Vliv uhelných elektráren na kvalitu ovzduší v České republice

Černé uhlí je fosilní palivo, které hraje klíčovou roli v energetickém průmyslu po celém světě. I přes rostoucí tlak na přechod k obnovitelným zdrojům energie a snížení emisí skleníkových plynů zůstává černé uhlí v mnoha regionech nepostradatelným zdrojem energie.

Výhody a nevýhody černého uhlí

Výhody

• Energetická hodnota: Černé uhlí má vysokou energetickou hodnotu, což znamená, že dokáže vyprodukovat velké množství energie z relativně malého množství paliva.
• Dostupnost a rozšířenost: Uhlí je jedním z nejrozšířenějších fosilních paliv na světě a vyskytuje se ve velkém množství v mnoha zemích.
• Stabilita dodávek: V porovnání s obnovitelnými zdroji jako je vítr nebo slunce, uhlí poskytuje stabilní a předvídatelnou dodávku energie, což je klíčové pro udržení nepřetržitého provozu průmyslových zařízení a elektráren.
• Dlouhá doba hoření: Uhlí hoří mnohem déle ve srovnání se dřevem.
• Nízké náklady: Černé uhlí je často levnější než jiná fosilní paliva, jako je zemní plyn nebo topné oleje, zejména v oblastech, kde je uhlí snadno dostupné.
• Nezávislost na dodávkách energie: Tam, kde není připojení na plynovodní síť nebo v oblastech s častými výpadky elektrické energie, může být uhlí spolehlivým zdrojem tepla, neboť nevyžaduje elektřinu pro svou funkci.
• Podpora průmyslu: Těžba uhlí a výroba energie z uhlí podporuje pracovní místa a ekonomiku v regionech, kde jsou tyto aktivity provozovány.

Nevýhody

• Emise skleníkových plynů: Spalování černého uhlí produkuje velké množství oxidu uhličitého, hlavního skleníkového plynu zodpovědného za globální oteplování.
• Ekologické dopady: Těžba uhlí má často devastující dopady na životní prostředí, včetně degradace krajiny, kontaminace vodních zdrojů a ztráty biodiverzity.
• Náročnost na infrastrukturu: Výstavba a údržba infrastruktury pro těžbu, transport a spalování uhlí je nákladná a technicky náročná.
• Sociální a zdravotní dopady: Komunity žijící v blízkosti uhelných dolů nebo elektráren často čelí zdravotním problémům způsobeným špatnou kvalitou ovzduší.

Uhelné elektrárny v České republice a jejich vliv na ovzduší

V České republice jsou prakticky všechny tepelné elektrárny a teplárny postavené jako uhelné elektrárny na spalování hnědého a černého uhlí, představují 70 % instalovaného výkonu v ČR.

Mezi hlavní uhelné elektrárny v ČR patří:

• Dětmarovice
• Hodonín
• Chvaletice
• Ledvice
• Mělník
• Počerady
• Poříčí
• Prunéřov
• Tisová
• Tušimice

Charakteristickým znakem neobnovitelných zdrojů energie, kam uhlí patří, je jejich vyčerpatelnost. Znamená to, že se rychleji spotřebovávají, než obnovují. Neobnovitelné zdroje energie se označují jako “klasické zdroje energie“ a jejich hlavní nevýhodou je produkce škodlivých látek, které vznikají při spalování.

Princip uhelné elektrárny je jednoduchý: v parním kotli je spalováno uhlí, které poté ohřívá vodu a žene ji dále do parní turbíny. Pára poté roztáčí obrovskou turbínu, kondenzuje a vrací se zpět do kotle. Účinnost výroby elektrické energie parními turbínami je jen o málo vyšší než 30 %, proto více než 60 % tepelné energie musí být rozptýleno do okolního prostředí.

Čtěte také: Dotované vytápění

Emise a znečištění ovzduší

Spalování uhlí produkuje emise síry a dusíku, které přispívají ke kyselým dešťům a mají negativní vliv na kvalitu ovzduší.

Doba největšího výskytu kyselých dešťů v Československu připadá na období komunistického režimu, zejména 70. a 80. léta 20. století. Hlavní příčinou bylo intenzivní spalování nekvalitního hnědého uhlí v tepelných elektrárnách bez účinných filtrů, což vedlo k masivnímu úniku oxidu siřičitého (SO₂) a oxidů dusíku (NOₓ) do ovzduší. Tyto látky se ve spojení s vodní parou měnily na silné kyseliny a způsobovaly kyselé srážky.

Podle limitů doporučených lékaři ze Světové zdravotnické organizace (WHO) dýchají znečištěný vzduch prakticky všichni lidé v České republice. Kvůli znečištěnému ovzduší ročně předčasně zemře jedenáct tisíc lidí. Znečištění z uhelných elektráren způsobuje ročně škody přesahující padesát miliard korun, na léčení nemocí či poškození budov a zemědělské produkce.

Technologie CSS (Carbon Capture & Storage)

CSS představuje pro Evropskou unii, ale i celý svět výzvu, jak snížit emise skleníkových plynů v atmosféře. Vzhledem k tomu, že CSS vyžaduje až o pětinu vyšší příkon energie, elektrárny s technologií lapání uhlíku vlastně spalují více než běžné konvenční typy. Jedinou znečisťující látkou, jejíž výrazný nárůst můžeme předpokládat, je amoniak (NH3).

Pokud by například byla CSS zavedena ve všech tepelných elektrárnách spalujících uhlí, redukovaly by se evropské emise do roku 2050 o 60 %. "Díky zachycování uhlíku technologií CSS je možné překlenout programovou mezeru v několika příštích desetiletích, zatímco budeme postupně přecházet na nízkouhlíkovou energetickou ekonomiku," říká Jacqueline McGladeová, výkonná ředitelka EEA.

Čtěte také: Emise z tuhých paliv

Možnosti zlepšení kvality ovzduší

V současné době je ve všech uhelných elektrárnách ČEZ, a. s., hotový rozsáhlý ekologický program. Zahrnuje odsíření spalin, snížení emisí oxidů dusíku, oxidu uhelnatého a prachu, změnu ve způsobu ukládání odpadů.

Jan Hovorka z Ústavu pro životní prostředí PřF UK upozorňuje, že pokud se „správně“ topí uhlím, ani u starého kotle nemusí být emisní charakteristika špatná. Kvalita vzduchu, který Češi dýchají, se podle něj zlepšuje, i když zdaleka ne tak rychle jako v 90. letech.

Podle Státní energetické koncepce Česká republika počítá s odstavováním kondenzačních tepelných elektráren a s dlouhodobým provozem maximálně třetiny uhelných zdrojů.

Čtěte také: Legislativa pro kotle na uhlí v ČR

tags: #uhli #v #tepelnych #elektrarnach #dopad #na

Oblíbené příspěvky:

• Srovnání ekologických toaletních papírů
• Recenze ekologických lahví na pití
• Nepůvodní stromy a rizika
• Odvoz odpadu v Brně: Průvodce
• Jízdní doklady na autobusovém nádraží v Třinci