Společnost Kovohutě Příbram, a.s. v roce 2003 vykonávala svou činnost v prostředí, které negativně působilo na výsledky, kterých společnost dosáhla. Česká měna v roce 2003 i nadále posilovala vůči americkému dolaru. Přestože česká měna posílila méně než v roce předchozím, její roční zhodnocení ve výši 14,9% je příliš vysoké než aby mohlo být absorbováno činností společnosti bez znatelných důsledků. Také cena olova jako rozhodujícího kovu zpracovávaného ve společnosti se většinu roku pohybovala na několikaletém minimu.
Společným vlivem burzovní ceny olova (LME) a kurzu české koruny k americkému dolaru se v první polovině roku 2003 cena olova v Kč pohybovala na nízkých hodnotách okolo 13 000 Kč/tunu, pokračujících z roku 2002. Teprve ve druhé polovině roku zaznamenala cena olova nárůst, když v prosinci 2003 po dvou letech dosáhla cena olova úrovně roku 2001, tj. kolem 18 000 Kč/tunu. I v oblasti zpracovávaných drahých kovů se projevovaly nepříznivé cenové vlivy. Tyto cenové vlivy způsobily meziroční snížení tržeb společnosti o 106 mil Kč, což představuje 12,3%.
Přes toto snížení tržeb dokázala společnost v roce 2003 aplikací technických a technologických, zejména však organizačních opatření z konce roku 2002 navýšit provozní hospodářský výsledek o 44 mil Kč. Nejvyšší roční výroba nové šachtové pece optimalizací provozu a navýšením průměrných denních výrob. Pro snížení zpracovacích nákladů a zmenšení ekologické zátěže současně na šachtové peci zpracovávány i suroviny, pro něž byly dříve využívány krátké bubnové pece. Průměrná denní výroba na šachtové peci zvýšena o 13,8%.
Společnost investovala 6,5 mil. Kč do technologie vakuového odzinkování (získání zinku z olova). V průběhu roku trvající pokles kurzu dolaru a ceny olova dosáhl až úrovně 12.582,- Kč/T olova v měsíci květnu. Tato skutečnost měla velmi negativní důsledky pro ekonomické výsledky divize. Přesto jsme při výkupu olověných akumulátorů nesnížili výkupní cenu! Udrželi jsme systém výkupu akumulátorů v oblasti motivačních cen.
Celkem tak bylo vykoupeno o cca 300 t akumulátorů více než v roce 2002 a bylo dosaženo úrovně recyklace nad 80%. V předchozím roce zavedený zákaznický servis se výrazně projevil v pozitivním přístupu dodavatelů k aktivitám naší společnosti. To se samozřejmě projevilo i v mírně pozitivním vývoji v objemu vykoupených akumulátorů.
Čtěte také: Postupy recyklace mosazi
Recycling rate za rok 2003 (návratnost použitých akumulátorů v rámci České republiky) je na nejvyšší hodnotě výkupu za posledních 7 let. Její výpočet je založen na porovnání skutečného výkupu s výskytem starých akumulátorů vykalkulovaných dle množství používaných motorových vozidel. Údaje jsou získávány ze statistiky o aktivním vozovém parku v České republice (rozdělení automobilů na osobní, nákladní a ostatní). Průměrná životnost olověných akumulátorů a hmotnost jednotlivých druhů je odhadována dle údajů od výrobců (opět dle kategorií akumulátory pro osobní, nákladní a ostatní automobily). Recycling rate se stejným způsobem počítá i v zemích západní Evropy, kde se jeho hodnota pohybuje v rozmezí 80 - 95%.
Plánovaný objem prodeje olov a slitin byl splněn na 102% (včetně dodávek do vlastní divize Produkty). Kromě stálých tuzemských partnerů jsme se zaměřili na hledání nových zahraničních. V důsledku toho vzrostl meziročně podíl exportu z 21% na 25% a to především vývoz do Německa a Polska.
Kovohutě Příbram, a.s. je členem Realizačního týmu Ministerstva životního prostředí pro vytvoření nové legislativy v oblasti recyklace elektronického šrotu. Veškeré snahy v průběhu roku 2003 byly zaměřeny na minimalizaci provozních nákladů. Divize Produkty dosáhla v roce 2003 tržeb na úrovni 97% roku 2002. Nárůst tržeb zaznamenaly komodity pájky 105%, Pb, Sn produkty 104% a střelivo 101%.
I v roce 2003 pokračoval trend přizpůsobování počtu a struktury zaměstnanců požadavkům na zajištění plánů výroby, prodeje a plnění smluvních zakázek v jednotlivých divizích včetně nezbytných servisních a řídících činností. Plně se projevila opatření ze závěru roku 2002 k uplatnění kampaňovitého chodu pecí v divizi Recyklace (další snížení o 6 zaměstnanců). Obdobně byly řešeny i procesy v divizi Drahé kovy (snížení o 4) a také v divizi Produkty (snížení o 2). Celkem došlo v průběhu roku 2003 ke snížení o 13 zaměstnanců (tj. 5,4 %); z toho bylo 8 v kategorii dělníků a 5 TH zaměstnanců, 9 mužů a 4 ženy; (proti roku 2000 představuje snížení počtu o 48 zaměstnanců, tj.
Společnost investovala v roce 2003 do systémů jakosti, životního prostředí a bezpečnosti práce více jak 13 mil. Žádost o integrované povolení k činnosti byla kompletována v prvních měsících roku 2003 na základě jednání s KÚ. Podána byla 22.5. 2003 na KÚ bez připomínek a v plném rozsahu.
Čtěte také: Výrobní emise
Na základě Rozhodnutí ČIŽP vyhlásil FNM výběrové řízení na dodavatele doprůzkumných předsanačních prací za účelem likvidace starých ekologických zátěží. Doprůzkum probíhal dle harmonogramu schváleného Realizačního projektu z července 2003 zpracovaného vítězem tendru firmou Ekospol služby s.r.o.. Supervizní organizací byla vybrána firma ET CONSULTING s.r.o..
Největším problémem řešeným v roce 2003 byly značně znečištěné spodní a průsakové vody vytékající tzv. výpustí č. 5 do Litavky (ročně stovky kg Zn, desítky kg Pb, As, a Cd). Po provedení zkoušek jejich čerpání na čističku dešťových vod v polovině roku došlo k trvalým úpravám tak, že vody jsou na čištičku již trvale přepojeny za podmínky zachování její účinnosti čištění a kapacity. Tento postup posvětily kladným vyjádřením ČIŽP OOV Plzeň a Povodí Vltavy.
V srpnu bylo po provozních zkouškách instalováno další zařízení, které umožňuje tzv. mokré chlazení spalin (náhrada chladicího vzduchu z již málo používaných bubnových pecí) za dohořívací komorou šachtové pece pomocí skládkových vod ze skládky sodné strusky.
Zpracování odpadů s obsahem drahých kovů (stříbro, zlato, palladium, platina) se u nás zabývá přibližně deset firem. Příbramská technologie zpracování OEEZ (odpadních elektrických a elektronických zařízení) cestou olova, tedy pyrometalurgicky, a následné získávání drahých kovů rafinací, je ve světě ojedinělá.
Většinu těchto odpadů Kovohutě vykupují již jako vytříděný odpad k přímému zpracování (v největší míře z demontážních středisek). Pro účely obchodu i zpracování jsou tyto odpady rozděleny do několika skupin. Nejdůležitějším faktorem pro dělení je obsah plastů, homogenita a samozřejmě i obsah drahých kovů v dodaném materiálu. Od těchto parametrů se odvíjejí metody vzorkování a podpůrné procesy, které slouží k získání reprezentativního vzorku z jedné konkrétní, většinou nehomogenní, dodávky a poté i následné zpracování.
Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj
Jak již bylo zmíněno, zpracování amortizačních odpadů cestou olova je ve světě ojedinělé a má nesporné množství výhod. Na druhé straně při tomto způsobu zpracování dochází ke ztrátě obsažené mědi, která v tomto procesu přechází do kamínku (produktu šachtové pece) ukládaném na skládku. Samozřejmě ani výtěžnost drahého kovu není stoprocentní a dochází k určitým ztrátám.
Kovohutě Příbram, a. s., proto chtějí rozšířit své aktivity také na zpracování vyřazených elektrických a elektronických zařízení. V rámci kolektivního či individuálního systému sběru je jejich záměrem získat až jednu čtvrtinu výskytu zájmového elektrošrotu v ČR. Zpracovávat by je měla technologická linka na bázi drtičů, dopravníků a různých separátorů s kapacitou 10 500 tun/rok.
Cesta recyklace začíná tím, že použité odpadní baterie odnesete na sběrná místa, kterých je po České republice už přes 28 000. Z třídící linky roztříděné odpadní baterie putují do firem, které se specializují na recyklaci a zpracování různých kovů. V Česku jde například o společnost Kovohutě Příbram, kde se zpracovávají olověné baterie.
Společnost Kovohutě Příbram s dlouhou tradicí ve výrobě olova a stříbra a později v recyklaci olověných odpadů, se v posledních letech stále aktivněji zajímá i o recyklaci odpadů s obsahem drahých kovů a elektrošrotu. Příbramská technologie zpracování OEEZ (odpadních elektrických a elektronických zařízení) cestou olova, tedy pyrometalurgicky, a následné získávání drahých kovů rafinací je ve světě ojedinělá.
Hlavní aktivitou Kovohutí Příbram je recyklace odpadů olova, z nichž převážnou většinu tvoří vyřazené olověné akumulátory a další odpady z tavení olova či výrobků obsahujících olovo. Moderní technologií pořízenou podle know how německé firmy Varta zpracovává firma ekologicky šetrným způsobem asi 30 000 t nebezpečných odpadů olova ročně. S využíváním stávajícího zařízení a moderní technologie jsou recyklační aktivity společnosti rozšiřovány i o recyklaci odpadů s obsahem drahých kovů.
Desky tištěných spojů jsou zpracovávány cestou olova a to tak, že při recyklaci olověných odpadů v šachtové peci ve speciálních kampaních je tento materiál přidáván do běžné vsázky šachtové pece a protože olovo výborně rozpouští drahé kovy, je produktem šachtové pece surové olovo s obsahem stříbra a ostatních drahých kovů.
Rovněž musí při uvádění nového zařízení na trh poskytnout finanční záruku zpětného odběru a zpracování použitého výrobku. Může tak učinit účastí v některém systému financování, pojištěním na recyklaci nebo vkladem na blokovaný bankovní účet a zajistit, aby co největší část zařízení byla recyklovatelná. Členský stát vytvoří systém zpětného odběru použitých elektrických a elektronických zařízení (do 13.8.2005) a zajistí, aby do konce roku 2008 připadaly na jednoho občana alespoň 4 kilogramy tohoto vytříděného odpadu. Výrobce bude na štítcích informovat spotřebitele, že příslušné zařízení má být vráceno na sběrné místo odděleně od ostatního odpadu a spotřebitel může vrátit použitá zařízení na sběrná místa zdarma.
V rámci kolektivního či individuálního systému sběru je záměrem Kovohutí Příbram, a.s. získat až jednu čtvrtinu výskytu zájmového elektrošrotu v ČR a ty zpracovávat na technologické lince (na bázi drtičů, dopravníků a různých separátorů), jejíž kapacita by měla být 10 500 tun za rok.
Celý proces lze rozdělit do několika stupňů:
- Ruční demontáž: separace nebezpečných komponent, jako jsou baterie, PCB kondenzátory, součástky s obsahem Hg, případně dalších součástí - motorů, velkých hliníkových či železných částí
- Hrubé zpracování: upravený šrot bývá podáván do drtícího zařízení a nadrcen a na pásu jsou pak ručně vytřiďovány případné další nebezpečné složky a větší kovové součásti
- Konečné zpracování: v tomto stupni probíhá většinou další drcení materiálu a následná granulace, například v kladivovém drtiči.
Recyklace je služba hrazená výrobci. K realizaci záměru lze uvažovat i o využití podpory ze strukturálních fondů EU,\" říká Ing.
Při získávání drahých kovů (DK) a obecných kovů (OK) z odpadních elektrických a elektronických zařízení (OEEZ) se dnes používají ty postupy, které jsou zároveň schopny splnit parametry materiálového využití OEEZ dané zákonem č. 7/2005 Sb., o odpadech.
Tato technologicky a investičně relativně nenáročná část celého recyklačního procesu je zcela nezbytnou součástí následných technologických kroků, protože zajišťuje demontáž a následné odstranění látek z OEEZ, jak to vyžaduje zákon o odpadech. Při demontáži musí být ze zařízení vyjmuty např. plošné spoje, kabely a veškeré nebezpečné látky. Nejsou-li tyto nebezpečné látky manuálně odstraněny, způsobí při následné mechanické úpravě kontaminaci celé zpracovávané šarže.
Hlavní předností pyrometalurgických metod je možnost zpracovávat všechny formy OEEZ. Tomuto zpracování nemusí nutně předcházet demontáž součástí obsahujících nebezpečné látky a úprava drcením, protože v procesu tavení v šachtové peci (Varta) a následném zpracování odplynů jsou zneškodněny.
Společnost SAFINA, a. s., se ve středoevropském regionu řadí k největším zpracovatelům odpadů s dlouholetou tradicí v oblasti recyklace odpadů s obsahem drahých kovů.
Elektrochemické metody čištění odpadních vod z energetického využití odpadů. Projekt byl zaměřen na vývoj pokročilých elektrochemických metod pro zpracování odpadních vod z energetického využití odpadů (ZEVO) s mokrým čištěním spalin. Aplikace elektrokoagulace umožní pokles produkce nebezpečných odpadů a úsporu použitých chemikálií. Elektrodepozicí může být dosaženo efektivního získání cenných kovů (zejména zinku) z popílků po jejich kyselé extrakci technologickou vodou z čištění spalin.
Sběr a recyklace přenosných baterií v ČR je aktuální především z důvodu jejich vlivu na životní prostředí. Vývoj elektrochemických článků byl až do sedmdesátých let minulého století motivován výhradně dosažením co nejlepších technických parametrů a uživatelských vlastností. Díky vzrůstajícímu environmentálnímu povědomí se zejména obsah těžkých kovů v bateriích stal předmětem zájmu odborné i laické veřejnosti, průmyslu a legislativy.
Tyto škodliviny způsobují svojí toxicitou, korozivitou a vysokou exotermní reaktivitou problémy při jejich použití, sběru a recyklaci. Na rychlý vývoj technologií výroby přenosných baterií reaguje s určitým zpožděním i legislativa.
Sběr přenosných baterií je v České republice zajišťován od konce roku 2002 sdružující organizací výrobců ECOBAT. Tato organizace disponuje jako jediná v ČR finančními prostředky výrobců a dovozců, takže i do budoucna bude s největší pravděpodobností jediným subjektem, který bude použité baterie cíleně sbírat a hledat jejich další zpracování.
Technologie lze v obecně rozdělit na hydrometalurgické (nízkoteplotní) a pyrometalurgické (vysokoteplotní) procesy. Při pyrometalurgických procesech se využívá nízká teplota vypařování přítomných kovů, např. Hg, Cd a Zn. Podle typu technologických zařízení se uvedené prvky získají kondenzací v kovové nebo v oxidické formě. Ostatní komponenty se přetaví na feromangan. Pyrometalurgickými operacemi se v několika technologicky náročných operacích získává zinek komerční čistoty.
tags: #kovohute #recyklace #autobaterií #postup
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]