V současném světě, kde otázky životního prostředí a udržitelnosti nabývají na důležitosti, je třídění odpadů nezbytným krokem k ochraně planety. Jednou z klíčových oblastí je recyklace kovových materiálů, která může výrazně snížit ekologickou stopu a šetřit přírodní zdroje.
Podle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, je komunálním odpadem směsný a tříděný odpad z domácností, zejména papír a lepenka, sklo, kovy, plasty, biologický odpad, dřevo, textil, obaly, odpadní elektrická a elektronická zařízení, odpadní baterie a akumulátory, a objemný odpad, zejména matrace a nábytek, a dále směsný odpad a tříděný odpad z jiných zdrojů, pokud je co do povahy a složení podobný odpadu z domácností. Komunální odpad nezahrnuje odpad z výroby, zemědělství, lesnictví, rybolovu, septiků, kanalizační sítě a čistíren odpadních vod, včetně kalů, vozidla na konci životnosti ani stavební a demoliční odpad.
Obec je původcem komunálního odpadu od okamžiku, kdy osoba odloží odpad na místo obcí k tomuto účelu určenému. Obec je povinna přebrat veškerý komunální odpad vznikající na jejím území při činnosti nepodnikajících fyzických osob a musí určit místa pro oddělené soustřeďování komunálního odpadu. Mezi odděleně soustřeďované složky komunálního odpadu patří nebezpečné odpady, papír, plasty, sklo, kovy, biologický odpad a jedlé oleje a tuky. Od 1. ledna 2025 také textil.
Oddělené soustřeďování složek komunálních odpadů může obec zajistit nejen prostřednictvím sběrných nádob na tříděný odpad, ale také například pytlovým způsobem sběru nebo určením místa pro odkládání jednotlivých složek komunálních odpadů v rámci sběrného dvora.
Ministerstvo životního prostředí připravilo v rámci projektu TAČR (TIRSMZP719) novou Metodiku pro stanovení složení směsného komunálního odpadu (SKO) a odděleně soustřeďovaných složek komunálního odpadu (KO). Metodika umožňuje získání a statistické zpracování údajů o složení komunálního odpadu. Metodika popisuje obecný, jednotný a závazný postup poskytovaný MŽP. Metodiku je důrazně doporučeno používat i pro terénní šetření k získání údajů o složení odděleně soustřeďovaných KO. Účelem metodiky je stanovení postupů, které umožňují srovnatelnost a opakovatelnost výsledků terénních průzkumů zaměřených na stanovení složení odpadu. Metodika je určena pro všechny subjekty, které mají povinnost nebo úmysl zjistit složení odpadu. Výsledky mají sloužit k hodnocení plnění cílů Plánu odpadového hospodářství České republiky nebo krajských Plánů odpadového hospodářství, pro rozhodování a plánování o způsobu nakládání s SKO a KO zejména na národní úrovni.
Čtěte také: Původci znečištění půdy
Náš třídící systém v obcích na začátku roku 2025 se rozšířil už na jeden milion barevných nádob v celé ČR. Polovina z toho, tedy 500 000 kusů, jsou žluté nádoby. Lidé v ČR velmi dobře třídí a dělají to dobrovolně. Jsme v tom jedni z nejlepších na světě. Dosud vždy jsme jako ČR splnili všechny platné cíle pro obaly. Zjednodušení a rozšíření systému je naše poděkování lidem za to, že tak dobře třídí. Chceme, aby to měli ještě jednodušší, než doposud. V řadě regionů jsme třídění kovových obalů do žlutých nádob zkoušeli několik let a prokázalo se, že je to efektivní a že to má výborné výsledky.
Výhody jsou jednoznačné. Náš systém řeší všechny kovové obaly a vlastně všechny obaly jako takové. Chceme oběhové hospodářství pro všechny materiály. To samé požadují i obchodníci a obchodní řetězce, kteří iniciativu také velmi vítají.
V současném systému obce ze zákona vlastní cenné suroviny v barevných nádobách a kompenzují z nich náklady za ostatní odpady. Další výhodou je fakt, že v našem systému lidé odkládají obaly zmačkané, aby se neskladoval a nevozil vzduch. A pak je tu výhoda komfortu pro lidi. V třídícím systému mohou lidé kovy třídit v 500 000 žlutých nádobách v celé ČR, dále v šedých nádobách a také ve sběrnách kovů, kde za ně dostanou peníze, případně ve sběrných dvorech obcí, apod.
Velmi podstatně. Máme to změřené. V regionech, kde se opatření zkoušelo, se prokázalo, že když lidé mohou kovy odložit do žlutých nádob, které jsou prakticky všude, tak se jejich vytříděné množství zvýší na dvojnásobek, mnohde i více. A je to logické. Aktuální opatření proto chytře využívá výhod společného řešení. Ty jsou obrovské.
Při odborných debatách k zavedení tohoto opatření jsme se shodli, že pokud lidé již v současné době vytřídí do žlutých nádob 8 PETek z 10 uvedených na trh, pak není žádný důvod, aby nevytřídili do těch samých nádob také 8 plechovek z 10. A do roku 2029 to určitě při další plánované intenzifikaci sběrné sítě a třídiček zvedneme o tu jednu na 9 z 10. Například Belgie má podobný plán.
Čtěte také: Jak recyklovat drahé kovy z elektroodpadu?
Podle čerstvých oficiálních čísel MŽP se v ČR aktuálně recykluje 71,4 % kovových obalů. U ocelových je to dokonce již 91,9 %. To jsou velmi dobrá čísla i na celou EU.
Ano, samozřejmě. Všude tam, kde se začaly kovy třídit také žlutých nádob, si to lidé logicky pochvalují, mají to jednodušší a mají to blíž. Pochvalují si to i obce a starostové. Těm se pozitivně navyšují zákonem předepsané výsledky třídění, protože kovy jsou těžké. Lidé jsou spokojení, že mají své kovové obaly kam dávat. Skoro v každé ulici a někteří přímo na svém pozemku, v případě door to door systémů. Myslím, že toto je zcela racionální a efektivní cesta. Pro lidi je to velmi komfortní.
Největší výhodou tohoto řešení je skutečnost, že máme kvalitní řešení pro všechny obaly, protože všechny materiály je vhodné co nejvíce opět využít.
V Rokycanech mají obyvatelé skvělé podmínky pro třídění kovového odpadu, a to díky dvěma sběrným dvorům, 18 kontejnerům rozmístěným po celém městě, sběrným dvorům a dvěma soukromým výkupnám kovů. Jen z kontejnerů svezeme měsíčně více než tunu kovů.
Všechny uvedené možnosti jsou dobrou volbou pro uložení vašeho kovového odpadu. Pokud kovový odpad skončí ve směsném komunálním odpadu, dochází ke ztrátě recyklovatelných materiálů a město navíc musí za odstranění tohoto odpadu na skládce platit.
Čtěte také: Katalog Odpadů - Kovy
Kovy? Veřejnost o nich má menší povědomí a kovové obaly bohužel často končí ve směsném komunálním odpadu. Věděli jste například, že vytřídit můžete i kovovou svorku na papíry? Nebo že za optimálních podmínek lze kov recyklovat donekonečna? My jsme donekonečna připraveni o tom informovat. Letošní komunikace na podporu třídění odpadu se nese právě v duchu třídění kovů a mimo jiné nám s ní pomohl i influencer Karel „Kovy“ Kovář.
A ještě víc nás těší fakt, že tři čtvrtiny obyvatel České republiky pravidelně a samozřejmě třídí, přičemž v roce 2020 i přes pandemii třídění zintenzivnili. „U třídění kovového odpadu dochází k rychlému nárůstu počtu nádob pro jejich sběr. Vzhledem k tomu, že 99 % vytříděných kovů putuje opravdu na recyklaci, to všechno má smysl.
Hliník je všude kolem nás. Zatímco kdysi měl cenu vyšší než zlato, dnes jej považujeme za běžnou součást života - a právě proto je užitečné vědět, jak jej správně recyklovat. Dokud se nespustí zálohování plechovek, je důležité znát správné metody třídění odpadu a vědět, kam s plechovkami.
Češi si oblíbili nealkoholické nápoje v plechovkách a nepohrdnou ani pivem nebo dalšími alkoholickými drinky v plechu. Stoupá dokonce obliba plechovek ve srovnání se sklem. Největší prodejní čísla má, jak asi správně tušíte, pivo.
Oproti plastu jsou na tom hůře zmíněné plechovky - těch skončí ve správných kontejnerech jen okolo 30 %. Přitom právě hliník má potenciál v dalším využití, materiál jde totiž recyklovat opakovaně. Problémem zůstává fakt, že hliníkové obaly končí tam, kam rozhodně nepatří - například na skládkách a v komunálním odpadu, v nejhorším případě pak v přírodě.
Protože Češi neumí s plechovkami správně naložit, paradoxně nedochází ke zpracování odpadu, který vzniká u nás, ale zhruba tři čtvrtiny plechovek jsou vykupovány ke zpracování ze zahraničí. Vzorec recyklace tedy není funkční.
Dojde k odstranění potisků a barev, následně vzniklý polotovar dostanou na starost hutě. Nakonec takto vyrobený regranulát slouží nikoli k výrobě recyklovaných hliníkových obalů, nýbrž ke zvýšení teploty při tavbě oceli v hutích. Oproti tomu v Německu z odpadu vyrábějí další plechovky.
Výroba hliníkových plechovek je energeticky nesmírně náročná. Ekologové se proto snaží šířit osvětu - recyklace dokáže ušetřit 95 % energie a 90 % vody. To jsou důvody, proč rozšířit povědomí i o správném třídění.
Hliník doma vyhazujte do zvláštního koše nebo tašky. Mýtem je nutnost omývání - hliníkové obaly a odpad neomývejte, aby zbytky nekončily v kanalizaci. A jak ho poznáte? Nereaguje na magnet, mačká se a snadno se trhá.
Do šedých kontejnerů, případně sběrných dvorů, patří:
Novinkou je pak možnost vhazovat kovové obaly do žlutých kontejnerů na plasty.
Stávající znění zákona o odpadech obsahuje od svého počátku povinnost pro obce plnit třídící cíle. V letech 2025, 2030 a 2035 musí obce separovat minimálně 60 %, 65 % a 70 % z celkového množství komunálních odpadů.
V rámci toho je nezbytné stále zlepšovat třídění všech složek komunálních odpadů (papír, plast, sklo, kov, bioodpad atd.), které se do separace započítávají. Veškeré informace k této problematice je kromě zákona o odpadech možné najít ve vyhlášce o podrobnostech nakládání s odpady, přesněji v § 33 a dalších. Stejně tak tento předpis obsahuje vzorec pro výpočet způsobu plnění cíle, který lze najít v příloze č. 18.
Zároveň je nutné vzít v potaz také návrh evropského nařízení o obalech (k definitivnímu schválení by mělo dojít do konce letošního roku), kde se uvádí, že státy, které nebudou k roku 2026 separovat alespoň 80 % PET lahví a 80 % nápojových plechovek (nikoliv konzerv od potravin a krmiva), budou muset do roku 2029 zavést zálohový systém.
Sdružení místních samospráv ČR pro obce žádá, aby se v rámci svých odpadových hospodářství zabývali problematikou nastavení systému z pohledu kovových odpadů tak, abychom v dalších letech naplnili požadavky legislativy EU (pokud bude přijata) a také národní legislativy. Jako velmi častý důvod, proč končí tato komodita ve směsném komunálním odpadu, je uváděna nedostatečná hustota sběrné sítě.
Je tedy nezbytné uvažovat o možnostech rozšíření počtu sběrných nádob na kov, či využít i tzv. multikomoditní sběr, kdy se do jednoho kontejneru sbírá více komodit. V této souvislosti Vám jistě budou nápomocny Vaše svozové společnosti. Stále větší počet obcí, po dohodě se svozovou společností či třídící linkou, sbírá nápojové plechovky a další kovové obaly ve žlutých kontejnerech spolu s plasty. Pro občany je to velmi jednoduché a výkony sběru rostou. Kovy jsou z podstaty velmi dobře technologicky vytříditelné.
Někteří lidé obcházejí kontejnery na třídění odpadu a všechny odpadky házejí do komunálního odpadu. Důvodem jsou nedostatečné informace o správném třídění, stejně jako mýty o separaci, které odrazují lidi od třídění odpadu.
„Veškeré změny v našem systému odpadového hospodářství připravujeme primárně s cílem snížit produkci směsného komunálního odpadu. Skládkování a spalování je v hierarchii nakládání s odpady na posledních místech, proto se ve spolupráci s Hradeckými službami snažíme občanům zlepšit komfort v třídění odpadu. Plechovky od nápojů patří mezi velmi využívané obaly, navíc jejich recyklace je poměrně efektivní a dostupná. Plasty dnes třídí velká většina veřejnosti a od června nabídneme možnost kovové nápojové obaly vhazovat právě do žlutých kontejnerů. Od toho si slibujeme, že plechovek od nápojů ve směsném komunálním odpadu z domácností či jiných provozů výrazně ubude,“ říká Lukáš Řádek, náměstek primátorky Hradce Králové, do jehož gesce odpadové hospodářství města spadá.
Takzvaný multikomoditní sběr odpadu v Hradci Králové funguje již řadu let, spolu s plastem je možné do žlutých kontejnerů již odkládat tetrapack, neboli nápojové kartony, které jsou následně vytříděny na třídicí lince. „Stejným způsobem bude fungovat i dotřiďování kovových obalů od nápojů. Společný sběr kovových a plastových obalů má ale svá pravidla. Tímto způsobem lze třídit skutečně pouze obaly od nápojů, jako jsou například plechovky od piva, energetických nápojů, různých limonád atp. Naopak obaly od konzervovaných potravin, krmiva pro psy a kočky, olejovek a jakýkoliv jiný kovový odpad než nápojové plechovky do žlutých kontejnerů v žádném případě nepatří. Ten je nutné i nadále ukládat do speciálních šedých kontejnerů pro sběr kovů. Důvodem je riziko znečištění plastových obalů zbytky potravin, poškození technologií třídicí linky ostrými okraji, a také zvýšené riziko poranění zaměstnanců, kteří odpad ručně třídí“, říká Martin Hušek, ředitel společnosti Hradecké služby.
Stávající systém šedých kontejnerů pro sběr kovů na veřejných stanovištích, který v Hradci funguje od podzimu 2019, zůstane bez změny. V současné době jsou šedé kontejnery pro sběr kovů rozmístěny na 55 stanovištích na území města a dalších deset stanovišť vznikne v nejbližší době. Z těchto speciálních zvonů Hradecké služby za rok svezou zhruba 40 tun kovového odpadu. Do šedých kontejnerů bude i nadále možné ukládat jakékoliv kovové obaly neznečištěné nebezpečnými látkami, například kovové obaly od nápojů a potravin, krmiv pro domácí zvířata, a další drobný kovový odpad. Kovový odpad je také možné předat na některém z městských sběrných dvorů.
Rozmístění žlutých kontejnerů pro ukládání plastů je oproti tomu dostatečné. Plasty lze ukládat do žlutých kontejnerů na veřejných stanovištích, nebo do malých nádob 120 - 240 litrů, které využívají v rámci systému svozu „dům od domu“ obyvatelé rodinných domů, a stálečastěji i obyvatelé bytových domů v širším centru města.
Do směsného odpadu nikdy nevhazujeme nebezpečné odpady, nepatří sem ani využitelné odpady (např. v případě, že je nádoba na tříděný odpad znečištěna odpadem, který tam nepatří, nelze již odpad z celé nádoby následně využít.
Co patří do kontejneru na objemný odpad - starý nábytek, koberce a linolea, matrace, sportovní náčiní, velká zrcadla, sanita (tj. Co zde odevzdat nelze - stavební odpad, bioodpad, pneumatiky, lednice, televizory a monitory, zářivky a výbojky, autobaterie, jiné nebezpečné odpady a ostatní využitelné složky komunálního odpadu (papír, plasty, sklo, nápojové kartony apod.).
plné či nevyprázdněné malé tlakové nádoby, plynové kartuše či turistické vařiče - nádoby se stlačenými plyny všech velikostí jsou nebezpečné kvůli vysokému tlaku uvnitř, při jejich explozi může dojít k poškození zařízení, techniky a ohrožení obsluhy = patří do černé popelnice na směsný komunální odpad použité hasicí přístroje, kyslíkové bomby a další velké lahve pod tlakem - patří do míst zpětného odběru, některých kovošrotů, na čerpací stanice a do specializovaných firem obaly se zbytky potravin obaly se zbytky čistících přípravků kovové obaly se zbytky chemických a jiných nebezpečných látek vyřazené kovové nářadí neupotřebitelné stavební kovový materiál (např.
Občané hl. m. Prahy mají možnost k odevzdání vysloužilých elektrozařízení a baterií na několika místech. Jedná se zejména o sběrné dvory hl. m. Prahy, kterých je v současné době 20 a také stacionární červené kontejnery, kterých je na území hl. m. Prahy umístěno cca 300. Do těchto kontejnerů je možno odevzdat mobilní telefony, IT zařízení, hobby nářadí, kuchyňské spotřebiče, elektronické hračky a ostatní drobné elektrozařízení s maximálními rozměry 51x36x40 cm.
Do směsného odpadu samozřejmě patří to, co nelze vytřídit jinam. Ovšem měli bychom si pamatovat, že pokud se do směsného odpadu občas připlete např.
tags: #kovy #v #komunalnim #odpadu #recyklace