Korbel s cínovým víčkem: Historie a výroba

V běžné mluvě je to všeobecně historická, často zdobená nádoba na český národní nápoj, zlatavý mok s bělostnou čepicí pěny a všeříkajícím názvem pivo. (Pro „kamoše z Oltecu" tež krygl). Nejčastějším materiálem bývá kamenina, sklo, v minulosti cín i dřevo. Nádoby různých velikostí, obvykle s uchem a odklápěcím víkem známé dnes podle objemu jako malé nebo velké pivo, někdy i tuplák jsou předmětem dlouhodobého sběratelského zájmu.

Historie korbelů s cínovým víčkem

Korbele s cínovým víčkem jsou dnes spíše oblíbeným sběratelským kouskem či suvenýrem, například z mnichovského Oktoberfestu. Jejich původ přitom sahá až do 14. Tehdy řádil v Evropě mor, takže všechno, v čem byly uložené nějaké poživatiny, se raději zakrývalo, aby se zabránilo dalšímu šíření nákazy.

Počátkem 19. století začaly v Bavorsku vznikat první pivní zahrádky, které většinou zdobily vzrostlé kaštany. Ty svou hustou korunou chránily pivní sklepy před sluncem a horkem a díky relativně mělkým kořenům sklepy zároveň nepoškozovaly. Poskytovaly i příjemný stín hostům, ale mělo to i své mouchy, a to doslova. Z korun stromů se jim totiž na hlavy sypala všelijaká havěť, listí a květy. To by se ještě dalo vydržet, ale kdo měl ten sajrajt pořád lovit z piva?

Stromy na zahrádkách sice stojí dodnes, ale korbele s cínovým poklopem postupně nahradily banální sklenice. Ne že by dnes už do piva nepadali hmyzáci a všelijaké další svinstvo, ale pracné a zdlouhavé čištění a cídění kovových víček pány hostinské tak nějak časem omrzelo.

Výroba korbelů s cínovým víčkem

Půllitr z lesního skla s cínovým víčkem je výrobek, který nadchne každého milovníka kvalitního skla i tradičních řemesel. Lesní sklo je typické svou zelenkavou barvou a unikátním vzhledem, který získává díky přírodním surovinám a historickým technikám výroby. Každý kus působí autenticky, nese v sobě historii a připomíná, jak vypadaly skleněné výrobky v minulých stoletích.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Každý půllitr z lesního skla s cínovým víčkem vzniká v rukou zkušených sklářů, kteří používají tradiční techniky. Díky ruční výrobě získává každý kus jedinečný charakter, a proto se žádné dva půllitry naprosto neshodují. Cínové víčko působí nejen dekorativně, ale plní také praktickou funkci. Chrání nápoj před prachem či hmyzem, což oceníte zejména při posezení venku. Víčko se zdobí technikami, které vycházejí z historických vzorů, a jeho pevné uchycení zajišťuje pohodlné používání.

Výroba lesního skla má v Čechách dlouhou tradici, která sahá až do středověku. Půllitry a poháry z tohoto materiálu patřily k běžnému vybavení domácností, hospod i šlechtických sídel. Dnes se k této tradici vracíme a využíváme ji v moderní době jako připomínku řemeslné zručnosti našich předků.

Lesní sklo, známé také jako Waldglas, představuje unikátní kapitolu v historii, kdy se z nečištěného dřevěného popela a místních surovin rodily nádoby plné charakteru. Lesní sklo, vyráběné podle dochovaných historických předloh a archeologických nálezů, je charakteristické svou přírodní zelenavou barvou, která pochází z použití nečištěného dřevěného popela. Tyto skleněné nádoby, včetně sklenic, karaf a džbánů, jsou výsledkem ruční práce mistrů sklářů, kteří zachovávají techniky středověku.

V středověku byly sklářské huťky umisťovány do hlubokých lesů, kde bylo dostupné dřevo pro topení pecí a suroviny jako písek a popel. Sklo se tavilo při teplotách kolem 1 200 °C a poté ručně foukalo do forem podle tradičních vzorů. V dílnách Bohemia Glass Clarisima ožívají historické předlohy skrze pečlivou rekonstrukci. Inspirací jsou archeologické vykopávky, díky nimž vytváříme repliky lesního skla s moderními vylepšeními.

V roce 2023 byla česká ruční sklářská výroba, jejíž součástí je i lesní sklo, zapsána na Reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO. Tento mezinárodní zápis potvrzuje jedinečnost řemesla, které se v Česku předává z generace na generaci po staletí.

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

Korbel s cínovým víčkem v umění a sběratelství

Někdy je víčko zajímavější než fádní sklenice. To je případ svůdné Černohorky na porcelánové výplni cínové montáže korbílku v držení pana Kirschlagnera z Rudníku. Sbíral především historické mince a měl chatičku s poetickým jménem Jitřenka poblíž Zlaté vyhlídky nad Janskými Lázněmi. Spravilo to několik návštěv a pár tehdy módních samorostů do výzdoby chatky.

Bezkonkurenčním „number one" v představované kolekci je westernwaldský tuplák z 18. století s motivy Norimberka. Ten má svou evidenční kartu dostatečně popsanou už jen proto, že podle všech indicií patřil k rodinným památkám svobodské papírenské podnikatelské rodiny Piette.

Nejnižším číslem pořadovým se naopak pyšní nenápadná cínová konvička, spíš na víno než na pivo donesená někdy v polovině 60. let hned z první návštěvy vyhlášeného pražského vetešnictví pana Eduarda Čapka v Týnské uličce na Starém Městě. Nevím jak to starý pán a po jeho smrti syn Antonín dělali, ale při každé návštěvě stála na stejném místě v regálku vpravo od dveří jedna naprosto totožná konvička. Tímto unikátním kouskem od krále vetešníků se nepochybně pyšní celé zástupy milovníků starožitností. Buďto mu je pravidelně dodával přímo anglický výrobce nebo pocházely identické konvičky z nějakého hóóódně početného servisu.

Cínový korbel s pruským železným křížem císaře Viléma z roku 1914 je zas nejspíš památka některého svobodského veterána z Velké války. Jeho poválečný majitel pan Horák v Tyršově ulici v něm míchal barvy. Dokonce ulomil zdobené víčko s monogramem KH bez ohledu na shodu s jeho vlastními iniciálami protože mu vadilo při namáčení štětce. Naštěstí ho nevyhodil a slepit se dá téměř všecko.

Korbel s cínovým víkem v Muzeu Novojičínska (Bílovec)

Sbírka historie v Bílovci obsahuje hlavně předměty vztahující se k regionu Bílovec a okolí. V této sbírce jsou kovové předměty (klíče, zámky, vývěsní štíty, kování na dveře, závaží apod.), dřevěné skulptury (sochy), betlémové figurky, liturgické předměty (kříže, svícny), předměty vztahující se k hospodářství - domácí inventář (ošatky, vidle, lámačky, kadluby modrotiskové, máslové a perníkové formy), ucelenou sbírku tvoří cechovní truhlice a nábytek. Nedílnou součástí sbírky je keramika a sklo.

Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda

Mezi předměty sbírky se nachází i kameninový korbel s cínovým víkem z 19. století.

Egermann a jeho sklo s cínovým víčkem

Egermann z Nového Boru představuje ikonickou českou značku ručně dekorovaného skla, která již po generace spojuje tradiční sklářské umění s nadčasovou elegancí. V kraji s bohatou sklářskou historií sahající do 19. Jméno značky nese odkaz Friedricha Egermanna (1777-1864), proslulého sklářského technologa a malíře ze severních Čech.

Jeho studia v německém Míšni, tehdejším centru evropské porcelánové výroby, položila základy jeho mistrovství v dekorativních technikách. Nejvýznamnějším přínosem Friedricha Egermanna se v roce 1832 stala slavná technika rubínového lazurování, díky níž získalo sklo hluboký, sytě červený odstín. Tento charakteristický povrch je následně zdoben jemnými barokními motivy broušením a rytím, což dodává každému kusu bohatý dekor a luxusní výraz.

Do samotného ukončení výroby se v dílnách Egermann vyrábělo výhradně tradičními českými postupy a s důrazem na precizní ruční práci. Každá váza, láhev, sklenice či mísa je originálem - uměleckým dílem, které v sobě nese příběh řemesla, historie a výjimečného mistrovství.

tags: #korbel #s #cínovým #víčkem #historie #a

Oblíbené příspěvky:

• Praktické řešení pro třídění odpadu
• Provoz skládky Bratčice
• Ukládání odpadu – Česká republika
• Compass Odpadkový Koš ORANGE 06602: Detailní recenze
• Moravskoslezský kraj: Likvidace aut s ohledem na životní prostředí