Většina lidí si pod slovem Bali představí tropický ráj se slunnými plážemi, teplým oceánem, vysokými vlnami, krásnými rýžovými poli nebo hinduistickými chrámy a ceremoniemi. V poslední době se ale podobné představy mění v nepravdu. Denpasar - Přírodní ráj na ostrově Bali utuchá pod nánosy smetí. Více než milion tun odpadků se povaluje na tomto krásném ostrově v Indonésii.
Na ostrově se povaluje více než milion tun smetí. Ostrov zahalují nepovolené skládky odpadu, které mimo jiné produkují skleníkový plyn metan. Bali má osm okresů. Odhaduje se, že v každém z nich je podobných skládek pět až šest. To znamená, že celkově je na Bali téměř padesát ilegálních smetišť této velikosti.
Turisté sice přinášejí ostrovu tučné zisky, zároveň ale i tuny smetí. Obyvatelé ostrova vydělávají více, a tak více konzumují a množství odpadu exponenciálně roste.
Řešení v podobě recyklačního zařízení
Vesnice Temesi ve východním části ostrova nabízí naději. Švýcarský důchodce David Kuper tady totiž v roce 2008 dokončil zařízení recyklující odpad. Podnik stojí na místě bývalé zavážky a zpracovává šedesát tun odpadu denně.
„Odpad jen zpracováváme, nesbíráme. Takže smetí se sem dováží automaticky. Když je tady, roztřídí ho ti lidé kolem nás. Co se dá recyklovat, to si prodají sami, co nedá, jde do zavážky. Podnik vyrobí patnáct tun kompostu denně. Během procesu se do organického odpadu pumpuje vzduch, aby se předešlo vzniku metanu. I proto dostává projekt dotace z Kjótského protokolu.
Čtěte také: Bali prales a tipy
Řada místních obyvatel se původní myšlence mít ve svém sousedství recyklační zařízení bránila. Podnik ale vytvořil sto pracovních příležitostí a přispěl k vyčištění vesnic v jeho okolí. „Jako Baliánec a obyvatel místní vesnice považuji svou účast na tomto projektu za poslání. Je to moje povinnost, moje láska k Bali a tato práce mi přináší uspokojení, které je k nezaplacení,“ řekl manažer produkce Wayan Cakra.
Podnik částečně financuje prodej kompostu. Přestože zařízení i dnes stále závisí na dotacích, Kuper věří, že v budoucnosti může jít o výdělečný business. S nápadem, jak situaci řešit, přišel už před několika lety švýcarský biochemik v důchodu. Dnes chtějí jeho projekt převzít ostatní indonéské provincie i řada zemí jihovýchodní Asie.
Dobrovolníci v akci: Češi uklízejí Bali
Místo lenošení na vyhřátém písku sbírají na plážích odpadky - plastové láhve, igelitové sáčky a další nepořádek. Běžná dovolená je nuda, takové heslo přijali za své nadšenci, kteří vyrážejí na populární indonéský ostrov Bali, aby zde přidali ruku k dílu. Sdružují se do skupin, jednou z nich je například Trash Hero, a pravidelně čistí pláže, řeky i moře.
Bali je vyhlášené místo, pro mnoho turistů a cestovatelů doslova ráj na zemi. Bohužel se ale topí v odpadcích. Jejich sbírání, úklid pláží nebo národních parků, si mnozí z Čechů, kteří sem přijíždí na krátkodobé i dlouhodobé pobyty, zvolili za své momentální poslání. Ti, kteří své zkušenosti sdílí se zbytkem světa, se shodují v jednom: když se dívají na čistou pláž, kterou zbavili odpadků, mají z toho radost.
Tato dobrovolnická činnost má jednu výhodu - nepotřebuje počáteční investici. Každý z dobrovolníků vloží do společné aktivity něco. Jeden zapůjčí loď, druhý odpadkové pytle, třetí uvaří večeři.
Čtěte také: Bali se topí v odpadcích
Proč zrovna Bali?
Asi i vás napadá otázka: proč je Bali plné odpadků, když je považované za tak krásné místo? Protože sem proudí turisté, kteří utrácejí peníze, životní úroveň místních lidí roste. S tím jdou ruku v ruce i civilizační vymoženosti, například plastové sáčky nebo lahve. Navíc, vše se tady kupuje na jedno použití, takže igelitových obalů přibývá. Mezi vysbíranými plastovými odpady tak jsou obaly od miniaturních mýdel nebo od sušenek, obaly od instantních nudlí, ale i vyhozené hračky nebo lahve od vína.
Osvěta ohledně odpadů
Současně se sběrem odpadků se čeští dobrovolníci na Bali zaměřují ještě na jednu činnost: osvětu. Jen vzdělávání místních obyvatel může fungovat jako prevence dalšího zaplavování pláží, národních parků, zátok nebo krásných přírodních koutů plastem. Možná je to pro nás s podivem, ale mezi osvětu patří třeba i vysvětlování toho, že plastový obal se nerozloží jako slupka od banánu.
Problém se zhoršuje v období dešťů, od listopadu do března, kdy odpad na pláže přinášejí silné větry a mořské proudy a kdy vzedmuté řeky odnášejí odpad na pobřeží, vysvětluje Putu Eka Merthawan z místní organizace na ochranu životního prostředí.
Stav pohotovosti kvůli odpadu
Dlouhou dobu byly pláže lemované palmami v letovisku Kuta na indonéském ostrově Bali rájem pro turisty. Bílý písek je však nyní zaplaven tolika odpadky, které sem vyplavuje Indický oceán, že tu byl vyhlášen stav pohotovosti, píše agentura AFP.
Plastové obaly a další odpadky zaplavují pláže, kde se turisté opalují a koupají, zatímco surfaři kloužou po vlnách, které na tento turisty nejoblíbenější ostrov přinášejí odpad všeho druhu. "Když si chci zaplavat, není to nic příjemného," říká rakouská turistka Vanessa Moonshineová na okraji pláže v letovisku Kuta na jihu ostrova. "Vidím tu spousty odpadků, každý den a v každou hodinu.
Čtěte také: Problém plastového odpadu na Bali
Na Bali se tento problém vyostřil tak, že místní úřady v listopadu vyhlásily kvůli odpadu stav pohotovosti, a to včetně pláží v letovisku Kuta a v Jimmbaranu a Seminjaku, které jsou nejnavštěvovanějšími okresy ostrova. Podle oceánografa I Gede Hendrawy z univerzity Udayana na Bali jde o stejně vážnou hrozbu, jako je velká erupce sopky. Ta Bali zasahuje už dva měsíce: asi 75 kilometrů od letoviska Kuta chrlí sopka Agung mraky šedého dýmu.
Snaha o snížení plastového odpadu
Indonésie se připojila ke čtyřicítce zemí, které se podílejí na kampani OSN Čisté oceány. Ta byla zahájena počátkem loňského roku. Indonéská vláda se zavázala, že do roku 2025 sníží plastový odpad o 70 procent. Podle Hendrawy by bylo třeba plastové sáčky v obchodech zakázat a lépe informovat obyvatelstvo.
Děti proti plastům
Plastový odpad ničí indonéské pláže i oceány. Dvanáctiletá Intan a její kamarádi z Bali ale dokazují, že i děti mohou bojovat proti plastům - pytlem, tyčí a dobrým příkladem pro turisty i dospělé.
Slunečná neděle odpoledne u moře nedaleko vesnice Yeh Gangga na indonéském ostrově Bali. Po pláži se prochází asi 20 dětí. I když je více než 30 °C, nikdo z nich neplave. „Přicházíme sem každou neděli, abychom uklidili nepořádek. Na Bali je hodně plastového odpadu,“ říká dvanáctiletá Intan. Rukou ukazuje na to, o čem mluví. Všude kolem ní jsou kelímky, lahve, brčka a další zbytky plastu, které děti sbírají dlouhými tyčemi. Jde o dobrovolníky z organizace Trash Hero - Odpadkový hrdina.
Kolik plastů plave v oceánech?
Ve světových oceánech plave přes 150 milionů tun plastu. Každý rok přibude pět až třináct milionů tun. Přibližně 283 milionů obyvatel spotřebuje mnoho plastových předmětů na jedno použití, jako jsou plastové kelímky, tácky nebo obalové materiály. V Indonésii tak vzniká každý rok 3,2 milionu nových kusů plastového odpadu, který se nerecykluje ani jinak nelikviduje.
Intan již pět let dobrovolně pomáhá organizaci Trash Hero. Od roku 2017 se indonéská vláda snaží snížit množství plastu v oceánu mimo jiné prostřednictvím lepšího systému sběru a recyklace odpadu. Na Bali například 16. února 2019 zakázala plastové sáčky a brčka. Mnoho obchodů a restaurací však zákon porušuje, takže Intan a její kamarádi mají neustále práci. „V restauracích dostanete k pití automaticky plastové brčko. Já je odmítám.
Bali má čtyři miliony obyvatel, ale každý rok ostrov navštíví také 5 milionů turistů. To znamená, že se používá velké množství jednorázových předmětů. Většina lidí na ostrově pracuje v cestovním ruchu. Bez turistů by mnoho lidí z nich bylo nezaměstnaných. Úřady uklízejí oblíbené turistické pláže, ale na těch ostatních nezasahují. O jejich čistotu se musí postarat dobrovolníci.
„Nejde jen o to, jak ošklivě odpadky vypadají pro lidi. Rozklad plastu v oceánu může trvat stovky let. Když se rozloží, rozpadne se na drobné částice zvané mikroplasty. Ty spolykají ryby v moři a lidé je pak sní, když si dají rybu k večeři. Mikroplasty se do našich těl dostávají i prostřednictvím pitné vody. „… je důležité informovat všechny o tom, proč jsou plasty škodlivé. Jinak se nic nezmění,“ říká Intan. Sama o tom ještě před šesti lety nic nevěděla a často používala jednorázové plastové předměty.
Od té doby se Intan plastům, zejména těm jednorázovým, snaží vyhýbat a přijala roli aktivní „hrdinky“. „Plastový odpad házím vždy do speciálních nádob na recyklaci. V neděli, kterou jsem s dětmi strávil, sesbíraly během jedné hodiny 27 kilogramů plastu, který byl poté odvezen k recyklaci. To se může zdát jako malé množství vzhledem k tomu, že v indonéských vodách je 12,9 milionu tun plastu. Nemyslím si, že moje práce je zbytečná. Jsem na ni hrdá. Nemohu zabránit tomu, aby sem z jiných ostrovů plul plast, ale mohu čistit pláže.
Turismus a třídění odpadu
Zjistit přesný počet turistů, kteří ročně navštíví Bali, je poněkud obtížné, jelikož často nelze přesně odhadnout, kdo z cizinců trávících čas na Bali je již rezidentem a kdo tam pouze dočasně přebývá při cestách po Asii. Fluktuace expatů je vysoká. Odhadem ale v roce 2014 pobývalo na Bali 3,71 milionu cizinců. Obyvatel má přitom něco přes 4 miliony. To je na ostrov o rozloze 5 632 km² značný nápor.
Mnoho návštěvníků přijíždějících z Evropy je v Asii většinou konfrontováno při první návštěvě s odlišnou kulturou, do které patří i jiný vztah a přístup k životnímu prostředí. Větší spirituální rozměr asijské kultury, a hindusimu především, ale stejně jako ve zbytku světa narazil na globální realitu a plastová všudypřítomnost se projevila i zde. Ačkoliv je negativní dopad turismu na balijskou kulturu nepopiratelný, ruku v ruce s ním jde i pozitivní vliv na všeobecnou informovanost. Právě snaha o rozšíření povědomí o environmentálních tématech se v posledních letech setkává s pozitivním ohlasem hned v několika rovinách. Pochopitelně nejsilněji se projevuje v oblasti turismu, kdy se trend udržitelného rozvoje stal vlastní lidem napříč generacemi. V současné době mnoho přijíždějících turistů vyhledává ubytování nebo restaurace, které se profilují jako ekologicky šetrné. Ne náhodou se toto silně dotýká právě Bali, kde mnoho zahraničních usedlíků dalo základ hippie atmosféře.
Jedním z velkých témat je nejen sběr odpadu a čištění pláží, ale také efektivní třídění. I na Bali se setkáme se soukromými subjekty, které v rámci svého podnikání nabízí služby v souvislosti s tříděním odpadu, včetně šíření osvěty, bez které je celá snaha bez šance. Stále ale jde především o rovinu soukromého podnikání a soukromých (či doslova individuálních) akcí. Například kulturní centrum ostrova, krásně město Ubud, je plné obchodů s fair trade / bio / organic produkty, kde je mikrotenový sáček největším padouchem, a popelnice dělící odpad na organický a neorganický tam nejsou vzácností.
„Nepovažuji se za ekologického aktivistu. Používám klimatizaci, mám motorku, vlastním zařízení s lithiovými bateriemi, ale ano, pořádáme čištění pláží, které ale bez dalšího vzdělání a hlubší spolupráce jsou takovou sisyfovskou prací. Chceme najít cestu, jak vytvořit pracovní příležitosti pro místní, zaměřené tímto směrem, dělat osvětu ve školách. Manželka chce vybudovat interaktivní hřiště pro děti zaměřené na recyklaci, vyrábíme design z odpadků, stavíme domy z lodních kontejnerů. Recyklujeme, jak se dá, a snažíme se to předat ostatním, jako možnost. Nehodláme změnit svět, ale můžeme změnit prostor kolem sebe… Mnoho lidí nemá základní vzdělání a řeší, jak se o sebe postarat ze dne na den. Životní prostředí pro ně opravdu není priorita. Musí přežít. O tom my Evropané od druhé světové války nemáme ani ponětí. Těžko jim vysvětlovat, že by neměli dělat to a to, když řeší, aby měli na jídlo. To je trochu mimo mísu. Navíc je to trochu pokrytecké, protože já osobně sice třídím, ale svým životem vyprodukuji více škodlivin než oni.
Právě vzájemný kontakt a cirkulace idejí a „know-how“, to je, zdá se, způsob, jakým zde může dojít ke změně. Příběhů kolektivního čištění pláží je stále více. To dává naději, že místo zbytečného obviňování je tu spontánní praxe, jež by ale mohla signalizovat i možnou změnu shora.
Bezpečnost a zdraví na Bali
Ostrov Bali patří mezi jeden z nejbezpečnějších ostrovů v celé Indonésii. Většině turistů se při cestování po Bali nestane nic horšího než že snědí něco špatného a postihne je průjem (Bali belly). Vážnější nemoci či zranění však nelze vyloučit (zejména nehody na motorce, při surfování či jiných extrémních sportech).
Na Bali nikdy nepijte neupravenou kohoutkovou vodu, která může být kontaminovaná. Vždy se chraňte proti komárům. Sprej proti komárům si můžete koupit v každém místním obchodě. Často se setkáváme s tím, že lidé přijíždí na Bali přehnaně vystrašení po návštěvě očkovacích center. Ve skutečnosti, pokud budete dodržovat zcela základní hygienická pravidla a bezpečnostní doporučení, nehrozí většině cestovatelů ,,nic horšího, než střevní potíže. V případě závažnější onemocnění či úrazů, a to nejčastěji nehod na motorce či pádů při surfování, se nemusíte obávat, neboť na Bali naleznete spoustu kvalitních soukromých prvotřídně vybavených nemocnic a lékáren se všemi nezbytnými léky.
V případě, že člověk přímo nevyhledává potíže, tak se s problémy většinou nesetká. Nikdy nejezděte na motorce bez helmy či pod vlivem alkoholu. Buďte opatrní pokud se rozhodnete pro jakékoliv extrémní sporty jako potápění, surfing, rafting atd. Zkontrolujte si, zda vaše cestovní pojištění pokrývá i tyto aktivity. Pokud si chcete dovolenou v klidu užít, tak si pronajměte auto i s řidičem.
Indonésani se však často na ženy ze Západu mohou dívat jako na promiskuitní. Vždy noste vhodné oblečení, a to jak ve městě tak na pláži!
Pokud něco ztratíte nebo budete okradeni, pro pojišťovnu budete potřebovat policejní protokol. Vydejte se na nejbližší policejní stanici. Jestliže plánujete vyrazit na party, využijte taxi nebo Uber. Nikdy nejezděte na motorce. To platí zejména pro ženy. Poslední dobou se množí krádeže kabelek. Kontaktujte váš hotel, pomůžou vám spojit se nejlépe s oddělením policie, která se stará o turisty. Nechte si vystavit potvrzení od policie, že jste byli okradeni a poté žádejte finanční prostředky po vaší pojišťovně.
Doporučujeme kvalitní cestovní pojištění, které kryje výdaje za lékaře, a také pojištění proti stornu zájezdu, případně letenky, krádeži, ztráty zavazadel a podobně. Při cestě bez pojištění se vystavujete obrovskému riziku.
Indonésie si uvědomuje, jak je Bali důležitá destinace pro jejich ekonomiku.
tags: #kraiova #bali #odpady #informace
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]