Etymologie slova Příroda: Hledání kořenů a významů

28.11.2025

Definice pojmu „příroda“ jsou značně rozvoněné. V nejužším slova smyslu takto označujeme volně žijící ekosystém s určitou mírou biodiverzity. V širším významu pak může termín „příroda“ zahrnovat celou biosféru, či dokonce hmotný svět (fysis), tedy předmět zájmu přírodních věd.

Původ a vývoj slova Příroda

Samotný pojem „příroda“ je znám už od staročeštiny a je odvozen od slova „rod“. Etymologie tohoto pojmu přímo souvisí se slovesem „přirodit se“. Jako „příroda“ se pak skutečně označilo vše, co se přirodilo pravidelným přírůstkem. Následně však celý pojem upadl v zapomnění a do jazyka se paradoxně vrátil až s dobou národního obrození. Obrozenci navíc toto slovo češtině „vrátili“ prostřednictvím ruštiny. Příroda zkrátka měla v dějinách poměrně složitou cestu a s lidmi to lehké nemá ani dnes.

Význam přírody

Rozčlenit ji můžeme na složku živou, která zahrnuje veškeré rostlinstvo, živočichy i samotné lidi. Do neživé přírody pak patří slunce, voda, vzduch, půda, horniny. Bez přírody by na planetě zkrátka neexistoval život, a to ani ten lidský. Proto je pro člověka bytostně důležitá a jednoznačně by se ji i veškeré zdroje měl naučit chránit.

Příroda v kontextu jazyka a filosofie

Kratochvíl upozorňuje, že FYSIS je slovo předfilosofické. S výjimkou slov filosofy uměle vytvořených jsou všechna slova předfilosofická - ostatně co to vlastně znamená? Zdůrazňovat tuto „předfilosofičnost“ má smysl pouze za předpokladu, že se slovem spojujeme také jeho význam. Význam slova FYSIS (nebo LOGOS atd.) např. u Hérakleita je však jiný než význam „téhož“ slova třeba v Homérovi (jak sám Kratochvíl cituje).

Pokud má tedy Kratochvíl na mysli předfilosofický význam slova FYSIS, pak o něm nemá smysl mluvit, protože jemu jde přece o filosofii přírody a nikoliv o přírodu jako mýtus (přesněji: jde o filosofii přírody, jak ji chápe právě filosofie - a ne o to, jak ji chápal mýtus). Rozlišování slov filosofických a nefilosofických nedává dost smysl.

Čtěte také: Kořen a jeho vědecké dobrodružství

Pokud jde o etymologii, ta má - a ovšem také má mít - filosofickou závažnost. Jazyk je nepochybně záležitostí „předfilosofickou“ (i když filosofie později vykonává na jazyk závažný vliv), ale nepochybně dává také filosofii (a ovšem nejenom jí) jakési „pokyny“ či „znamení“ (Hérakleitos právě o tom asi mluví, když říká o Apollónovi, že nic neříká, nic nezamlčuje ani neskrývá, ale dává pokyny - SÉMAINEI; mohli bychom to po jeho vzoru přeformulovat: slova sama nejsou předfilosofická ani filosofická, ale dávají filosofovi jakási znamení).

Filosof však není těmito pokyny ani znameními nutně vázán, nýbrž musí jich pouze dbát, být si jich vědom a hodnotit je jako platná a pro filosofii pozitivně využitelná, nebo jako naplatná, zavádějící a tedy filosofií nezbytně odmítaná a nerespektovaná. Teprve toto uznání nebo zavržení zatahuje slovo s jeho etymologickými kořeny do filosofického (eventuelně dalšího, např. vědeckého apod.) kontextu.

Platnou otázkou není tedy filosofičnost nebo nefilosofičnost slova FYSIS, nýbrž to, zda konkrétní filosof má za to, že se ve svém filosofickém pojetí může o etymologické kořeny tohoto řeckého (nebo potom latinského, českého atd.) slova opřít nebo nikoliv. Pokud nikoliv, musí na to zřetelným způsobem upozornit a občas toto upozornění zopakovat (neboť čtenář bude asi mít sklon číst a chápat toto slovo především pod vlivem jeho běžného užívání, eventuelně pod vlivem svých znalostí jeho řeckého, latinského nebo českého etymologického zakotvení.

Čtěte také: Co znamená slovo "Odpadky"?

Čtěte také: Přírodní kořeny pro akvárium

tags: #koren #slova #priroda #etymologie