzické osoby a obce dodržují ustanovení právních předpisů včetně přímo použitelných předpisů Evropské unie (tj. také nařízení č. 1013/2006) a rozhodnutí správních orgánů dle zákona o odpadech. Inspekce zpracovává plány kontrol přeshraničních přeprav odpadů. Při kontrolách využívá svoji zákonnou pravomoc a provádí kontroly na místě vzniku odpadu, u oznamovatele přepravy odpadů a u příjemce odpadu.
Mezi další pravomoci inspekce při kontrolách spadá možnost odebírat a analyzovat vzorky, provádět fyzickou kontrolu odpadu a spolupracovat s celními úřady nebo Policií České republiky.
Také celní úřad provádí kontroly přeshraniční přepravy odpadů. Kontroluje zejména, zda přeshraniční přeprava odpadů není v rozporu s nařízením č. 1013/2006 a zákonem o odpadech (tj. zda je odpad doprovázen dokladem dle nařízení č. 1013/2006 a tomuto dokladu odpovídá). V § 135 odst. 5 zákona o odpadech je celnímu úřadu výslovně uložena povinnost, že při kontrole přeshraniční přepravy odpadů nepropustí do celního režimu zboží, které není deklarováno jako odpad a přitom odpadem je.
Celní úřad tedy nepropustí na území České republiky při přepravě odpadů odpad, který není doprovázen dokladem dle nařízení č. 1013/2006. Aby mohl celní úřad provádět výše uvedenou kontrolu, má pravomoc určit místo, na kterém se bude kontrola provádět (v souladu s § 136 zákona o odpadech). Zákon o odpadech ukládá osobě, která přepravu provádí, povinnost tuto kontrolu umožnit. Navíc je tato osoba povinna nést náklady, vzniklé při kontrole. Stejně jako inspekce má celní úřad pravomoc odebírat vzorky a analyzovat je, provádět šetření na místě vzniku odpadu u původce odpadu, držitele odpadu nebo oznamovatele přepravy a příjemce. Jestliže to celní úřad považuje za vhodné, může požádat o pomoc inspekci nebo ministerstvo. Inspekce může například vydat odborné stanovisko, pokud má celní úřad pochybnosti o tom, zda je přepravované zboží odpadem, či nikoliv. Toto odborné stanovisko musí inspekce vydat ve lhůtě tří pracovních dnů ode dne doručení žádosti.
V případech, kdy celní úřad shledá při přepravě odpadů porušení zákona o odpadech nebo nařízení č. 1013/2006, má povinnost informovat ministerstvo a inspekci (v souladu s § 142 odst.
Čtěte také: Znečištění ovzduší v ČR
Pokud však celní úřad neobdrží odborné stanovisko ve lhůtě pěti dnů ode dne odeslání žádosti o odborné vyjádření inspekce, má se za to, že zboží není odpadem (v souladu s § 142 odst.
Při přeshraniční přepravě odpadů má Policie České republiky dle § 144 zákona o odpadech pravomoc zaznamenávat a dokumentovat podezřelé jevy a okolnosti nasvědčující nedovolené přeshraniční přepravě odpadů. Spolupracuje s inspekcí (a také s krajskými a celními úřady).
Krajský úřad může v souladu s § 34 odst. 5 zákona o odpadech rozhodnout o povinnosti provozovatele zařízení k využití odpadu dočasně uskladnit odpady podle čl. 22 odst. 9 a čl. 24 odst. 7 nařízení č. 1013/2006, a to v mimořádných případech nedovolené přeshraniční přepravy odpadů, popř. pokud přepravu odpadů nelze dokončit. V souladu s § 36 odst.
Problematika přeshraniční přepravy odpadů je poměrně složitá, mimo jiné např. proto, že rozlišuje režimy přeshraniční přepravy nejen podle charakteru odpadů, ale i podle účelu přepravy a podle zemí, do nichž nebo z nichž se přeprava uskutečňuje.
Nařízení rozlišuje dva základní režimy podle tzv. Odpady ze „Zeleného seznamu“ (příloha III nařízení) jsou považovány za nerizikové, například čistý papír nebo některé druhy plastů. Jejich přeprava podléhá zjednodušenému režimu obecných požadavků na informace podle článku 18. Naopak odpady ze „Žlutého seznamu“ (příloha IV nařízení), které zahrnují nebezpečné i některé další kontrolované odpady, podléhají přísnému režimu předchozího písemného oznámení a souhlasu.
Čtěte také: Vliv odpadů na životní prostředí
Pro praktické provádění pravidel pro přeshraniční přepravu odpadů byly na národní úrovni přijaty metodické pomůcky pro zařazování odpadů do zeleného seznamu, pro posuzování použitých pneumatik a vyřazených elektrických a elektronických zařízení z hlediska naplnění kritérií pro vznik odpadu, pro přepravu odpadů určených k energetickému využití v ČR.
Důsledky porušení pravidel jsou mimořádně závažné a mají jak finanční, tak trestněprávní rozměr. Ve správním řízení hrozí firmám ze strany ČIŽP likvidační pokuty.
Dne 30. dubna 2024 bylo zveřejněno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1157 o přepravě odpadů, které nahradí stávající nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1013/2006 o přepravě odpadů. Nařízení nastavuje nové povinnosti.
Stávající nařízení bude od 21. května 2026 plně nahrazeno novým Nařízením (EU) 2024/1157. Mezi klíčové novinky patří povinná digitalizace celého procesu prostřednictvím centrálního elektronického systému (EDI), zpřísnění kontrol a harmonizace výpočtu finančních záruk napříč EU. Nové nařízení také zavádí přísnější pravidla pro vývoz odpadů mimo EU, včetně povinných auditů v cílových zařízeních, které musí prokázat, že s odpadem nakládají způsobem šetrným k životnímu prostředí.
Systém evidence přepravy nebezpečných odpadů (SEPNO) je samostatným modulem Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP), systém SEPNO poskytuje elektronické služby za účelem příjmu a zpracování Ohlašovacích listů přepravy nebezpečných odpadů v elektronické podobě a jejich další zpřístupnění příslušným institucím veřejné správy.
Systém evidence přepravy nebezpečných odpadů (SEPNO) je informačním systémem veřejné správy dle § 2 písm. b) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy. SEPNO jako modul ISPOP je zřízen a veden v souladu s § 78 a § 79 zákona č.541/2020 Sb., o odpadech a zákona č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí. Správcem SEPNO ve smyslu ustanovení § 2 písm. c) zákona č. 365/2000 Sb. je Ministerstvo životního prostředí, které přenáší část činností spojených se správou SEPNO na provozovatele.
tags: #kontrola #přepravy #odpadu #informace