Kopřivový Zákvas: Využití v Kompostu a Prospěch pro Vaši Zahradu

Když už mají zahrádkáři konečně vše v zemi, zelenina je vysetá a sazeničky vysázené, přichází na řadu péče o tuto "drobotinu". Malé rostlinky potřebují světlo, teplo, vláhu a také živiny. A jak jim živiny opatřit? Nejpřístupnější hnojivem je právě zákvas z kopřiv. Kopřivová jícha patří k nejpoužívanějším tekutým hnojivům. Jícha neboli zákvas je domácí přírodní hnojivo z rostlin, přesněji řečeno z kopřiv. Jedná se o hnojivo vhodné pro všechny druhy rostlin, které jim doplní všechny potřebné látky.

Proč používat kopřivový zákvas?

Kopřivová jícha - stejně jako výluhy z dalších rostlin, například kostivalu nebo pampelišky - poskytuje zelenině, ovocným keřům i květinám klíčové živiny jako dusík, fosfor, draslík a další prvky nezbytné pro zdravý růst a dobrou kondici rostlin. Rostlinné zákvasy, jíchy či výluhy obsahují především dusík cenný pro tvorbu zelené hmoty, ale také další prospěšné látky. Kopřivová jícha obsahuje vysoké množství železa, draslíku, dusíku, fosforu či zinku a napomáhá tak přirozené obranyschopnosti rostlin. Kromě základních prvků obsahuje i minerály, stopové prvky a látky posilující obranyschopnost. Je pro rostliny učiněným elixírem.

V zahradě se snažíme jak při pěstování, tak při ochraně rostlin chovat co nejekologičtěji, obzvlášť když jsou po ruce přírodní a dobře dostupné alternativy. Pěstování rostlin bez chemie je základem ekologického zemědělství, jehož principy a myšlenky praktikujeme i na našich zahradách a zahrádkách. Nahradit chemické postřiky proti škůdcům můžeme třeba změnou agrotechnických postupů, ale čím hnojit, aby měla zelenina dostatečné množství výživy a přitom se nejednalo o uměle vytvořené látky? Jednou snadno dostupnou a výživově hodnotnou rostlinou je klasická kopřiva. Ta tvoří jakýsi základ každého rostlinného hnojiva, protože výluhy z ní obsahují nejen velké množství dusíku, ale i ostatních prvků.

Konkrétně kopřiva poskytuje rostlinám kromě velké zásoby dusíku i železo, vápník, kyselinu křemičitou a další stopové prvky. Vzhledem k tomu, že kopřiva obsahuje železo, vápník, kyselinu křemičitou, stopové prvky, vitaminy apod. výluhy z ní mají na rostliny komplexní vliv. Její pravidelnou aplikaci formou zálivky nebo postřiku na rostlinách poznáte.

Jak připravit kopřivový zákvas

Příprava jíchy není nijak náročná na čas ani materiál. Potřebovat budete dostatečné množství kopřiv, vodu a nekovovou nádobu. Vhodná doba pro sběr kopřiv nastává právě teď - rostliny jsou ještě mladé, nemají vyvinutá semena, a jsou tak ideální pro výrobu jíchy. Mladé kopřivy, které nyní bujně rostou, jsou plné síly a pro výrobu hnojiva nejvhodnější. V každém případě je třeba je posíci a nechat zkvasit dříve, nežli začnou tvořit semena, protože ta byste pak s hnojivem vlili na záhon.close

Čtěte také: Vše o kompostování

Připravíme si mladé kopřivy, které jsou plné síly a ještě nemají semena, a buď je necháme v celku, posekáme nebo jen natrháme. Ovšem když je kopřiva nasekaná nadrobno, probíhá kvasný proces rychleji. Základem jsou kopřivy, které nekvetou. Po nasbírání je natrháme nebo nasekáme na větší kusy a umístíme zhruba do ½ až 2/3 výšky nádoby s poklicí. Ideálně nekovovou nádobu naplníme nasekanými kopřivami v poměru 10 l vody na 1 kg kopřiv.

Dáme je do plastového sudu a zalijeme vodou, ideálně dešťovkou. Kopřivy by měly být pod hladinou. Alternativně lze postupovat odhadem: naplňte nádobu rostlinným materiálem zhruba do dvou třetin a dolijte vodou po okraj. Zalijte je odstátou nebo ideálně dešťovou vodou tak, aby byly zcela ponořené. Nádobu rostlinami naplňte ze tří čtvrtin a poté zalijte dešťovou vodou.

Poté kopřivy necháme v sudu vykvasit. Bude to trvat přibližně dva až čtyři týdny, v závislosti na teplotě - při teplém počasí probíhá kvašení rychleji. Fermentace trvá přibližně 2 až 3 týdny v závislosti na teplotě a počasí. Zelenou hmotu zalijeme vodou a kopřivy necháme samovolně kvasit asi 3 - 4 týdny.

Během kvašení musí být sud otevřený, přestože by nám "zápach" z něj nemusel být příjemný. Z toho důvodu je výhodnější, když ho umístíme dál od míst, kde nejvíce přebýváme. Nádobu během procesu nezakrývejte víkem, ale můžete ji ochránit síťovinou proti hmyzu. Při kvašení výluh pění. V následujících dvou až čtyř týdnech bude výluh kvasit, můžete jej občas promíchat. Každý den mícháme, aby kvasný proces proběhl co nejrychleji.

Jakmile je zákvas hotový, přestane pěnit a má tmavou barvu. Konec kvašení poznáte podle toho, že se na hladině přestanou tvořit bublinky a směs se opticky zklidní. Že je výluh hotový poznáme podle jeho tmavé barvy, a toho, že se proces kvašení zastavil. Po uplynutí této doby je hnojivo hotové a je možné jej začít používat. Poté, co přestane pěnit a získá tmavou barvu, je připravený k použití.

Čtěte také: Výhody domácího kompostování

Na rozdíl od rostlinných výluhů, které se pouze krátce macerují a často příjemně voní, kopřivová jícha během kvašení výrazně zapáchá. Proces doprovází určitý zápach, nádobu proto umístěte na vhodné místo. Připravený výluh zapáchá. Nehodí se tak k dlouhému skladování a na práci s ním nejsou ideální ani sváteční šaty 🙂Už jste přípravek vyzkoušeli?

Následně obsah nádoby přecedíme a výluh uchováváme v chladu. Rostliny se z velké části rozpustí a zbytek klesne ke dnu - bude se hodit opět jako mulč plný živin.

Jak používat kopřivový zákvas

Zákvas vždy ředíme, a to v doporučeném poměru 1:10 tzn. Zálivku ze zákvasu (kvašeného výluhu) používáme především k zalévání plodové a košťálové zeleniny, která je náročná na živiny. Výluh v menší koncentraci můžeme přidat do každodenní zálivky, koncentrovanější roztok pak připravujeme tehdy, využíváme-li výluh jako klasické hnojivo. Kopřivová jícha se používá výhradně zředěná, protože v koncentrované formě by mohla rostliny poškodit. Jíchu naředíme v poměru 10:1 s vodou. Tímto roztokem rostliny bez problému zaléváme. Jestliže jsme si udělali silnější jíchu anebo chceme-li hnojit hodně citlivé rostliny, roztok zředíme více.

Tímto způsobem naředěná jícha se aplikuje přímo ke kořenům - ideálně po dešti nebo během vlhkého počasí, kdy je půda schopna živiny dobře přijímat. Hnojivý roztok používáme klasicky zálivkou ke kořenům, jako výživa „na list“ postřikem se nehodí. Takto naředěné hnojivo je vhodné k hnojení asi jednou za měsíc. Chcete-li přihnojovat častěji, řeďte jíchu více dle frekvence až na 1:50. Pro optimální poměr pro měsíční hnojení postačí díl hnojiva na devět dílů vody. Rostlinám svědčí i pravidelné týdenní přihnojování výluhem zředěným až k poměru 1:50.close

Tato univerzální zálivka je vhodná pro většinu rostlin na zahradě - zeleninu, květiny, ovocné keře i stromy. Bylinná jícha je jednoduchý, účinný a osvědčený způsob, jak dodat rostlinám vše, co potřebují k růstu, kvetení i plození - a to zcela přírodní cestou. Pravidelné používání jíchy pomáhá nejen zlepšit zdravotní stav rostlin, ale také podpořit jejich přirozenou obranyschopnost proti chorobám a škůdcům. Pokud jste bylinnou jíchu ještě nezkusili, je ten správný čas začít. Kompost zakládáme na zastrčeném koutě zahrady, protože ať už ho ohradíme jakkoli, žádná paráda to rozhodně není a určitě bych ho nechtěl mít vedle bazénu nebo letního posezení s krbem.

Čtěte také: Sázení rostlin a kompost

Využití kopřivového zákvasu v kompostu

Zákvas z kopřiv navíc pomáhá aktivovat procesy v kompostu a urychluje jeho zrání. Přebytečné množství jíchy můžeme použít na zalití kompostu. Tím do kompostu dodáme mnoho prospěšných látek. Kopřivám se daří hlavně tam, kde je hodně dusíku a dalších látek potřebných k jejich růstu, což je důležité pro přípravu velice kvalitního kompostu z kopřiv.

Pokosené kopřivy můžeme do kompostu přidávat hned, vytrhané kopřivy až po uschnutí, aby znovu nezakořenily a nezačaly růst. Do kompostu však nepřidáváme kopřivy kvetoucí nebo se semeny!!!

Kopřivový kompost je jedním z nejlepších kompostů, obsahuje množství cenných látek. Důležité je, abychom kopřivu podsekli ještě před květem, kdy do kompostu přináší nejvíce živin. Rozřezané kopřivy kompostujeme se zeminou nebo se starým kompostem v poměru 3 díly kopřiv na 1 díl zeminy. Hodí se pro zeleniny první trati; tedy pro košťáloviny, plodovou zeleninu, celer, pór aj. Kopřivový kompost lze ovšem s úspěchem použít i jako tzv. očkovací látku pro jiné komposty.

Kopřivový zákvas jako ochrana proti mšicím

Výluh z kopřiv je některými pěstiteli doporučován také jako přípravek na ochranu proti mšicím. Jedním z velkých a každoročně se opakujících problémů každého zahrádkáře je boj se mšicemi. můžeme použít přírodní metodu boje proti mšicím. Nejprve do kyblíku vložte kopřivy a zalijte je vodou téměř po vrch nádoby. Na přípravu postřikového výluhu je zapotřebí v uzavřené plastové nádobě naložit směs kopřiv s vodou v poměru 1:10, louhovat 24 hodin. Před použitím je výluh zapotřebí přecedit a naředit vodou v poměru 1 : 5 (5 dílů vody). Takto připravenou postřikovou jíchou je nutné pečlivě postříkat všechny nadzemní části rostliny.

Aby přípravek dobře fungoval, postříkejte jím rostlinu opravdu důkladně - větvičku po větvičce a tak, až z nich začne až skapávat. S odstupem 2 - 3 týdnů postřik ještě znovu jednou až dvakrát zopakujte. Uplatnění pro něj najdete jak u růží, které umí pěkně potrápit, tak u ostatních okrasných keřů nebo stromů v okrasné zahradě. Vyhýbat se ale nemusíte ani napadeným ovocným dřevinám, příp. Nejenže rostlinám výluhem kopřiv ulevíte od mšic.

Postřikovou jíchu nebo naředěnou hnojivovou jíchu z kopřiv můžeme také používat proti jinému nežádoucímu hmyzu, napři. housenkám, molicím apod.

Další možnosti využití rostlinných výluhů

Výluhy ale nemusejí být jenom z kopřiv, i když ty jsou mezi zahrádkáři nejrozšířenější. Hojně využívanou rostlinou je např. kostival lékařský (oproti kopřivě výluh skoro nezapáchá a tak se dá používat i na balkónové rostliny), měsíček, tymián a nebo „nenáviděná“ pampeliška. A pokud jako léčivou bylinu sbíráte přesličku, zkuste jejím výluhem pohnojit vaše rostliny. Budou mít pevná a zdravá pletiva a stanou se méně náchylnými oproti savým a žravým škůdcům.

tags: #koprivovy #zakvas #vyuziti #v #kompostu

Oblíbené příspěvky:

• Likvidace aut Zlín
• Ohrožená zvířata v Evropě
• Čističe odpadů do myčky z Lidlu – recenze
• Vzdělávání o životním prostředí v Česku
• Vytvoření zahradního jezírka